Ptám se já

By Seznam Zprávy

Listen to a podcast, please open Podcast Republic app. Available on Google Play Store.


Category: Politics

Open in Apple Podcasts


Open RSS feed


Open Website


Rate for this podcast

Subscribers: 165
Reviews: 0

Description

Rozhovory Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové na Seznam Zprávách. Zásadní a přímé otázky na politiky, úředníky i ekonomy. Zkrátka na všechny, kteří jsou u moci a rozhodují.

Episode Date
Za útok koláčem sražení ženy do kolen? Nevíme, kdy poletí nůž, tvrdí šéf policie
1257

Policie už druhý den kontroluje hranici se Slovenskem. Snaží se odradit gangy pašeráků, kteří do Evropy převádějí uprchlíky, hlavně ze Sýrie. Má to smysl?

Hostem Ptám se já je policejní prezident Martin Vondrášek.

Na hranice se Slovenskem se vrátily policejní kontroly. Tohle řešení ještě nedávno označoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za krajní, ale pašerácké gangy jsou tak aktivní, že k němu prý bylo nutné přistoupit.

Čísla hovoří celkem jasně, oproti loňskému roku přibylo uprchlíků zadržených na českém území dvanáctkrát. Celkem jich bylo skoro 12 tisíc. A jen první den kontrol jich policisté objevili víc než tři sta. Turecko totiž mění svou politiku vůči utečencům ze Sýrie a snaží se je zatlačit zpátky do vlasti. Tam ale stále zuří válka, proto se vydávají opačným směrem. Na západ – do Evropy.


Odradí policejní hlídky převaděče od cesty do Česka? A nebudou policisté nasazení na hranicích chybět jinde?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 30, 2022
Stát musí zvyšovat příjmy. Změně daní je otevřen už i premiér, říká ekonom
1291

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2023 s deficitem 295 miliard korun. Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci toho letošního, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Na co vše výdaje zamíří?

Hostem Ptám se já je ekonom Petr Janský.

Vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na příští rok, aby si za něj vzápětí vysloužila kritiku. Hlavně kvůli tomu, že pomoc lidem s energetickou chudobou plánuje kabinet zajistit z mimořádné daně. Ta ovšem ještě nemá konkrétní parametry.

Odbory se zase rozčilují, že vláda nechce příští rok zvýšit, až na výjimky, platový základ státním zaměstnancům. Peníze by měly putovat jen do složky určené na odměny. Šéf odborové konfederace a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o tzv. „ksichtovném“, které prý pomůže ne nejlepším, ale hlavně oblíbeným zaměstnancům.


Otázka, která se vznáší ve vzduchu je poměrně jasná. Jde o to, jestli koaliční vláda ví, jak zalátat díry v rozpočtu a zbytečně neprohlubovat jeho schodek.

Je vhodné spoléhat se na daň z mimořádných zisků, která ještě nefunguje? A je pětikoaliční kabinet opravdu rozpočtově odpovědný, jak sliboval při nástupu do Strakovy akademie?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 29, 2022
Nagyová do duelu nepřišla. „Prostor si nárokuje Babiš,“ říká Vystrčil
1554

Jihlavu čeká nezvyklý senátní duel. Proti šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi se do druhého kola probojovala ekonomka Jana Nagyová, která je obžalována v kauze Čapí hnízdo. Má šanci na úspěch?

Hostem Ptám se já je předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Politici hnutí ANO jsou připraveni podpořit Janu Nagyovou na Vysočině před 2. kolem senátních voleb, do kterého se probojovala spolu se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. Nagyová přitom čelí společně s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem obžalobě v případu kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Kauzou se už třetím týdnem zabývá soud.

„Je to boj ANO a pana Vystrčila. On je jednou z nejvýraznějších osobností pětikoalice, je to předseda Senátu, v politice je pětadvacet let. A my se netajíme tím, že ho tam nechceme,“ komentoval senátní souboj například místopředseda ANO Karel Havlíček.


Podle něj je postup Nagyové do druhého kola senátních voleb už teď pro stranu malým vítězstvím. Za ním je podle něj i masivní kampaň, kterou rozjel expremiér Andrej Babiš v minulých týdnech za Nagyovou na Vysočině. Ta bude podle všeho pokračovat i do druhého kola voleb.

(Redakce Janu Nagyovou zvala do duelu s Milošem Vystrčilem. Ona ani mluvčí ANO na pozvání neodpověděli, pozn. red.)

Co Vystrčil na výsledky senátních voleb říká? A lze poslední volby opravdu považovat za referendum o vládě, jak vyzval expremiér Babiš?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 27, 2022
Že jsme ČSSD ve volbách schovávali? Na brandy kašlu, říká její šéf
1491

Jestli mají letošní senátní a komunální volby nějaké jasné poražené, pak je to bývalá česká levice. Tedy sociální demokraté a komunisté. Obě strany propadly na celé čáře a pokračují v úplném odchodu z české politické scény. Dokáže je ještě něco zachránit?

Hostem Ptám se já byl předseda ČSSD Michal Šmarda.

Komunální a senátní volby mají řadu vítězů a poražených. Do té druhé skupiny lze bezpochyby zařadit zástupce české levice. Komunisté letos získaly dokonce 68 procent méně zastupitelských mandátů než před čtyřmi lety a sociální demokracie si pohoršila o 59 procent mandátů.

Šéf ČSSD Michal Šmarda si přitom ještě v sobotu večer výsledky pochvaloval. Podle něj je úspěchem fakt, že ČSSD obnovila účast v některých zastupitelstvech.

Ne všude přitom sociální demokracie „přiznala barvu“. Z celkem 456 kandidátek, které strana letos postavila, je však více než polovina koaliční s jinými subjekty a hnutími. Z názvů mnoha z nich je přitom málo patrné, že jsou jejich součástí sociální demokraté.

Sám Michal Šmarda obhajoval křeslo starosty v Novém Městě na Moravě za sdružení Lepší Nové Město. Třeba v Praze pak ČSSD kandidovala pod značnou Solidarita společně se Stranou zelených, Budoucností a Idealisty.

Vyplatilo se ČSSD „schovávání“ její značky? A co výsledek komunálních voleb vypovídá o stavu české levice?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 26, 2022
Neznámá dáma dostala Vystrčila do úzkých, já bych se bál, říká Havlíček
1480

V osmi ze 13 krajských měst v komunálních volbách vyhrálo hnutí ANO. Vládní strany jich ovládly jen pět. Jak dobrý výsledek je to pro opoziční hnutí? A co to vypovídá o popularitě vlády?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Komunální volby mají vždycky víc vítězů – záleží na tom, z jakého úhlu se sledují výsledky. Jestli na počet mandátů, zda se podařilo obhájit všechny nebo oslovit větší města či menší obce. Spokojených tak letos může být více stranických lídrů. Ovšem v krajských a statutárních městech nejvíc zabodovalo ANO a dokonce už v prvním krajském městě sestavilo radniční koalici – v Plzni se dohodlo s Piráty a hnutím STAN.

Předseda hnutí Andrej Babiš označil výsledek komunálních i senátních voleb za úspěch a hnutí si podle něj významně polepšilo. A podle jeho slov je výsledek voleb důkazem, že voliči přijali jeho výzvu, aby z komunálních voleb udělali referendum o vládě.

Má pravdu? A podaří se ANO přetavit volební výsledky z voleb do povolební spolupráce, nebo zůstane v opozici i ve městech?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 25, 2022
Hřib neudržel smích. Být poslanec i primátor je nesmysl
1263

Pokud jde o procenta, Piráti si po čtyřech letech ve vedení města polepšili. Slavit ale nejspíš nebudou. Drtivým výsledkem 24,7 % je porazilo Spolu pro Prahu a 19,3 % získalo ANO. Piráti jsou tak se 17,7 % voličských hlasů v Praze třetí. Bude to jejich konec ve vedení hlavního města?

Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Česká pirátská strana v čele se Zdeňkem Hřibem v hlavním městě získala téměř o procento více než v posledních komunálních volbách. O vítězství ale mluvit nelze. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pod názvem Spolu pro Prahu získala totiž téměř čtvrtinu voličských hlasů a v primátorském křesle tak může na příští čtyři roky stanout její lídr Bohuslav Svoboda (ODS). Silný výsledek zaznamenalo i hnutí ANO, které v Praze skončilo druhé.

Kdo ale bude v hlavním městě vládnout, bude záležet především na povolebním vyjednávání. Primátor Zdeněk Hřib dopředu vyloučil spolupráci s extremisty, ale také s trestně stíhanými a s „kumulátory“ funkcí. A pokud jde o Spolu, vadí mu také to, že dvojka kandidátky Spolu, europoslanec Jiří Pospíšil měl prokazatelné vazby na lobbistu Michala Redla obviněného v kauze Dozimetr.

S kým si Piráti dokáží představit spolupráci? A proč v hlavním městě nedokázali přesvědčit více voličů?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 25, 2022
Já a Hřib společně? Klidně. Operovat musíte taky různé pacienty, říká Svoboda
1323

Koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ovládla v komunálních volbách hlavní město. Za sebou nechala hnutí ANO a Piráty, kteří poslední čtyři roky v čele metropole stáli. Co Prahu pod vedením Spolu čeká? A zafunguje znovu spojení ODS a TOP 09?

Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Spolu pro Prahu Bohuslav Svoboda (ODS).

Praha bude mít nejspíš brzy nového primátora. V komunálních volbách totiž Piráty v čele se Zdeňkem Hřibem smetla kandidátka kopírující vládní spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v čele s Bohuslavem Svobodou, který v čele hlavního města stál už mezi lety 2010–2013.

Přestože Svobodu tehdy svrhla koaliční TOP 09, vypadá to, že spojení, které dostalo druhou šanci, směřuje k úspěchu. Otázkou ale je, jaké další partnery si koalice Spolu v Praze přizve k vládnutí.

Svoboda už dříve řekl, že v čele hlavního města by stál s kýmkoliv, s kým se shodne na programových prioritách. Rovnou ale upřesnil, že například s hnutím ANO dle něj Spolu nemá takřka nic společného.

Co ale exprimátor Svoboda nevyloučil, je možnost, že bude primátorský post dělat na plný úvazek. Lídr pražské kandidátky Spolu je totiž aktivním poslancem a mnohokrát zopakoval, že v souběhu funkcí primátora a člena Sněmovny nevidí problém. Naopak by to podle něj byla pro Prahu výhoda.

Stane se Svoboda primátorem, nebo ho může nahradit jiný kandidát? A má už jasno v tom, s kým bude v Praze vládnout?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 25, 2022
Bém: Naivně jsem si myslel, že za práci primátora budu jednou pochválen
1962

Už o víkendu voliči rozhodnou o tom, kdo usedne do primátorského křesla a povede příští čtyři roky Prahu. Kdo to bude a kam by měl hlavní město směrovat? A proč je práce pražského primátora tou nejtěžší v české politice?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byli spolu s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) a poslancem a lídrem SPOLU pro Prahu Bohuslavem Svobodou (ODS) exprimátor Prahy Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

O post primátora svede souboj koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou a současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem. Ti za svou čtyřletou vládu odstartovali desítky let očekávanou stavbu metra D, pustili se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu. Jejich éru ale poznamenala pandemie covidu-19, uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a zejména korupční kauza Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. Kritici Pirátům také vyčítají, že se jim kromě zahájení metra D nepodařilo uskutečnit v Praze žádnou větší, průlomovou vizi jako byl třeba tunel Blanka.

Právě díky Blance je často označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvýraznějších polistopadových primátorů Pavel Bém. O projektu se sice rozhodlo už v polovině 90. let za jeho předchůdců, za Bémovy vlády se ale podařilo obří dopravní stavbu konečně rozjet. Kvůli dalším velikášským vizím jako byla olympiáda v Praze nebo karta Opencard, které úspěšné nebyly a stály hlavní město stamiliony, někteří Béma naopak dodnes považují za mafiána. „Politikovi, který nic nedělá, se taková věc nemůže stát. Politik, který něco dělá, něco prosazuje, má nějakou fantazii a přichází s nějakými projekty, tomu se to prostě a jednoduše stane. Je to hrozně bolestné, ale beru to jako něco, s čím nemůžu nic dělat,“ řekl v debatě Bém.

Jak upozornil politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, k úspěchu Pavla Béma výrazně přispělo, že měl jako jediný možnost vládnout osm let. „Pavel Bém svou urputností Blanku tlačil přes zastupitelstvo. V roce 2010 skončil a trvalo to ještě pět let, než se dostavěla. A jedna z prvních zpráv, kterou primátor Svoboda vydal po svém nástupu do funkce byla, že to najednou bude mnohem dražší. A pak se jeho nástupci báli ledacos vůbec rozhodovat. To je ta výhoda a zároveň nevýhoda těch dlouhých osmi let, které tady nikdo jiný nedostal. Něco po sobě zanechal, ale zároveň to mělo zásadní vliv i na všechny jeho nástupce,“ uvedl Šídlo.

Bém měl jako primátor Prahy podle Šídla i jiných komentátorů také štěstí v další důležité věci, kterou už nikdo z jeho nástupců nepoznal. Za jeho éry v politice dominovala jeho ODS na všech úrovních. Podle Pavla Béma je ale třeba hledat příčiny jinde: „Prahu lze řídit efektivně. Potíž je, že ji chtějí řídit lidé, kteří k tomu nemají žádné dispozice. Kvality, schopnosti, znalosti a často ani vzdělání. Nejsou ani skutečnými politiky, ani projektovými manažery, ani charismatickými lídry. Pak opravdu nemohou uspět.“

Co by měl lídr největšího českého města všechno zvládnout? Může zároveň vykonávat funkci primátora i poslance? A chtějí od něj voliči spíše velké vize, nebo řešení každodenních problémů?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 23, 2022
Ceny energií mají strop, i tak budou lidé muset šetřit, varuje Stanjura
1342

Vláda odkládá schválení návrhu rozpočtu na rok 2023. Vyladit je třeba, kolik si stát musí půjčit, aby mohl naplnit všechny své záměry a sliby. Ví resort financí, kde na ně vzít?

Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda odložila schvalování státního rozpočtu na příští rok z tohoto týdne na příští pondělí. Premiér za ODS Petr Fiala ujišťuje, že cílem jeho týmu je udržet v mezích rozpočtový deficit a až krize pomine, taky konsolidovat rozkolísané veřejné finance. Na to, že současná struktura příjmů a výdajů není do budoucna udržitelná, upozorňuje i Národní rozpočtová rada.

Vedení resortu financí ovšem nevylučuje, že se schodek původně plánovaný na 280 korun ve vládním návrhu na rok 2023 ještě zvýší. Mezeru v rozpočtu způsobilo hlavně rozhodnutí kabinetu zastropovat ceny energií pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala odhaduje tenhle výdaj na víc než sto miliard korun, jak řekl v mimořádném projevu. Cílem je pomoci lidem zvládnout inflaci a energetickou krizi.

Někteří odborníci ale varují, že takto nastavené opatření nemotivuje lidi k úsporám a distributory zase, aby snižovali ceny. Pak by takový zásah vlády problém s vysokými cenami neřešil, ale jen odložil.

Ví resort financí, kde najde desítky miliard korun do rozpočtu, aby dnešní dluhy nemusely splácet až příští generace? A jak chce vláda přesvědčovat lidi i firmy, aby šetřily?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 22, 2022
Bohuslav Svoboda: Nemám vliv na to, kdo kandiduje za naši koalici
2193

Podle posledních předvolebních průzkumů má k vítězství v komunálních volbách v Praze nejblíže koalice Spolu, která kopíruje vládní svazek ODS, TOP 09 a lidovců. Podaří se jí v Praze porazit Piráty? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS).

Podle posledních průzkumů to vypadá, že komunální volby v Praze zkopírují úspěch těch stran, které se podílí na současné vládě. Nejblíže k vítězství má dle průzkumů nakročeno koalice Spolu - ovšem bez Pirátů, kteří se snaží na radnici udržet své želízko v ohni, primátora Zdeňka Hřiba.

Oba uchazeče o vedení města ale pojí stín nedávné kauzy Dozimetr, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali například i chod největší městské firmy - pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými je dnes již bývalý náměstek Zdeňka Hřiba Petr Hlubuček (STAN) nebo lobbista Michal Redl. Na něj má zase prokazatelné vazby dvojka pražské kandidátky Spolu, europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.

Pokud by Spolu ve volbách uspělo, šéf její kandidátky Bohuslav Svoboda v primátorském křesle nestanuj poprvé - Prahu řídil mezi lety 2010-2013 a jeho primátorství tehdy skončilo právě na základě rozhodnutí partnerské TOP 09. I přesto to vypadá, že tohle staronové spojení dostane v čele Prahy znovu šanci.

Jaké recepty pro Prahu nabízí pražská koalice Spolu? A jak Bohuslav Svoboda reflektuje své dosavadní působení v čele města? Poslechněte si celý podcast!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 22, 2022
Mobilizace může vzbudit odpor Rusů. To by mohl být Putinův konec, říká Šedivý
1388

Západ ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl ruský prezident a vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat 300 tisíc rezervistů. Co to znamená pro boje na Ukrajině? A jak by měla zareagovat Evropa?

Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat především vojáků v záloze. „Naléhavé rozhodnutí“ prý ruský prezident přijal, aby Rusko ochránilo lidi v „osvobozených zemích“. Západ podle Putina ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem – a jeho snahou je prý oslabit, rozdělit a zničit Rusko.

Podle řady expertů je vyhlášení mobilizace přiznáním, že se situace na Ukrajině pro Rusko nevyvíjí dobře. A slovy české ministryně obrany Jany Černochové ruský prezident uznal prohru.


Projev prezidenta Putina k národu bude mít pravděpodobně i další nezamýšlený výsledek - podle britské BBC lze čekat, že řada Rusů bude kvůli vyhlášení mobilizace chtít co nejrychleji opustit zemi. A prudce se propadl i ruský akciový trh.

Co lze od Ruska v nejbližších týdnech čekat? A co znamená mobilizace pro Ukrajinu i svět?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 21, 2022
Dozimetr jsme vyhodili oknem, teď leze dveřmi, říká primátor Hřib
2103

Prahu čeká lítý boj o primátorské křeslo. Současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem podle předvolebních průzkumů zatím ztrácí na koalici Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou. Čím chce Hřib voliče přesvědčit? A umí si představit povolební spolupráci se Spolu, které kritizuje?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Piráti mají pomalu za sebou čtyřletou vládu nad Prahou. Její současný primátor Zdeněk Hřib dokázal po letech udržet jednotnou radniční koalici, odstartoval desítky let očekávanou stavbu metra D, pustil se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu.

Jenže jeho vládou otřásla zvláště korupční kauza Dozimetr, ve které jako obviněný figuruje Hřibův bývalý náměstek Petr Hlubuček a největší městská firma, dopravní podnik. Akce, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří dle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku, ale zasahuje i hlavní soky současné magistrátní koalice. Dvojkou pražské kandidátky Spolu, totiž nadále zůstává pražský lídr TOP 09 Jiří Pospíšil, který měl prokazatelné vazby na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Michala Redla.

Vedle Dozimetru, který pražskou politikou otřásl od základů, ale stojí rozvoj města, který podle kritiků současného primátora Hřiba není dostatečný. Vadí jim, že se Praha pod vedením Pirátů nepouští do žádných velkých investičních projektů.

Mají pravdu? Na co je současný primátor Prahy pyšný a co by byly jeho hlavní priority v příštích letech?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 21, 2022
Událost jako tahle už nikdy nezažijeme, říká expert o loučení s britskou královnou
1324

Velká Británie se rozloučila s královnou Alžbětou. Zesnulá panovnice spočine k poslednímu odpočinku vedle svých nejbližších. Rodičů, manžela Philipa a sestry Margaret. Její pohřeb se stal jednou z nejsledovanějších událostí na celém světě. A byl u toho i podcast Ptám se já. Sledovali jsme obřad v katedrále Westminsterského opatství a zajímali se mimo jiné, jaký vliv měla královna Alžbětu II. na britskou společnost i světové dění. 


Hostem dnešního dílu Ptám se já byl politolog z Masarykovy Univerzity a expert na královskou rodinu Marek Bičan.


Podle Bičana bylo loučení s královnou velmi autentické: “Je to projev úcty k panovnici, která jim vládla 70 let. Nastoupila na trůn velmi mladá, neměla za sebou žádné skandály. Působila jako taková stálice. Británie se za tu dobu, za těch 70 let, velmi proměnila. Ale právě královna Alžběta a monarchie umožnily poměrně poklidný přechod, například v porovnání s 60. a 70. lety ve Francii a Německu,” zhodnotil ceremonii Bičan.


Jaký vliv měla Alžběta II. na britskou společnost? Jak se daří britské monarchii udržet kontinuitu? A co očekávat od Karla III.?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 19, 2022
Sociolog: V Brně umírá nejvíc chodců, politici dopravní situaci ignorují
1702

Brněnští voliči už příští týden rozhodnou, kdo jim bude další čtyři roky vládnout. Podle kritiků současná koalice nezvládla vyřešit složitou dopravní situaci ve městě ani dlouho očekávaný územní plán. Jak to ovlivní volby?

Pořad Ptám se já zavítal před komunálními volbami do brněnského Kabinetu Múz, kde byli hosty speciálního vysílání kandidáti na primátora Markéta Vaňková (ODS), Petr Hladík (KDU-ČSL) a René Černý (ANO). Předvolební klání v jihomoravské metropoli hodnotili i sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler a bývalý primátor města a kandidát na senátora Petr Vokřál (ANO).

Končící koalice ODS, lidovců, Pirátů a sociálních demokratů s pomocí státu i evropských peněz znovu rozjela velké dopravní stavby. Zahájila také stavbu nových protipovodňových opatření. Sama ale shodila ze stolu nový územní plán, a tím i šanci na dostupnější bydlení. Milovníci sportu a kultury také dál marně vyhlížejí multifunkční arénu pro třináct tisíc lidí a koncertní sál filharmonie. Na Brno podobně jako na další města zároveň doléhá energetická krize, v problémech je kvůli drahým energiím například dopravní podnik.


Podle sociologa Stanislava Bilera je ale pro Brno nejpalčivějším problémem kritická dopravní situace, kterou představitelé města neřeší dlouhodobě. „O tragické dopravní situaci se nemluví. Ale Brno má dlouhodobě podle dat a statistik nejvíce mrtvých a těžce zraněných chodců v rámci všech krajských měst v České republice. A ta situace se nelepší. A není to náhoda, je to důsledek nečinnosti městské policie,“ tvrdí Biler.

To uznává i bývalý primátor Petr Vokřál (ANO): „Dokud budou jezdit z Tišnova do Brna všichni autem, tak se to prostě nezmění. Pro mě je klíčové řešení v metropolitním kontextu a samozřejmě s tím související infrastruktura, která prostě Brnu chybí.“

Řidiči zatím dál váznou ve změti uzavírek a omezení. ODS přitom na zlepšování průjezdnosti městem stavěla kampaň do předchozích voleb. V jejích klipech před čtyřmi lety se kvůli kolonám rozčiloval i falešný Babiš. Kritiku si vysloužila také po volbách zřízená funkce koordinátorky oprav.

Primátorka Markéta Vaňková (ODS) takové hodnocení odmítá. „Neumím objektivně posoudit, jestli je teď Brno víc rozkopané než před čtyřmi lety. Koordinaci jsme ale výrazně posílili. Funguje lépe než v předešlém období. Nicméně i sebelepší koordinace v konečném důsledku nemusí vést k optimálnímu výsledku.“

Které problémy jihomoravské metropole se současné koalici za čtyři roky povedlo vyřešit? Chybí brněnským politikům vize, jak si myslí jejich kritici? A kdo bude v Brně vládnout po komunálních volbách?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 17, 2022
Levnější energie pro všechny? Každý bude platit jinak, tvrdí Fialův poradce
1463

Vláda oznámila zastropování cen energií pro domácnosti, malé firmy i živnostníky i formu pomoci pro největší společnosti. Opozice vládu kritizuje, že je pomoc pomalá a malá. Má pravdu?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a poradce premiéra Zdeněk Zajíček.

Vláda Petra Fialy vstoupila do energetické krize a bojovat s ní plánuje zastropováním cen energií. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6 tisíc Kč za megawatthodinu (MWh), u plynu by strop měl být 3 tisíce korun za MWh. Novela energetického zákona, která by zastropování umožňovala, by přitom podle poradců premiéra mohla být přijata do konce září – pak bude teprve možné vydávat nařízení, která budou opatření určovat.

Podle Zajíčka, který je v čele expertního týmu, který má řešení vysokých cen energií na starosti, budou muset výrobci energií také povinně nabídnout část své produkce státu. Ten ji bude dál distribuovat veřejným institucím a samosprávám prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.


Podle opozice ale vláda nedělá dost a také experti vyčítají kabinetu zmatek a chaos. 

Jaké další kroky v energetice vláda chystá? Jaké dlouhodobé řešení připravuje? A připouští si kabinet i kritiku?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 16, 2022
Lídr ANO v Brně: Ti, co pískají a napadají Babiše, mají možná psychické problémy
1638

Brněnské hnutí ANO čekají důležité komunální volby. Dokázat v nich může, zda se poučilo z kauzy Stoka, ale i jak silná je pozice současné vlády. Podle lídra ANO Andreje Babiše se právě o ní totiž na komunální úrovni rozhodne. Má pravdu?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl lídr kandidátky hnutí ANO v Brně René Černý.

Brněnské hnutí ANO si v posledních letech prošlo hlubokými problémy. Tamní buňkou otřásla kauza Stoka, jeden z největších korupčních případů posledních let a hnutí nechalo svoji brněnskou buňku rozpustit. Postavilo ji znovu s méně členy a bez řady známých tváří. A v oslabené kondici vstupuje i do komunálních voleb.

Jejich výsledek zásadně ovlivní i celostátní politika. Šéf ANO Andrej Babiš totiž vyhlásil komunální volby za referendum o vládě. Současný kabinet Petra Fialy je podle něj nekompetentní, neakční a nereaguje na rostoucí inflaci.

Mezitím předvolební mítingy hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem s obytným vozem provází vypjaté emoce a navíc se do závěrečných dní jeho kampaně propíše soud v kauze Čapí hnízdo, který začal v pondělí 12. září. O něm Andrej Babiš prohlásil, že jde o politický proces, který je účelový načasovaný před volbami.

Jak se do komunálních voleb propíše celostátní politika? A jaké ponaučení si brněnské ANO vzalo z kauzy STOKA? Co za stavby by mělo v příštích letech vzniknout v Brně?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 16, 2022
Kauz je tisíce. Lidé vidí jen Čapí hnízdo, říká nejvyšší státní zástupce
1557

Na pražském městském soudě začal po sedmi letech šetření soud s bývalým premiérem Česka a předsedou ANO Andrejem Babišem. Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice?

Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní státní zástupce Igor Stříž.

Pražský Městský soud je od pondělka v obležení novinářů. A není divu. Po sedmi letech prošetřování tam začal proces s bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Andrej Babiš čelí obžalobě z dotačního podvodu. Stejně jako jeho bývalá poradkyně a současná kandidátka za ANO do Senátu Jana Mayerová (Nagyová). Ta má na kontě ještě podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie.

Stíhání Babiše a Mayerové bylo přitom od září 2019 zastaveno. V prosinci 2019 ale tehdejší šéf žalobců Pavel Zeman rozhodnutí zrušil. Od té doby probíhalo další vyšetřování. V březnu 2022 nakonec Jaroslav Šaroch oznámil, že podal k Městskému soudu v Praze obžalobu.

Kauza Čapí hnízdo se v průběhu let stala notoricky známou. Zajímavá je i proto, že dozorující žalobce trestní stíhání původně zastavil a až po zásahu nejvyššího státního zástupce poslal někdejšího předsedu vlády a jeho spolupracovnici před soud.

Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice? Proč se zpravidla tolik vlečou? A pomůže plán na novelu státních zastupitelství?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 15, 2022
Školy ani nemocnice v Brně se zimy bát nemusí, tvrdí lidovec Hladík
1450

Kdo po komunálních volbách povede Brno? V boji o primátorské křeslo se proti sobě postaví dosavadní koaliční partneři, primátorka Markéta Vaňková (ODS) a její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Co způsobilo rozkol v koalici? 

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou její první náměstek, místopředseda lidovců a společný kandidát KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na primátora Brna Petr Hladík.

I když před komunálními volbami z Prahy zaznívalo, aby strany v regionech navázaly na loňský úspěch koalice SPOLU, v Brně k tomu nedojde. I přes úspěch v posledních místních volbách a donedávna relativně harmonické vládnutí s KDU-ČSL jde ODS v čele s Markétou Vaňkovou do letošních voleb spolu s TOP 09. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci a podle jejich brněnského šéfa Petra Hladíka se prostě na některých tématech s občanskými demokraty neshodnou.

Koalice lidovců a starostů chce, aby se nové vedení jihomoravské metropole po volbách zaměřilo hlavně na pomoc lidem. Slibuje proto, že zavede třeba rodičovské vouchery na organizované volnočasové aktivity dětí nebo rozšíří bezplatnou MHD pro seniory. Zásadní jsou pro ni také investice do energetické soběstačnosti města a bydlení.

Spoustu projektů pro dostupné bydlení ale podle Hladíka zbrzdilo nepřijetí nového územního plánu, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. Zastupitelstvo ho po letech příprav nedávno vrátilo k přepracování. Podle primátorky Markéty Vaňkové obsahoval zásadní chyby. „Územní plán mohl a měl být schválený,“ oponuje Hladík. „Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na všech jednotlivých krocích i postupech. Doteď nevím, co se stalo.“

Kde chce koalice lidovců a starostů vzít finance na slibovanou pomoc občanům? Jak by řešila dopady současné energetické krize? A je nějaká strana, se kterou určitě na brněnskou radnici nepůjde?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 15, 2022
Chodci v Brně nebezpečí? Raději, ať na ulici nenosí sluchátka, říká primátorka
1636

V Brně se chystá v komunálních volbách velký střet. Současná primátorka, Markéta Vaňková z ODS, jde navzdory současné koalici s lidovci do boje s TOP 09. Proč? A jaká témata volby rozhodnou?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Ačkoliv v podzimních sněmovních volbách zaznamenala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) velký volební úspěch, v komunálních volbách se už nejspíš opakovat nebude - alespoň ne v Brně. Místní primátorka za ODS Markéta Vaňková ve městě kandiduje společně s TOP 09, proti které se staví KDU-ČSL a STAN. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci.

To ale není jediné, na čem se ODS s KDU-ČSL ve městě neshodne. Nedávno vrátila k přepracování územní plán, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. „Měl takové chyby, které neumožňovali jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice,“ vysvětlila Vaňková.

Dalším úkolem podle ní bude také zajištění dostatku energií pro Brno. Podle současné primátorky přijala vláda nezbytné kroky pro bezproblémové fungování veřejných služeb. Město má prý i přesto připravenu řadu projektů, aby snížilo svou závislost na ruském plynu - jedním z nich je i výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, na kterém se Teplárny Brno a ČEZ dohodli v červnu. „Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let - v roce 2028, byla otevřena,“ věří současná hlava města.

Bude v nadcházející sezoně opravdu dost tepla pro všechny? A jaké plány má současná primátorka pro zlepšení dopravní situace v Brně nebo dostupné bydlení?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 14, 2022
Ptám se já vyráží za diváky do Brna a Prahy. A tady je malá ochutnávka
646

Na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích dnes nenajdete klasický rozhovor Ptám se já. Proč? Startuje první ze speciálních vysílání před diváky ke komunálním volbám.

Podcast Ptám se já chystá další speciální natáčení před diváky a posluchači tentokrát k tématu komunálních voleb - tentokrát v Brně a Praze.

Právě teď moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková míří do brněnského Kabinetu Múz, kde od 18:30 vyzpovídají tři největší favority podzimních voleb v jihomoravské metropoli. Ale zazní také hlasy těch, kteří problémům Brna rozumí.


Se současnou primátorkou Markétou Vaňková (ODS), lídrem kandidátky hnutí ANO Reném Černým, Petrem Hladíkem za kandidátku lidovců a STAN, ale také sociologem Stanislavem Bilerem a exprimátorem Petr Vokřál budou mluvit o tom, co Brno nejvíc pálí, nebo jaké téma o podzimních volbách ve městě rozhodne.

O speciál ale nepřijdou ani pražští diváci a posluchači podcastu. Tam se Ptám se já chystá hned týden na to - tedy v úterý 20. září, od 18:30 do Kasáren Karlín. Pozvání přijal současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho hlavní vyzyvatel Bohuslav Svoboda (ODS), exprimátor Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Nejpalčivější témata pro Prahu jsou přitom už asi jasná - drahé bydlení, dopravní stavby a dost možná i energetická krize, která dopadá nejen na obyvatele měst, ale i na jejich rozpočty.

Co o výsledcích komunálních voleb rozhodne? A jak na volby dopadne současné dění okolo vládního kabinetu Petra Fialy? A jaké překvapení může z voleb vzejít?

Poslechněte si krátké pozvání s Jindřichem Šídlem. Na vše ostatní se budeme ptát 13. září od 18:30 v brněnském Kabinetu Múz. A v úterý 20. září od 18:30 v Kasárnách Karlín. Všechny rozhovory si v následující dny budete moci poslechnout také na webu Seznam Zprávy, stránkách Podcasty.cz i ve všech podcastových aplikacích. A sledujte speciál Ptám se já také v neděli 25. září, kdy vám nabídne aktuální vysílání k výsledkům nejen komunálních, ale také senátních voleb.


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 13, 2022
Ruský plyn už můžeme vypnout, zásob máme dost, říká expert
1486

Už je to téměř jisté. Vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti i pro firmy, tento týden má kabinet oznámit detaily, nejpozději do 14 dní pak chce vše schválit. Jaké stropy má vláda zavést?

Hostem Ptám se já byl podnikatel v energetice a majitel skupiny Amper Jan Palaščák.

Evropské státy na mimořádném zasedání evropské rady podpořily debatu o zastropování cen plynu a především se shodly na odebrání mimořádných zisku výrobcům elektřiny a faktickém zastropování cen. Dnes v podvečer se k tématu mimořádně sejde i česká vláda, aby o maximální ceně elektřiny rozhodla.

Opatření má odběratele podržet v době strmého růstu cen energií. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely pocítí občané přijatá opatření nejpozději od začátku ledna 2023. Různá řešení, o kterých budou dnes ministři na schůzi vlády jednat, musí ovšem ještě schválit Sněmovna a Senát.

Podle vyjádření ministrů se má pomoc rozdělit do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. Vláda také slíbila, že nezastropuje cenu pod výrobními náklady, kdy by výrobcům elektřiny musela hradit ztrátu.

Jak budou regulace vypadat a co to udělá s cenami? A kdy se trh vrátí do normálu?
---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 12, 2022
Havlíček: Oko za oko, zub za zub. Vláda napadá naše lidi. Musíme se bránit
1439

Mimořádná Evropská rada bude už dnes řešit co s astromickými cenami energií v Evropě. Řešit se bude zastropování cen i to, zda a jak do regulace zahrnout ceny plynu. Jaké řešení bude výhodné pro Českou republiku?

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Evropská unie má na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku v pátek hledat shodu na řešení situace ohledně trhu s energiemi. Ministři by měli probrat několik variant řešení současné situace. Například Česká republika bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model. Ten by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.

Kabinet by následně měl mimořádně jednat v pondělí v podvečer a představit detaily podpory. To, že vláda Petra Fialy na pomoc proti drahým energiím dlouhodobě nedělá dost, ale kritizuje opozice. „Vládní parodie, hospodářské Waterloo a energetická fraška. A uprostřed toho zmateně pobíhá ministr průmyslu, který ze všeho nejvíc připomíná Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková. Komunální volby budou i referendem o vládě,“ napsal na Twitter místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.


A zatímco hnutí ANO po neúspěšném hlasování o vyslovené nedůvěry vládě volá po „referendu“ v podobě komunálních voleb, jeho lídr Andrej Babiš stane od pondělí opět na lavici obžalovaných. Znovu se totiž otevře proces v dotačním případu Čapí hnízdo. Babiš přitom v pátek ve Sněmovně prohlásil, že jde o první politický proces od listopadu 1989.

Podkopává Babiš důvěru v české soudy? A jak by současnou situaci okolo trhu s energiemi řešilo hnutí ANO?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 09, 2022
Charles má plán na „zeštíhlení“ královské rodiny. Cesta, jak udržet její oblibu
1092

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. - nejdéle sloužící panovnice Spojeného království. Jak změnilo Británii sedmdesát let její vlády?

Hostem Ptám se já byl novinář žijící v Londýně Ivan Kytka.

Zdravotní stav královny Alžběty II. se v posledních desítkách hodin zhoršil a její lékaři dali najevo znepokojení. Za královnou se proto v průběhu včerejšího dne sjeli do zámku Balmoral členové britské královské rodiny - o smrti britské panovnice informoval Buckinghamský palác ve večerních hodinách.

Celým jménem Elizabeth Alexandra Mary nastoupila na britský trůn v roce 1952. Že by se Alžběta II. někdy stala britskou panovnicí, se ovšem nepředpokládalo - ještě v roce 1936 totiž na trůn usedl její strýc Eduard VIII. Kvůli plánovanému sňatku s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou ale téhož roku abdikoval a monarchou se stal Alžbětin otec, král Jindřich VI. Ona sama nastoupila na trůn po jeho smrti jako starší ze dvou sourozenců.

V roce 2022, ve svých 96 letech, byla královna Alžběta II. nejstarším vládnoucím panovníkem současnosti a byla také nejdéle vládnoucí britskou královnou - v únoru letošního roku oslavila 70 let působení na trůnu. Po zprávě o úmrtí královny Alžběty II se novým britským králem stal její nejstarší syn - Charles III.

Jak proměnila Spojené království? Co její odchod pro Británii znamená a jaké úkoly teď čekají na jejího nástupce - krále Charlese III?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 09, 2022
Expert: Velká nervozita a zklamaní. Rusko čelí útoku, na kteří všichni čekali
1427

Ukrajinská armáda oznámila první velké vojenské úspěchy ve válce s Ruskem. Podle prezidenta Zelenského jeho vojáci dobyli zpět část území jihovýchodně od Charkova. Máme a můžeme tomu věřit?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a ředitel The Prague East Institute Vlastimil Votápek.

Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Tamnější síly údajně postoupili o 20 km a osvobodily prý území o velikosti asi čtyř set kilometrů čtverečních - ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Zatímco ukrajinská vojska na svém území postupují, Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu a to zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Zejména strádají firmy závislé na dodávkách z Evropy.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, navíc varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna dokonce už za dva roky - tedy v roce 2024 a vzpamatovávat se může až do konce desetiletí. Ruští představitelé ale na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se dosud předpokládalo.

Jak úspěšné je vojenské tažení ukrajiny na jedné straně, a ekonomické kroky Západu proti Rusku? Je to důvod k optimismu? A zkouší Rusko vyměnit zrušení západních sankcí výměnou za plyn?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 08, 2022
Zdaňte firmy, které na krizi vydělávají, vyzývají odbory
1512

Odbory ohlásily na začátek října velkou demonstraci. Vláda podle nich nedělá dost, aby pomohla lidem s růstem cen energií ale i všech ostatních životních nákladů včetně potravin. Co přesně chtějí?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ČMKOS Vít Samek.

Asi sedmdesát tisíc odpůrců vlády zaplnilo o víkendu Václavské náměstí v Praze. Kabinet Petra Fialy podle nich nedostatečně pomáhá s drahotou a podobně to vidí i odboráři, kteří se v hlavním městě sešli hned v pondělí.

Na shromáždění proti chudobě dorazila asi tisícovka z nich a další masovou demonstraci svolávají na 8. října právě na Václavské náměstí. Akcí, kterou nazvali „Pět minut po dvanácté“ prý chtějí poukázat hlavně na prudké zdražování a reálný propad příjmů.

Šéf ČMKOS a také prezidentský kandidát Josef Středula se navíc už nechal slyšet, že pokud vláda odboráře nevyslyší, plánují další akce. Podle některých členů vlády by ale odbory měly spíše jednat a hledat kompromisní řešení, než demonstrovat v ulicích.

Nemají pravdu? Je správný tlak na zvyšování platů, když to dál roztáčí inflaci? A nepoškozuje odbory to, že v jejich čele stojí prezidentský kandidát Josef Středula?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 07, 2022
Farský: Za to, co se na jaře Rakušanovi povedlo, nás obdivuje půlka Evropy
1458

Starostové a nezávislí startují ostrou část kampaně před komunálními volbami. Otázka je, jestli jim voliči prominou výčet skandálů, které má strana v poslední měsíce za sebou. Kdo za ně může? A neuškodili celé vládě?

Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN Jan Farský.

Kauza Dozimetr, v niž je mezi obviněnými dnes již bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček a stála křeslo také ministra školství a dříve i místopředsedu Starostů Petra Gazdíka. Nevydařená mise bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, kvůli kterému opozice volala po konci ministra vnitra Víta Rakušana. To jsou jen dva příklady problémů, kterým čelí vládní hnutí STAN.

Starostové, kteří v minulých sněmovních volbách zaznamenali historický úspěch, dnes kolísají v průzkumech veřejného mínění okolo pěti procent voličských preferencí. Možná právě kvůli zmíněným kauzám.


Není to ale jen hnutí STAN, které ztrácí na oblibě mezi některými skupinami obyvatel. O víkendu totiž Václavské náměstí zaplnily desetitisíce demonstrantů. Protestující žádali demisi Fialovi vlády (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti), podle nich současný kabinet nepomáhá dost - ať už s rostoucí inflací nebo energetickou krizí. A v úterý se do Prahy sjeli také odboráři, aby vyzvali vládu k přijetí opatření proti poklesu životní úrovně.

Jaktože vláda ztrácí důvěru lidí? A jak se na tom podílí kauzy okolo STAN? Vyrovnala se s nimi strana dostatečně?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 06, 2022
Fialův poradce o drahých energiích: Máme tu megakrizi, chce to tvrdé řešení
1224

Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?

Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.

Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.

Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.

Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 05, 2022
Prokop: Další vlna covidu by vyšla draho, smysl mají jen „levná“ opatření
1441

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření na podzim nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a biochemikem Janem Konvalinkou sociolog Daniel Prokop.

Covidová pandemie od počátku tvrdě dopadala nejen na české zdravotnictví ale především na českou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy. Lockdowny pak zásadně dopadly na podnikání mnohých - lidi připravily o výdělky a někoho i o podnikání.

Sociologové už v průběhu jednotlivých vln pandemie zkoumali, jak lidé na opatření reagují. Měřili, jak lidé věří vládním opatřením, jak kvůli chaotickým návrhům a častým změnám nechtějí restrikce dodržovat. Měřili ale i to, do jaké míry lidé podléhali dezinformacím a jak moc to komplikovalo boj s pandemii.

Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? Proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných? A v jakém stavu zanechal covid českou společnost?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 04, 2022
Na novou vakcínu proti covidu bych nečekal. Kdo ví, kdy přijde, říká Konvalinka
1375

Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může si už zajít pro čtvrtou posilující dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které budou účinnější proti novým mutacím, vyplatí se to?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl biochemik Jan Konvalinka společně s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a sociologem Danielem Prokopem.

Zavedení roušek, plošných testů a dalších omezení podle resortu zdravotnictví v nejbližší době Čechy pravděpodobně nečekají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal z koronaviru "medicínský problém"a dle jeho slov tu už máme velmi účinné vakcíny i dostupné léky.


S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka: „Podle dat, které mám k dispozici, se 95 % naší populace s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl s tím, že by přesto zůstal obezřetný, protože se vždy může objevit nová mutace viru, která může imunitu obejít.

Právě kvůli mutacím nezačal podle současného ministra resort s masivnější propagací očkování. Čeká prý na nové, účinnější vakcíny hlavně proti omikronu. Konvalinka by ale na jejich uvedení na evropský trh nečekal.

„Zázraky se dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal,“ vysvětlil. Podle něj by se čtvrtou dávkou vakcíny neměli otálet především rizikové skupiny: „Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky.“

Kdy se pro další dávku vakcíny vydat a opravdu přinesou nové vakcíny výraznější ochranu? A jak účinné léky v současnosti máme?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 03, 2022
Záhadná úmrtí oligarchů? Rusové ví, že si mají dávat pozor, říká novinář
1472

Svět obletěla zpráva o dalším podezřelém úmrtí mezi ruskou podnikatelskou smetánkou. Tentokrát vypadl z pátého patra moskevské nemocnice šéf ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Stojí za vraždami mocných ruský prezident Vladimir Putin?

Hostem Ptám se já byl komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Rusko má za sebou od začátku roku už několikátý případ podezřelého úmrtí mezi ruskými oligarchy. V dubnu bylo nalezeno na zahradě španělské vily tělo bývalého viceprezidenta plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji. Milionář se údajně oběsil, přitom v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery s bodnými ranami.

Ve svém moskevském bytě byl nalezen mrtvý také bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. Ten údajně nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Naposledy v květnu zemřel na selhání srdce další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin.

Shoda nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu? Proč a podle jakého klíče by se oligarchů zbavoval? A jaká nálada teď v Rusku je?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 02, 2022
Návrat covidu na podzim: Je scénář, který by znamenal katastrofu, říká Válek
1880

Počet nově nakažených koronavirem se v Česku v posledních týdnech pohybuje okolo nižších tisícovek za den. Je ale Česko připraveno na to, co přinese podzim? A budeme opět nosit respirátory?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ještě pořádně neskončila letní vlna a už se chystáme na podzimní. Ano, řeč je o pandemii covidu, která stále trvá, i když narazit v Česku na někoho s respirátorem je spíše výjimečné a testuje se jen málo.

V Evropě se ovšem státy už teď připravují, že chladnější měsíce můžou přinést zhoršení situace. Zvlášť, jestli se objeví nová varianta koronaviru, na kterou by neúčinkovaly dostupné vakcíny a která by dokázala prorazit taky imunitu po prodělané nemoci, na kterou řada lidí spoléhá.

Šéf českého resortu zdravotnictví každopádně vnímá covid jako jakoukoliv jinou infekční nemoc, na kterou už máme léky i vakcíny. Takže neplánuje preventivní testování, ani plošné restrikce.

Je správné rezignovat na řízení pandemie prostřednictvím dat a orientovat se podle toho, kolik lidí dostane covid do nemocnic a na jednotky intenzivní péče? A co by se muselo stát, aby přišla další omezení?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sep 01, 2022
Žáci se vrací do škol. Jaké výzvy je čekají?
1283

Už jen pár hodin dělí české školy od zahájení nového školního roku. Děti i pedagogické sbory si přitom v posledních letech vyzkoušely, jak náročné může zvládání osnov být. Jaké výzvy je čekají v následujícím pololetí?

Hostem Ptám se já byla učitel z pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.

Už od začátku týdne se v ulicích objevují skupiny dětí s rodiči, co se na různých akcích loučí s prázdninami. A je jasné proč, zítra se jde zase do školy.

Pro žáky, studenty i učitele a učitelky je přitom už poněkolikáté v řadě tenhle návrat extrémně náročný. Po covidových lockdownech je tu totiž další velká výzva. Letos přibudou v českých třídách také ukrajinské děti, což je další zatěžkávací zkouška. Stejně jako udržet výuku i během chladných měsíců v době energetické krize.


A důsledkem ruské invaze je také sílící tlak dezinformačních zdrojů, které mají vliv na nemalou část české společnosti. Nevyhýbají se samozřejmě ani školám. Proto je extrémně důležitá mediální výchova, a to nejen dětí, ale i pedagogů.

Jak složitý nadcházející školní rok bude? A jak důležité je, aby samotní pedagogové nepodléhali dezinformacím?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 31, 2022
Cápová: Po nejfotografovanější ženě truchlil celý svět. Pohřeb Diany sledovaly 2,5 miliardy lidí
1318

Poslední srpnový den uplyne 25 let od chvíle, kdy tragicky zahynula princezna Diana. Jak silný je Dianin odkaz ve Velké Británii? A jak změnila poměry v královské rodině?

Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová, která se věnuje tématu britské královské rodiny.

Okolnosti života první manželky následníka britského trůnu prince Charlese princezny Diany budí zájem veřejnosti i po čtvrtstoletí od jejího úmrtí. Emancipovaná Diana dělala spoustu věcí po svém a i po rozvodu s nástupcem Alžběty II. byla považována na členku královské rodiny a nadále tak byla v hledáčku tisku.

Právě to se jím stalo osudným, když se v noci 31. srpna 1997 v autě se svým partnerem Dodim Al-Fayedem snažila uniknout devíti paparazziům a stala se obětí autonehody. Od té doby se stále objevují i nové konspirační teorie vysvětlující její smrt, ale i spekulací, jak Diana proměnila fungování britské královské rodiny včetně vztahů mezi jejími členy.

Jak si výročí úmrtí princezny Diany připomíná královská rodina? A jak se britská monarchie proměnila za poslední desetiletí?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 30, 2022
Konec firem kvůli drahým energiím? Kdo nezmění přístup, nepřežije, říká expert
1600

Ceny elektřiny i plynu na evropských burzách lámou rekordy a dostaly se do výšin, které jsou neúnosné pro spotřebitele i firmy. Kde se stala chyb a jak se my samy můžeme co nejlépe připravit na to, co nás čeká?

Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Energon Holding, expert na energetiku Fady Al-Kheir.

Rostoucí ceny elektřiny a plynu trápí spotřebitele i firmy po celé Evropě. Občané řeší často až existenční problémy a majitelé podniků, jestli je pro ně udržení výroby při takových cenách vůbec udržitelné. Vlády evropských zemí proto vymýšlí, jak s vysokými cenami pomoci - třeba ta česká přišla s tím, že jako předsednická země chce spustit jednání o tom, jak ceny energií zastropovat nebo regulovat na úrovni celé unie.


Experti se dohadují o tom, proč vůbec ceny tak vyskočily. Na vině je podle nich nejen Rusko, ale i celosvětová inflace způsobená velkým uvolňování peněz do ekonomiky po koronavirové krizi. Jen malých díl má podle většiny z nich evropský tlak na snižování emisí uhlíku.

Kde se ceny zastaví? A měly by se ceny za každou cenu regulovat?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 29, 2022
Kdo dostává kompenzace, roztáčí inflaci. Uvědomte si to, varuje Klaus
2057

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?

Hostem Ptám se já byl bývalý prezident a expremiér Václav Klaus.

Dnes je tomu třicet let, co expremiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozhodli o rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v brněnské vile Tugendhat. Osudné několikahodinové jednání, které vyústilo v „rozvod“ ČSFR, probíhalo tehdy za zavřenými dveřmi. Jeho výsledek se ale dal dopředu snadno odtušit.

Už po červnových parlamentním volbách roku 1992 bylo totiž jasné, že předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) mají o budoucnosti společného státu rozdílné představy. V Tugenhatu se přitom sešli poprvé už v červnu, po srpnové schůzce ale oba politici poprvé vystoupili na tiskové konferenci před veřejnost a oznámili, že Československo se od 1. ledna 1993 definitivně rozdělí na dva samostatné státy.

Kam se obě nově vzniklé země za třicet let dostaly? Jak česká vláda zvládá současné ekonomické výzvy a jak se z Václava Klause stal politik reprezentující ruský narativ na české politické scéně?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 26, 2022
Schillerová se pustila do Fialy: Jeho vláda dává lidem nulu
2072

Vláda Petra Fialy řeší v posledních týdnech řadu nepříjemností. Ať už je to kauza Dozimetr či hledání receptu, jak zajistit Čechům levnější energie. Jak se jí to podle opozice daří? A vede si hůře než kabinet Andreje Babiše?

Hostem Ptám se já je místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Současný kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů čelí dalšímu otřesu. Po rezignaci ministra školství Petra Gazdíka kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, se opět řeší schůzky Redla tentokrát s šéfem civilní rozvědky Petrem Mlejnkem. Zatímco Fialův kabinet za Mlejnkem stojí, podle opozičního hnutí ANO je situace nepřípustná a odpovědnost za ni nese i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kvůli kauze okolo Mlejnka mluví ANO dokonce o možnosti vyvolání nedůvěry vládě Petra Fialy - jestli ke kroku přistoupí, budou jeho poslanci rozhodovat dnes odpoledne. A přestože strana nemá dostatek hlasů, aby vyslovení nedůvěry opravdu dosáhla, podle Schillerové jde o důležitý politický symbol.

Podle bývalé ministryně financí lidé Fialově vládě nevěří a to i kvůli současné situaci na trhu s energiemi. „Vláda pro lidi neudělala vůbec nic, máme nejdražší elektřinu a zemní plyn v celé Evropě. Tragédie,“ napsala exministryně na Twitter. Přestože vláda schválila pomoc občanům v rámci úsporného tarifu, podle ANO to rozhodně nestačí a kabinet by podle něj měl ceny energií zastropovat.

Lze to vůbec udělat? A jak lépe by situaci řešila opozice? Nechybí teď peníze na pomoc lidem právě kvůli Babišově vládě? A bude Schillerová kandidovat na prezidentku?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 25, 2022
Putin na Ukrajině má mnohem větší cíl než jen dobytí země, tvrdí expert
1495

Ukrajina slaví Den nezávislosti a připomíná si 31. výročí vyhlášení nezávislosti na Sovětské svazu. Ale také smutné výročí války. Přesně dnes je to totiž také půl roku od dne, kdy do země vtrhla ruská invazní vojska. Jak se konflikt vyvíjí? A v jaké kondici je Rusko?

Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.

Ukrajina se už půl roku úspěšně brání ruskému útoku s pomocí západních zbraní a místy se jí daří přecházet do protiútoku. Prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti Dne vlajky, který se koná den před Dnem nezávislosti, zopakoval, že ukrajinská vlajka musí znovu vlát nad celý ukrajinským územím včetně okupovaného Krymu a všech dalších okupovaných území.

Ukrajinský prezident také nedávno odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel a existují obavy, že Rusko na Ukrajinu v průběhu dnešního výročí ještě zesílí.

Podle řady bezpečnostních expertů, ale dosavadní postup Ruska na Ukrajině rozhodně nelze považovat za úspěch. Konflikt má již delší dobu podobu opotřebovávací války a nelze prý čekat průlom ani u jedné z bojujících stran.

Jak válka aktuálně vypadá? V jaké kondici je Rusko? A pomáhá západ Ukrajině dostatečně efektivně?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 24, 2022
„Nešťastná“ kauza Mlejnek: S ministrem mají co vysvětlovat, říká Žáček
1484

Šéfa civilní rozvědky Mlejnka a ministra vnitra Rakušana čeká ve čtvrtek slyšení před poslanci. Mlejnek bude vysvětlovat své styky s Michalem Redlem obviněným v kauze kolem pražského dopravního podniku. Co chtějí poslanci slyšet?


Hostem Ptám se já byl poslanec ODS a předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Vláda Petra Fialy šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, drží na dále ve funkci. Po schůzce v důvěrném režimu na konci minulého týdne prý kabinet neshledal důvody k jeho odvolání. A ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si stojí za tím, že Mlejnek má jeho plnou důvěru.

Sám ministr, ale i šéf civilní rozvědky tento týden stanou ale ještě před poslanci. Pochybnými Mlejnkovými styky se plánuje zabývat sněmovní bezpečností výbor a komise pro kontrolu ÚZSI. Mlejnek tak bude muset poslancům objasnit, proč se od roku 2012 pravidelně s Redlem obchodně scházel.

Podle předsedy vlády měl ale šéf civilní rozvědky sehrát pozitivní roli při objasňování celé kauzy Dozimetr.


Může mít vůbec tohle všechno věrohodné vysvětlení? Je štastné, že do čela rozvědky přišel muž bez nejvyšší bezpečnostní prověrky? A nepoškozuje to především tajnou službu samotnou?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 23, 2022
Ze dne na den vypnout průmysl nejde, jen za cenu miliardových ztrát, říká Špicar
1458

Česko se připravuje na náročnou zimu, během které kdykoliv hrozí přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. Vláda ujišťuje, že kolaps průmyslu ani zima v domácnostech nehrozí. Opravdu? A jak jsou připraveny české firmy a průmysl?

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Stávající ceny elektřiny a plynu jsou pro 20 % firem v naší členské základně fatální, jsou dlouhodobě neudržitelné. A samozřejmě představa, že dojde plyn, tak to je katastrofický scénář,“ říká Špicar.

Vláda už koncem července avizovala, že zásobníky plynu jsou plné na více než 80 procent a ujišťuje, že stát má suroviny dost, aby přečkal zimu. Nutné jsou ale úspory ve spotřebě, k čemuž vyzvala domácnosti i firmy. Díky tomu by podle ministrů mohl bez zásadních omezení fungovat i průmysl.

Zástupci podnikatelů jednají s vládou o přípravě krizových scénářů, ale i pomoci. Zejména velké průmyslové podniky žádají kompenzaci za extrémní nárůst cen energií, dohoda zatím nepadla. Vláda už ale rozhodla o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, v domácnosti pak chystá příspěvek na energie, který by měli získat všichni.

Je příprava státu dostatečná? Chrání vláda dostatečně průmysl? A chrání se průmysl sám? Odpovídal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 19, 2022
Proč lidem nevadí komunisti, se sám sebe ptám každých 10 minut, říká Kocáb
1468

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb zvažuje kandidaturu na prezidenta. Rozhodne se prý na poslední chvíli a záležet bude na tom, jací budou kandidáti. Proč se mu nelíbí stávající zájemci o Hrad?

Hostem Ptám se já byl hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb.

„Jsou věci, na které se v tomhle státě prostě nemůžu dívat, a představa, že nám po 30 letech bude vládnout zase komunista a bývalý příslušník tajných služeb, rozuměj vojenská rozvědka nebo StB, mě děsí,“ prohlásil ke své případné kandidatuře Kocáb na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde před premiérou dokumentu Olgy Sommerové s názvem Michael Kocáb - rocker versus politik.

Osmašedesátiletý Kocáb působil v letech 2009 až 2010 jako ministr pro lidská práva ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera. Od 80. let patří k nepřehlédnutelným postavám hudební scény, proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. V listopadu 1989 byl spolu s Michalem Horáčkem u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra. Začátkem 90. let se ve funkci federálního poslance zapsal do dějin jako muž, který organizoval odsun sovětské armády z Československa. Ten symbolicky završilo velké turné Pražského výběru a zejména koncert v pražské Sportovní hale. K politice měl blízko i později, patřil do okruhu spolupracovníků Václava Havla.

Proč o kandidatuře na prezidenta uvažuje? Proč ho znovu a znovu přitahuje politika? A jak česká veřejnost dnes, po útoku na Ukrajinu, vnímá Rusko a Rusy? Odpovídá hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 18, 2022
Chceme v Praze víc pruhů pro auta, ne cyklopruhy, říká šéf strany motoristů
1427

Praha nepatří cyklistům, ale motoristům, hlásá nová politická síla Motoristé sobě, která chce v podzimních komunálních volbách usilovat o křesla na pražském magistrátu. Plánuje mazat cyklopruhy a metro zdarma. Myslí to vážně?

Hostem Ptám se já je Petr Macinka, zakladatel strany Motoristé sobě a celoživotní spolupracovník Václava Klause.

„Hlavní město bylo před čtyřmi lety napadeno piráty. Cyklofanatici z Praha sobě nás chtějí převychovat. Autodoprava je nejpalčivější problém, který naše město sužuje. Chceme ukončit vládu nefunkčních experimentů, v jejichž čele stojí mládenci postrádající jakoukoliv autoritu a životní zkušenost,“ řekl před týdnem při představení nové strany její zakladatel Macinka, který je kandidátem na primátora.


Program chce nová síla postavit na změně pražské dopravy tak, aby se vrátily zpět pruhy pro auta tam, kde byly zrušeny, na zrušení zbytečných přechodů i značek. A také na zlevnění MHD. Metro má být zdarma, roční kupon na ostatní MHD má pak podle nich stát 1 000 Kč a pro děti do 18 let by měla být zcela zdarma.

Je skutečně cyklistika v hlavním městě takový problém? Je krokem do budoucnosti plán vrátit Prahu maximálně autům? A co si člověk odnese z celoživotní spolupráce s Václavem Klausem?

Odpovídá lídr strany Motoristé sobě Petr Macinka.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 17, 2022
Ministryně: Požáry jsou důsledkem změn klimatu, kupme hasicí letadla
1486

Hasiči po třech týdnech uhasili požár v Českém Švýcarsku a lidé se vrací domů. V parku se ale pořád objevují místa se zvýšenou teplotou, která je třeba hlídat. Mohlo za požár neodklizené kůrovcové dřevo? A bude se příště uklízet?

Hostem Ptám se já byla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, nestranička nominovaná za KDU-ČSL.

Od víkendu se mohou domů vracet evakuovaní lidé z Hřenska. Zpět mohou i obyvatelé nejpostiženějších částí Mezní Louka a Mezná, kde tři domy shořely a dva byly poškozeny. Lidé potřebují k návratu speciální povolenku.


Hasiči oheň krotili tři týdny a pořád na území národního parku spolu se strážci a zaměstnanci parku monitorují další možná ložiska. Pomocí dronů, termokamer či dalekohledů stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami.

Ve čtvrtek bude o budoucnosti parku jednat se starosty přilehlých obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Řešit s nimi chce budoucnost parku včetně plánu na to, jak se v budoucnu o území parku starat a jak monitorovat případné požáry.

Jak se požárům příště lépe bránit? A přijde kvůli požáru o místo šéf národního parku? Odpovídá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 16, 2022
Ministr Jurečka: Nejhorší chudobou jsou ohroženy statisíce lidí
1668

Ode dneška mohou lidé on-line podávat žádosti o pětitisícový příspěvek na děti. Webové stránky se ale od rána potýkaly s potížemi a ministerstvo radí - zkuste to později. Kdy se stát podobné věci naučí?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Chudobou jsou nejvíce ohroženi lidé žijící sami v domácnosti, samoživitelé, samoživitelky, vdovy a vdovci a osoby se zdravotním postižením. Největší nápor na lidi přijde na přelomu roku, kdy největší počet odběrných míst bude dostávat nové zálohy, bude se nabíhat do nových ceníků. Stát musí reagovat,“ říká v rozhovoru Jurečka.

Dávka pro rodiny s nezletilými dětmi má lidem kompenzovat stoupající životní náklady kvůli inflaci i rostoucím cenám energií. Na peníze mají nárok rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu ročně, na účtech by je měli mít do třiceti dní od podání žádosti. Lidem, kteří pobírají příspěvek na děti, peníze dorazí automaticky.

Na dávku podle odhadů ekonomů dosáhne 80 procent všech dětí a náklady státu by se tak mohly vyšplhat na 8 miliard korun.

Další pomocí pro lidi by měl být úsporný energetický tarif. Vláda slíbila, že dotaci na energie dostanou všichni a i když pomoc už schválila sněmovna, její detaily bude kabinet teprve ladit. Peníze by ale lidé neměli dostat přímo, slevu uvidí na svých vyúčtováních.

Jakou další pomoc vláda chystá lidem? Proč kabinet rozdává plošné dávky a nepomáhá adresně, jak sliboval? A vážně je dnes vhodná doba bojovat o ústavní zakotvení manželství coby svazku výhradně mezi mužem a ženou?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 15, 2022
Velké vodě jako z roku 2002 dnes dokážeme v Praze "uhnout", říká hydrolog
1236

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?

Hostem Ptám se já je ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.

Sedmnáct lidských životů, škody za víc než sedmdesát miliard korun a poničená třetina území republiky. Taková byla bilance záplav, které přesně před dvaceti lety zasáhly Česko. Hovořilo se tehdy o tisícileté vodě, postupující klimatická změna ale riziko extrémních projevů počasí zvyšuje.

Morava od té doby zažila dokonce tornádo a rostoucí počet tropických dnů i nocí pociťuje na vlastní kůži každý. S velmi vysokými teplotami kolísajícími kolem 40 stupňů Celsia zápasí letos nejen jižní část starého kontinentu a v příštím týdnu potrápí vedra znovu i Česko. Nezvyklá horka zažívá taky severní Francie nebo Velká Británie.

S tím souvisí sucho a požáry, které není jednoduché uhasit. Čerstvou zkušenost mají hasiči v Českém Švýcarsku, kde zbytky velkého ohně doutnají ještě teď.

Klimatologické modely varují: Je nutné připravit se, že v jistých částech světa bude voda chybět, zatímco jinde jí bude až příliš. Budoucnost střední Evropy, do níž Česko patří, přitom není jasná. Leží v místě, které může být zasaženo stejně tak suchem jako záplavami.

Do jaké míry zvyšuje klimatická změna pravděpodobnost, že se zopakuje podobná katastrofa, jakou jsme zažili v roce 2002? A jsme na velkou vodu lépe připraveni?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 11, 2022
Byl sprostý, nespolupracoval. Hájí zakleknutí chlapce šéf policejních odborů
1259

Policejní prezident i ministr vnitra ujišťují veřejnost, že prošetření sporných zákroků na mítincích Andreje Babiše patří mezi jejich priority. Co se mění v policejním sboru?

Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, Tomáš Machovič.


Odpor veřejnosti vzbudily zásahy policistů v civilu, kteří zakročili proti odpůrcům předsedy ANO. V jednom případě odvedli do neoznačeného auta ženu a ve druhém „zaklekli“ na školáka s poruchou autistického spektra.

Ve druhé ze jmenovaných kauz čelí policista kárnému řízení a první případ prochází vnitřní kontrolou. Její výsledky má mít policejní prezident na stole do pátku. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška i ministra vnitra Víta Rakušana by na politických shromážděních měli napříště zasahovat primárně uniformovaní policisté.

Samotný Andrej Babiš uvedl, že on a jeho tým udělá všechno pro to, aby policistům práci co nejvíc usnadnil. Chce na svých akcích předem vyhradit místo pro své odpůrce. To ale policejní prezident odmítl jako nepřípustné a nezákonné.

Selhali příslušníci policejního sboru v popsaných situacích? A potřebují lepší školení, aby dokázali přiměřeně reagovat i ve vzrušené atmosféře politických shromáždění? Ptáme se předsedy Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Tomáše Machoviče.


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 10, 2022
Kubek: Zdravotnictví není perpetum mobile, které by fungovalo bez peněz
1331

Prezident dává červenou vládním plánům šetřit ve výdajích do zdravotního pojištění. Hlava státu varuje, že to poškodí kvalitu zdravotní péče.

Hostem Ptám se já je prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

Vypadá to, že vláda letos na výdajích za státní pojištěnce ušetří méně, než plánovala. Příslušný zákon totiž vetoval prezident. Podle Miloše Zemana hrozí, že kvůli úsporám státu bude péče o pacienty hůř dostupná a méně kvalitní.

Zástupci pětikoalice to opakovaně popírají a tvrdí, že případné výpadky dofinancuje VZP ze svých rezerv. Teď vládním politikům ale nezbývá nic jiného než legislativu znovu protlačit Sněmovnou, kde už napoprvé narážela na silný odpor parlamentní opozice. Vláda ovšem upozorňuje, že si český stát na pokraji hospodářské recese nemůže dovolit takové výdaje do veřejného zdravotního pojištění, jak je naplánoval bývalý kabinet za úplně jiné ekonomické situace.

České zdravotnictví se potýká i s dalšími problémy. Ať už se jedná o akutní nedostatek praktických lékařů a pediatrů, nebo obavy ze zvládnutí podzimní pandemické vlny. Zájem o další posilující dávku proti covidu je zatím malý. Ministerstvo zdravotnictví přitom odložilo plánovanou kampaň na podporu vakcinace ze začátku srpna na jeho polovinu.

Jak ohrožuje pacienty i celý zdravotnický systém absence praktiků a dětských lékařů? A skutečně je nutné škrtat miliardy korun v platbách za státní pojištěnce?
---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 09, 2022
Ekonomka: Pomoc jen na papíře. Dávky neputují k těm, co je potřebují
1251

Od srpna vyplácí stát dávku mimořádné podpory: pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Vláda tvrdí, že má na mysli v první řadě ty nejchudší a nejzranitelnější. Daří se jí to? Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI. 

Sice je teprve polovina prázdnin, některé české domácnosti ale už za pár dnů dosáhnou na příspěvek určený hlavně na pořizování školních pomůcek. Od srpna se totiž vyplácí vládní pomoc: pět tisíc na dítě v domácnostech s ročními hrubými příjmy do milionu korun.

Jako první přijdou na řadu rodiče pobírající přídavky na dítě. Jednorázovou pomoc dostanou v obvyklém výplatním termínu. Ostatní musejí o pět tisíc na potomka žádat, a to od 15. srpna. Celkem by se tenhle protiinflační bonus měl týkat milionu a šesti set tisíc dětí, což je víc než milion rodin.

Tak masivní zásah ovšem někteří ekonomové kritizují jako zbytečně plošný a málo efektivní. Pomoc totiž dostanou i ti, jimž existenční potíže nehrozí, a méně naopak zbude na ty nejchudší.

Jak efektivní je tuzemský systém sociální podpory? Proč čerpá dávky od státu jen zlomek těch, kteří na ně mají nárok? A jak jsou na tom lidé ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 04, 2022
Je vám horko? Bude hůř a napořád. Až o čtyři stupně, varuje expert
1282

Česko má za sebou největší požár v historii národních parků a s vysokými teplotami nebojují jen hasiči – koncem týdne zemi opět čekají silná vedra. Je na vině změna klimatu? A jak se jí bránit? Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Požár v Českém Švýcarsku se daří postupně krotit a vypadá to, že definitivně by po něm mohlo být během několika příštích dnů. Jestli ovšem situaci nezhorší horko, které znovu doléhá na střední Evropu.

Víkendové deště navíc nebyly v Hřensku příliš silné, a nepřinesly proto očekávanou úlevu. Teploty blížící se čtyřiceti stupňům Celsia pocítí na vlastní kůži zasahující hasiči a prohloubí se také sucho, jež hrozí dalšími požáry. Znovu pršet by podle předpovědí mělo až koncem tohoto týdne.

Sucho a horko, dvě proměnné, které zvyšují riziko požárů, přitom v těchto dnech v Česku opět pociťujeme na vlastní kůži. Kromě toho, že komplikují práci hasičům zasahujícím v okolí Hřenska, doléhají tíživě hlavně na obyvatele velkých měst, kde bývá těžké najít únik mimo asfalt a beton.

Jaký vliv na extrémní jevy, s nimiž se Česko v posledních letech potýká, má klimatická změna? A jak přežít její následky, hlavně ve velkých městech? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 03, 2022
Rusko se musí vzdát ultimát, jinak jednat nebudeme, říká ukrajinský velvyslanec
1551

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.

Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.

Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem?  A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 02, 2022
Sociolog Buchtík: Chudnutí je subjektivní. Lidi nutí šetřit jedině nouze
2007

Ekonomika se potýká s mnoha problémy a je stále jasnější, že lépe jen tak nebude. Čekají nás těžké měsíce a pokud vláda najde odvahu sáhnout k zásadním změnám, pak i bolestivé reformy. Co všechno Češi ještě snesou? Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ředitel STEM Martin Buchtík.

Exministr financí Miroslav Kalousek navrhuje aby Česko šetřilo prostřednictvím zásadního propouštění státních zaměstnanců, jen pomalého růst platů, zpomalení růstu důchodů a částečného návratu poplatků do zdravotnictví v podobě těch za jídlo a nocleh nebo třeba zvýšení některých daní. Jenže na zásadní reformy by mohla společnost reagovat velmi negativně.

Podle Martina Buchtíka se totiž současná společenská nálada blíží té, která byla po světové ekonomické krizi v letech 2012 a 2013. A navíc se Češi cítí daleko hůře než během covidové pandemie, protože nevidí „světlo na konci tunelu“.

Dle šéfa STEM jsou ale mezi tuzemskými občany dvě odlišné skupiny lidí - ti, kteří se kvůli zdražování dostávají opravdu do existenciálních problémů a na druhé straně lidé, kteří se dostávají do nové situace, protože si nemohou dovolit vše, co dříve. „Neřešíme, že by tu lidé umírali hladem. Řešíme svůj subjektivní pocit a vždy vidíme někoho, kdo se má lépe a je bohatší. Ať už stát, nebo náš soused. Co společnost nutí šetřit je jedině nějaká nouze,“ vysvětlil s tím, že velká část Čechů se cítí být „nebohatá“ i přestože má na domácnost slušné příjmy.

Z dat vychází dle Buchtíka také najevo, že i v případě nepopulárních opatření má současná vláda jednu relativní výhodu: „Většina voličů říká, že vládě tolik nefandí, ale pořád je to lepší, než vláda Andreje Babiše nebo třeba Tomio Okamury,“ dodal expert s tím, že asi žádná vláda by si nedokázala udržet oblibu voličů v době recese.

Měla by vláda šanci podobné reformy uhájit a lidem vysvětlit? Co by to udělalo s českou společností? A co všechno lidé unesou?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 02, 2022
Expert o napětí na Balkáně: Situace se vymkla z rukou, svou roli hraje i Moskva
1604

Na Balkánském poloostrově to nebezpečně zajiskřilo. Etničtí Srbové na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem a mělo dojít i ke střelbě. Může to započít otevřený konflikt? Hostem Ptám se já byl reportér ČRo Martin Dorazín.

Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem v neděli večer nebezpečně vyeskalovaly, když poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem na severu Kosova etničtí Srbové zablokovali silnice a na hranicích se podle neověřených zpráv také ozývala střelba.

Situace eskalovala kvůli tomu, že od srpna měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Kosovo platnost nakonec o měsíc posunulo, aby se situace mohla uklidnit. Mezi experty i veřejností ale okamžitě posílily obavy, že na Balkáně může vypuknout otevřený konflikt, který by ze zákulisí mohlo rozdmýchávat Rusko. Právě to má dlouhodobě velmi úzké vazby na Bělehrad.

Napětí mezi oběma státy je ale každopádně dlouhodobé a váže se minimálně k roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo na Srbsku nezávislost. Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli.

EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů.

Máme se bát tamní situace, nebo jde o vyostření vztahů, které se občas objeví a pak zase uklidní? A rozdmýchává tamní napětí Moskva?

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!


---


Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Aug 01, 2022
Mezinárodní vesmírná stanice bez Rusů? Velký problém. Ale pro ně, říká expert
1392

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.


Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.

Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.

Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.

Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 30, 2022
Jsme v rozhodující části boje o Ukrajinu. Rusku chybí vojáci, říká expert
1309

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině  zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.


Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.

Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.

Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku.

Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 28, 2022
Strážce parku: Nejnavštěvovanější místa mohou být kvůli požáru zavřená roky
1351

Národní park České Švýcarsko čtvrtým dnem hoří a jde o největší požár, jaký pamatujeme. Obrázky připomínají hrůzostrašné scény, které jsme zatím znali z Kalifornie, Řecka, Španělska nebo Francie.

„Národní přišel o dvě nejnavštěvovanější místa v celém parku, nepředpokládám, že ta místa půjde rozumně rychle otevřít. Zvlášť u pískovce hrozí poměrně dlouho zřícení těch skal a bloků, takže to bude velice náročné,“ říká jeden z dobrovolných strážců NP České Švýcarsko, IT podnikatel Filip Molčan, který byl hostem Ptám se já. Otevření některých atraktivních míst podle něj může trvat i několik let.

Požár vypukl v neděli dopoledne a podle prvních odhadů bude příčinou nejspíše lidská chyba, protože bouřka ani blesky v oblasti nebyly. Hasiči se snaží situaci zvládnout, zásah jim ale ztěžuje extrémní sucho, vítr a nepřehledný terén. I kvůli tomu záchranné složky nedokázaly zabránit rozšíření ohně do obce Mezná, kde shořelo i několik obytných domů.

Starostové blízkých obcí kritizují vedení parku, že na rozsahu požáru má svoji vinu. Podle nich byla chyba neodklízet z lesa suché popadané stromy postižené kůrovcem.

„Kritiku od starostů blízkých obcí vnímám spíše jako politiku. … Byl jsem i u pár jednání s hasiči, kde se ani odborníci nedokázali shodnout, co je pro požár lepší a horší. Jestli živý les, který je v případě jehličnanů plný pryskyřice, nebo suchý les,“ vysvětluje v Ptám se já Molčan.

Park, který je požárem zasažen asi z jedné třetiny, je v tuto chvíli pro veřejnost uzavřen. Jeho obnova bude podle expertů trvat roky.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 27, 2022
Ekonomka Horská: Musíme opustit představy o nezvyšování daní
2104

Česko trápí zdražování na všech frontách a k tomu nejistota, jestli se situace ještě nezhorší. Hlavní úkol vlády je tak zkrotit inflaci a nenechat Čechy padnout na kolena. Jak to zvládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.

Česko zažívá řadu krizí najednou. Od klimatické, kterou pociťujeme doslova na vlastní kůži, přes migrační, až po energetickou. Na lidi těžce dopadají drahé energie, ale i zdražování dalších základních potřeb, jako jsou jídlo nebo léky. Vláda ujišťuje, že o všem ví a ti nejpotřebnější nutnou pomoc dostanou.

Jenže podle ekonomů nesmí vláda zapomenout i na nutné úspory „Bude třeba opustit ideologické představy o nezvyšování daní a je třeba najít cestu, jak dostat do rozpočtu ty vymazané příjmy. Ať už je to vrácení superhrubé mzdy, nebo jiná forma,“ zdůraznila Horská. Nezodpovědná rozpočtová politika podle ní rozhoupala inflaci na konci roku 2021 o 2,5 procenta.

„Zvolili jsme si vládu, která slibovala snížení schodku rozpočtu, ale zároveň udržení sociálního standardu. Přišla ovšem krize a my ten ekonomický standard nejsme schopni udržet, aniž bychom nezhoršovali veřejné schodky,“ kritizovala současný kabinet ekonomka, která mimo jiné působí ve vládním poradím orgánu a od letoška radí i premiéru Fialovi.

Dle Horské je třeba reformovat celý daňový systém - ten současný podle ní patří do 90. let. Navrhuje začít u změny daňového základu: „Tímhle jsme schopni do státního rozpočtu dostat šmahem 12 miliard a to není malá částka,“ vypočítala.

Současná vláda ale přesto opakuje, že se ke zvyšování daní nechystá. Mimo jiné kvůli vysokým cenám. Ekonomka upozorňuje, že v některých oblastech si za ně lidé mohou tak trochu sami. „Český spotřebitel totiž nehlasuje peněženkou. Necháme si diktovat ceny od poskytovatelů služeb a neumíme říct: Tohle už je fakt dost,“ dodala.

V jak kritické situaci Česko a Češi opravdu jsou? A obejdeme se bez utahování opasků na jedné straně, nebo zvyšování daní na druhé?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 27, 2022
Kalousek: Chudoba je relativní pocit. Stát nemůže kompenzovat všechno všem
1999

Česko už několik měsíců tíží dvouciferná inflace, rostou náklady na život i výdaje státu. Vláda se snaží peněženkám Čechů ulevit, jenže by zároveň měla na uzdě držet ale i státní rozpočet. Lze pomáhat lidem a zároveň šetřit?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl exministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Inflace se nebezpečně blíží dvacet procentům, cena nafty a benzínu 50 korunám za litr a úroky na hypotékách sedmi procentům. Mezi lidmi sílí obavy z dalšího vývoje ekonomiky, ostatně poslední index spotřebitelské důvěry vykázal pokles na nejnižší čísla za posledních dvacet let. „Nečekají nás lehké časy, ale nikdy nebude tak zle, abychom se z toho nedostali, když nepropadneme panice a nebudeme se nic nalhávat a chtít nemožné,“ řekl v speciálním vysílání Ptám se já Miroslav Kalousek.

Vláda sice situaci řeší záchrannými balíčky, kterými chce lide kompenzovat rostoucí náklady. Jenže ekonomové upozorňují, že i taková politika se musí změnit, protože je nutné vylepšit hlavně stav veřejných financí a zastavit rostoucí tempo zadlužování. S tím souhlasí i někdejší předseda TOP 09 - podle něj je největším problémem strukturální deficit: „Tedy, když nejste v normálních časech z daní, které vyberete, schopni ufinancovat stát. U nás je to každoročně asi 220 miliard korun,“ vysvětlil s tím, že vládě nezbývá, než tento deficit snižovat, jinak hrozí, že se stát dostane do potíží.

Podle Kalouska udělala současná Pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, pozn. red.) chybu třeba v tom, že sáhla po plošné pomoci lidem, jako byl pětitisícový příspěvek na dítě, nebo snížení spotřební daně na paliva. „Inflaci nemůžete držet jinak než restrikcí - jak měnovou, tak finanční. Když budete lidem kompenzovat peníze, tak bude inflace trvat déle. To je ale politicky nepopulární,“ kritizoval současný kabinet.

Jaké kroky by tedy vláda měla v současné ekonomické situaci podnikat? Měl by stát přijít s reformami, úspornými opatřeními a lidem dál ubíral z peněženek?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 26, 2022
Náměstek: Rusko níž nepůjde, pak by se mu také nemuselo podařit vrty obnovit
1403

Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.

Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.

René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.


Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.


ednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.

Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a  odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.

Česko spoléhá na silné země

Český kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.

Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá? A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 22, 2022
Březina: Vláda má chránit lidi. Místo toho oznamuje podzimní topenářský masakr
1742

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?

Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.

Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.

Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.

Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 21, 2022
Zeman ČSSD cíleně škodí, i proto jsme takhle dopadli, říká Špidla
1287

Ačkoliv se skoro potopila, ČSSD se nevzdává a snaží se udržet nad hladinou. Pomůže straně, která vypadla ze Sněmovny, její bývalý předseda?

Hostem Ptám se já byl bývalý stranický lídr i premiér, kandidát ČSSD do Senátu, Vladimír Špidla.


ČSSD po posledních sněmovních volbách musela vyklidit poslanecké lavice. Teď se chystá zabojovat o křesla v Senátu. Stranu ovšem dusí velké dluhy, a proto prodává Lannův palác v centru Prahy za 200 milionů korun a propouští zaměstnance. Bez toho by nemohla dělat nic, jak potvrzuje současný předseda Michal Šmarda.

Dlouholetý starosta Nového města na Moravě se netají tím, že ČSSD chce pod jeho vedením hlavně nabízet řešení ekonomických problémů. V době rekordní inflace a zdražování energií totiž existenční potíže doléhají na stále víc českých domácností. O tom, jestli stará značka není toxická, ale, zdá se, není přesvědčen dokonce ani on sám. Do komunálních voleb kandiduje Michal Šmarda za projekt Lepší Nové Město. Až za pomlčkou následuje: sociální demokraté a nezávislí.


Nové vedení sociálních demokratů slibuje restart a chce se taky spojovat s ostatními levicovými stranami na tuzemské scéně. Například v hlavním městě jde ČSSD do boje o magistrát v koalici Solidarita, ještě se Zelenými, hnutím Budoucnost a Idealisty. Nicméně voliče láká na stará známá jména.

Jak na ně zapůsobí političtí matadoři typu Vladimíra Špidly? A je po levicové politice v Česku poptávka?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 20, 2022
Ať Středočeský kraj za studenty na pražských školách platí, navrhuje politik ANO
1339

Středočeský kraj by měl Praze platit za studenty, kteří chodí na pražské střední školy. Není možné, aby se dítě s výborným prospěchem nedostalo, protože je tam středočeské dítě, říká šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop, který byl hostem Ptám se já.

Ten na sebe v minulých dnech strhnul pozornost slovy o tom, že Středočeši zabírají Pražanům parkovací místa.

„Potřebujeme zajistit, aby Pražan nebyl na druhém místě před Středočechem. Zásadní je pro mě parkování a místa na školách. Není možné, aby se pražské dítě s výborným prospěchem nedostalo na střední školu, protože je tam středočeské dítě, které ale na to školství vůbec nedoplácí. Tady je třeba urychlená diskuze o tom, že by středočeský kraj měl pražským školám přidávat finance, abyste mohli navýšit kapacity a vešli se všichni.“

Středočeši zabírají místa na parkování

Prokop na sebe upoutal v minulých dnech pozornost hlavně na sociálních sítích, kde téma parkování v Praze otevřel snímkem aut s mimopražskou SPZ parkující na pražských ulicích a doplnil, že lidé na sídlištích nemají kde parkovat, protože jim Středočeši zabírají místa. Lidé ho ale obratem upozornili, že SPZ nevypovídá o tom, odkud pochází majitel vozu a dojíždějící tam nelze identifikovat. A Prokop, který je dvojkou podzimní komunální kandidátky hnutí ANO, se stal terčem posměchu.

To ostatně už po několikáté - pozornost na sebe strhnul i tweetem o sekání trávy v Praze nebo tím, když zveřejnil údajný dopis od souseda, který na svém sídlišti opsal mimopražské SPZ parkujících aut.


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 19, 2022
Expert: Rusko má velký problém s přísunem živé síly, materiálu i munice
1287

Ruská invaze uvolnila cestu mnoha krizím, z nichž Evropa řeší zejména tu energetickou. V jejím stínu se ale formuje koalice, která může znamenat pro západní svět velké nebezpečí: Pakt Ruska a Íránu.

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik, který dlouhodobě působí ve Spojených arabských emirátech, někdejší poradce ministra obrany, Milan Mikulecký.

Spolupráce mezi Moskvou a Teheránem se projeví i na ukrajinském bojišti. Írán má dodat ruské armádě drony schopné unést i bomby nebo rakety. A do země na Blízkém východě se začátkem tohoto týdne chystá přímo ruský prezident. Vladimir Putin má jednat se svým íránským a tureckým protějškem. Je to teprve jeho druhá zahraniční cesta od chvíle, kdy v únoru vydal rozkaz k útoku na sousední zemi.

V souvislosti s tím se nabízí otázka, v jakých oblastech si můžou Írán a Rusko navzájem vyjít vstříc. Nervozitu budí hlavně možnost, že teokratický režim získá od Kremlu technologie potřebné k výrobě jaderných zbraní. Tak by se stal skutečnou jadernou velmocí s výsadním postavením v regionu Blízkého východu.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl před nedávnem, že íránské úřady poslední dobou omezují možnosti kontroly tamního jaderného programu. Před sílící snahou země získat jaderné zbraně navíc varovala letos v dubnu i německá tajná služba.

Mezitím ruská armáda dál útočí na ukrajinské civilní cíle a podle dostupných informací se připravuje  na ukrajinskou ofenzívu na jihu země.

Jaký vývoj na bojišti lze očekávat? A jakou hrozbou je pro země Západu spojenectví ruského a iránského režimu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 18, 2022
Do Putina nikdo nevidí. Ale plynovod naplno nepojede, říká expert
1324

Hrozí Evropě dlouhodobý výpadek v dodávkách ruského plynu? A co by to znamenalo pro domácnosti i firmy v zemích závislých na ruských surovinách, ke kterým Česko patří? Odpovídá zástupce dodavatelů energií. 

Evropou se šíří strach z dalšího stupňování energetické krize. Podle ruské společnosti Gazprom totiž není možné zaručit bezproblémový provoz plynovodu Nord Stream vedoucího do Německa. Ten aktuálně prochází plánovanou technickou přestávkou, která končí přesně za týden.

Hostem Ptám se já byl Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, člen vládního Výboru pro udržitelnou energetiku z firmy ENA.

Evropská Unie v čele s českým předsednictvím chystá varianty řešení a pomoc pro nejvíce zasažené země. Maďarsko, výrazně závislé na ruských surovinách, už vyhlásilo stav energetické nouze a šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová varuje, že další výpadky v dodávkách plynu můžou řadu zemí uvrhnout do recese.

České ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje uvolnit ruce firmám, aby mohly v případě výpadku ruského plynu složitou situaci zvládnout. Současná pravidla totiž, podle šéfa resortu Josefa Síkely, nejsou na dlouhodobý výpadek stavěná.

Zásadní roli ovšem, podle ministra, sehrají úspory, ke kterým budou muset české i evropské domácnosti přistoupit. Jinak bude jen těžké udržet v chodu zásadní průmyslová odvětví.

Jak přežijí Česko a Evropa následující topnou sezónu? Jaká omezení se nevyhnou jednotlivcům i firmám kvůli váznoucím dodávkám ruských surovin? Poslechněte si celý podcast!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 15, 2022
Klimatolog: V horku nemůžete po lidech chtít, aby venku pracovali
1402

Do střední Evropy se blíží další vlna veder. Doléhají na nás naplno důsledky měnícího se klimatu. Dokážeme se s nimi vyrovnat? Nebo máme čekat v dalších letech život, který dosud vídáme jen v apokalyptických filmech?


Hostem Ptám se já byl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Dva pády ledovců: na italské Marmoladě a v Kyrgyzstánu, které si vyžádaly několik lidských životů, svědčí o tom, že se teorie rychle mění v praxi a varování klimatologů před zásadní změnou k horšímu se stávají realitou.


O tom, jak uchovat lidskou civilizaci, v dosud známé podobě, diskutují tento týden unijní ministři a ministryně životního prostředí v Praze. Hledají společnou řeč před podzimní klimatickou konferencí, která se tentokrát chystá v Egyptě.

Poslední, šestá zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) přitom apeluje na státníky, aby si pospíšili. Zapotřebí jsou podle vědců rozsáhlé politické změny. Jinak se svět slovy generálního tajemníka OSN Antónia Gueterrese blíží vstříc klimatické katastrofě.

V našich zeměpisných šířkách znamenají největší ohrožení pro lidské zdraví i kvalitu života a ekonomiku právě horko a sucho. Přibývat ale zřejmě bude i takových událostí, jako bylo loňské tornádo na Moravě, nebo náhlé povodně. Dopady klimatické změny jsou navíc skutečně globální. Kvůli nedostatku vody na Blízkém východě nebo v Africe hrozí války, které můžou vyhnat směrem do Evropy statisíce uprchlíků.

Uvědomujeme si rizika spojená se změnou podnebí dostatečně? A kolik z dosavadního pohodlí musí současná generace obětovat, aby na Zemi našly místo k životu i generace následující?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 14, 2022
Biochemik Trnka: Jsme na začátku covidové vlny, která proběhne relativně rychle
1386

Jak silná je současná vlna pandemie koronaviru? Testy odhalily v Česku začátkem týdne poprvé od letošního dubna víc než dva tisíce nákaz. Covid 19 poprvé útočí naplno už v létě. Subvarianty omikronu dokážou vzdorovat teplému počasí a infikovaných lidí skokově přibývá, stejně jako covidových pacientů v nemocnicích. Má pravdu ministr zdravotnictví, když říká, že plošná opatření nejsou nutná?

Hostem Ptám se já byl vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty UK, biochemik Jan Trnka.

Evropou se rychle šíří covid. Nákaza nabývá na síle i v oblíbených letních destinacích, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko a Portugalsko. Subvarianta omikronu BA.5 napadá lidi bez ohledu na teplé počasí a tak v přímořských oblastech, i ve střední Evropě, zažíváme letní pandemickou vlnu.

Testy odhalily v pondělí, poprvé od jara, víc než dva tisíce nakažených, což je o zhruba třetinu víc než minulý týden. Počet pacientů, kteří museli vyhledat hospitalizaci překonal tři stovky. Nepřibývá ale lidí v těžkém stavu. Není ovšem jasné, nakolik jsou čísla o infekcích průkazná, protože oproti jarním měsícům se v Česku testuje mnohem méně.

Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek stále trvá na tom, že přijímat plošné protipandemické restrikce je z medicínského hlediska zbytečné. Včetně třeba nařízených respirátorů v hromadné dopravě.

Na rychlé šíření subvarianty BA.5 reagují různé evropské státy různě. Zatím ale horšící se situace nemá vliv na podmínky cestování, které je během dovolenkové sezóny v plném proudu. Pouze v Portugalsku musí turisté předložit očkovací průkaz, negativní test nebo potvrzení o překonání covidu 19. Na veřejnosti jsou tam stále nutné roušky.

Evropa spoléhá hlavně na vakcíny. EU doporučuje podávat druhou posilující dávku lidem nad 60 let a jiným rizikovým skupinám. Zatím se to týkalo osmdesátníků a starších. Český resort zdravotnictví plánuje začít očkovat čtvrtými dávkami zhruba v půlce srpna.

Je na místě oprášit respirátory nebo jsou plošná opatření zbytečná, jak opakuje ministr zdravotnictví za TOP 09, Vlastimil Válek?

A může covid Evropanům tentokrát zkomplikovat i letní dovolenou?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 12, 2022
Konec Johnsona? Poslanci si spočítali, že potřebují na hypotéky i školné
1369

Vláda ve Velké Británii se tenhle týden doslova rozsypala, když ji opustilo několik ministrů a desítky vysokých státních úředníků. Tenhle tlak nakonec zabral a k odchodu donutil dosavadního šéfa Konzervativců a premiéra Borise Johnsona. Co se změnilo? A co to bude znamenat pro Británii?

Hostem Ptám se já byl novinář Ivan Kytka žijící v Londýně.

Dosavadní britský premiér Boris Johnson během tří let svého mandátu ustál řadu skandálů. Asi nejznámější z nich je tzv. Partygate, kdy vyšlo najevo, že během nejsilnějších pandemických lockdownů se v premiérském sídle konaly večírky a zahradní slavnosti.

Johnson se proto do historie zapsal mimo jiné jako první premiér, který dostal pokutu za porušení zákona. On sám chce, navzdory turbulencím, zůstat v čele britského kabinetu do doby, než Konzervativci vyberou nového lídra a tedy i příštího ministerského předsedu. Už teď se ale ozývají hlasy, že by Johnson měl odejít hned.

Kdo odcházejícího britského premiéra vystřídá? A jak poškodily Johnsonovy aféry Konzervativní stranu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 08, 2022
Naše pomoc je účinná, chválí Fiala vládní boj s chudobou
2006

Česko má před sebou v čele Rady EU řadu úkolů, nacházet chce hlavně shodu mezi členskými zeměmi při snaze zmírňovat dopady současných krizí. Jednu krizi má přitom sama vláda za sebou. Jak si s ní poradila? A jak dobře povede Unii?

Hostem Seznam Zpráv byl premiér Petr Fiala (ODS).

Inflace, nedostupnost energií nebo potravinová krize. To vše má podle premiéra Fialy na svědomí ruská válka na Ukrajině a úkolem Česka v čele Rady Evropy bude dopady těchto krizí zmírňovat. Český premiér to řekl ve středu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku s tím, že rychlý růst životních nákladů nebo problémy s dodávkami potravin jsou výzvy, kterým musí Evropská unie čelit společně.

„Tím hlavním úkolem v následujícím období bude nalézt jednotnou a silnou shodu na takových opatřeních, která negativní dopady současných krizí na naše občany co nejvíce zmírní,“ dodal.

Je ovšem otázkou, jak jednotná je samotná česká vláda, pod jejímž vedením Česko k předsednictví přistoupilo. Nedávno jí totiž otřásla kauza Dozimetr, jež rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku.

Kvůli vazbám na jednoho z obviněných – lobbistu Michala Redla – skončil ve funkci ministr školství za STAN Petr Gazdík. A opozice volá i po hlavě ministra vnitra a šéfa hnutí Starostové a nezávislí Víta Rakušana.

Měl by Rakušan skončit? A jak silná pozice české vlády v čele Evropy je? Jak chce pomoci v krizovém období nejen evropským občanům, ale také těm českým?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 07, 2022
„Jsou hosté, kteří k nám prostě nepřijdou,“ říkají moderátorky Ptám se já. Proč?
1041

Moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková za sebou mají už dvě živá vysílání se speciálními hosty mezi diváky a posluchači. Ti se mohli ptát i přímo jich. Co je nejvíce zajímalo?

Na to Marie Bastlová a Veroniky Sedláčková odpovídaly v brněnském Kabinetu Múz.

„Hrozně bych chtěla dělat rozhovor s novozélandskou premiérkou Jacindou Ardernovou. Moc ji obdivuji a chtěla bych se jí zeptat, co je pro ní v její politice důležité,“ prozradila Veronika Sedláčková v odpovědi na dotaz, kdo je jejím vysněným hostem.

Marie Bastlová by prý nejraději ve studiu přivítala především ty, kteří pozvání Ptám se já dosud nepřijali. „Do studia bych si nejvíce přála expremiéra Andreje Babiše, prezidenta Miloše Zemana, Martina Nejedlého nebo Vratislava Mynáře. Všechny ty, kteří k nám nechodí,“ řekla.

„Mrzí mě ale, že řada hostů k nám na rozhovor nepřijde. Je to i proto, že řada politiků má svá média, kam chodí, kde jsou k nim buď vstřícnější, nebo jim prostě nedávají konfliktní otázky,“ dodala.

Shánění respondentů do Ptám se já podle Marie Bastlové není vždy jednoduché – právě ti, kterých se aktuální politické kauzy týkají a nebo jsou s nimi spojeni, nemají motivaci přijít situaci vysvětlovat.

A jak se moderátorky na rozhovory připravují? „U politických rozhovorů je to jiné. Člověk má jistý background, protože situaci sleduje průběžně. U odborných rozhovorů zabere rešerše více času. Tahle práce mi ale umožňuje celoživotní studium, což je skvělé. To na novinařině považuji za velké plus – máte možnost si neustále rozšiřovat obzory a dovídat se nové věci,“ prozradila Veronika Sedláčková.

Na kterého hosta moderátorky Ptám se já nezapomenou? A které rozhovory jsou ty nejtěžší?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 06, 2022
Křečkovi nevěřím, zvažuji rezignaci, říká žena, které ombudsman sebral práci
1324

Na úřadu ombudsmana se rozhořel konflikt. Vyvolal jej sám ombudsman Stanislav Křeček, když své zástupkyni Monice Šimůnkové odebral v podstatě všechny pravomoci včetně podpisových práv. Prý selhává lidsky i manažersky. Šimůnková si ale zásah ombudsmana, jehož práci kritizují mnozí odborníci i mnohé organizace, nechce nechat líbit. Jak se bude bránit? A jak podle ní funguje Křeček jako ombudsman?

Hostem Ptám se já byla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, který v úřadu působí od roku 2020, odebral nedávno své zástupkyni Monice Šimůnkové všechny agendy. Důvodem podle něj je, že její práci provázejí lidské i manažerské komplikace, což ovšem Šimůnková odmítá a uvažuje, že se obrátí na soud i Poslaneckou sněmovnu, i když ombudsman jako takový ze zákona odvolatelný není.

Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová (TOP 09) každopádně chce, aby jí Křeček vysvětlil, proč Šimůnkovou zbavil pravomocí. A jako bezprecedentní vnímá chování ombudsmana i Senát, který ho nedávno vyzval, aby přestal se svými xenofobními a rasistickými výroky, jimiž podle senátorů poškozuje postavení veřejného ochránce práv.

Jaké zkušeností s prací Křečka má Šimůnková? A jak bude bez důležitých pravomocí pracovat?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jul 01, 2022
Nový ministr k výtkám Zemana: Řekl jsem, že král je nahý. Stát nepostupoval, jak měl
1392

Školství má nového ministra. Je jím právník Vladimír Balaš, který v čele úřadu střídá Petra Gazdíka. Balaše při nástupu ostře kritizoval prezident Miloš Zeman a vyčetl mu malou znalost problematiky regionálního školství. Ostatně sám Balaš přiznává, že o základních a středních školách toho příliš neví. Co budou jeho priority?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Ministerstvo školství má za sebou třeskutou výměnu. Kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr skončil ke konci měsíce v jeho čele někdejší místopředseda STAN Petr Gazdík. Ve vedení resortu ho nakonec od července vystřídá spolustraník – ústavní právník Vladimír Balaš.

Ale ani jeho jmenování do funkce se neobešlo bez kontroverzí. Ačkoliv ho prezident Zeman ve středu večer jmenoval do funkce, „aby byla vláda v době předsednictví EU kompletní“, zopakoval, že má ke kandidátovi vládní koalice na ministerský post rovnou několik výhrad.

Zemanovi vadí Balašův posudek v kauze pádu Investiční a poštovní banky (IPB) a přijetí někdejšího politika Jana Rumla ke studiu na plzeňské právnické fakultě, kterou Balaš v 90. letech vedl. A prezident mimo jiné znovu zkritizoval inkluzi na školách. Chyba podle něj je i to, že Balaš „je poněkud mimo specializaci ministra školství“.

Co nový ministr na kritiku prezidenta říká? A co pro něj bude nejsložitější?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 30, 2022
Vávra o Schillerové: Pávice vždy vytáhla miliardy a tvářila se, že to není problém
1520

Dnes měl být Radovan Vávra řádně zvoleným nováčkem do dozorčí rady energetického polostátního gigantu ČEZ. Jenže není. Pár dní před valnou hromadou se vzdal nominace a oznámil, že ze zdravotních důvodů se dočasně stahuje do ústraní. Kdy se Vávra plánuje vrátit? Jak by si mělo Česko poradit se zdražováním a energetickou krizí? A jak často si dnes volá s Ivo Rittigem?

Hostem Ptám se já byl investor Radovan Vávra.

Valná hromada energetické společnosti ČEZ rozhodla v noci z úterý na středu o výměně čtyř z osmi zástupců státu v dozorčí radě firmy. Původně mezi nimi měl být také investor Radovan Vávra, kterého do funkce nominovala vládní TOP 09, ale na poslední chvíli z nominace odstoupil.

Přestože by Vávra do funkce vstoupil především jako zkušený manažer, otazníky mohlo vzbuzovat třeba to, že léta radil dříve mimořádně vlivnému politickému podnikateli Ivu Rittigovi. To ale Vávra jako problém nevidí a důvody jeho rozhodnutí nevstoupit do rady státem ovládaného podniku jsou prý ryze osobní.

ČEZ přitom kvůli současným nejistotám na trhu s energiemi i odklonu od fosilních paliv čeká řada výzev. A teď se navíc spekuluje o jeho možném rozdělení na soukromou a státní část, což by státu díky získání elektráren pomohlo ovlivňovat ceny elektřiny.

Česko ale hledá i další cesty, jak pomoci lidem, kteří se v důsledku vzrůstajících nákladů na bydlení i život dostávají do krize – nedávno například vláda rozhodla o zavedení tzv. úsporném tarifu, který by mohl část energetické spotřeby občanům dotovat.

Byl by to správný krok? Jak dobře se Česku daří vypořádávat s nejistou dobou? A na co se ještě mají připravit Češi?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 29, 2022
Nacher se opřel do moderátorky: ANO grilujete. U cizích kauz máme mlčet
1422

Pražská opozice včera zkusila odvolat primátora Zdeňka Hřiba a jeho náměstka Adama Scheinherra kvůli kauze Hlubuček. Nakonec ale prosadila jen hloubkový audit IT zakázek na magistrátu. Je namístě, aby hnutí ANO podobně kritizovalo ostatní strany?

Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Patrik Nacher.

Poslanec a zastupitel Patrik Nacher (ANO) se stranickým kolegou Ondřeje Prokopem včera žádal odvolání primátora Prahy Zdeňka Hřiba. Vadí mu, že Hřib vedl magistrát se svým náměstkem Petrem Hlubučkem, který je obviněný v kauze Dozimetr v souvislosti s údajnou korupcí v dopravním podniku (DPP).

Pro odvolání ale nebyla ani třetina zastupitelů. Ti ovšem schválili, že magistrát provede hloubkové audity IT zakázek zadaných od roku 2010 firmám, které vlastní podnikatelé Pavel Dovhomilja a Maroš Jančovič, rovněž obvinění v kauze Dozimetr.

Nacher o kauze korupce v pražských podnicích tvrdí, že jde o „největší skandál od revoluce v Praze“. Za hnutím ANO, jehož je Nacher členem, přitom jde snad nejznámější brněnský skandál – tedy kauza Stoka.

Policie korupci a ovlivňování veřejných zakázek z let 2014–2019 v souvislosti s brněnskou buňkou hnutí ANO začala vyšetřovat před třemi lety a až letos v květnu soud zatím nepravomocně udělil 9,5 roku vězení bývalému místostarostovi a radnímu městské části za ANO Jiřímu Švachulovi. Na Švachulu by ale přitom měl být napojen i bývalý místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek a jeho syn.

Jak se ANO dokázalo vypořádat s vlastními kauzami? A neberou mu legitimitu kritizovat politické oponenty?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 28, 2022
Uspěl s klimatickou žalobou proti Česku. To má teď povinnost snižovat emise
1345

Podle Městského soudu v Praze česká ministerstva porušila práva spolku Klimatická žaloba ČR nesnižováním skleníkových emisí. Co tento průlomový rozsudek v praxi znamená?

Hostem Ptám se já byl radní Klimatické žaloby Martin Abel.

Ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba ČR a dalších žalobců tím, že nestanovila konkrétní zmírňující opatření k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Minulý týden tak rozhodl městský soud v Praze v případě žaloby spolku, který chce přimět úřady k řešení klimatické krize.

Zažalovat stát se rozhodl spolek loni v dubnu a k žalobě se přidali také někteří sedláci a lesníci. Podle nich ohrožují následky zvyšování emisí jejich právo na podnikání a soukromý majetek.

Klimatické závazky pro Česko vycházejí především z Pařížské dohody. Konkrétní opatření by se pak měla do budoucna řídit evropskou strategií Fit for 55, jejímž cílem je snížení celounijních uhlíkových emisí o 55 % do roku 2030. Podle ministerstev ale z Pařížské dohody konkrétní postihy za neplnění závazku nevyplývají a na strategii Fit for 55 se teprve pracuje.

Podle rozhodnutí pražského soudu ale plán opatření obsažený v politice ochrany klimatu není dostatečný a stát je povinen emise omezovat. Co se rozsudkem pro Česko mění? A jak to, že stát nedodržuje dohody, pod které se podepsal?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 27, 2022
Obchodníci zkusili zdražovat a Češi to vydrželi. S tím je konec, vysvětluje ekonom
1398

Úroková sazba opět stoupla a každého, koho čeká refinancování hypotéky, čekají starosti. Podle expertů se totiž úroky mohou vyšplhat až k deseti procentům. Kam až to půjde a kdy se situace začne obracet k lepšímu?

Hostem Ptám se já je hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Úroková sazba v Česku znovu stoupla. Rada České národní banky ji ve středu zvýšila o 1,25 procentního bodu na sedm procent, a jedná se tak od nejvyšší číslo od roku 1999. Důvodem je, že se ČNB nehodlá smířit s rekordně vysokou inflací a chce ji dostat pod kontrolu. A mimo jiné i proto, že inflace je výš, než předpokládala i samotná národní banka.

Ačkoliv vysoké úroky mají české ekonomice z dlouhodobého hlediska pomoci, aktuálně dopadnou především na ty, kteří si berou nové úvěry nebo potřebují refinancovat hypotéku. Podle expertů se úvěry stanou pro velkou část společnosti nedostupné.


Například počátkem roku stačilo domácnosti, aby měla celkový čistý příjem kolem 32 300 korun pro dosažení třímilionové hypotéky při čtyřprocentním úroku. Nyní po zvýšení sazeb ČNB, kdy se očekává, že hypotéky vzrostou k osmi procentům, bude domácnost potřebovat téměř padesát tisíc korun. V letošním roce přitom čeká refinancování hypoték zhruba 40 tisíc lidí. Jsou to přitom často hypotéky z roku 2017, kdy si je lidé brali za sazby kolem 2 procent.

Jak moc mají čekat, že jim teď poskočí splátky? Kolik lidí se může dostat do problémů a jak vážné to bude?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 24, 2022
Hřib o kauze Dozimetr: Piráti v tom nejedou. Ale jsou linky na STAN, ODS a ANO
1405

Pět lidí ve vazbě, 13 obviněných, z nich jeden náhle zesnulý. To je dosavadní bilance kauzy Dozimetr. Ta už zasáhla i českou vládu. Jaké změny ještě čekají pražský magistrát i dopravní podnik, kde k tunelování došlo?

Hostem Ptám se já byl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Kauzu Dozimetr řeší média i česká politické scéna už osmý den. Podezření na tunelování peněz z veřejných zakázek v metropoli kolem bývalého náměstka a šéfa pražských Starostů a nezávislých, Petra Hlubučka už mezitím zasáhlo i vládu. A změny se chystají i v hlavním městě.

Z veřejného života se stahují nejen obvinění, ale i lidé, kteří se s nimi „jen“ zapletli. Toxický je v tomhle směru hlavně bývalý společník nejznámějšího českého zločince Radovana Krejčíře, Michal Redl. Svoje lidi měl, jak vyplývá z dostupných informací, na rozhodujících postech nejen na Magistrátu, ale taky v Dopravním podniku a možná i v jiných městských firmách.

Co se týká Dopravního podniku, ten teď čeká zemětřesení. Všichni, kdo zbyli v jeho úzkém vedení, mají dát funkce k dispozici. Znovu přidělovat se budou na základě výběrových řízení, což zatím nebylo zvykem. Opozice v pražském zastupitelstvu ale vyzývá k rezignaci i představitele magistrátní koalice. Ti se ale brání.

Náměstek primátora a předseda Dozorčí rady Dopravního podniku Adam Scheinherr z Prahy sobě odpovědnost necítí. Odvolává se přitom na dva roky staré trestní oznámení, které osobně předal policii. No a primátor hlavního města Zdeněk Hřib z Pirátské strany slibuje, že Prahu od mafiánských praktik očistí.
 
Dokáže tenhle plán uskutečnit?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 23, 2022
Rakušan: Hlubučkovi jsem nevěřil nikdy. Na Gazdíka jsem dlouho křičel
1402

Premiér Fiala ani žádná z vládních stran nevidí důvod k rekonstrukci vlády kvůli vyšetřování korupce v pražském dopravním podniku. Důvěru má i ministr vnitra Vít Rakušan, jehož straničtí kolegové v kauze figurují. Je tím vše vyřešeno?

Hostem Ptám se já byl ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan.


Ministr vnitra Vít Rakušan má důvěru vlády, uvedl včera premiér Petr Fiala po jednání kabinetu. O jeho odstoupení z ministerské funkce usilovala opozice po tom, co vládou otřásla kauza nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka. Ten patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.

A kvůli stykům s dalším obviněným – podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík. Podle šéfa kabinetu by tak teď mělo být prioritou najít především jeho nástupce.

Vypadá to, jako by se nejostřejší fáze skandálu uklidnila. Vládní strany zřejmě doufají, že z policejních spisu už nic zásadního nevyplyne a pevnost kabinetu v čase začínajícího předsednictví EU už nic dalšího nerozviklá. Těžká práce ale čeká hnutí STAN, které bude muset přesvědčit své voliče, že dokáže prosazovat čistotu v politice byť se jeho čelní představitelé zapletli do korupčního skandálu a mají spojení s lidmi s problematickou minulostí.

Skončila pro starosty kauza několika rezignacemi? A co musí hnutí STAN udělat, aby získalo zpět důvěru svých voličů?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 22, 2022
Rusko nám vzkázalo, že má i jiné zbraně, než používá v bitvách, říká expert
1331

Nejbližší topná sezona bude zatěžkávací zkouškou pro celou Evropu. Česko má ale od podzimu získat garantovanou kapacitu v nizozemských terminálech na zkapalněný plyn. Jak moc to pomůže od drahých energií?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel skupiny E.ON a odborník na energetiku Martin Záklasník.

Před pár dny přišla vláda s dobrou zprávou. A sice s tou, že Česko získalo část kapacity v terminálech na zkapalněný plyn, které mají od podzimu kotvit u nizozemského pobřeží. Premiér za ODS Petr Fiala napsal na sociálních sítích, že je to velký krok ke snížení energetické závislosti na Rusku.

Jisté ovšem zatím není, o jak velkou kapacitu se jedná. Ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve řekl, že Česko má zájem o tolik místa v terminálech, aby se tam vešla jedna až dvě miliardy metrů krychlových plynu.

S přípravami na nejbližší topnou sezonu finišují i ostatní evropské vlády. K horečné aktivitě je nutí také váznoucí dodávky plynu. Zaviněné jsou – podle ruského Gazpromu – nutnými opravami. Třeba německý ministr hospodářství Robert Habeck má ale jasno. Tvrdí, že Kreml utahuje kohouty z politických důvodů.

Německá vláda už také oznámila, že snaha odstřihnout se od ruských surovin bude ještě intenzivnější než dosud. Pomoci mají Berlínu hlavně uhelné elektrárny. 

Dělá česká vláda dost, aby země prošla současnou zatěžkávací zkouškou bez fatálních problémů?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 21, 2022
Gazdík nám neříkal pravdu. Na post ministra školství máme dva lidi, říká Bartoš
1390

Nová vládní pětikoalice má za sebou první velkou kauzu. Kvůli obvinění primátorova exnáměstka Hlubučka a kontaktům na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Redla, rezignoval už ministr školství Petr Gazdík (STAN). Bude to stačit?

Hostem Ptám se já byl ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Podle bruselského serveru Politico současná kauza okolo nyní již bývalého náměstka pražského primátora a člena Starostů a nezávislých (STAN) Petra Hlubučka vážně ohrožuje stabilitu české vládní koalice. Hlubuček totiž patří mezi obviněné v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku.

Ačkoliv bývalý pražský náměstek na své funkce ve straně, na pražském magistrátu i v dopravním podniku v minulém týdnu rezignoval, není jediný, koho kauza pravděpodobně bude stát politickou kariéru. Kvůli stykům s dalším obviněným - podnikatelem Michalem Redlem, který patřil do skupiny kolem Radovana Krejčíře, oznámil v neděli rezignaci z funkce ministra školství i místopředsedy STAN Petr Gazdík.


Aby bylo v kauze jasno je teď cílem celé vládní koalice ale o to více Pirátů, kteří se společně se hnutím Starostové a nezávislí spojili minulý rok do voleb a určovali si i společné vládní priority. Podle nich je to, co vyplouvá o STAN na povrch nepřijatelné a kdokoliv byl do problematické kauzy zapojen, má vyvodit patřičnou odpovědnost.

Co chtějí Piráti slyšet? A jak kauza dopadne na vládu Petra Fialy?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 20, 2022
Skončily velké prázdniny a teď nás čekají těžké časy, varuje Drábová
1740

Evropa od začátku války na Ukrajině prožívá těžké časy a složité období jí ještě čeká. Její lídři se obávají o energetickou bezpečnost, obyvatelé zase, jak odstřižení od Ruska dopadne na jejich peněženky. Je strach na místě?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byla šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.


Následující měsíce přinesou šok pro řadu domácností, kterým skončí fixované ceny energií. Nové účty jsou totiž daleko vyšší, než na jaké byli lidé zvyklí. Vláda slibuje, že ohroženým skupinám společnosti pomůže. Do potíží se ale dostávají nejen nízkopříjmoví obyvatelé Česka.

Podle čerstvých zjištění společnosti PAQ Research přiznává problémy kvůli rekordní inflaci polovina lidí s nadstandardními příjmy. I podle expertky na jadernou energetiku Dany Drábové nás čekají nás těžké časy. „Že všichni trochu zchudneme je pravda a není. Někteří zchudnou tak, že to pro ně bude opravdu těžko k přežití,“ varovala.

Zvláště pro střední Evropu bude podle Drábové problémové zejména odstřižení od zemního plynu: „Přes všechna silná slova a široká ramena, velká část evropských zemí se nedokáže rychle odstřihnout od ruských fosilních paliv. Bavíme se o tom, jak přežijeme následné dvě nebo tři zimy,“ dodala.

A jakou roli bude do budoucna hrát jaderná energetika? Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bude záležet především na postojích veřejnosti. „Podívejme se na Německo, tam 65 % lidí říkalo léta vládě, že se jim jaderné elektrárny nelíbí. U nás 65 % lidí naopak říká: nejsem z jaderných elektráren na větvi, ale rozumně fungují, tak proč bychom je nepoužívali,“ vysvětlila.

Co nám válka na Ukrajině ukázala o energetické soběstačnosti Evropy, ale i o zabezpečení jaderných elektráren? A jak to může proměnit společnost?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 17, 2022
Hřib by se měl zamyslet a přijít s návrhem. S uprchlíky se šprajcl, zlobí se hejtman
1259

V Praze od dnešní půlnoci nefunguje krajské centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, protože hlavní město situaci nezvládá. Podle Hřiba by měly pomoci další kraje. Je to reálné?

Hostem Ptám se já je hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Od dnešního rána se uprchlíci z Ukrajiny vydávají do pražských Vysočan, kde sídlí krajské asistenční centrum. Ovšem marně. Primátor splnil, co sliboval, a zavřel Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU), protože hlavní město podle něj nezvládá příliš velký nápor běženců.

Zdeněk Hřib dlouhodobě upozorňuje, že v metropoli je zhruba čtyřikrát víc lidí z Ukrajiny než v jiných regionech. A žádá od vlády lepší koordinaci. Nejlépe nějaký relokační systém, podle kterého by se uprchlíci rozmístili po republice rovnoměrně.

Teď se ale naopak snáší kritika na hlavu pražského primátora. Řada hejtmanů odsuzuje zmíněné rozhodnutí jako neloajální. A podle premiéra Petra Fialy, s nímž se má Zdeněk Hřib sejít v pátek, je uzavření asistenčního centra neuvážené a nepříliš rozumné.

Přitom zavřením asistenční center vyhrožovali i další hejtmani – podobným postupem jako Praha hrozil před dvěma týdny pardubický hejtman Martin Netolický. Nakonec se ale rozhodl, že „nechce dělat naschvály“.

Jak zareagují na postup hlavního města ostatní kraje? A jsou regiony připravené pomoct přetížené metropoli?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 16, 2022
Hlubučkova kauza? Individuální selhání, ve STAN si to musíme vyříkat, říká Půta
1518

Kvůli obvinění bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka ze STAN chce opozice hlavu ministra vnitra Rakušana. Podle expremiéra Babiše má hnutí už příliš kauz. Má pravdu? A čí je to odpovědnost?

Hostem Ptám se já byl hejtman Libereckého kraje, předseda hnutí Starostové pro liberecký kraj a jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN, Martin Půta.

Opozice vyzvala šéfa hnutí STAN a ministra vnitra Víta Rakušana k rezignaci na vládní post. A to kvůli kauze rozsáhlé manipulace s veřejnými zakázkami v Praze, ve které figuruje dnes už bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček.

Ten je podezřelý z korupce a účasti na organizované skupině v souvislosti s hospodařením pražského dopravního podniku (DPP). Hlubuček proto ve středu po výzvě vedení strany rezignoval na všechny stranické funkce v hnutí STAN a vzdal se také členství v dozorčí radě DPP. Ve čtvrtek skončil také ve funkci náměstka pražského primátora, člena rady hlavního města a člena dozorčí rady Pražských služeb.

Ačkoliv hnutí STAN začalo kauzu okamžitě řešit a ihned vyzvalo Hlubučka, to jak si strana s kauzou „poradila“ vzbuzuje přesto otázky. O Hlubučkově vyšetřování totiž kolovaly informace už dlouho a hnutí STAN tak problém mohlo dávno řešit.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve středu v kauze jedenáct lidí. V případu je navíc údajně mezi obviněnými i podnikatel, sponzor hnutí STAN a bývalý komplic uprchlého Radovana Krejčíře, zlínský podnikatel Michal Redl. A to vrhá na STAN další významný stín.

Jak hnutí STAN situaci zvládlo a měl by ministr vnitra Rakušan odstoupit? Kolik kauz ještě hnutí STAN unese?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 16, 2022
Petr Pavel: Členství v KSČ byla chyba. Agentem jsem nebyl
2044

Generál Petr Pavel je jedním z nejvýraznějších možných kandidátů na Hrad. A to i přesto, že sedm měsíců před prezidentskými volbami svoji kandidaturu zatím neohlásil. Ale minimálně řekl, že to plánuje. Jak velkou šanci má?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl generál ve výslužbě Petr Pavel.

O bývalém předsedovi vojenského výboru NATO generálovi Petru Pavlovi se v poslední době mluví často a to nejen kvůli tomu, že je jako vojenský expert vyjadřuje k dění na Ukrajině a upozorňuje na fakt, že Evropa dlouhou dobu přehlížela hrozby z Východu. Delší dobu se o něm totiž spekuluje jako o možném kandidátovi na Pražský hrad. Že se ke kandidatuře chystá už sice řekl, oficiální oznámení ale zatím nepřišlo, ale podle Pavla i proto, že má Česko a svět teď jiné věci na starost. Mimo jiné i kvůli válce na Ukrajině.

„Pokud připustíme, že Rusko zvítězí, předplatíme si velký problém do budoucna. Ať už si o Ukrajině myslíme cokoliv, je třeba ji podpořit, aby principy demokratické země nevzali za své. Jakýkoliv jiný výsledek by Rusko bralo za výhru a prohru Západu,“ varoval v plzeňském speciálu Ptám se já Pavel.

Jeho velká výhoda je relativní známost, obrovské armádní zkušenosti, respekt a to, že v lidech budí důvěru. Jenže má i slabiny - jako významné mínus v jeho životopise je fakt, že byl člen KSČ a dokonce se měl stát příslušníkem vojenské zpravodajské služby. „Hovořit o tom, že jsem byl špionem je nepochopení situace,“ vysvětloval kompetence útvarů spadajících pod tehdejší Zpravodajskou správu Generálního štábu.

A podle svých slov všechny dokumenty vztahující se k jeho činnosti za minulého režimu zveřejnil. „Co bylo zveřejněno, to jsem nijak nemžil, přiznal a víceméně na tom není nic, za co bych se měl stydět. S výjimkou toho, že jsem neměl dostatečný přehled, abych vyhodnotil situaci ohledně vstupu do KSČ,“ dodal.

Nejsou v komunistické minulosti Petra Pavla skrytá nepříjemná překvapení? Co přesně dělal pro Zpravodajskou správu Generálního štábu v bývalém Československu? A jakou politickou stranu stranu volil v posledních volbách? Co říká na současnou bezpečnostní situaci?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 16, 2022
Pokud vláda nezasáhne, mohou být na podzim protesty, varuje Středula
1922

Česko začne brzy hledat nového prezidenta. Svůj zájem stát se příští hlavou státu oznámilo dosud dvacet lidí a o dalších se spekuluje. Kdo řekl jasné ano a koho dokonce vyzval současný prezident, ať o Hrad usiluje, je odborový předák Josef Středula. S čím do volby půjde?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z Papírny Plzeň byl předseda ČMKOS Josef Středula.

Funkční období současného pomalu Miloše Zemana postupně končí a Česko tak bude brzy hledat jeho náhradníka. Současný prezident by na pražském Hradě přitom rád viděl odborového předáka Josefa Středulu. Věří navíc, že šance by měl ve volbě velké.


Sám Středula přitom dlouho o možné kandidatuře mlžil a oficiálně jí oznámil až v květnu. Jestli se ale opravdu klání zúčastní podle něj rozhodnou lidé. „Na podzim loňského roku vznikl spolek, který mi nabídl spolupráci a který chce, abych získal ty podpisy, abych mohl kandidovat s dalšími kandidáty. Ale jestli bude další - ta faktická kampaň - bude na občanech. Rozhodl jsem se totiž nejít za poslanci, senátory, ale získat občanské podpisy,“ vysvětlil v rozhovoru.

Odborový předák by s sebou na Pražský hrad prý vzal to nejlepší z mandátu všech tří dosavadních českých prezidentů. Netají se taky tím, že chce hájit hlavně zájmy zaměstnanců. „Moudrá vláda musí řešit situaci občanů a pokud to nebude řešit, zadělává si na velký problém. Podobnou situaci jsme si zažili v letech 2009-2012, kdy vláda přehlížela problémy lidí a firem. Teď je ale ta rozezlenost lidí daleko větší, než jsem kdy já zažil a to jsem toho zažil hodně,“ varoval odborový předák s tím, že pokud vláda proti aktuálním ekonomickým problémům nezasáhne, je možné, že lidé na podzim vyrazí protestovat do ulic.

A nezvýhodní Středulu současné vystupování proti vládě v případné prezidentské volbě? „Myslím, že spoustu kandidátů a kandidátek jsou lidé aktivní a vyjadřují se ke spouště tématům. Vykonávám práci, do které jsem byl zvolen. Já ty lidi hájím a hájit je budu, protože to je moje práce. Může se stát, že to někdo bude vnímat, že je to v kontradikci s prezidentskou kandidaturou. Já to tak ale nevnímám,“ řekl.

Kdo bude Středulovi financovat kampaň? A jak vnímá mandát Miloše Zemana?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 15, 2022
Boj o Hrad? Podpora Zemana může být varování, Češi chtějí někoho „jiného“
1362

Pořad Ptám se já znovu vyráží se sérii živých rozhovorů na setkání s posluchači. Tří osobností se v Plzni budou ptát na současné největší výzvy pro Česko a jeho budoucího prezidenta nebo prezidentku. Jak na ně?

Hostem speciálního dílu Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.


Marie Bastlová a Veronika Sedláčková budou už podruhé živě zpovídat své hosty toto úterý v Papírně Plzeň. Pozvání do speciálního dílu Kdo je tady prezident? přijali odborový předák Josefa Středula, který nedávno oznámil, že se chce ucházet o prezidentský úřad, generál Petr Pavel, o kterém se v souvislosti s prezidentskou kandidaturou spekuluje, a také šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Svět má za posledních pár let za sebou několik krizí - po koronavirové pandemii zasáhla hranice Evropy válka. Ruská agrese na Ukrajině vyvolala pochybnosti nejen nad bezpečnostní situací ve světě, ale způsobila otřes i na světových trzích. Otázky proto budou směřovat nejen k tomu, jak těmto výzvám čelit, ale i jakou roli by v takových momentech měl hrát prezident. Jeho volba totiž čeká Česko už začátkem roku 2023.

Je už teď jasné, kdo by se mohl příštím prezidentem stát? „Je strašně brzo. Ještě se to může velmi zamotat. Je ale překvapivé, jak pozitivní reakci zaznamenala ekonomka Danuše Nerudová, která nedávno oznámila kandidaturu. Možná je to poptávka po někom „jiném“. Jiném typu politika, nebo političky. Konečně bychom měli prezidentku,“ komentoval Jindřich Šídlo.

Sama Nerudová přitom s oznámením kandidatury dlouho otálela a není jediná - o řadě jmen se zatím polemizuje, ale oficiální slovo ještě nepadlo. Mezi nimi je i expremiér Andrej Babiš, který už nějakou dobu jezdí za voliči ANO v obytném voze po Česku. „Je to kampaň, jen je otázka k čemu. Kdyby se ale Andrej Babiš rozhodl kandidovat, tak mu to neuškodí, protože se teď ještě nepočítají finance do zákonem stanoveného limitu 40 milionů korun do prvního kola voleb,“ vysvětlil Šídlo.

Jako o možném kandidátovi se dlouho spekuluje také o generálu Petru Pavlovi - jednom z hostů plzeňského vysílání. I jeho jméno se mezi zájemci o křeslo na Pražského hradě skloňuje už řadu měsíců, přesto s oficiálním prohlášením, že do kandidatury půjde, zatím nepřišel. „Pravda ale je, že teď se ty volby nerozhodují. V posledních týdnech a měsících se toho dá nahnat ještě dost,“ vysvětlil Šídlo s tím, že na vstup do předvolebního boje je ještě čas.

A co s voliči Miloše Zemana? „Úvaha o tom, že je třeba sáhnout si pro hlasy jeho voličů je správná. Je jen otázka, zda taková voličská koalice ještě existuje a jestli to někomu pomůže. Spokojenost lidí s výkonem prezidentovi funkci v poslední době klesla,“ narazil Šídlo na to, že Miloš Zeman vyzval ke kandidatuře odborového předáka Josefa Středulu. „Pro spoustu lidí to může být naopak varování,“ dodal.

Jakou roli budou hrát v prezidentských volbách téma války na na Ukrajině nebo ekonomických nejistot? A co vůbec od budoucího prezidenta čekáme?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 14, 2022
Deficit letos přesáhne 300 miliard, daně ale nezvýšíme, slíbil vládní expert
1455

Chceme stát, který nežije na dluh, napsala si vláda hned do úvodu svého programového prohlášení. Jenže plnění tohoto slibu je v nedohlednu. Kabinet totiž plánuje i v příštích letech hospodařit s deficity kolem tří set miliard korun a možná na takový dosáhneme i letos. Opravdu nejde hospodařit lépe?

Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a ekonomický vládní expert Jan Skopeček (ODS).


Strany nové vládní koalice ve svých předvolebních slibech lákaly na lepší hospodaření, než jaké předvedla vláda Andreje Babiše. Zatímco ta měla za sebou rekordní schodky, nová vláda pod vedením Zbyňka Stanjury snížila plán na letošní rozpočet s deficitem 280 miliard korun. Už teď je však podle ekonomů prakticky jisté, že zejména kvůli dopadům války na Ukrajině přesáhne 300 miliard. Už v květnu přitom schodek vystoupal na 189,3 miliardy z dubnových 100,1 miliardy korun.

V programovém prohlášení přitom vláda slíbila schodky postupně snižovat. Teď přitom argumentuje nenadálými událostmi, stejně jako za koronaviru obhajovala rozpočtové výdaje exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr Stanjura přitom v rámci přípravy rozpočtové novely slibuje, že letošní deficit nad 350 miliard nevystoupá.

Jak se nové vládě daří držet veřejné finance na uzdě? A nebyla chyba slibovat nezvyšování daní?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 13, 2022
Konec nových spalovacích aut? Jistá věc, ale elektroauta zlevní, říká
1376

Evropský parlament tento týden hlasoval o zásadní zelené legislativě. Schvaloval opatření balíčku Fit for 55, jež mají za cíl snížit do roku 2030 o 55 procent emise skleníkových plynů. Klíčová změna obchodu s emisními povolenkami zatím neprošla, poslanci ale odhlasovali zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Máme se toho bát?

Hostem Ptám se já byl pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.


Europoslanci schválili v úterý v podvečer legislativní návrh Evropské komise, dle kterého by měl být od roku 2035 zakázán prodej nových osobních aut a lehkých užitkových vozů se spalovacími motory. I když prakticky nejde přímo o zákaz – radikálně se změní normy pro emise oxidu uhličitého, což by mělo přimět automobilky, aby spalovací motory přestaly vyrábět a zaměřily se na elektromobily. Schválený návrh se týká jen nových vozů, lidé by nadále měli mít možnost používat starší vozidla se spalovacími motory i si taková auta na trhu s ojetinami dál kupovat.

Mezi poslanci Evropského parlamentu, kteří pro návrh zvedli ruku, byl i pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Přitom se ještě minulý rok šéf Pirátů Ivan Bartoš dušoval, že strana pro zákaz spalovacích motorů rozhodně není a Češi musí mít nadále možnost volby. A podobně se Peksa vyjádřil i přímo na svých stránkách, kde píše: „Jako Piráti jsme obecně dost proti plošným zákazům. Málokdy totiž vedou k nějakému řešení a většinou jen zbytečně naštvou lidi. Green Deal sice sám o sobě žádné takové plošné zákazy nepřináší, jeho prováděcí plán Fit for 55 už ale ano. Chce například regulací omezit prodeje aut na spalovací pohon. S tím rozhodně nejsme v pohodě.“


Co se změnilo? A co v praxi změna znamená? Nedoplatí na ni české automobilky, a tím i celá ekonomika?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 10, 2022
Stát dal pokyn zablokovat některé weby. V žalobě to prokazujeme, říká Kužílek
1292

Blokování dezinformačních webů bude mít dohru u soudu. Podle dvou neziskovek totiž znepřístupnění webů pro veřejnost porušuje svobodu projevu a právo přijímat informace. Kde končí hranice svobody slova a začínají dezinformace?

Hostem Ptám se já je bývalý poslanec, zastupitel Prahy 6 za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.


V Česku pořád není jednoduché dostat se k některým webům, protože je blokují mobilní operátoři. Rozhodli se k tomu na začátku ruské invaze, když je o to požádal stát. Dotyčné stránky totiž nabízejí dezinformace a ruskou propagandu. A teď se kvůli tomu ocitne před soudem české ministerstvo obrany.

Správní žalobu na něj podávají dvě neziskovky – Institute H21 Karla Janečka a Otevřená společnost. Podle nich stát překročil svou pravomoc, když prostřednictvím Národního centra kybernetických operací, spadajícího pod Vojenské zpravodajství, vyzval poskytovatele připojení k internetu a sdružení CZ.NIC k zablokování vybraných internetových stránek. Konkrétně prý došlo k porušení svobody projevu a práva přijímat informace.

Vláda ovšem dává od zásahu proti dezinformátorům ruce pryč a tvrdí, že jde o rozhodnutí soukromých subjektů. Jak píše v odpovědi na písemnou interpelaci, kterou má ve čtvrtek řešit Sněmovna, premiér Fiala: jednalo se o „obecně formulované usnesení kabinetu“. Dodává ale, že vláda je organizacím, které výzvu vyslyšely, vděčná.

Má žaloba šanci na úspěch? A potřebujeme změnu legislativy, pokud se nechceme potýkat s hrozbou cenzury?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 09, 2022
Žádná ekonomická sankce Rusko nezastaví, říká europoslanec
1368

Ruská invaze na Ukrajině se protahuje a vypadá to, že hned tak neskončí. Západ proto hledá způsoby, jak donutit Kreml, aby zbraně a vojáky ze sousední země stáhnul. Kromě armádních dodávek využívá hlavně sankce proti představitelům Putinova režimu. Jak efektivní jsou?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Tažení Ruska proti Ukrajině trvá už přes tři měsíce. Přesto Kreml stále inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. V současnosti to je asi 800 milionů dolarů denně. Ale to by se mělo od nového roku alespoň částečně změnit.

Na půdě Evropské unie se dosud proti ruskému režimu podařilo schválit šest sankčních balíků. A nejvíce by Rusko mohl zasáhnout právě ten poslední, který obsahuje ruské embargo. Problém je, že se ale netýká všech členských zemí - včetně České republiky.

Ačkoliv by tedy zákaz dovozu většiny ruské ropy by měl platit od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko.

Přestalo být Česko jestřábem protiruského tažení? A je pro vládu zásadnější řešit domácí hospodářské problémy způsobené hlavně vysokou inflací a energetickou chudobou?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 08, 2022
Zvýšení poplatku o 15 korun by pro domácnosti nebylo tak moc, říká šéf ČT
1241

České televizi hrozí omezení programu a propouštění. Stanice už prý nemá dostatek peněz na udržení dosavadní produkce kvůli dlouhodobému nezvyšování koncesionářských poplatků. Kde všude se bude propouštět a může se situace ještě změnit?

Hostem Ptám se já byl generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Vedení České televize oznámilo, že jestli se parlament neodhodlá zvýšit koncesionářské poplatky ze současných 135 korun na 150 korun za měsíc, tak se diváci musejí rozloučit například s programem ČT3 nebo s některými sportovními přenosy. Méně peněz by šlo také na financování českých filmů. Už teď se přitom odkládá schvalování velkých projektů na příští dva roky a chystá se propouštění.

Vládní koalice aktuálně řeší novelu zákona o České televizi a Českém rozhlase, která ale v současné verzi – na rozdíl od původní, senátní – změnu ve financování veřejnoprávní televize neobsahuje. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. A kvůli rekordně vysoké inflaci i zdražování energií způsobeným ruskou invazí tak prý Česká televize nemůže dál garantovat kvalitu vysílání bez úspor a propouštění. Alespoň to tvrdí její manažeři.

Z výsledků oficiálního měření sledovanosti českých televizních stanic za měsíc květen společnosti ATO-Nielsen Admosphere ale vychází Česká televize jako vítěz v divácké skupině nad 15 let.

Jak propouštění a rušení pořadů ovlivní popularitu televize? A je situace opravdu tak vážná, nebo vedení veřejnoprávního média hlavně tlačí na politiky, aby schválili zvýšení koncesionářského poplatku co nejdříve?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 07, 2022
My jako Babiš? On rozdával, když nebyla inflace, hájí 5 000 Jurečka
1353

Minulý týden vláda schválila příspěvek 5 000 Kč na každé dítě do osmnácti let pro rodiny s příjmy do milionu korun hrubého. Jenže těch je podle dostupných dat naprostá většina. Je správné, že vláda v současné době takhle utrácí?

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).


Dávku, kterou ministr práce a sociálních věcí nasliboval rodinám, dostane 75 procent rodin s nezletilými dětmi. Právě tolik jich spadá do příjmové hranice milionu korun, kterou ministerstvo dávku podmínilo.

Podle ekonomů se to tedy dá považovat v podstatě za plošnou dávku, a lze tak říci, že takové množství domácností bezprostřední pomoc v současné době nepotřebuje. Současná vláda přitom v minulosti plošné „rozdávání“ kritizovala a především Marian Jurečka dlouhodobě opakoval, že pomoc osobám zasaženým zvyšujícími se cenami i krizí bydlení je třeba lépe cílit.

Po rouškovném pro seniory schváleném vládou ANO a zrušení superhrubé mzdy tak z českého rozpočtu asi znovu ubydou peníze ve velkém. Mimoto budou vyplaceny v srpnu, tedy měsíc před komunálními volbami. A to za situace, kdy máme rozpočet se schodkem 300 milionů.

Je tohle adresná a cílená pomoc, kterou současné vládní strany slibovaly před volbami? A opravdu lidovci chtějí v ústavě definovat manželství jako výlučný svazek muže a ženy?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 06, 2022
Čeští vědci neumí čerpat peníze, varuje ministryně. Ale dosáhli by na ně
1493

Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací, napsala si vláda do svého vládního prohlášení. Co pro to zatím udělala?

Hostem Ptám se já byla ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová.


Politici a experti si v poslední době znovu kladou otázku, co všechno musí Česko udělat proto, aby se co nejrychleji vzchopilo ze současné krize a nastartovalo ekonomiku. A podle některých ekonomů by na prvním místě měla být podpora vědy, výzkumu a inovací. Právě do nich by měl stát investovat a soustředit maximální úsilí na to, aby tuzemsko konečně změnilo svou tvář z montovny na mozkovnu.

Je to ostatně věc, kterou politici opakovaně zmiňují ve svých předvolebních programech. I současná koalice si do programového prohlášení napsala, že Česká republika musí mít ambici zařadit se mezi evropskou špičku v oblasti excelence, vědy, výzkumu a inovací. Dlouhodobě se ale tyto ambice naplnit nedaří. Třeba v žebříčku inovací česko v evropském srovnání dlouhodobě kulhá, rozpočet na vědu se zvedá jen velmi pomalu.


Co pro českou vědu zatím udělal současný kabinet? Jak chce nastartovat třeba dlouhodobě pomalejší inovace? A jak pevná je spolupráce stran koalice SPOLU?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 03, 2022
Zima chce na Hrad: Dostane peníze od PPF? „Zatím si to platím sám,“ říká
1348

Česko má za poslední týden další dva kandidáty na prezidentské křeslo. Kromě ekonomky Danuše Nerudové oznámil vůli ucházet se o prezidentský úřad také bývalý rektory Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Kdo za ním stojí? A jak by pojímal prezidentský úřad?

Hostem Ptám se já byl bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.


Za tři čtvrtě roku by mělo být jasné, kdo nahradí ve funkci stávajícího prezidenta Miloše Zemana. Mezitím ale Česko čekají měsíce horké kampaně, která začne na podzim. Lidé odhodlaní do volebního klání vstoupit se ovšem hlásí už teď. I když zásadní samozřejmě bude, jestli nasbírají potřebných 50 tisíc podpisů, nebo získají podporu politiků.

Kdo všechno se ale v prezidentském klání utká, zatím úplně jasné není. Mluví se třeba o expremiérovi Andreji Babišovi, který v karavanu objíždí Česko, nebo o bývalém náčelníkovi generálního štábu Petru Pavlovi, ačkoliv ten také ještě neřekl jasné slovo. Na rozdíl třeba od bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové, odborářského bosse Josefa Středuly nebo právě bývalého rektora Univerzity Karlovy a také někdejšího šéfa lékařského konzilia současného prezidenta Tomáše Zimy.


Doménu prezidentzima.cz, naznačující, že se bývalý rektor bude o úřad ucházet, si přitom nechal Zima registrovat už v roce 2020. Tehdy ale to, že jde o jasnou věc, popíral a k oznámení kandidatury se odhodlal až letos v červnu.

Proč se tak dlouho rozhodoval a na jaké voliče chce cílit? A kdo mu zaplatí kampaň?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 02, 2022
Gazdíkův poradce: Kdo se nedostal na střední, ať jde pracovat a učňákům se vyhne
1285

Základní školy opouštějí silné ročníky dětí a je otázkou, kam se dostanou na střední školu a jestli vůbec. Problém přináší kapacity škol, ale i jednotné přijímací zkoušky. Poradce ministra proto vyzývá k demonstracím. Pomohly by?

Hostem Ptám se já byl šéf společnosti Scio a poradce ministra školství Ondřej Šteffl.

Zřejmě tisíce dětí, které se hlásily na střední školy, neuspěly letos v jednotných přijímačkách a v prvním kole se nedostaly na žádný z vybraných vzdělávacích ústavů. Přihlášky si přitom mohly podat celkem dvě. Jasné teď není, kde a co budou od září studovat. Základní školy totiž opouštějí silné populační ročníky, na které stát ale není připravený navzdory demografickým prognózám.

Plné kapacity pro středoškolské vzdělání mají hlavně žádaná gymnázia, a to ve vybraných částech republiky. Ministr školství Petr Gazdík proto uvažuje o zrušení jednotných přijímacích zkoušek a šéf Scio Ondřej Šteffl, který se stal v půlce května ministrovým poradcem, dokonce vyzývá rodiče neúspěšných uchazečů o maturitní studium k demonstraci před ministerstvem. „Rodiče dnešních osmáků, demonstrujte před MŠMT!“ napsal v minulém týdnu na sociálních sítích.

Jak situaci s nedostatečnými kapacitami na školách vyřešit a co s přijímacími zkouškami? A jak české vzdělávání ovlivnily měsíce na distanční výuce i příchod dětí z Ukrajiny?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jun 01, 2022
Nerudová oznámila kandidaturu na Hrad: „Na kampaň jsem dala miliony, šance mám velké"
1545

Česko má dalšího zájemce o křeslo prezidenta, který jasně řekl, že se chce účastnit volebního klání. Tentokrát je to žena - bývalá rektorka, profesorka Danuše Nerudová. O její kandidatuře se spekuluje už řadu měsíců, až teď ji ale definitivně potvrdila. Co ji přesvědčilo?

Hostem Ptám se já byla ekonomka Danuše Nerudová.


Bývalá rektorka brněnské univerzity s kandidaturou dlouho váhala. V posledních měsících objížděla debaty a diskuze a že se do volby pustí bylo stále zřejmější. Sháněla sponzory, začala pro ni pracovat PR agentura a na rozhovory s ní chodila vizážistka.

Přestože svou kandidaturu oznámila až na konci května, v Ptám se já přiznala, že měla jasno už delší dobu a hned na jaře sestavila tým, který ji v boji o Pražský hrad pomůže. Tenhle start ji prý zatím vyšel na jednotky milionů korun a očekává, že v průběhu kampaně dosáhne na zákonem stanovený limit 40 milionů korun do prvního kola voleb.

Kdo jí na kampaň přispěje, ale zatím odmítla prozradit, vše se prý objeví na transparentním účtu. Bývala brněnská akademička ale potvrdila jméno investora a miliardáře Jiřího Hlavenky, o jehož finanční podpoře Nerudové se spekulovalo už od konce minulého roku.

Aby do samotného volebního klání mohla vstoupit, musí Nerudová nejprve získat podporu deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo 50 tisíc voličských podpisů. V rozhovoru přiznala, že politickou podporu zatím vyjednanou nemá a půjde cestou sběru občanských podpisů.

Už delší dobu se přitom spekuluje koho jako svého kandidáta vyšle do prezidentské volby vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), podle slov Nerudové je ale na takové spekulace brzo. „Nikdo ale neví, co bude na podzim. Je těžko teď hovořit o tom, čí kdo bude kandidát,“ řekla.

A její priority? „Chtěla bych být hlasem mladé generace. Kdo jiný by to měl být, než člověk, kterému jako pedagogovi prošlo rukama několik generací mladých lidí. Jsem otevřena naslouchat, co je trápí - jako nedostupnost bydlení, manželství pro všechny nebo možnost adopce stejnopohlavními páry. To jsou témata, která je tíží a na které nenacházejí odpovědi. Mají pocit budoucnosti, kterou jí naše generace ukradla,“ vysvětlila.

Proč s oznámením kandidatury tak dlouho váhala? Kdo jí bude pomáhat s kampaní? A jak velkou má šanci na úspěch?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 31, 2022
Dvojí metr? Na nádraží zůstávali jen Romové, říká dobrovolnice
1245

Dnes naposledy pracují na pražském hlavním nádraží zástupci Organizace pro pomoc uprchlíkům. Pomáhají tam stovkám běženců, kteří stále nenašli jiný přístřešek než nádražní halu. Co bude, až pomoc skončí?

Hostem Ptám se já byla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU).

S koncem května končí pomoc Organizace pro pomoc uprchlíkům, která na hlavním nádraží koordinuje neziskové organizace pomáhající ukrajinským uprchlíkům. Jestli zůstanou alespoň dobrovolníci z Iniciativy Hlavák, nebo jestli bude pro běžence otevřený jen informační stánek, není zatím jisté. Humanitární pracovníci končí proto, že už nezvládají napjatou situaci řešit, a vyzývají vládu, aby přišla s fungujícím řešením a s dalšími variantami provizorního přístřeší pro lidi, kteří v Česku usilují o dočasné vízum.

A situace ukrajinských uprchlíků na pražském nádraží, kde jsou převážně uprchlíci romského původu, si všiml už i britský deník The Guardian. V reportáži popsal nevyhovující postup českých úřadů i to, jak na nádraží nocují v nehygienických podmínkách stovky lidí. A situaci označil za „hnisající krizi“.

Ti, co nenocují přímo na nádraží, pak zůstávají ve stanových městečkách mimo centrum Prahy. První provizorní stanové ubytování se sociálními zařízeními vzniklo v půlce května v Troji, druhé – asi pro 150 lidí – staví hasiči v pražských Malešicích.

Bude to stačit? A co žádají neziskové organizace, na kterých leží velký kus práce s běženci?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 31, 2022
Náměstek ministra: Rusku stačí šest nemovitosti. Za zbytek ať platí nájem a daně
1182

Náměstek ministerstva zahraničí Martin Dvořák si předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. A to kvůli pochybnostem kolem užívání ruských nemovitostí v České republice. Co s tím hodlá ministerstvo dělat?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN).


Na ministerstvu zahraničí je opět dusno kvůli ruským majetkům. Ministerský náměstek Martin Dvořák si totiž v úterý předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského. Resort má prý řadu indícií, že Rusové už roky využívají mnohdy v rozporu se zákony.

Česko má přitom s Ruskem napjaté diplomatické vztahy nejen kvůli současné agresi na Ukrajině, ale i kvůli loňskému zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do sedm let starého výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojeni ruští agenti.

Teď se ovšem ministerstvo zabývá pochybností, zda země své nemovitosti na českém území používá k diplomatickým činnostem. Pokud by to tak nebylo, jednalo by se o porušení českých zákonů i bilaterálních smluv. I proto vznikla na ministerstvu speciální pracovní skupina, nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR zabývá.

Pozornost vyvolala také snaha starosty Prahy 6 Ondřeje Koláře a vyvlastnění ruské školy v pražském Bubenči. Jelikož by takový krok byl v rozporu s českým právem, rozhodla se Praha požádat vládu o úpravu zákona, podle kterého by bylo možné vlastnické právo Ruska k budově omezit.

K čemu Rusko majetky využívá a jak porušuje zákony? A mělo by Česko vyhostit ruského velvyslance?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 31, 2022
Mynář rozhodl, že už nejsem zván. Poradce promluvil, proč odešel od Zemana
1364

Prezidenta Miloše Zemana opouštějí nejbližší spolupracovníci. Tým poradců se rozpadá, z původně desetičlenného sboru se rozhodla skončit celá polovina. Proč?

Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

O práci týmu poradců prezidenta republiky se příliš neví. O čem se teď ale mluví dost, je fakt, že z původně deseti poradců jich najednou zřejmě končí pět, tedy celá polovina. Kromě šéfa Svazu průmyslu a dopravy Hanáka se v poradní skupině rozhodl skončit guvernér České národní banky Jiří Rusnok, někdejší odborový předák a bývalý poslanec za ČSSD Jaroslav Zavadil, ekonom Vladimír Dlouhý a předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Kromě skalních podporovatelů prezidenta, tedy exministra Miroslava Tomana a jeho bývalé kolegyně z vlády Marie Benešové, zůstávají už jen zaměstnanci prezidentské kanceláře: Vratislav Mynář, Rudolf Jindrák. A také Martin Nejedlý.


Zajímavá postava je hlavně posledně jmenovaný. Jeho práce pro hlavu státu je totiž obestřená tajemstvím. Jisté je, že Martin Nejedlý pro Hrad oficiálně nepracuje a nemá ani bezpečnostní prověrku. Na rozdíl od dobrých kontaktů na ruský režim, které mu nechybějí. Problém s jeho angažmá u schůzek členů vlády s prezidentem má třeba ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Proč se poradci rozhodli skončit? A jak vůbec poradní tým prezidenta funguje? A jakou roli v něm hraje Martin Nejedlý?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 30, 2022
Dva muži a jedna střepina změnili osud generací. A možná celou válku
1269

Je to už osmdesát let, kdy Československo zažilo jeden z nejslavnější hrdinských činů moderní historie – atentát dvou českých parašutistů Kubiše a Gabčíka na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Jak nás to změnilo?

Hostem Ptám se já byl náměstek generálního ředitele Národního muzea, historik Michal Stehlík.


Přesně před 80 lety 27. května 1942 zaútočili vojáci československé exilové armády Jan Kubiš a Jozef Gabčík na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha – vysokého nacistického prominenta, který hned po nástupu do funkce rozpoutal na československém území teror.

Ačkoliv Gabčíkovi v osudnou chvíli selhala zbraň, Kubišova bomba nacistického pohlavára smrtelně zranila. Osudnou se mu stala malá střepina a hitlerovskému režimu zasadila de facto první citelnou ránu. Odveta nacistů na českém obyvatelstvu byla krutá. Tento hrdinský čin ale jednoznačně prokázal, že Češi a Slováci jsou proti Německu ochotni bojovat.

Příběh Kubiše s Gabčíkem zná dnes v Česku asi každý. Idea provést operace Anthropoid přišla už začátkem října 1941, kdy se v Londýně sešli českoslovenští zpravodajci v čele s brigádním generálem Františkem Moravcem. A odvážný čin vojáků, kteří se do Česka vydali z Velké Británie, nedokázal skrýt nebo nějak víc překroutit ani komunistický režim po roce 1948, který jinak západní odboj opomíjel.

Jak složité bylo atentát naplánovat? Jaké důsledky měla operace Anthropoid na další vývoj druhé světové války? A jak to, že se její odkaz nepodařilo vymazat ani komunistům, kteří jinak západní protinacistický odboj negovali?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 27, 2022
Kolář: Sankce jsou na nic, uráží mě to. Rusku posíláme 800 milionů euro denně
1547

Válka na Ukrajině trvá už přes tři měsíce a svět stále řeší, jak zemi nejlépe pomoci a jak zasadit tvrdou ránu Rusku. Podle expertů se původní Putinův plán na rychlé obsazení Ukrajiny zdaleka nevyvedl, přesto je konec ozbrojeného konfliktu v nedohlednu. Na čem stojí?

Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.

Zatímco většina expertů tvrdí, že Putinovo tažení na Ukrajinu rozhodně nelze považovat za úspěch, někteří západní politici už zemi doporučují, aby se vzdala části okupovaného území výměnou za mír s Ruskem. Třeba bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout zejména ruskou okupaci Krymu.

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla už v půlce května pozastavena. Zatímco Kreml tvrdí, že Kyjev nereagoval na ruský návrh dohody, dle ukrajinské strany naopak Rusko stále žije ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“ a vůbec nereflektuje změny v průběhu války.


„Rusko nemůže zastavit tuto válku v takové podobě, jak by chtěli někteří Evropané,“ vysvětlil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře v odpovědi na otázku, zda Kyjev bude přihlížet ke stanovisku některých západních politiků toužících co nejdříve ukončit válku. Podle některých to totiž půjde jen v případě, když bude ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi umožněno zachovat si tvář - třeba výměnou za okupovaná území.

Měla by se Ukrajina části svého území výměnou za mír vzdát? A jak efektivně na Putina tlačí Západ prostřednictvím sankcí?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 26, 2022
Babiš zase vydírá vládu: Buď on, nebo 179 miliard pro lidi, tvrdí Michálek
1408

Hnutí ANO opět bojuje za svého šéfa Andreje Babiše. Chce změnit zákon o evidenci skutečných majitelů tak, aby Babiš nebyl uveden jako skutečný majitel Agrofertu, tvrdí Piráti. A vládě prý dalo ultimátum. Uspěje s ním?

Hostem Ptám se já byl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.


Česku podle Pirátů hrozí, že přijde o miliardy z evropských dotací. A to v případě, že nebude včas přijata vládou připravená novela zákona o skutečných majitelích. Hnutí ANO si totiž vymiňuje, aby byl zákon upraven tak, aby za skutečného majitele Agrofertu nebyl považován předseda hnutí a expremiér Andrej Babiš. A pokud nebude po jeho, hrozí podle Pirátů hnutí obstrukcemi. ANO ale takovou interpretaci odmítlo.


Pokud by přece jen k blokaci zákona došlo, může být dle Pirátů ohroženo vyplacení 179 miliard korun dotací z Národního plánu obnovy. Evropská komise totiž peníze Česku poskytne jen s podmínkou přijetí sporného zákona.

Podle Pirátů opozice navíc jednání Sněmovny obstrukcemi paralyzuje dlouhodobě. I proto chce strana iniciovat změnu jednacího řádu, která by na sněmovní půdě obstrukcím zabránila. Podle šéfky komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) má za tímto účelem vzniknout speciální pracovní skupina.

Jak reálné je, že ANO bude Sněmovnu opět blokovat? A jak by měla vláda na případné ultimátum zareagovat? Nejsou jen Piráti posedlí Babišem, jak tvrdí místopředseda ANO Radek Vondráček?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 25, 2022
Fáze hrdinství je za námi. Teď se Češi bojí, říká Buchtík
1424

Uplynuly už tři měsíce od ruského útoku na Ukrajinu. Válka pořád trvá, příliv uprchlíků na české území slábne a mnozí se už zkouší vracet domů. Kam se posunula obrovská vlna solidarity s Ukrajinci? Jak zvládne česká společnost začlenění mnoha uprchlíků?

Hostem Ptám se já byl ředitel STEM Martin Buchtík.

Válka na Ukrajině trvá už čtvrt roku. Zatímco ukrajinští lídři se těší podpoře světových státníků, obyčejní občané se musí spolehnout na pomoc okolních zemí, kam před ozbrojeným konfliktem prchají. Že Češi za Ukrajinou bránící se ruské agresi stojí, je podle sociologů bez debat. Na straně Ruska je jen každý desátý z nich. A lidé pomáhají i finančně – od začátku války vybrali na pomoc Ukrajině přes 3,5 miliardy korun.

Za neefektivní pomoc uprchlíkům je ale kritizována vláda. Ta nemá aktuálně dostatečný přehled, kolik běženců v zemi je a kde se nachází. A i proto údajně není schopná efektivně koordinovat jejich začlenění do společnosti – ať už v oblasti vzdělávání, nebo zajištění pracovních míst. Mimoto se neví, kolik Ukrajinců se už vrátilo do vlasti a kolik jich tu plánuje dlouhodobě zůstat.

A situaci už přestávají zvládat i některá města – třeba v Praze už hrozí zavřením koordinačního centra pro uprchlíky, pokud vláda a ostatní kraje nepomohou s náporem příchozích. Podle odborníků tak hrozí, že budou sílit dezinformace, které se budou snažit nahlodat veřejné mínění.

Udrží se podpora zemi zasažené válkou i lidem prchajícím z ní? A hrozí, že negativní nálady proti uprchlíkům budou eskalovat?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 24, 2022
Zeman porušil pravidla kampaní, stíhat ho nejde. Je to bizarní, říká kontrolor
1358

Andrej Babiš objíždí republiku se svým karavanem a pořádá jeden mítink za druhým. Nechce ale říct, zda tím už zahájil prezidentskou kampaň nebo ne. Nezkouší tím obejít pravidla kampaní? A jak je dodržoval současný prezident Zeman?

Hostem Ptám se já byl člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Tomáš Hudeček.

Česko čeká začátkem příštího roku další prezidentská volba a té budou předcházet neodmyslitelné předvolební kampaně. Zatímco několik možných kandidátů už svoji touhu usednout na Hrad oznámilo a už teď v ulicích sbírají potřebné podpisy a shání podporovatele, o jiných se zatím jenom spekuluje.

Mezi nimi je i bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který v minulém týdnu vyrazil v obytném voze po České republice. Podle expertů jde o jasnou součást kampaně - ať už té prezidentské nebo té před komunálními volbami. Babiš ale zarytě tvrdí, že jde o nezištnou cestu mezi jeho voliče s cílem vyslechnout jejich problémy.

Pokud by přece jen šlo o prezidentskou kampaň, ta má co do financování svá jasná pravidla. Každý prezidentský kandidát musí v rámci své kampaně dodržet pevný limit - 40 milionů korun do prvního kola voleb a 10 milionů do dalšího. Peníze se ale počítají až od chvíle, kdy šéf Senátu volbu prezidenta vyhlásí, do té doby mohou zájemci o prezidentský úřad v kampani utratit vpodstatě cokoliv.

Je to správně? K čemu máme úřad, který na kampaně dohlíží? A bude letos opět možné financovat volby přes neprůhledná sdružení, jako to v roce 2018 udělal Vratislav Mynář pro Miloše Zemana?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 23, 2022
Putinovy rozkazy na frontu. Pro vyšetřovatele extrémně zajímavé, říká soudkyně
1270

Ukrajina už identifikovala přes deset tisíc potenciálních válečných zločinů. Mezi nimi i vraždu Čecha, jehož ostatky se našly v hromadném hrobě u Kyjeva. Jak těžké bude dostat před soud špičky Kremlu?

Hostem Ptám se já byla bývalá soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Ivana Janů.


Česká veřejnost sleduje snahy o vyšetření válečných zločinů na Ukrajině v posledních dnech pozorněji než dřív. Konkrétně od chvíle, kdy se podařilo potvrdit, že mezi zavražděnými civilisty je i Čech. Profesionální řidič kamionu, který chtěl dostat do bezpečí lidi prchající před válkou.

Násilí, kterého se ruští vojáci dopouštějí na civilistech, prošetřuje Mezinárodní trestní soud a zapojily se i některé evropské země, včetně Česka. Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka společně koordinují shromažďování potřebných důkazů. Ve čtvrtek navíc vyzval ke zřízení zvláštního tribunálu pro Ukrajinu i Evropský parlament a europoslanci zdůrazňují, že jednat je nutné rychle, protože důkazy mohou být snadno zničeny.

Kyjev zatím identifikoval víc než 10 tisíc potenciálních válečných zločinů a před ukrajinským soudem stanul první voják, který se přiznal k vraždě neozbrojeného civilisty.

Jak dlouho bude trvat, než začne soud s válečnými zločinci? A šlo o válečný zločin i v případě zavražděného Čecha?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 20, 2022
Ukrajinci dostanou 5000 a za dva dny jsou pryč. Musíme to změnit, říká Kuba
1561

Na pražském Hlavním nádraží stále přespávají stovky většinou romských uprchlíků a čekají na rozhodnutí, jestli mají v Česku nárok na pomoc a ochranu. Praha žádá pomoc ministra vnitra i krajů. Dojde na ni?

Hostem Ptám se já byl předseda Asociace krajů a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).

Praha je na hraně kapacit pomoci uprchlíků. Minulý týden na to upozornil primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti). A varoval, že pokud se situace nezmění, bude město muset zavřít asistenční centrum pro uprchlíky. Problém podle něj nepůsobí jen běženci s dvojím občanstvím, kteří se hromadí na hlavním nádraží a teď i v nově postaveném stanovém městečku. V metropoli jsou prý aktuálně desetitisíce Ukrajinců a hrozí, že pro ně město nezvládne zajišťovat ubytování, ani vzdělání pro ukrajinské děti.

Pomoci by mohl relokační mechanismus, který by podle ministra vnitra Víta Rakušana měl mít hlavně motivační charakter. Vláda prý aktuálně počítá, kolik uprchlíků a kde po Česku se nachází a jestli mají kraje pro jejich začlenění dostatečné kapacity. Na základě toho by bylo možné uprchlíky informovat o tom, kde nejlépe naleznou práci, nebo kam budou moci dát děti do škol a školek. Jedině tak by podle Rakušana dokázala vláda ulehčit hlavnímu městu.

A aby Česko nápor příchozích z válkou zasažené Ukrajiny zvládlo, navrhuje vláda mimo jiné zpřísnit pravidla pro jejich dočasnou ochranu. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny.

Jak zvládá Česko pomoc uprchlíkům? A pomůžou kraje Praze?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 19, 2022
Nečekali jsme, že reakce koruny bude tak rychlá, říká viceguvernér ČNB
1523

Česká národní banka se minulý týden dostala do prekérní situace. Intervenovala ve prospěch české koruny poté, co kurz tuzemské měny prudce srazilo jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla. O čem to svědčí? Kolik intervence stály? Hostem Ptám se já byl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký.

Česká národní banka bude mít nové vedení. Současného guvernéra Jiřího Rusnoka vystřídá v jejím čele začátkem července Aleš Michl, kterého minulý týden jmenoval do funkce prezident Miloš Zeman. Michl začínal jako ekonomický novinář. Od roku 2006 do roku 2015 byl ekonomem a investičním stratégem Raiffeisenbank. Obrátky pak jeho kariéra nabrala v letech 2014 až 2018, kdy se stal externím ekonomickým poradcem Ministerstva financí ČR a později i předsedy vlády Andreje Babiše (ANO).

Že Michl bude guvernérem, překvapilo nejen veřejnost, ale pravděpodobně i trhy. Po jeho jmenování totiž oslabila koruna tak moc, že ČNB rozhodla o mimořádné intervenci v její prospěch.

A centrální banka bude mít pod vedením Michla ještě dlouhodobější úkol – krotit musí inflaci, která v dubnu vystoupala na 14,1 procenta, tedy nejvýš za 30 let. Banka proto v posledních měsících opakovaně zvyšuje úrokové sazby a podle Rusnoka by bez takových zásahů byla nyní inflace v Česku minimálně mezi 20 až 25 procenty a kurz koruny by byl 30 korun za euro. Právě Michl přitom zastává na zvyšování úrokových sazeb opačný názor než současný guvernér ČNB.

Porostou úroky dál a co by se stalo, pokud se zvyšování sazeb zastaví? Kam až může inflace vystoupat? A byly intervence ČNB správným krokem?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 18, 2022
Češi zipování moc neumí, říká expert. Ve středu ráno to ale bez něj nepůjde
1306

Navzdory obavám se první hodiny rekonstrukce Barrandovského mostu v Praze obešly bez úplného kolapsu dopravy. Ačkoliv se jedná o nejvytíženější dopravní uzel v Česku, zůstavá i přes omezení průjezdný. Může se situace ještě zhoršit?

Hostem Ptám se já byl zástupce vedoucího Ústavu dopravních systémů z Fakulty dopravní pražského ČVUT Petr Kumpošt.

Barrandovský most je vůbec nejvytíženější komunikace v Česku. Jezdí tudy více aut než po nejfrekventovanějším úseku dálnice D1, tedy asi 140 tisíc za den. Nezměnilo se to ani poté, co v roce 2010 byly z jihozápadní části městského okruhu vytlačeny kamiony na vnější Pražský okruh, který se tehdy nově otevřel.

Od pondělka začala na mostě zatím asi nejrozsáhlejší oprava a všichni napjatě očekávají, jak zasáhne dopravu po městě. První den rekonstrukce se zatím obešel bez větších problémů, podle náměstka pražského primátora pro dopravu Adama Scheinherra ale může být rizikových prvních čtrnáct dní. První etapa celkem čtyřleté rekonstrukce má trvat čtyři měsíce a kritická přitom může být už tahle středa, kdy se uzavře jeden jízdní pruh na přilehlé Strakonické silnici.

Proč je oprava nezbytná? A jak složité pro řidiče bude obejít se bez trasy přes vytížený most?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 17, 2022
Topolánek: Plynu je ve světě hafo. Existuje cesta, jak může výrazně zlevnit
1549

Ceny plynu rostou vzhůru a Evropa řeší, jak se od toho ruského co nejrychleji a co nejvíce bezbolestně odtrhnout. Povede se to? A kolik nás to bude stát?

Hostem Ptám se já byl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR a bývalý premiér Mirek Topolánek.


Válka na Ukrajině odhalila energetickou zranitelnost Evropy a zejména pak České republiky. Naše závislost na ruském plynu a ropě totiž patří mezi největší. Evropská komise přitom navrhuje do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, tedy i do Česka.

Podle českého premiéra Petra Fialy vláda sankce podporuje, požaduje ale odklad embarga do polovinu roku 2024 – nebo do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodů, jež mohou do tuzemska tuto surovinu dopravit. Fiala už začátkem května jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.

Je otázkou, jak změna dodávek dopadne na koncové zákazníky. Jen dosud přitom dle posledních dat Českého statistického úřadu ceny energií včetně plynu vzrostly meziročně o více než polovinu.

Kam až se ceny vyšplhají? Je správné žádat o dvouapůlletý odklad embarga na dovoz ruské ropy? A propadne se Česko kvůli zdražování energií do chudoby?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 16, 2022
Cichanouská: Kdyby Západ dodal Ukrajině zbraně dřív, vyhneme se řadě obětí
983

Lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouvská navštívila v tomto týdnu Prahu. Politikům včetně prezidenta Miloše Zemana vysvětlovala, jak se Bělorusové staví k válce na Ukrajinu, jakou pomoc její země potřebuje a jaké sankce by svět měl přijmout vůči Vladimíru Putinovi a Alexandru Lukašenkovi. Jak v Praze pochodila? A jak se jí jednalo s dlouhodobě proruským prezidentem Milošem Zemanem?

Hostem Ptám se já byla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která do Prahy přijela v rámci konference Digitální Česko 2022.

Cichanouská proti současnému prezidentovi Běloruska Alexandru Lukašenkovi kandidovala v létě 2020. Volby možná i vyhrála, jenže regulérní výsledky se svět nedozvěděl. Za vítěze se po zjevných manipulacích s hlasovacími lístky totiž prohlásil Lukašenko, nejdéle vládnoucí současný evropský diktátor. Neregulérní volby vyvolaly masové demonstrace, režim je ale brutálně potlačil a Cichanouská odešla do emigrace.

Od té doby jezdí po světě a od hlav států žádá podporu pro běloruskou opozici. I v Praze jednala s ministry i poslanci a také s prezidentem Milošem Zemanem, který se běloruské opozice zastává, současně je ale známý svými dlouhodobě proruskými postoji.

„V posledních letech a dokonce dekádách tu byla řada politiků, nejen v Evropě, ale i USA, kteří podporovali Kreml a Rusko. Ale po tom, co začala válka, se řadě z nich otevřely oči. Myslím, že k nějaké změně došlo i u českého prezidenta. Každý viděl realitu - tedy, že diktátory už není možné uchlácholit, jsou nebezpeční pro normální demokratické státy. A vidím, že slova prezidenta Zemana o podpoře Běloruska a Ukrajiny jsou upřímná,“ říká Cichanouská.

Jakou pomoc žádá od České republiky? Jak pozici Alexandra Lukašenka ovlivnila válka na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 13, 2022
Praha na hraně kapacit? Uprchlíky nemůžeme nutit nikam odjet, říká Rakušan
1506

V Česku vznikl první uprchlický tábor. Konkrétně v pražské Tróji. O víkendu by se do něj měli začít stěhovat lidé, kteří už delší dobu přespávají na pražském Hlavním nádraží. Co to vypovídá o uprchlické situaci v Česku?

Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan /STAN/.


V Praze jsou už na desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny a někteří z nich se v posledních dnech tísnili v prostorách Hlavního nádraží. Proto pražští hasiči na pokyn ministra vnitra postavili v Tróji stanové městečko s kapacitu 150 lidí. Podle dobrovolníků je ale těch, kteří by potřebovali přechodný útulek, daleko víc. Do městečka přitom míří i romští uprchlíci, kteří mají kromě ukrajinského občanství to maďarské a čekají tak v Praze na potvrzení, zda jsou opravdu běženci ze země zasažené válkou.

Právě kvůli nim se vláda chystá pozměnit dosavadní strategii přijímání běženců. Podle ministra vnitra totiž do Česka přicházejí i lidé, kteří nemají na pomoc nárok a policie má proto přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.


A vládu musí vyřešit i další problém - Praha se kvůli stále nově příchozím ocitá na hraně kapacit možné péče o běžence. Primátor hlavního města Zdeněk Hřib /Piráti/ varuje, že metropole uzavře asistenční centrum, jestli koaliční kabinet během několika dnů nepřijme systém přerozdělování uprchlíků mezi jednotlivé kraje. Vláda chce o dalším řešení uprchlické krize jednat příští úterý.

Přestává vláda zvládat migraci z Ukrajiny? A proč nesáhla po přerozdělování už dříve? Jak řešit případy lidí s dvojím občanstvím?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 13, 2022
Kauza Johnnyho Deppa: Drogy jsou součást jeho image, Hollywood to toleruje
1290

Už několik týdnů trvá soudní spor bývalého hollywoodského hereckého páru Johnnyho Deppa a Amber Heardové. Deppova exmanželka mu podle něj pomluvou o domácím násilí zničila kariéru. Ona trvá na tom, že ji bil a zneužíval. Proč svět kauza tolik zajímá? A co vypovídá o prostředí amerického filmu?

Hostem Ptám se já je filmová kritička Jindřiška Bláhová.

Johhny Depp se kvůli údajně lživým výrokům své bývalé ženy Amber Heardové soudí o 50 milionů dolarů. Tvrdí, že mu její esej pro Washington Post, kde se označila za oběť domácího násilí, zničila hereckou kariéru. Kvůli ní prý například nebyl obsazen do pokračování série Pirátů z Karibiku, kterou se v minulosti proslavil.

Amber Heardová přitom chce po svém exmanželovi dokonce dvakrát tolik, tedy 100 milionů dolarů. U soudu, kde v posledních dnech vypovídala, zopakovala případy, kdy ji bil, psychicky týral a dokonce prý sexuálně napadal.

Jenže za oběť se označila i hvězda Pirátů z Karibiku. Johnny Depp před soudem popisoval, jak mu jeho bývalá partnerka uřízla špičku prstu rozbitou lahví od vodky. Oba herci přitom ve svých výpovědích popisují případy, kdy měli být pod vlivem alkoholu nebo drog.

I proto se množí obavy, zda celý proces nemůže vrhnout stín na debatu o sexuálním násilí, kterou v Hollywoodu odstartovala kampaň MeToo. Hnutí se začalo šířit kvůli kauze filmového producenta Harveyho Weinsteina, který byl obviněn ze sexuálního zneužívání a násilí na několika desítkách žen, které zaměstnával.

Může tento proces posunout diskusi o sexuálním zneužívání ve filmovém průmyslu? Má sílu změnit dopady hnutí MeToo na poměry v showbyznysu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 12, 2022
Hřib: V Praze čekají desetitisíce uprchlíků. Hrozí, že jim postavíme ghetto
1257

Česko má problém zvládnout některé uprchlíky z Ukrajiny. Stovky se jich už několik dní tísní například na pražském Hlavním nádraží, kde přespávají i ve vlacích nebo na holé zemi. Včetně dětí. Co s tím?

Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib.

Podle primátora Prahy Zdeňka Hřiba je situace v hlavním městě vážná. I proto město od středy staví dočasné ubytování ve stanech pro 150 osob s hygienickým zázemím. Podle Hřiba ubytovací kapacity města došly a jde o poslední možnost. Situace na hlavním nádraží je podle něj dokonce za hranou důstojné péče.

Dle ministra vnitra Rakušana by měla stanové městečko provozovat Správa uprchlických zařízení ve spolupráci s magistrátem a romským neziskovým sektorem. Hlavní město totiž nyní řeší problém zejména s romskými uprchlíky, u kterých není jasné, jestli mají kromě ukrajinského i maďarské občanství. Policie má proto už od příštího týdne přísněji kontrolovat, jestli mají příchozí v pasech razítko z ukrajinských hranic.


Policejní kontroly ale podle všeho Praze příliš neulehčí a proto by podle jejích představitelů měla vláda nastavit systém přerozdělování uprchlíků mezi regiony.

Proč k němu vláda nepřistoupila dříve? A jak dramatická je situace v hlavním městě?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 11, 2022
Putin udělal zásadní chyby. Rusko teď možná čeká domino, říká expert
1264

e 10. května a ve světě polevilo napětí. Čekalo se totiž na to, co v pondělí přednese během vojenské přehlídky ke Dni vítězství ruský prezident Vladimír Putin. Co jeho projev znamená pro válku na Ukrajině a co pro svět?

Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.

Nejen celý západní svět poslední dny upíral svou pozornost k tomu, zda ruský prezident Vladimír Putin v průběhu pondělního projevu ke Dni vítězství vyhlásí všeobecnou mobilizaci nebo vítězství nad Ukrajinou. Nic takového se ale nestalo. Putin ve svátečním projevu neřekl nic nového, ani zlomového. Podle expertů pouze zopakoval řadu nepravd, kterými se už dlouho zaklíná ruská propaganda. Mimo jiné i to, že k útoku na Ukrajinu vyprovokoval údajně Rusko Západ.

Zazněla přesto slova o tom, že ruští vojáci na Ukrajině prý hájí zájmy své vlasti. Jak Donbas, tak i Krym jsou totiž podle šéfa Kremlu historicky ruským územím. Ruská armáda proto dál pokračuje v útocích právě na východě Ukrajiny a na jihu se snaží odříznout Kyjev od přístupu k Černému moři.

A projev přinesl i další otázky - renomovaní komentátoři začali spekulovat, jestli ruský prezident nevypadá unaveně nebo proč se nesnažil strhnout ruskou veřejnost plamenným projevem na podporu invaze.

Jak pondělní projev šéfa Kremlu číst? A mění se ruská válka o Ukrajinu ve válku o Donbas? A jak ovlivní situaci na bojišti dodávky zbraní ze západních zemí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 10, 2022
Expert: Putinův projev byl děsivý. Tolik lží je moc i na Rusko
2859

Bezpečnostní experti komentovali ve speciálu Ptám se já ruské oslavy Dne vítězství nad nacismem, které provází přehlídka vojenské techniky na Rudém náměstí v Moskvě. S velkým napětím se očekávalo, co řekne Vladimír Putin.

Hosty speciálního vysílání Ptám se já byli bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a politický geograf Jan Kofroň.

Moskva a další ruská města si každoročně vítězství nad nacismem připomínají 9. května velkolepými vojenskými přehlídkami. Letos nebyli do Moskvy pozváni žádní zahraniční představitelé a také vojenské techniky a vojáků bude podle médií na přehlídce méně než v loňském roce.

Do přehlídky se ale zapojili účastníci ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva označuje jako speciální operaci s cílem demilitarizace a „denacifikace“ sousední země.

Napjaté očekávání Západu

Na „Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, čekal poslední týdny celý západní svět. Původně mělo jít o datum, kdy Rusko oznámí vítězství v ozbrojeném konfliktu na ukrajinském území, ruská armáda ale v posledních týdnech postupovala v zemi jen velmi pomalu a podle mnohých expertů jí dochází nejen zásoby, ale i technické vybavení a samotní vojáci.

I proto se napříč světovými médii objevovaly spekulace, že by v plánovaném pondělním projevu v rámci oslav mohl prezident země Vladimir Putin oficiálně vyhlásit válku Ukrajině a s tím i všeobecnou mobilizaci. Nakonec se tak nestalo.

„Viděli jsme, jak se chystá infrastruktura, jak se chystají dodávky zbraní, nebezpečí rostlo každý den. Rusko vědělo, že se bude muset bránit. Bylo to jedno jediné správné rozhodnutí,“ řekl Putin k invazi na Ukrajinu.

„Bojujete za to, aby na světě nebyl prostor pro katy a nacisty,“ vzkázal vojákům, kteří jsou nasazeni na Ukrajině.

„Putinův projev byl děsivý. Tolik lží na jednom místě a v tak koncentrované podobě je hodně i na Rusko. Bylo to děsivé,“ reagoval posléze analytik Milan Mikulecký. „Všechno, co dneska zaznělo na Rudém náměstí, jen pošlapalo odkaz těch, co za druhé světové války opravdu bojovali,“ dodal.

„Projev mi nepřišel ničím zajímavý,“ zhodnotil to pro změnu politický geograf Kofroň. „Putin naznačil, že území, na kterých se bojuje, jsou území, která jsou tradičně ruská, což není pozitivní. Rusko může říct, že končí operaci, ale na území, na kterém je, by mohlo zůstat.“

Podle Kofroně válka jen tak neskončí. „První dva týdny války to před jejich domácích publikem vypadlo, že vedou především válku o Donbas. Ale v kontextu okolního světa je dnešní projev Putina ohledně Donbasu, radikální změna. Rusové část těch území prohlásí za své a vyhlásí tam své republiky a pak válka může trvat dalších mnoho měsíců a vyžádat si mnoho dalších obětí,“ dodal politický geograf.



---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 09, 2022
Rusko slaví konec války? Pošlapali základní odkaz, říká Lipavský
1409

Na vojenské přehlídce 9. května chtěl Vladimír Putin původně ohlásit vítězství ve válce na Ukrajině. Jenže nevítězí. A to i kvůli západní pomoci. Jak úspěšný je boj Evropy proti ruské agresi? A co od Moskvy čekat?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Svět upírá pozornost k oslavám dne vítězství od nacismu, který Moskva slaví 9. května. Experti spekulují, zda ruský prezident Vladimír Putin oznámí úspěch v bojích na Ukrajině, nebo naopak všeobecnou mobilizaci a vyhlášení války Ukrajině. A obavy nesměřují k dění pouze přímo v zemi, před deseti dny šéf Kremlu zostřil výhružky i proto Západu, kdy varoval, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.

To celé v době, kdy Západ - včetně České republiky - zásobí Ukrajinu dodávkami zbraní a Evropská unie chystá šestý balík sankcí, kde by mělo být mimo jiné embargo na dovoz ruské ropy nebo vyřazení dalších třech ruských bank ze systému Swift.


Jak zásadní by bylo, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku? A jak úspěšný je Západ v odpojování ruských peněz? Jak válka proměnila světovou diplomacii?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 06, 2022
Co se stane 9. května v Rusku? Existují dva scénáře, tvrdí expert
1233

Nervozita v Evropě stoupá úměrně k tomu, jak se blíží 9. květen, datum důležité pro současného kremelského vládce. Co od něj očekávat?

Hostem Ptám se já je vojenský analytik Vojtěch Bahenský.

„Den pobedy“, tedy den vítězství nad nacismem, má v Rusku velkou symbolickou hodnotu. Vladimir Putin ho označuje už řadu let za nejdůležitější státní svátek, a ve světových médiích se proto objevují spekulace, jestli se Putin neodhodlá k nějakému většímu kroku, třeba k oficiálnímu vyhlášení války Ukrajině a s ní i ke všeobecné mobilizaci.

Změnu v dosavadní taktice Moskva ale nejspíš plánovat bude, protože postup ruských vojáků na východě Ukrajiny je dost pomalý. Podle mnohých analytiků není přitom celý průběh ruské agrese na Ukrajině pro ruskou armádu velkým úspěchem. Vítězstvím se tak šéf Kremlu může v pondělí na Rudém náměstí pochlubit jen těžko.

A roli v tom hraje i západní podpora Ukrajiny v podobě politických proklamací i dodávek vojenského materiálu. Ruský prezident proto opakovaně vyhrožuje, že kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“.

Kam až může Rusko ve válečném konfliktu zajít a lze čekat větší zvrat ve vedení bojů na Ukrajině? A jak mění rozložení sil pomoc ze Západu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 05, 2022
„Dřív to nešlo, teď ano.“ Pomoc Ukrajincům lidi frustruje, říká expertka
1253

České domácnosti řeší problém s drahými energiemi, rostoucími cenami i obavou z jejich dalšího vývoje. Pro řadu z nich je zvýšení výdajů o tisíce měsíčně buď na hraně, nebo přímo neúnosné. Jak jim pomoci?

Hostem Ptám se já je sociální antropoložka Lucie Trlifajová.

Ceny v Česku letí vzhůru. Roste inflace, která v polovině roku může podle odhadů dosáhnout až 15 %, aniž by se dalo čekat, že letos opustí dvouciferné hodnoty. Vše zhoršuje ruská invaze na Ukrajinu, která žene do astronomických výšek platby za energie. Dá se čekat, že do existenčních problémů se dostane víc lidí než dosud, a stát proto řeší, jak jim pomoci, aby neskončili na ulici.

Podle Trlifajové si minimální výdaje navíc nemůže už teď dovolit asi pětina domácností, pak jsou tu stovky tisíc těch, kteří dávají jen na bydlení více než 40 % svých příjmů.

Vláda přitom dlouhodobě hovoří o tom, že chce domácnostem zasaženým vysokými cenami pomoci. V minulém týdnu schválila vyplacení jednorázového příspěvku 5 000 korun na každé dítě pro domácnosti s příjmem do jednoho milionu korun za rok.

Bude to stačit? A jaké nástroje by měl stát zvolit, aby se podpora dostala k těm opravdu potřebným? Jak zvýšení cen změní životní úroveň českých rodin? A koho se dotkne nejvíce?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

May 04, 2022
Bez vypíchnutého oka je znásilnění pro soudy jen špatný sex, říká Hrdá
1312

Během války na Ukrajině se ruští vojáci dopouštějí válečných zločinů - včetně znásilňování ukrajinských žen, dívek a dětí. Tyto události rezonují taky v Česku. Relativizuje se v tuzemsku sexuální násilí? A jak ho řeší soudy?

Hostem Ptám se já byla advokátka Lucie Hrdá.

Ruští vojáci se na Ukrajině dopouštějí válečných zločinů, což potvrzují očití svědci i stále nově objevované hromadné hroby. Jednotky řízené z Kremlu za sebou zanechávají kromě mrtvých, znásilněné ženy, dívky a dokonce i děti. Taky v Česku se proto uskutečnila sbírka na dodávku pilulek zabraňujících početí. Tahle iniciativa ovšem vyvolala odpor v konzervativních katolických kruzích.

Doslova bouři vzbudilo prohlášení náboženského spolku Hnutí pro život, podle kterého znásilněné ženy nepotřebují pilulky bránící početí, ale pepřové spreje nebo houkadla, aby se mohly bránit. Hnutí tento výrok později z internetu stáhlo. To ovšem nezabránilo kardinálu Dominiku Dukovi, aby houkadla jako osvědčený způsob ženské obrany znovu nezmínil později ve svém blogu. Podle něj navíc se navíc dost neřeší, jaké jsou motivace útočníků a jestli třeba sami nebyli pod tlakem.

O víkendu se spor přenesl doslova do ulic - v centru Prahy se potkaly dva průvody. Jeden organizovaný Hnutím pro život, hlasitě odmítající interrupce a druhý, který pořádalo několik neziskových organizací. Ten naopak naopak vyzdvyhoval právo ženy rozhodnout za všech okolností, jak naloží se svým tělem.

Jsou znásilnění ve válečných konfliktech dílem vystresovaných vojáků, kteří se sami ocitají na hranici svých psychických sil, jak naznačuje Dominik Duka? A můžou se oběti sexuálního násilí útočníkům bránit? Jak dobře se sexuálním násilím vypořádávají české soudy?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 03, 2022
Po Medě Mládkové zůstala stamilionová sbírka, má ji její nadace, říká Pospíšil
1252

V úterý zemřela mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková. Pro Čechy pomohla znovu objevit Kupku, zrekonstruovala Werichovu vilu a stojí i za zprovozněním Muzea Kampa v bývalých Sovových mlýnech. Jaký byl její život?

Hostem Ptám se já byl předseda správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).


Ve 102 letech dnes ráno v Praze zemřela zřejmě nejslavnější porevoluční mecenáška umění a objevitelka malíře Františka Kupky Meda Mládková. Zůstaly po ní obrovské sbírky moderního českého umění. Soubor děl malíře Františka Kupky darovala spolu s mnoha dalšími díly už před lety Praze, zbytek sbírek je v majetku Nadace Jana a Medy Mládkových - muzeum Kampa.

„Poláci ani Rakušané nemají takovou osobnost, jako byla Meda Mládková. Je česká Peggy Guggenheim,“ říká europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, který je už řadu let šéfem Nadace Jana a Medy Mládkových - Muzeum Kampa. Právě on byl dnes hostem podcastu Ptám se já.

Meda Mládková a její manžel Jan podporovali české i jiné středoevropské malíře a sochaře z komunistických režimů a postupně shromažďovali jejich díla. Jako emigranti se snažili přispět k tomu, aby česká kultura v době temna nevymřela, proto i heslo Jana Mládka, které dnes visí na budově muzea, zní: „Vydrží-li kultura, přežije národ.“

Mládková žila dlouhé roky ve Francii a pak ve Spojených státech amerických. Její manžel zemřel v roce 1989 ještě před revolucí.

Jaký byl její život a jaké sbírky po ní zůstaly? Komu teď umění patří a co bude se sbírkami dál?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 03, 2022
Šnobr: Velké zdražení plynu přijde v roce 2023. Zálohy mohou být i 15 tisíc
1443

Česko se chystá na možné zastavení dodávek ruského plynu. Stát už na 30 % doplnil zásobníky, vláda ale potřebuje další kroky – i plné zásobníky totiž pokryjí spotřebu jen na pár měsíců. Co by to znamenalo pro každého z nás?

Hostem Ptám se já byl energetický expert a investor Michal Šnobr.

Zásobníky plynu v Česku jsou na historickém maximu. K 1. květnu jsou plné z 30 % a podle ministra průmyslu Josef Síkely by před topnou sezónou měly zásoby dosahovat k osmdesáti procentům. Plán je podle ministra jasný – včasnými nákupy zabezpečit dostatečné množství plynu a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.

Právě Česko by kvůli své závislosti na ruském plynu při možném zastavení dodávek patřilo k nejpostiženějším zemím. Ačkoliv plyn od ruského plynárenského giganta Gazprom zatím do Evropy proudí, minulý týden zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska.

A nejistota nad dodávkami plynu se propisuje i v cenách pro koncové zákazníky, které v posledních měsících rapidně rostou. Sněmovna má proto v plánu předložit v květnu změnu zákona, která by umožnila zavést do růstu cen energií speciální tarif pro sociálně slabé domácnosti nebo i některé firmy.

Kam až vystoupají účty za energie? A dělá vláda dost proto, aby ochránila obyvatele? Jak by fungoval český průmysl v případě zastavení dodávek plynu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


May 02, 2022
Rusko musí vyhlásit Ukrajině válku. Možná už 9. května, říká expert
1465

Ruský prezident Putin znovu vyostřil výhrůžky vůči Západu. Kdokoli se pokusí zasáhnout do ukrajinské války, bude mít co do činění s „bleskovou reakcí“. Co by to znamenalo?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.


Možnost zapojení se do konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou není podle všeho pro Západ téma. Bránící se Ukrajince ale Spojenci intenzivně zásobují zbraněmi a podle některých expertů se i díky tomu síly mezi oběma armádami pomalu vyrovnávají.

A podle amerického ministra obrany by mohla Ukrajina nad Ruskem zvítězit i ve vzdušném prostoru, ve kterém dosud nejvíce žádala podporu NATO. Celkem 50 protiletadlových tanků by totiž na Ukrajinu mělo zamířit z Německa, a právě to se stalo důvodem výhrůžek Západu z Kremlu: „Pokud se někdo zvenčí pokusí zasáhnout na Ukrajině a vytvořit strategické hrozby pro Rusko, naše reakce bude blesková,“ řekl Vladimir Putin před zákonodárci a odkázal se na to, že Rusko má „nástroje, kterými se nemůže chlubit nikdo jiný.“

Zatímco Putin vyhrožuje Západu, ofenzíva na Ukrajině pokračuje a podle Britů mají ruští vojáci jediný cíl – zajistit si kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí. Právě ty by se mohly stát důležitým tématem mírových jednání.

Jak postupuje boj o Ukrajinu a lze říct, kdo v něm vítězí? A měl by se Západ začít bát Putinových výhrůžek? A na čem bude záviset mír na Ukrajině?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 29, 2022
Gazdík: Kolem druhých jazyků vznikla hysterie. Radši dětem zlepšeme angličtinu
1394

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?

Hostem Ptám se já je ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.

Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.

Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.

Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.

Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 28, 2022
Problémy s penězi bude mít každá pátá domácnost, říká expert
1366

Většina evropských zemí řeší, jak pomoci lidem, na které tvrdě doléhá zdražování energií a v případě Česka i vysoká inflace, tedy zdražování. Jaký recept na drahotu by doporučili ekonomové?

Hostem Ptám se já je zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.


Česká vláda argumentuje, že pomáhá potřebným například zvýšením příspěvku na bydlení nebo růstem životního a existenčního minima. Dnes mají ministři na programu konkrétně rodičovský příspěvek, slevu na poplatníka nebo daňový bonus.

Poslanci hnutí ANO ale chtějí ve Sněmovně zařadit body ke snížení DPH na energie či pohonné hmoty. Pokud se tak nestane, má strana dostatek podpisů na svolání mimořádné schůze. Kromě toho Sněmovna tento týden ve zrychleném procesu podpořila vládní návrh na snížení spotřební daně z paliv - dočasně by měla klesnout o korunu padesát na litr.

Dělá vláda dost, aby pomohla přežít složitou dobu těm nejchudším? A jak velké zdražování nás ještě čeká? Kdo ho ucítí nejvíce?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 27, 2022
Statisíce počítačů a jediný cíl: Expert popsal nedávné kyberútoky v Česku
1326

Česko v poslední době čelilo vícero kybernetickým útokům. Jednalo se o soukromé i veřejné cíle. Ať už mluvíme o vládním webu, stránkách Českých drah nebo o samotném úřadu, který má s těmito bezpečnostními riziky bojovat. Jak vážně byly poslední útoky?

Hostem Ptám se já byl ředitel Odboru kontroly Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Tomáš Krejčí.

Ministr vnitra Vít Rakušan ujišťuje, že kybernetické útoky z posledních dnů žádné větší škody nenadělaly. Citlivá data prý hackeři nezískali. Přesto je na místě se ptát, jestli se nemá Česko připravit na další podobné akce.

NÚKIB na zvýšené riziko kyberšpionáže a kyberútoků ze strany ruských hackerů v souvislosti se situací na Ukrajině upozorňoval na konci ledna, poté opětovně na konci února - tedy ještě před invazí na Ukrajinu. Ostatně, k posledním kyberútokům se přihlásila právě ruská hackerská skupina Killnet.

Jaké následky za sebou útok zanechal? A jak obecně jsou uživatelé v Česku zvyklí chránit se proti hrozbám na internetu?



---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 26, 2022
Oprava Barrandovského mostu: Kritických bude prvních 14 dní, říká Scheinherr
1676

Pražská koalice se do dopravy vrhla ve velkém. Odstartovala výstavbu metra D a město čeká i významná rekonstrukce - od poloviny května se kvůli ní z části uzavře vytížený Barrandovský most. Jak se mají řidiči připravit? A co může ještě zkomplikovat výstavbu nového metra?

Hostem Ptám se já byl náměstek pražského primátora z hnutí Praha Sobě, který má na starosti pražskou dopravu Adam Scheinherr.

Čtvrtá linka metra s označením D měla podle původních plánů jezdit už od roku 2010, její stavba přitom začala o dvanáct let později - v dubnu 2022. Podle současného náměstka pro dopravu Adama Scheinherra je to i kvůli laxnímu přístupu předchozích primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka, kteří podle něj nepodnikli žádné kroky k přípravám velkých dopravních staveb v hlavním městě.

Nejen kvůli tomu za poslední roky jakoby česká metropole zamrzla. V Praze nepřibývaly žádné velké projekty, což byla nejdelší proluka od 60. let, která nejspíš končí. Podle Schienherra totiž dokončení metra D v roce 2029 zatím nic nebrání a město navíc čeká další velká oprava. Od poloviny května se začne rekonstruovat Barrandovský most, přes který přejede 144 tisíc aut denně.

Nezkolabuje ve městě doprava až začne rekonstrukce Barrandovského mostu? A proč se v Praze v posledních letech nedaří budovat velké stavby?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.



Apr 25, 2022
Dotace pro Agrofert jsem podepsat musel, říká Havlíček. Už nebyl čas
1467

Česko bojuje s nárůstem cen energií v době, kdy se spekuluje nad koncem dodávek z Ruska. Opozice kritizuje vládu, že nedoplnila zásobníky, přitom sama v době, kdy kabinet vedla, proti energetické závislosti na Rusku příliš nejednala. Jak na to doplatí Češi?

Hostem Ptám se já byl místopředseda Sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Další výrazné zvýšení cen plynu čeká zákazníky Pražské plynárenské. Od začátku roku se ale ceny za dodávky zvýšily plošně a Češi si při placení záloh za energie musí sahat stále hlouběji do kapsy. Zatímco se v souvislosti s konfliktem na Ukrajině hovoří o tom, že možné odstřižení od ruského plynu energie ještě prodraží, podle bývalých ministrů vlády Andreje Babiše měl současný kabinet jednat dříve a doplnit včas plynové zásobníky.

A podle exministra průmyslu a obchodu Havlíčka nebo bývalé ministryně financí Aleny Schillerové nová vláda dostatečně nepodporuje domácnosti a firmy, které energetická krize zasáhne. Podle Transparency International ale sám Havlíček ze své dřívější pozice ministra spíše než na občany myslel na čtveřici firem z holdingu Agrofert Andreje Babiše (ANO). Devět dní před odchodem z postu ministra průmyslu jim měl poslal kompenzace za vysoké ceny energií ve výši 50 milionů korun.

Kolika firmám takto pomohl a proč jsou podle něj kroky současné vlády nedostatečné? A jak by se Česko mělo připravit na zastavení ruského plynu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


Apr 22, 2022
Žák usvědčil učitelku, že vykládá ruskou propagandu. To není šikana, říká expert
1378

Případ učitelky, která vykládala nepravdy o ruské invazi v hodinách slohu má dozvuk - chce se bránit vůči těm, kteří si její způsob výuky nahrávali. Je v právu? A jak ochránit děti před šířením propagandy ve školách?

Hostem Ptám se já je zástupce skupiny Čeští Elfové, která se zaměřuje právě na šíření dezinformací v kyberprostoru, Bohumil Kartous.


Učitelka Martina Bednářová z pražské Základní školy Na Dlouhém lánu, které hrozí, že přijde o místo kvůli šíření dezinformací během výuky, přešla do protiútoku. Jak zjistily Seznam Zprávy, její právnička žádá od vedení školy informace, jestli a jak potrestají žáka, který pořídil nahrávku z vyučování. Na ní učitelka češtiny Martina Bednářová tvrdí například, že v Donbase Ukrajinci už osm let systematicky likvidují ruské obyvatelstvo, nebo že v Kyjevě se během ruské invaze nic nedělo.

Učitelka kvůli tomu, co se při hodině slohu stalo, nesmí už skoro dva týdny učit. Ředitelka Základní školy Na Dlouhém lánu ji poslala takzvaně na překážky domů. Toto úterý jí při osobní schůzce chtěla předat výpověď.

Jak ochránit děti před šířením ruské propagandy ve školách? A kde končí svoboda slova kantorů?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 21, 2022
Referendum o americké základně by byla oprátka na krku, říká Fialův poradce
1461

Česká ministryně obrany za ODS Jana Černochová ve středu míří na svou první oficiální návštěvu Spojených států. O čem se bude jednat? A co to může znamenat pro Česko?

Hostem Ptám se já byl poradce premiéra pro bezpečnost a EU Tomáš Pojar.

Ministryně obrany Jana Černochová poprvé ve funkci ministryně obrany míří do Spojených států. Setkat se má se svým americkým protějškem Lloydem Austinem a probírat budou i možný nákup vojenské techniky pro českou armádu, konkrétně dalších amerických vrtulníků.

Tahle cesta vzbudila velký zájem už před několika dny, kdy se šéfka resortu obrany nechala slyšet, že chce za oceánem hovořit mimo jiné o zřízení americké základny v Česku. Tuhle výbušnou informaci později korigovala s tím, že se zatím jedná pouze o její osobní přání.


Sám současný poradce premiéra Pojar vedl před zhruba 15 lety tehdy neúspěšná jednání o zřízení amerického radaru v Brdech a teď pomáhá s organizací aktuální ministerské návštěvy v USA. Na ní by se měla projednávat i dohoda o obranné spolupráci obou zemí, ke které Česká republika jako jedna z mála zemí Aliance dosud nepřistoupila.

Co konkrétně bude obsahem česko-amerických rozhovorů? A jak významná je pro nás chystaná dohoda o obranné spolupráci? Otevře se cesta americkým vojákům na české území?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 20, 2022
Putinova agrese spustí na podzim hladomor, předpovídá ekonomka
1346

Světová banka i Mezinárodní měnový fond předvídají, že svět se bude kvůli ruské invazi potýkat s většími problémy, než se předpokládalo. Dosud přitom nestihl překonat následky dvouleté pandemické krize.

Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.


Zástupci obou zmíněných finančních institucí jednají tento týden ve Washingtonu. Jednání se zúčastní také ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko a guvernér tamní centrální banky Kyrylo Ševčenko s cílem domluvit pro svou zemi další pomoc. Ukrajinská strana dala v minulých dnech najevo, že usiluje o získání dalších čtyř miliard eur - k původním třem miliardám určeným na krytí rozpočtového schodku.

Ekonomika válkou ničené Ukrajiny se může podle odhadů propadnout až o polovinu HDP. Ani zbytek světa ale nezůstane ušetřený následků ruské invaze. Dá se předpokládat, že se vysoká inflace a energetická chudoba i přísnější měnová politika negativně odrazí na ochotě domácností i firem investovat. Někteří analytici se dokonce nezdráhají hovořit o reálném riziku stagflace. To je kombinace vysoké inflace, stagnující ekonomiky a vysoké nezaměstnanosti.

Většina evropských vlád, včetně české, hledá způsoby, jak pomoci zranitelným skupinám a zachovat sociální smír. Naproti tomu Vladimir Putin, prezident Ruska, které podle odhadů čeká hospodářský pád až o 15 %, tvrdí, že snaha Západu izolovat kremelský režim selhává. Ve skutečnosti ovšem šéfka ruské centrální banky připouští, že země nemůže dlouhodobě žít z finančních rezerv a musí se připravit na transformaci.

Přitvrdí demokratický svět a sáhne po embargu ruských fosilních paliv? Změní válka na Ukrajině nenávratně mezinárodní obchodní vazby a vrátí ekonomiku z globální úrovně na lokální?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 19, 2022
Prokop: Domácnosti s uprchlíky se vyčerpávají, v červenci může přijít problém
1549

Když ukrajinské uprchlíky dobře začleníme do společnosti, vyděláme na tom, říkají už pár týdnů sociologové a sepsali postup, co s válečnými běženci dělat. Důležité podle nich je, aby se Ukrajinci naučili rychle česky a v tuzemsku využili své vzdělání a kvalifikaci.

Jak ale zajistit, aby se společnosti zůstal sociální smír? Neporoste kvůli pomoci uprchlíkům nespokojenost chudších obyvatel Česka?

Hostem podcastu Ptám se já byl sociolog Daniel Prokop.

První měsíc vláda zvládla dobře. Možná ale trochu začíná zaostávat v řízení procesů, které vedou k dlouhodobější integraci,“ hodnotí Daniel Prokop současnou činnost vlády. Kabinet minulý týden ve středu přijal strategii toho, jak ukrajinské uprchlíky začlenit do společnosti, podle Prokop je ale materiál příliš resortní. „Třeba v oblasti vzdělávání to mělo být detailnější,“ řekl v Ptám se já.

Podle Prokopa je klíčové, aby se vláda soustředila na řešení otázky důstojného ubytování pro uprchlíky. Spolu s letními prázdninami by totiž mohla ze současného systému vypadnout řada ubytování, která slouží k rekreačnímu bydlení.


„V červenci, v srpnu vznikne sekundární vlna, bude potřeba zhruba 50 tisíc bytů. Stát je ale musí zajistit tak, aby nevzbudil nevoli Čechů,“ varuje Prokop.

Jak má stát pomoci uprchlíkům zajistit kvalifikovanou práci? Jak nejlépe umístit děti do českých škol? A jaké nálady v souvislosti s uprchlickou vlnou a vysokou inflací a zdražování Daniel Prokop očekává?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 18, 2022
Hlavou stále na Ukrajině. Pomožme uprchlíkům běžně se radovat, nabádá farář
1268

Letošní Velikonoce jsou pro uprchlíky z Ukrajiny první, které tráví mimo svou vlast, na kterou útočí ruská armáda. Řada z nich potřebuje kromě bezpečného zázemí taky ošetřit jizvy na duši. Dospělí i děti mají za sebou hrůzné zážitky, které si zřejmě ani nelze představit. Jak se zapojují do pomoci křesťanské církve?

Hostem Ptám se já byl farář pro menšiny z Českobratrské církve evangelické Mikuláš Vymětal.

Každý den se můžeme dočíst o nových a nových zvěrstvech, kterých se dopouští ruská armáda na civilních obyvatelích Ukrajiny. Po odchodu vojáků objevují místní další masové hroby a najevo vycházejí případy hromadného a systematického znásilňování ukrajinských žen, dívek, ale i dětí.

Tyhle zprávy sledují taky lidé, kteří z válečné Ukrajiny uprchli. Statisíce běženců jsou i v Česku. Převážně se jedná o matky s dětmi, které doma často nechali své manžele, otce nebo třeba bratry a další příbuzné a tyhle informace pro ně znamenají další trauma.

Kromě neziskových organizací a státní podpory, se do pomoci uprchlíkům zapojují taky církve. Největší křesťanské svátky - Velikonoce, oslaví běženci s českými věřícími poprvé.

Jak jsou jim tuzemské církve otevřeny? A jak by mohly letošní společné oslavy Velikonoc vypadat?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


Apr 15, 2022
Rychetský: Zeman mě zklamal. Přímá volba prezidenta je hrubá chyba
1653

Jméno Ústavního soudu se v posledních měsících v souvislosti s prezidentem skloňovalo několikrát - právě k němu by totiž putovala možná žaloba na prezidenta a zabývat se mohl i článkem 66 Ústavy v případě, že by byl aktivován proti vůli hlavy státu. Jak hodnotí jeho předseda současného prezidenta a jaký by měl být ten budoucí?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Snad v každých prezidentských volbách za posledních dvacet let se spekulovalo o tom, zda Pavel Rychetský bude nebo nebude kandidovat. Nakonec ale vždy odmítl, loni definitivně. A jak sám říká, nelituje toho, protože řízení Ústavního soudu pro něj byl větší výzva.

Funkce prezidenta by podle Rychetského měla mít jasný cíl: „Dlouhodobě zastávám názor, že hodnota národa je na prvním místě poměřitelná tím, jak se dokáže postarat o ty nejslabší. A právě prezident by měl být zastáncem těch slabých.“

Jak svědomitě svou roli plnila současná hlava státu? „Nejsem dnes šťastný, kdo na tom Pražském hradě sedí. Neříkám, že selhal, ale mě Miloš Zeman zklamal,“ vysvětlil Rychetský v brněnském speciálu Ptám se já.

Řeč ale došla i na českou Ústavu a opakující se debatu o tom, zda potřebuje nebo nepotřebuje změny. Mimochodem Ústavní soud jistě vyhlíží příští volbu prezidenta mimořádně bedlivě, drtivé většině soudců totiž v příštích dvou letech končí mandát a právě příští hlava státu bude vybírat jejich nástupce.

Proč Rychetský nesouhlasí s přímou volbou prezidenta a co očekává od té nadcházející? A jaké role by měla hlavu státu především zastávat?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 14, 2022
Životní úroveň klesne všem. Bude hůře než v 90. letech, varuje Nerudová
1990

Jak pomoci zemi zasažené válkou a jak dopadne na každého z nás? Důležité otázky pro Česko, ale i pro možné prezidentské kandidáty, mezi kterými by mohla být i ekonomka Danuše Nerudová. Jak by situaci řešila?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byla bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová.

Žena, která vážně uvažuje, že se pustí do boje o Pražský hrad, možná na první pohled připomíná současnou slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Ale jen na ten první. Ona sama si nemyslí, že má s úspěšnou slovenskou političkou mnoho společného.

Zatímco Zuzana Čaputová je právničkou a Danuše Nerudová ekonomkou, podle bývalé rektorky Mendelovy univerzity jsou odlišné i výzvy, které na budoucího prezidenta České republiky čekají. Ten, kdo čerstvě usedne na jaře roku 2023 do prezidentského úřadu, se totiž bude muset potýkat s následky války na Ukrajině, která trvá už několik týdnů.

Podle Nerudové se proto musí role české hlavy státu ve vypjatých situacích změnit a řešit podle ní musí nejen zahraniční politiku a bezpečnost, ale také připomínat vládě, že jsou skupiny obyvatel, na něž nelze zapomínat.

Současná pravicová vláda pak podle ekonomky bude muset kvůli následkům války sáhnout po silném sociálním programu. Dle Nerudové totiž hrozí chudoba až třetině českých domácností a dopady války podle ní bezpochyby pocítíme všichni.

Kdy Nerudová oficiálně oznámí prezidentskou kandidaturu a na čem její rozhodnutí stojí? Na jaké ekonomické výzvy Česko nesmí zapomenout a jakou roli by v tom měl zastávat prezident?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 13, 2022
Fischer: Na Hradě je ruský výsadek s přímým vlivem na prezidenta
2016

Česko hledá novou hlavu státu. Volit si ji bude v lednu 2023, ale už teď se spekuluje, kdo by se mohl v prezidentském klání utkat. Bude mezi kandidáty i senátor Pavel Fischer? A co mu vadí na současném prezidentovi?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já: Kdo je tady prezident? z brněnského Kabinetu Múz byl senátor a předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer.


Senátor Pavel Fischer snad jedním z prvních, kdo se neoficiálně přihlásil do příští prezidentské volby. Hned v roce 2018 - poté co v předchozích volbách skončil třetí - řekl, že se do volebního klání pustí znovu. Jenže teď místo jasných slov lavíruje a s oficiálním oznámením kandidatury jako většina ostatních vyčkává.

Z těch skutečně vážných kandidátů účast ve volbách zatím nepotvrdil žádný, třeba Andrej Babiš se má vyjádřit až po prázdninách. Navíc řada těch, kteří mají blízko k bloku stran koalice SPOLU očividně usilují o to, zda by je právě takhle formace nepodpořila. Pavel Fischer ale tvrdí, že na to, zda ho někdo do prezidentského klání vyšle, čekat nebude. O kandidatuře se hodlá rozhodnout na vlastní pěst.

Fischer je také dlouhodobým ostrým kritikem současného prezidenta Miloše Zemana. Loni usiloval o podání ústavní žaloby na prezidenta kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku. A podle předsedy senátního bezpečnostního výboru nešlo o poslední takovou iniciativu: „Průšvihů, které Miloš Zeman ve vztahu k Ústavě udělal tolik, že je v zájmu České republiky, abychom připravili novou žalobu, kterou podáme k Ústavnímu soudu,“ řekl v rozhovoru.

Co současnému prezidentovi vyčítá? A jaký by měl být ten následující? Jak změnila válka na Ukrajině naše vnímání hlavy státu a kdy Fischer oznámí kandidaturu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 12, 2022
Moderátorky Ptám se já v roli hostů: Kdo je nejvíc naštval?
1488

Rozhovorový pořad Ptám se já vyráží do krajů. A proto vám zcela vyjímečně nenabízíme klasický rozhovor, na který jste zvyklí. Moderátorky podcastu totiž poprvé usedly do křesla zpovídaných.

Veronika Sedláčková a Marie Bastlová v pondělí 11. 4. poprvé nevysílají z pražského studia na Radlické 10, ale z Brna, kde se od 18:30 v prostorách Kabinetu Múz koná první ze série speciálních natáčení přímo mezi diváky a posluchači.

Hosty budou: senátor Pavel Fischer, ekonomka Danuše Nerudová a šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský a tématem rozhovorů nejdůležitější událost, která příští leden čeká Česko - volba prezidenta republiky.

Nadcházející volba hlavy státu bude specifická a to nejen proto, že všichni napjatě očekávají, kdo po deseti letech vystřídá ve funkci současného prezidenta Miloše Zemana. Evropa se po desítkách let potýká s vojenskou agresí na svých hranicích a válka je poslední týdny hlavním tématem pro řadu státníků celého světa. Její dopady budou tématem i pro budoucího prezidenta Česka, ale i pro hosty brněnského natáčení podcastu Ptám se já.

Aby pravidelní posluchači na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích v pondělí o podcast nepřišli, připravil pro ně jeho tým speciální díl. Moderátorek Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové se v něm ptá editorka Eliška Dokulilová.

Na co by se zeptaly Miloše Zemana? A jak dlouho trvá příprava rozhovorů a kde by neměl moderátor chybovat?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 11, 2022
Vysoké marže na paliva? Takhle to být prostě nemůže, říká Stanjura
1651

Ministerstvo financí pohrozilo pumpařům regulací cen. Nelíbí se mu příliš vysoké marže. Ještě před dvěma týdny přitom úřad tvrdil, že je vše v pořádku. Co se změnilo? Jak stát pomůže lidem, které ohrožuje inflace? A kdy si ODS vybere kandidáta na prezidenta?

Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS)


Stát by mohl jako mimořádné opatření zastropovat marže prodejců pohonných hmot od začátku května, Ministerstvo financí zpracuje výměr ceny. Uvedl to ve čtvrtek ministr financí, podle kterého chce vláda dát ještě prodejcům čas, aby marže upravili sami. Ještě na konci března přitom Stanjura tvrdil, že ceny u pump není potřeba regulovat.

V pátek Ministerstvo financí také zveřejnilo nový odhad růstu ekonomiky. Podle něj růst v letošním roce klesne z lednových 3,1 procenta na 1,2 procenta a poroste i inflace. Zatímco ekonomové hrozí až 15 procenty, Stanjurův resort počítá s 12,3 procenty.

Podle ministra budou odhady sloužit i jako podklad pro novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června kvůli výdajům souvisejícím s dopady konfliktu na Ukrajině.

Jak bude vypadat regulace marží pohonných hmot a je státní rozpočet připraven na dopady vysoké inflace? O kolik se letos prohloubí státní dluh?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 08, 2022
Odhalená dodávka tanků pro Ukrajinu: I plachty něco stojí, říká Černochová
1456

Česká vláda rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Tentokrát za 133 milionů korun. O jakou techniku nebo materiál se jedná?

Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Možná teď budou vláda i čeští politici obecně opatrnější při zveřejňování informací o vojenské výbavě, která putuje východním směrem. Tenhle týden se totiž dostaly do domácích i zahraničních médií dokonce fotografie tanků a bojových vozidel, naložených na vlaky u Jihlavy.

Celkem už poslala Praha Kyjevu vojenskou pomoc v hodnotě přesahující miliardu korun. Nutnou modernizaci ale potřebuje i tuzemská armáda. Kromě jiných problémů ji trápí fakt, že část techniky je ruská a potřebuje taky ruské náhradní díly. Tuhle závislost chce vláda odbourat co nejdřív.

Ostatně taky proto schválila na své poslední schůzi, že na zlepšení kondice české armády půjde v příštích dvou letech skoro 50 miliard korun.

Bude to stačit? A jak zabránit únikům citlivých informací o převozu válečné techniky?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


Apr 07, 2022
Fridrichová: Ukrajinci si z pomoci nevybírají. Berou i špinavé boty
1417

Na drastické záběry masakrovaných ukrajinských civilistů i na zoufalství statisíců lidí, které válka vyhání z domova, odpovídá česká společnost nebývalou vlnou solidarity. Na humanitárních sbírkách se vybrala rekordní částka a lidé pomáhají i materiálně. Třeba tak, že se s uprchlíky podělí o šaty nebo jídlo. Kde nejvíce pomáhají?

Hostem Ptám se já byla zakladatelka Šatníku a moderátorka České televize Nora Fridrichová.


Válka na Ukrajině začala před měsícem a půl a změnila, možná nenávratně, náš dosavadní způsob života. Co si jen málokdo uměl představit, jsou masakry, kterých se ruská armáda dopouští na civilním obyvatelstvu. Jména měst jako Buča nebo Mariupol se vryjí do evropské paměti jako symbol utrpení. Za válečný zločin označují systematické vraždění civilistů mezinárodní instituce i politici, včetně českých.

Na zoufalství lidí utíkajících před ruskými bombami a barbarským řáděním vojáků odpovídá česká společnost nebývalou solidaritou. Mezi prvními nabídl pomoc nadační fond Šatník, který založila a vede novinářka Nora Fridrichová.

Původní projekt vznikl na podporu samoživitelkám. Ovšem s příjezdem prvních uprchlíků svou pozornost obrátil na matky s dětmi, které v Česku hledají útočiště.

S jakými reakcemi se nadační fond setkává? Zůstává odhodlání lidí pomáhat stejně silné jako na začátku?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 06, 2022
Kubek: Z Ukrajiny přichází špatně léčení lidé. Peníze z pojistného budou chybět
1357

České zdravotnictví sledujeme skoro každodenně kvůli pandemii covidu a teď mu připravila další zatěžkávací zkoušku válka na Ukrajině. Je české zdravotnictví dostatečně připraveno na příjem uprchlíků i nových lékařů a zdravotníků?

Hostem Ptám se já byl šéf České lékařské komory Milan Kubek.


Lidé prchající před válkou na Ukrajině, kterých je v Česku asi 300 tisíc, se díky speciálnímu vízu dostávají do systému veřejného zdravotního pojištění a mají nárok na zdravotní péči. Personálu je ale dlouhodobě málo, proto teď ministerstvo řeší, jak dostat do nemocnic ukrajinské lékařky a lékaře co nejdřív.

Oficiální proces uznání lékařského diplomu z tzv. třetích zemí, tedy mimo Evropskou unii, je totiž poměrně zdlouhavý a také drahý. Ministerstvo zdravotnictví proto uvažuje, že by se lékařky z Ukrajiny mohly dostat na lůžková oddělení, aniž tento proces podstoupí. Dohlíželi by na ně ovšem čeští kolegové a kolegyně. S návrhy na zjednodušení složité byrokracie přichází i Česká lékařská komora.

Protnou se představy jejího vedení a vlády? A jak na kvalitu českého zdravotnictví dopadne snížení plateb za pojištěnce?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 05, 2022
Dlouhý: Firmy zvýší platy až o 10 procent, úředníkům bych nepřidal
1644

Česko zažívá rekordní inflaci: V únoru vystoupala nad 11 procent. Česká národní banka tak znovu sáhla po zvyšování úroků. Pomůže? A kde všude pocítíme zvyšující se ceny?

Hostem Ptám se já byl předseda Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Česko má od čtvrtka nejvyšší úrokovou sazbu za více než dvacet let. Česká národní banka sáhla po pátém nadstandardním zvýšení a úroky navýšila na 5 procent, tedy nejvíce od roku 2001. Na vině je sílící inflace, která v únoru vystoupala na dvouciferné hodnoty a podle odborníků by v březnu mohla atakovat i 15% hranici.

Zvyšování úroků dlouhodobě kritizuje například exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní inflaci nezabrání, lidem se znepřístupní bydlení a zpomalí se už tak křehké tempo hospodářského růstu. To ale očekávají i sami ekonomové kvůli trvající válce na Ukrajině a podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka lze letos očekávat pokles ekonomického růstu zhruba na polovinu.

Jak rostoucí inflace zasáhne české občany a firmy a kde všude se bude zdražovat? A kde česká ekonomika nejvíce oslabí?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Apr 04, 2022
Místo 908 korun i tisíce: Exekutoři chtějí přidat za Milostivé léto
1325

Milostivé léto zastavilo 42 tisíc exekucí pro 15 tisíc lidí. Ukazují to čísla exekutorské komory, ze kterých vyplývá, že akce skončila hluboko za očekáváním. Politici ale čísla exekutorů kritizují – prý jsou úmyslně zavádějící. Jak užitečné milostivé léto bylo?

Hostem Ptám se já byl prezident exekutorské komory Jan Mlynarčík.

Z malých dluhů, které nabobtnaly na obří, zpět na nulu. Díky oddlužovací akci Milostivé léto - při které se dlužníci mohou zbavit exekucí na dluhy u veřejných institucí a státních či polostátních firem - se 15 000 lidí úplně zbavilo exekucí. Stát odpustil penále celkem u 42 000 exekucí za 1,55 miliardy korun, uvedla Exekutorská komora.

Podle exekutorů to je málo. Teoreticky bylo podle nich bylo možné stopnout 1,3 milionu exekucí. Předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný novinářům zase tvrdí, že čísla předložená komorou jsou neúplná a nepočítají s řadou řízení, jejichž ukončení ještě není zanesené v evidenci. Exekutoři zveřejněním zkreslených dat údajně chtějí relativizovat úspěch milostivého léta a pokusit se zabránit opakování akce.

Jak užitečné Milostivé léto bylo? Neblokovali ho sami exekutoři? A je dobré ho opakovat?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.


Apr 01, 2022
Gazdík: Vražda učitele je odporný čin, musíme řešit zabezpečení škol
1305

Ministerstvo školství připravuje plán, jak zapojit ukrajinské žáky do českého školství. V době, kdy vyšla najevo zpráva, že šéf resortu je v možném střetu zájmů. Jak plánuje situaci vyřešit?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Do Česka už přišlo kolem čtvrt milionu lidí, kteří utíkají před válkou na Ukrajině. Z toho dětí a mladých do osmnácti let je víc než sto dvacet tisíc. Kromě bydlení a práce proto koaliční vláda řeší akutní problém, jak co nejlíp otevřít české školy ukrajinským žákům a studentům. Na poslední schůzi kabinet rozhodl, že resort školství kvůli tomu dostane navíc přes pět miliard korun.

Vyčleněné peníze jsou určené na adaptační kurzy, lekce češtiny nebo na odbornou asistenci ve třídách a psychologickou pomoc. Neziskové organizace, které pracují s uprchlíky dlouhodobě, přitom vládu vyzývají, aby jednala rychle a řešení problému neodsouvala až od příštího školního roku.

Otázkou je i to, jak tyhle snahy ovlivní osobní problém šéfa resortu školství Petra Gazdíka, který stále drží poloviční podíl v jedné ze zlínských firem, jak uvedl Deník N, což podle zákona o střetu zájmů nejde dohromady s ministerskou funkcí. On sám tedy tvrdí, že na to zapomněl a věc vyřeší.

Jak je možné, že ministr Gazdík zapomněl na své zapojení v soukromé firmě? A jaké konkrétní kroky podniká ministerstvo k zapojení ukrajinských dětí do českého školství?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 31, 2022
Kolář: Chybí místa pro tisíc dětí z Ukrajiny. Vyvlastnění ruské školy je cesta
1238

Spor o ruskou školu v pražské Bubenči by měla řešit vláda. Praha 6 by v ní ráda poskytla zázemí ukrajinským dětem. Jak toho chce docílit?

Hostem Ptám se já byl starosta Prahy 6 a poslanec TOP 09 Ondřej Kolář. (Upozornění: V živě vysíleném rozhovoru zazněly vulgární výrazy.)

Až na vládní úroveň se dostal spor o jednu školu v pražské Bubenči. Budova totiž patří ruské ambasádě a je prázdná od loňska, kdy musela republiku opustit řada pracovníků velvyslanectví. „Čištění ambasády“ následovalo po odhalení, že za útokem ve Vrběticích stáli agenti ruské tajné služby.

Poslanec a starosta šesté pražské části Ondřej Kolář navrhuje, aby se škola otevřela ukrajinských žákům a studentům. Oslovil kvůli tomu ruského velvyslance – a jak se dalo čekat, bez úspěchu.

Nápadu se ovšem úplně nechytilo ani české ministerstvo zahraničí. Ministr za Piráty Jan Lipavský upozorňuje, že školu není možné využít bez souhlasu ruské ambasády. Česko by prý porušilo mezinárodní právo. Pražský magistrát chce proto vyzvat vládu, aby připravila zákon, který by majetková práva ruského velvyslanectví omezil.

Opravdu resort zahraničních věcí vymýšlí hlavně důvody, proč nápad nejde uskutečnit? Nebo už sledujeme začátek kampaně před podzimními komunálními volbami, které se nevyhnou ani Praze?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 30, 2022
Kysela: Pro ty co jsou „in“ neplatí pravidla, vzkázal Zeman milostí pro Baláka
1326

Současný prezident udělil další milost a znovu tak posunul hranice představivosti veřejnosti i ostatních politiků, alespoň podle jejich ohromených a podrážděných reakcí. Jaký vzkaz posílá prezident soudcům, žalobcům i policistům?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.

Do vězení na tři roky, díky prezidentskému pardonu, nepůjde šéf Lesní správy Lány, Miloš Balák. Vyhne se i placení pokuty ve výši skoro dva miliony korun a zákazu činnosti. Za mříže ho přitom soud poslal kvůli ovlivňování veřejné zakázky v hodnotě 200 milionů korun.

Podle mluvčího Ovčáčka vzal Miloš Zeman v úvahu Balákovu pracovitost a dosavadní bezúhonnost. Fakt je, že tak znovu sám popřel podmínky pro udělení milosti, které popsal ještě před nástupem do úřadu - tedy, že pomůže jen lidem ve velmi špatném zdravotním stavu, kteří nespáchali závažný trestný čin. A silnými slovy na hlavu prezidenta nešetří ani parlamentní politici.

Můžou ale chování Miloše Zemana nějak ovlivnit? A je právně vše vpořádku?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 30, 2022
Kabrhelová: Palácový převrat proti Putinovi může být jen zbožné přání
1322

V Rusku mizí liberální média a od března platí v Ruské federaci zákon, který za informování o válce na Ukrajině zavádí vysoké tresty, včetně až 15 let za mřížemi. Jak tvrdou rukou vládne Vladimir Putin zemi?

Hostem Ptám se já byla novinářka Lenka Kabrhelová, jež pro Seznam Zprávy připravuje nový podcast.

V Rusku tento týden skončilo poslední velké nezávislé médium – noviny Novaja gazeta. Redakce, kterou vede nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov, oznámila, že list přestává vycházet v tištěné podobě i na internetu. Důvodem je výstraha od ruského cenzurního úřadu.

V Rusku už přestala fungovat v podstatě veškerá liberální média a mezi mnoha lidmi, kteří federaci opouštějí, je také řada novinářů. Od začátku března totiž platí v zemi zákon, jenž umožňuje uvalit mnohaleté tresty za informování o ruské invazi na Ukrajinu.

Zatímco v samotném Rusku sledujeme, jak se oficiální garnitura snaží umlčet kritické hlasy za každou cenu, v zahraničí se rodilí Rusové proti invazi hlasitě ozývají. Podobné je to i v Praze, kde se toto pondělí účastnilo protiválečného pochodu na tři tisíce lidí.

Lze z ruských médií sledovat už jen kremelskou propagandu? A jak se proměňuje pohled Rusů na válku?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 29, 2022
Reportér o obávaném pluku Ajdar: Jsou opilí adrenalinem a mají jediný cíl
1289

Reportéři Seznam Zpráv Janek Kroupa a Jan Novák strávili čtyři dny a tři noci s rozvědno-diverzní jednotkou obávaného pluku Ajdar. Kdo jsou jeho členové? Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.

Reportéři Seznam Zpráv se v pátek vrátili už z druhé cesty na Ukrajinu. Mimo jiné strávili několik dní s jednotkou obávaného pluku Ajdar, jeho činnost popsali v reportáži.

Bataliony a různé bojové pluky na Ukrajině přitom fungují už několik let. Jejich příslušníci jsou často laici, bojovníci, kteří prosluli mnoha odvážnými akcemi. Skupiny, které vznikly po ruské anexi Krymu, jsou ale často i kontroverzní - zakládali je lidé, z nichž mnozí neměli daleko od nacismu, některé čelily nařčení z mučení zajatců i válečných zločinů. Teď jsou ale součástí sil, které na Ukrajině bojují proti Rusku.

Jak operují na frontové linii? A kdo jsou vlastně muži, kteří se vrhají do nejnebezpečnějších vojenských operací? A kam se po měsíci posunula situace na Ukrajině z pohledu novinářů na místě? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 29, 2022
Lež není názor, říká nový zmocněnec pro dezinformace
1342

Vláda má nového zmocněnce pro média a dezinformace. Jde o reakci na sílící vlnu cílených falešných zpráv z Ruska. Jak zmocněnec zasáhne? Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro boj s dezinformacemi Michal Klíma.

Kvůli sílícím dezinformacím z Ruska, jež mají za cíl oslabit i mezinárodní ukotvení České republiky, schválila vláda koncem března vznik nového speciálního zmocněnce. Ten má koordinovat všechny aktivity, které se už na jednotlivých ministerstvech dějí, a boj proti dezinformacím tak zefektivnit.

Že se od začátku války na Ukrajině zvýšil počet dezinformací v Česku, potvrdil i datový analytik František Vrábel. Podle něj stát dosud v boji proti nim a vzniku tzv. ruské páté kolony příliš nedělal.

Jak chce vláda s dezinformacemi bojovat? A jak dlouho zůstane zablokována část dezinformačních webů? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 28, 2022
Putin sám „červené tlačítko“ nezmáčkne, potřebuje další souhlas, říká expert
1277

Do Bruselu se koncem týdne sjely špičky Evropské unie a NATO. Hledají způsoby, jak zasáhnout proti ruskému tažení a ukončit válku na Ukrajině. Jakou cestu by měly zvolit?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.


V Bruselu mají koncem týdne napilno. Ve čtvrtek se tam sešli lídři zemí NATO a na ně navázal summit Evropské unie, tentokrát i s americkým prezidentem. Joe Biden následně prohlásil, že Evropa se musí co nejrychleji zbavit ruského plynu a přestat financovat válku.

Na embargu ruských surovin se ale Unie ani tentokrát neshodla. Stejně jako zůstává nevyslyšené volání ukrajinského prezidenta po vytvoření bezletového zóny nad bombardovanými městy. NATO se usneslo, že Ukrajině poskytne další vojenské vybavení včetně ochrany před chemickými a jadernými zbraněmi.

Kvůli ruské hrozbě se Aliance dohodla na trvalém posílení východního křídla, včetně Slovenska, kam zamíří mezinárodní kontingent. Ten povedou čeští vojáci. Česko musí, stejně jako zbytek Evropy, nalít daleko víc peněz do obrany a vybavit armádu moderní technikou, která nezřídka pochází ještě z dob studené války.

Ukrajina se mezitím stále brání ruským útokům. Některá města, nejznámější je asi Mariupol, zatím pomalu mizí ze světa. V krytech zničených budov, bez jídla, vody a topení, zůstávají stále desítky tisíc lidí.

Dokážou dosavadní sankce a dodávky vojenské pomoci Ukrajině ukončit boje, které rozpoutalo Rusko?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 25, 2022
Pediatři nepřijmou ukrajinské děti do dlouhodobé péče, říká Válkův náměstek
1441

Česko má za sebou první týdny po zásadním rozvolnění covidových opatření. Počty nových případů ale pořád stoupají i nad deset tisíc za den. Máme nad covidem vyhráno, nebo se může situace ještě zlomit? Hostem Ptám se já je náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.

Už měsíc a půl se Češi nemusejí prokazovat covid pasy ve službách a restauracích a téměř čtrnáct dní už nemusejí mít až na výjimky respirátory uvnitř budov. Povinné není už ani testování ve školách a firmách, i přesto stále poslední denní nárůsty nakažených přesahují deset tisíc. Podle březnového prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) by přitom respirátory v MHD nebo zdravotnických zařízeních mohly zmizet už v průběhu dubna.

Vedle vysokých čísel nákaz navíc stále stojí nízký počet proočkovaných proti koronaviru – v tuzemsku jich je stále jen 65 % obyvatel a počty nově vakcinovaných dramaticky klesají. A vzhledem k válce na Ukrajině to navíc není aktuálně jen koronavirus, který před Ministerstvem zdravotnictví stojí. Až tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků, kteří do Česka zatím přišli, potřebují zdravotní péči a jiní naopak řeší možnosti rekvalifikace, aby se do českého zdravotního systému mohli sami zapojit.

Jak hodnotí současný stav boje s pandemií Válkův náměstek a nezapomnělo se na nákazu ve vládních kruzích příliš rychle? A jak je české zdravotnictví připraveno na příliv nových pacientů, ale i sil z Ukrajiny? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 24, 2022
S náklady na uprchlíky pomůže EU. Po kvótách nevoláme, říká Jurečka
1374

Vláda ve středu rozhoduje o pomoci lidem prchajícím před válkou z Ukrajiny. Těch už jsou v Česku stovky a jejich počet bude pravděpodobně dál stoupat. Kde všude stát pomůže?

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka /KDU-ČSL/.

Lidí, kteří kvůli ruské agresi uprchli z Ukrajiny jsou už miliony a z toho kolem tří set tisíc jich hledá útočiště v Česku. Velká většina tuzemské veřejnosti pomoc uprchlíkům podporuje a na sbírkách se shromáždila už víc než miliarda korun a ubytování nabízí i mnoho jednotlivců.

A i vláda dnes plánuje jednat o tom, jak takové iniciativy podpořit. Češky a Češi, kteří nabízejí přístřeší, získají od státu tzv. solidární příspěvek - nejmíň tři tisíce korun na měsíc.

Některé neziskové organizace pracující s uprchlíky proto varují, aby částka nebyla příliš nízká, protože pak by z toho profitovali hlavně majitelé nechvalně známých ubytoven a právě ministr práce a sociálních věcí plánuje hlasovat pro to, aby mohla částka dosáhnout až k dvanácti tisícům korun měsíčně.

Kdo všechno dostane od vlády peníze? A kde vzít v napjatém rozpočtu peníze? Jak zapojit Ukrajince do trhu práce?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 23, 2022
Fiala: Bezletová zóna znamená vstup NATO do války s Ruskem
2125

Premiér Fiala má za sebou cestu do válkou zasaženého Kyjeva a teď bude Česko reprezentovat na summitu NATO, kde se bude jednat o pomoci Ukrajině. S jakým plánem do Bruselu pojede? Premiér v exkluzivním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Hostem Ptám se já byl premiér Petr Fiala (ODS).

Mimořádného summitu NATO se poprvé od svého nástupu do prezidentského křesla nezúčastní prezident Miloš Zeman. Ve čtvrtek tak vyrazí do Bruselu reprezentovat Česko předseda vlády Petr Fiala a před sebou bude mít k řešení řadu otázek – jak pomoci napadené Ukrajině a jak by měli členové Severoatlantické aliance společně postupovat proti Rusku.

Po nevyslyšených žádostech ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o zajištění bezletové zóny se nejvíce pozornosti upírá k návrhu polského premiéra Mateusze Morawieckého. Ten chce na summitu požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu po tom, co Rusko raketami zasáhlo území nedaleko polských hranic.

Přestože se česká vláda k polskému návrhu zatím jasně nevyjádřila, je o něm podle Fialy připravena debatovat. A to, že mají země ve svém postupu vůči Ukrajině blízko, prokázali jejich premiéři už minulý týden, kdy Petr Fiala společně s předsedy vlád Polska a Slovinska vyrazil vlakem do Kyjeva na jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským.

„Obdivujeme Váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu. My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po Vašem boku,“ napsal tehdy šéf vládní koalice na twitteru.

Jak silná je česká pomoc Ukrajině a kam by se měla dál vyvíjet? Je třeba se přestat Ruska bát a zasáhnout, nebo je stále čas na diplomacii? A jaké dopady bude mít válka na život každého z nás?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 22, 2022
Válka na Ukrajině může skončit za deset dnů. Cestu známe, říká expert
1313

Ruská letadla stále bombardují ukrajinská města a obrázky mrtvých civilistů i zničených budov dokumentují pokračující invazi. Jak ruská armáda postupuje a jak se Ukrajině daří bránit?

Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.

V kontextu současného dění na Ukrajině má utrpení jméno Mariupol. Ukrajinský prezident přirovnal situaci města k blokádě Leningradu za druhé světové války. Na obléhání přístavu, kde už více než dva týdny strádá na čtyři sta tisíc lidí, se podle Volodymyra Zelenského bude vzpomínat i po staletích jako na válečný zločin.

Ruská armáda v posledních dnech navíc bombarduje obytné bloky a centra i dalších ukrajinských měst. Po zemi ale příliš nepostupuje. Na jihu získala dvě větší města: Cherson a Melitopol. Spojení ruské pevniny s Krymem ale brání právě ukrajinské síly v Mariupolu.

Moskva se snaží získat psychologickou výhodu, když tvrdí, že na Ukrajině použila střely Kinžal, které se někdy zahrnují mezi sonické střely, tedy takové, které dosahují rychlosti pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Proti takovým zbraním přitom neexistuje žádná účinná obrana.

I přes tyto zprávy nicméně platí, že Kremlu se nedaří postupovat podle původních plánů. A množí se zprávy o problémech ruských jednotek, jež trápí nedostatek paliva i jídla a hlavně nečekaně silný odpor ukrajinských obránců podpořený západními zbraněmi.

Jaký je současný stav bojů v zemi? A co jsme se dozvěděli za necelý měsíc od útoku na Ukrajinu o ruské armádě?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 21, 2022
Hejtman: Ukrajinci mohou být pro Česko spása. Práce pro ně máme dost
1583

Česko je podle premiéra Petra Fialy na hraně toho, kolik dokážeme přijmout ukrajinských uprchlíku. V zemi jich je více než čtvrt milionu. Jak se o uprchlíky dokáží postarat kraje?

Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).


Do Česka za posledních pár týdnu dorazilo už přes čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků. Státní správa a kraje teď musí vyřešit, jak se o ně postarat. Jak jim sehnat důstojné bydleni, zajistit příspěvky na živobytí, dát možnost práce a dětem školu.

Nelze přitom zapomínat na to, že do země teď ve velké míře proudí vzdělaní lidé, kteří nebyli zvyklí být bez prostředků a závislí na cizí pomoci a s tím souvisí mnoho zásadních témat - kdo a kde uprchlíky ubytuje, jak jim pomoci s prací, jak je uchránit před podvodníky nebo lidmi, kteří by na nich chtěli bohatnout.

Podle sociologa Dana Prokopa je klíčové, jak dobře ukrajinské uprchlíky začleníme do společnosti. Pokud se to podaří, i nám samotným by to mohlo významně pomoci.

Jak dobře jsou kraje připraveny na příliv dalších uprchlíků z Ukrajiny? Chystají se na jejich začleňování a jak dobře zvládá situaci koordinovat vláda?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 18, 2022
Holcová: V Česku prali peníze i příbuzní Putina. Pro Rusy jsme zemí zaslíbenou
1329

Západ se snaží zastavit ruské tažení na Ukrajině prostřednictvím sankcí a obchodní izolace Ruska. Kreml se ale zatím odradit nenechal. Mají dosavadní restrikce dostatečnou sílu, aby vedly k zastavení bojů, nebo je dokážou bohatí Rusové obcházet?

Hostem Ptám se já je novinářka Pavla Holcová.


Po bombardování divadla v přístavu Mariupol, kde se podle dostupných zpráv skrývaly stovky civilistů, zase sílí diskuse, jestli by měly západní země chránit ukrajinské nebe před ruskými nálety. A taky, jestli ukrajinská armáda získá letouny NATO.

V každém případě se zatím Západ usnesl pouze na sankcích a omezeních obchodu, které by měly Rusko izolovat od zbytku civilizovaného světa a donutit Kreml, aby zastavil vojenské tažení proti svému sousedovi. To se ovšem, alespoň zatím, nestalo.


Je tedy otázkou, jestli jsou sankce dostatečné nebo jestli jsou ruští oligarchové a blízcí Vladimira Putina stále schopni je obcházet. A to i díky faktu, že v evropských zemích působí firmy s nejasnými majiteli, napojené právě na kremelské kruhy.

Mezinárodní skupina investigativních novinářů už několik let mapuje pohyby nejasného ruského kapitálu, který se velkém legalizuje v evropských zemích, včetně Česka. Prý tady prali peníze příbuzní Vladimira Putina nebo ruská tajná služba FSB.

Jak velký objem peněz ruských oligarchů je aktuálně v Česku? A jak efektivně je omezují západní sankce a zmražení majetků?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 17, 2022
Zažíváme největší uprchlickou krizi od 2. světové války, říká expertka
1383

Do Česka míří denně tisíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. Před vládou je tak složitý úkol – najít dlouhodobé řešení, jak jim pomoci a začlenit je do společnosti a života. Na co vše by měl takový plán myslet?

Hostem Ptám se já byla socioložka Marie Jelínková.

Vláda dnes rozhoduje o další pomoci ukrajinským uprchlíkům. Ministr vnitra Vít Rakušan řekl už předem, že ve hře je nařízení uvolnit veškeré dostupné státní ubytovací kapacity. Podle informací už do Česka přicestovalo skoro čtvrt milionu běženců, většinou žen a dětí. Nejvíc – přes 42 tisíc – se jich zaregistrovalo v Praze.

Odborníci navíc odhadují, že by mohlo v tuzemsku najít dočasné nebo dlouhodobé útočiště až půl milionu válečných uprchlíků z Ukrajiny, ale vyloučit se nedá ani příchod více než 1,2 milionu lidí.

Vedení hlavního města apeluje na stát, aby vytvořil udržitelný systém pomoci a přerozdělování lidí z Ukrajiny mezi jednotlivé kraje, jinak hrozí, že matky s dětmi budou muset přespávat na ulicích, v parcích nebo ve vlacích.

Jak dobře je Česko připravené na příliv válečných běženců? A v čem je současná migrační vlna odlišná od těch předchozích?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 16, 2022
Putin nemá čas hrát o myšlení Západu: Přesvědčit musí ty, kteří ho mohou sesadit
1676

Válečná propaganda jede na plné obrátky. Kyjevu se daří povzbuzovat morálku obyvatel i přesvědčovat svět o svém hrdinství. Moskva se soustředí na šíření lži, která mají ospravedlnit její útok na svobodnou zem a to především před vlastními obyvateli. Kromě propagandy zapojila i přísnou cenzuru. Kdy se pozornost ruské dezinformační scény opět obrátí k nám?

Hostem Ptám se já byl politolog, který se věnuje dezinformacím a propagandě, Miloš Gregor.


Zpravodajské servery včera obletěl příběh bývalé pracovnice ruské státní televize Mariny Ovsjannikovová, která narušila vysílání s transparentem „Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu.“ Ve videu na Twitteru dodala, že se za roky práce v televizi stydí a je třeba, aby se Rusové zapojili do protiválečných protestů.

Ruská média dlouhodobě odmítají, že by útok na Ukrajinu byl akt agrese a popírají i ruské úroky na civilní cíle. Všechny projevy nesouhlasu s invazí na Ukrajinu jsou navíc podle nového zákona striktně potírány a při protestech policisté zatýkají demonstrující za každou záminku, i když se k situaci ani otevřeně nevyjadřují.

Nezávislá média - jako televize Dožď nebo rozhlasová stanice Echo Moskvy - byla navíc v Rusku zakázána a jakékoliv informace mimo státní propagandu už nemohou obyvatelé získávat ani z Twitteru nebo Facebooku, které režim zablokoval.

Jak přitvrzuje propaganda Putinova režimu? Proč Rusové nevěří ani tomu, co vidí na vlastní oči na fotografiích a videích z Ukrajiny? A jak odlišná je propaganda Ruska od té, kterou Ukrajina udržuje morálku svých obyvatel?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 15, 2022
Záchranář: Ukrajincům chybí důležitý materiál. Zachránit život lze i za pár korun
1501

Na pomoc Ukrajině už Češi vybrali před dvě miliardy korun a řada z nich se rozhodla pomoci i na místě. Vyjeli tam i čeští záchranáři z Medical service Davepo. Jaká konkrétní pomoc je nejvíce potřeba?

Hostem Ptám se já byl vedoucí Davepo Medevac David Veselý.

Sedm záchranářů ze společnosti Medical service Davepo vyrazilo jen pár dní po začátku ruské agrese proti Ukrajině do nemocnice ve střední části Ukrajiny. Ve třech sanitních vozech dovezli různý zdravotnický materiál, zdravotnickou techniku a léky, které předali místním zdravotníkům.
 
A také učili místní, jak zajistit první pomoc zraněným, aby si zvládli poradit i bez přítomnosti záchranářů.

Teď je zdravotnický tým na několik dní zpět v Česku a chystá se už na svoji druhou cestu. 

Kolik a jaké pomoci tentokrát do místa válečného konfliktu dovezou? A jak riskantní je pomoc na místě?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 14, 2022
Drahé energie a paliva: Čekají nás těžké roky, říká Bartuška
1306

Čeká nás, Evropu, velká změna v přístupu k zajištění dodávek energie? A jak rychle jsme schopni odstřihnout se od dodávek ruských surovin?

Hostem Ptám se já byl zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Evropští lídři hledají způsob, jak se zbavit závislosti na ruské ropě a hlavně plynu. Proti totálnímu embargu na suroviny ze země, která zaútočila na Ukrajinu, se staví hlavně Německo.

Kancléř Olaf Scholz argumentuje obavami z tvrdých ekonomických dopadů na samotné obyvatele Unie. Česko žádá naopak co nejtvrdší protiruské sankce.

A ve snaze snížit závislost unijních zemí na ruském plynu a ropě se do hry dostal i návrat uhlí, navzdory čerstvému varování OSN, že dopady klimatické změny se zhoršují.

Premiér Petr Fiala zatím tvrdí, že Česko chce hlavně stavět další jaderné bloky a podporovat obnovitelné zdroje. Je ale otázkou, jak rychle je země schopná obejít se bez ruského plynu, čím je možné ho nahradit a jestli si na vyšší ceny energií, ale i pohonných hmot musíme zvyknout.


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 11, 2022
Pánek: Lidé vyslali jasný signál. Ruce pryč od Ukrajiny
1339

Česko ovládla nevídaná solidarita se zemí, která se ze dne na den ocitla ve válce. Humanitární organizace shromáždily na finančních sbírkách víc než miliardu a pět set tisíc korun a denně přibývají další miliony. Kde pomáhají?

Hostem Ptám se já byl ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

Ruská armáda se nerozpakuje bombardovat ani takové cíle, jako je například porodnice v Mariupolu, kde skončily pod sutinami i děti, jak uvedl na sociálních sítích prezident Volodymyr Zelenskyj. Zemi kvůli přímému ohrožení i neúnosným životním podmínkám opustilo podle informací OSN už na dva miliony lidí.

Část z nich míří také do Česka, kde úřady vydaly zatím víc než 90 tisíc speciálních víz. A celkem by tu mělo být už víc než 150 tisíc uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Naprostá většina Čechů – celých 85 % – přitom schvaluje, že se země lidí prchajících před válkou ujímá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu European National Panels.

A ohromná solidarita s utečenci je znát i na ochotě jednotlivců přispívat na různé způsoby pomoci. Vybrala se už víc než miliarda a půl a neziskové organizace, různé spolky, či kraje a města můžou proto rychle zasáhnout tam, kde je to nejvíc potřeba. Například na účtu společnosti Člověk v tísni se shromáždila víc než miliarda a tři sta tisíc korun. Proto je možné vypravovat speciální vlaky s materiální pomocí do zkoušených ukrajinských měst a zpátky vozit lidi hledající bezpečí za hranicemi.


Jak těžké je dostávat pomoc těm, kteří to potřebují, v zemi, kde se ruští vojáci nerozpakují pálit na civilisty?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 10, 2022
Bez požehnání Číny by se Putin do války nepustil, říká expertka
1435

Čína je údajně připravená zprostředkovat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, alespoň to tvrdí její ministr zahraničí. Jakou roli může hrát velmoc v řešení ruské agrese vůči Ukrajině?


Hostem Ptám se já byla analytička Sinopsis Kateřina Procházková.

Podle čínského ministra zahraničí Wang I je Čína ochotná v ukrajinské krizi sehrát nezávislého prostředníka. Prohlásil to na Národním lidovém kongresu v Pekingu. Zároveň ale nezpochybňuje, jak silné přátelství mezi Čínou a Ruskem přetrvává. Zapojit Čínu do vyjednávání jako jednu z možností vidí i šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Ukrajinští a ruští představitelé za sebou mají už několik kol jednání. Svět šokovala především situace, kdy ruská armáda opakovaně nedodržela klid zbraní podél únikových cest z dobývaných měst pro civilisty, které si Kyjev s Moskvou vyjednal. Putin navíc trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy.

Čína si prozatím drží pozici vyváženou na obě strany. Na jednu stranu odmítla odsoudit kroky svého ruského přítele jako invazi, na straně druhé vyjádřila respekt suverenitě Ukrajiny. Mimo to ale nesouhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko a dál se zemí obchoduje.

Jakou roli může ruský soused přinést v současné válce? A lze dosavadní přístup Číny považovat opravdu za neutrální?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 09, 2022
Pekarová: Zemanovi obrat nevěřím. Ať se zbaví Nejedlého
1464

Předsedkyně Sněmovny i předseda Senátu se odmítly zúčastnit předávání státních vyznamenáním prezidentem. Vadí jim Zemanův příklon k Rusku. Ale nejen ten.

Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

František Chábera, zpěvák Karel Gott, herečka Jiřina Bohdalová nebo generál Heliodor Píka. To jsou jen některé z osobností, které současný prezident v pondělí večer vyznamenal. Celkem jich bylo 66 a pozornost vzbudilo rozhodnutí dekorovat i současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Jak Miloš Zeman vysvětlil ve svém projevu, ocenit tím chce odvahu a statečnost ukrajinského lídra, který navzdory nebezpečí dál zůstává v Kyjevě obléhaném ruskou armádou.

Ceremonie ovšem budila kontroverze ještě před svým začátkem. Potom, co Rusko napadlo Ukrajinu, kritizovaly některé osobnosti Miloše Zemana za jeho dlouhodobé proruské postoje. Skupina disidentů, včetně například Anny Šabatové nebo Petra Pitharta, vyzvala současnou hlavu státu dokonce k abdikaci. A pondělní ceremonie se rozhodli neúčastnit někteří politici a političky - například předseda Senátu Miloš Vystrčil nebo právě místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Otazníky nad vztahy ústavních činitelů vyvolalo navíc i nedávné prohlášení advokáta prezidenta Miloše Zemana Marka Nespaly, který v pořadu Ptám se já oznámil, že prezident plánuje podat trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.

Co jsou hlavní důvody, proč politici předávání vyznamenání bojkotovali? A je prezidentův názorový obrat ve věci Ruska dostatečně důvěryhodný? A co říká Pekarová na stíhání exposlance TOP 09 Dominika Feriho?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 08, 2022
Ruská novinářka: Neviňte nás za Putina. Dělali jsme vše, abychom ho zastavili
966

Ruské úřady od minulého týdne zrušily činnost nezávislých liberálních médií a zablokovaly některé sociální sítě. Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě. Jak složitá je situace pro novináře, kteří se snaží ruským občanům přinášet nezávislé informace?

Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora Echa Moskvy Tatiana Felgengauer.

Liberální nezávislá média v Rusku – internetová televize Dožď a také rozhlasová stanice Echo Moskvy – musela v minulém týdnu zastavit svou činnost. Zablokovaly je ruské úřady a stanice Echo Moskvy dokonce oznámila svůj konec.

Bez práce je tak nyní zástupkyně šéfredaktora rozhlasové stanice Tatiana Felgengauer, která se už v minulosti podílela na protestech proti zmanipulovaným volbám a je dlouhodobě terčem útoků ruského režimu ze strany státní propagandy.

Tatianu Felgengauer v roce 2018 zařadil časopis Time mezi osobnosti roku. Před pěti lety ji přepadl přímo v redakci ozbrojený muž a pobodal ji do krku a ona se přesto okamžitě, jak to bylo možné, vrátila k práci a znovu začala vysílat. A podobně přistupuje i ke zrušení stanice Echo Moskvy – dál publikuje videa na svém youtube kanálu a snaží se ruským občanům radit, jak se vyhnout dezinformacím a pracovat s nezávislými zdroji mimo kanály ruských státních médií.

Její práce je o to těžší po tom, co dolní komora ruského parlamentu koncem minulého týdne uzákonila tresty za šíření dezinformací a lživých zpráv o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Hrozí za ně až 15 let vězení a podle Felgengauer zatím ani novináři, ani běžní občané nemají ponětí o tom, jak bude zákon vymáhán.

Jak neprostupná je informační blokáda v Rusku? A jak se lidé, kteří o to stojí, dostávají k ověřeným zprávám?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 08, 2022
Ruský plán naprosto selhal. Nečekali, že to zajde tak daleko, tvrdí expert
1523

Z Ukrajiny zatím přicházejí zprávy o ostřelování civilních cílů. Ruská armáda dokonce střílí na lidi snažící se opustit třeba obléhaný přístav Mariupol, nedaří se udržet dohodnutý humanitární koridor.

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik a v minulosti i poradce ministra obrany Milan Mikulecký.

„Dejte mi letadla, pokud nemáte sílu a vůli uzavřít nebe,“ vyzývá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj západní společenství, aby mu pomohlo chránit zemi před ruskými vzdušnými útoky. Ruská armáda útočí čím dál častěji nejen na vojenské a strategické, ale i na civilní cíle a dodržovat se nedaří ani dohodnuté humanitární koridory. Jeden má fungovat v těžce zkoušeném přístavu Mariupol.

Podle OSN zahynulo ve válce už skoro čtyři sta civilistů, z toho na čtyři desítky dětí. Vladimir Putin trvá na tom, že boje ustanou, jen když se Ukrajinci přestanou bránit a splní požadavky Moskvy. Kyjev se ale vzdát nehodlá a Volodymyr Zelensky vyzývá politiky západního světa, aby dali rozkaz k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, nebo aby alespoň dodali tamní armádě letadla a zpřísnili sankce.

Jak dlouho dokáží za těchto okolností ukrajinští vojáci vzdorovat ruské přesile? A může nebo měla by být reakce Západu na ruskou agresi tvrdší a důraznější?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 07, 2022
Drábová: V případě výbuchu elektrárny by nám víc uškodila panika, než radiace
857

Největší jadernou elektrárnu v Evropě, Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině, ovládly v noci čtvrtek ruské jednotky. Obsazení elektrárny předcházelo ostřelování a požár. Jaká je aktuální situaci v okolí elektrárny?

Hostem Ptám se já je šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.


Osmý den války na Ukrajině vyděsila svět zpráva o ostřelování a následném požáru Záporožské jaderné elektrárny, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě. Ukrajinská strana informovala, že nejdřív kolem půlnoci přišel ruský útok a následoval požár, který hasičům nebylo zprvu umožněno uhasit.

V průběhu čtvrtečního dopoledne přišly zprávy o tom, že ruské vojsko jadernou elektrárnu obsadilo. Dle slov ředitele elektrárny nebezpečí radiace nehrozí a její zaměstnanci dál zůstávají na místě a kontrolují stav bloků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dění kolem Záporožské elektrárny v mimořádném projevu prohlásil, že pokud v objektu dojde k výbuchu, „bude to konec všech, konec Evropy, evakuace Evropy". Podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové ale mají lidé sledovat zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která situaci v elektrárně sleduje.

Jak velké riziko může obsazení elektrárny Rusy přinést? A podařilo se aktuální rizika dostat od kontrolu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 04, 2022
Zaorálek: Mít v Česku radar, jsme první cíl jaderného útoku
1546

Už osmý den pokračují boje o Ukrajinu, v obklíčení je město Mariupol a Rusové mají pod kontrolou i strategický přístav Cherson. Putinovy jednotky zabraly i Záporožskou jadernou elektrárnu. V jak krizové situaci Evropa je a odpovídá Západ dostatečně razantně? Hostem Ptám se já byl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Zatímco probíhají diplomatická jednání mezi lídry Ruska a Ukrajiny, země se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl ruský vyjednávač Vladimir Medinskij.

Západ dosud tlačí na Rusko sankcemi, vojensky se ale na potlačení ruské agrese vůči Ukrajině podílet nehodlá. A obavy ve čtvrtek ráno navíc rozvířila informace o útoku ruských jednotek na Záporožskou jadernou elektrárnu, kdy během ruského ostřelování vypukl požár a hasičům nebylo okamžitě umožněno jej uhasit. Prezident Ukrajiny Zelenskyj nazval akt „jaderným terorismem“.

Kam až ruská agrese zajde? A jak svět může Rusko zastavit? Poslechněte si celý rozhovor!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 04, 2022
Jako dostat Putina před soud: Prokurátorka popisuje, jak se vyšetřuje v Haagu
1378

Mezinárodní trestní soud v Haagu začal vyšetřovat ruskou invazi na Ukrajinu pro podezření z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jak takové vyšetřování probíhá? A podaří se prezidenta země dostat před soud?

Hostem Ptám se já byla prokurátorkou někdejšího Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a současná žalobkyně na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně Anna Richterová.

Ruská armáda na Ukrajině útočí nejen na vojenské, ale i na civilní cíle a na historické památky, včetně památníku holocaustu v Kyjevském Babím Jaru. Tam nacisté zavraždili v září 1941 za pouhé dva dny víc než 33 tisíc lidí židovského původu.

Zástupci justice se vyjadřují k možnosti postavit Vladimira Putina před soud a z válečných zločinů ho obvinil například britský premiér Boris Johnson. Na Mezinárodní soudní dvůr se už obrátila samotná Ukrajina a Mezinárodní trestní tribunál v Haagu začal prošetřovat podezření z páchání válečných zločinů i zločinů proti lidskosti.

Je jasné, že Rusko útokem na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo? A jaké kompetence má Mezinárodní trestní tribunál v Haagu?


---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 03, 2022
Jsem pesimista. Je tu euforie a sankce nejsou vidět, zní z Moskvy
1283

Proti invazi na Ukrajině bojuje svět sankcemi proti Rusku, blokací proruských webů i vyvracením dezinformací. Ruská propaganda je přesto v plné síle. Jak působí na ruské občany? A jaký je jejich postoj v válce? Hostem Ptám se já byl publicista Jiří Just žijící v Moskvě.

Rozsáhle sankce, zablokované globální aplikace, pád rublu i plán na odstřižení ruských bank od systému SWIFT komplikuje každodenní život běžných Rusů. Svět na ruskou invazi reaguje silnými kroky dopadající na ruskou ekonomiku a na mnohých místech v zemi dál pokračují protesty proti válce na Ukrajině.

Zatímco se Putinův režim snaží nevoli obyvatel potlačovat, o válce se v tamních médiích mlží a potlačují se i média, která nedrží linii Kremlu. V úterý tak ruské úřady zastavily vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy nebo internetové stránky televize Dožď.

Jaké jsou aktuální nálady v Moskvě? A jak "úspěšně" režim potlačuje hlasy proti invazi? Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 02, 2022
Zeman podá trestní oznámení pro sabotáž. Jen mu přestalo chutnat, říká advokát
1527

Miloš Zeman se zřejmě bude opět soudit. Podá trestní oznámení pro podezření ze sabotáže na ty, kteří hovořili o odebrání prezidentských pravomocí podle článku 66 ústavy.

Hostem Ptám se já byl advokát Marek Nespala, který zastupuje prezidenta Miloše Zemana.


Prezident Miloš Zeman vnímá okolnosti jeho podzimních zdravotních problémů a s nimi spojené hospitalizace, jež vedly k úvahám o dočasném převodu pravomocí hlavy státu, jako „jistý pokus o puč“. V rozhovoru pro MF Dnes nevyloučil, že si tato věc vyžádá právní řešení.

Jako „pokus o puč proti prezidentovi“ označili už dříve debaty nad možností aktivace článku č. 66 ústavy právě i prezidentův advokát Nespala nebo šéf hradní kanceláře Vratislav Mynář.

Už před časem Zeman kvůli výrokům o stavu jeho zdraví podal žalobu na psychiatričku Džamilu Stehlíkovou. Bývalá ministryně pro lidská práva zveřejnila loni v říjnu v souvislosti se Zemanovým zdravotním stavem mimo jiné to, že abstinence prezidenta v nemocnici vedla k náběhu na delirium tremens.

Není chyba prezidenta, že jeho kancelář o jeho zdravotním stavu dostatečně nekomunikovala? V čem a kde přesně měla být poškozena prezidentova práva?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 02, 2022
Nedělejme si iluze, že Putin Ukrajinu opustí, varuje expert
1168

Ukrajinské vojsko se dál brání silnější a vybavenější ruské armádě. Obránci dokázali udržet Kyjev a také Charkov na východě země, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a přímo do centra města. Jak úspěšně Ukrajina vzdoruje?

Hostem Ptám se já byl politický geograf Jan Kofroň z Institutu politologických studií FSV UK.

Ani šestý den od začátku invaze se ruské armádě nedaří dostat pod kontrolu hlavní město Ukrajiny. Ke Kyjevu se aktuálně blíží více než šedesátikilometrový vojenský konvoj s těžkou technikou, lehkou pěchotní výbavou i cisternami s palivem.

Objevují se spekulace, že se chystá blokáda ukrajinské metropole. Ruská vojska dál útočí na těžce zkoušený Charkov, kde dopadají rakety Grad i na obytné čtvrti a množí se zprávy o civilních obětech. Mezinárodní trestní tribunál proto začne brzy vyšetřovat podezření na páchání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Jak lze hodnotit dosavadní průběh bojů? A lze z posledního dění vyvozovat, že taktika Kremlu není úspěšná?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mar 01, 2022
Pro Putina už není návratu, odpor Rusů proti válce ale sílí, říká náměstek
1406

Ukrajina žádá o okamžité přijetí do Evropské unie podle nové speciální procedury, uvedl v dnešním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Měla by Evropa žádost Ukrajiny vyslyšet? A co přijetí brání?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák.

Ukrajina dlouhé roky usiluje o přijetí do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Dosud ale žádný plán kroků k přijetí země do institucí nebyl přijat. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v souvislosti se současnou ruskou invazí Unii urguje, aby zemi mezi své členy přijala.

„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil v pondělí Zelenskyj.

Podle Zelenského je Ukrajina západním partnerům vděčná, že solidárně stojí po jejím boku. Prezident ale už dříve řekl, že když vzkázal Západu, kdo Ukrajině vojensky pomůže a kdo bude garantovat její vstup do Aliance, zůstal bez odpovědi. Rusko však radikálně odmítá úvahy o vstupu Ukrajiny do NATO a varuje, že by to vnímalo jako své bezprostřední ohrožení.

Pomáhá Evropa Ukrajině dostatečně? A mělo by Česko podpořit žádost Ukrajiny o vstup do EU?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 28, 2022
Reportér: Pro Ukrajince je teď každý diverzant. Domy brání i dědové s puškami
1023

Ukrajinské ozbrojené síly nadále čelí na mnoha místech silným útokům ruské armády ze všech směrů. Podle dostupných zpráv se kromě hlavního města Kyjeva bojuje v Charkově, Chersonu či Luhanské oblasti. Do Kyjeva se snaží dostat i reportéři Seznam Zpráv. Jaká je situace v jeho blízkosti?

Hostem Ptám se já byl reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa.


Podle ukrajinské strany si ruská invaze vyžádala přes 350 mrtvých včetně desítek civilistů a na 1600 zraněných z řad Ukrajinců. Zemřelo podle ní také asi 5300 ruských vojáků. Kvůli bojům z Ukrajiny uprchlo už přes 300 tisíc lidí, většina do Polska.

Podle svědectví reportérů ukrajinská města a jejich obyvatelé využívají každou chvíli k tomu, aby zpevnili obrannou linii před očekávaným útokem. Staví barikády, hloubí zákopy nebo připravují Molotovovy koktejly, které jsou municí pro civilní protiruský odpor.

Jakou obranu před invazí volí běžní Ukrajinci? A co právě nyní nejvíce chybí místním obyvatelům?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 28, 2022
Niedermayer: Poslali jsme špatný signál do Ruska. Máme desítky hodin na nápravu
1460

Politici po celém světě se předhání v tom, kdo ostřeji odsoudí ruský útok na Ukrajinu a kdo nejostřeji tituluje ruského prezidenta Vladimíra Putina. Jenže konkrétní činy za slovy kulhají. Mocnosti nejsou ochotné přijmout nejtvrdší sankce a odstřihnout Rusko od světových trhů, tedy od systému SWIFT. Proč nejsou světové sankce dostatečné?

Hostem Ptám se já byl europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

O balíku dosud nejtvrdších sankcí jednali ve čtvrtek večer lídři zemí EU, během pátku pak seznam doplňovali diplomaté. Opatření mají oslabit ruský finanční či energetický sektor.

Postihy mají spočívat v kontrolách exportu, omezení vývozu zboží dvojího využití nebo v restrikcích týkajících se vydávání víz. Měly by omezit ruský přístup ke kapitálu a zasáhnout až 70 procent ruského bankovního trhu.

Sankce se dotknou i prezidenta Vladimíra Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova osobně. Unie oběma zmrazí majetek. Lídři se naproti tomu neshodli na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jež navrhovaly některé země.

Jaké sankce by zapůsobily nejvíc? A reaguje Západ ekonomicky na ruskou agresi dostatečně silně?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 26, 2022
Válek: Covidový systém pomoci přepneme na uprchlický
1535

Probíhá druhý den ruského útoku na Ukrajinu. Pod palbou jsou nejenom vojenské objekty, ale i civilní. Na Ukrajině přibývá zraněných a mrtvých. Jak zemi může pomoci české zdravotnictví?

Hostem Ptám se já byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/.

Vláda už včera rozhodla, že pro Ukrajince a lidi pobývající na Ukrajině, kteří do Česka přijedou kvůli invazi Ruska, nebudou platit zákazy a povinnosti, které jinak musí splnit turisté ze třetích zemí, kteří vstupují do ČR. Ministerstvo chce také zjednodušit uznávání kvalifikace ukrajinských zdravotníků pro práci v Česku, kteří budou muset kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině uprchnout.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navíc na Twitteru uvedl, že je Česká republika připravena Ukrajině poskytnout humanitární pomoc z programu MEDEVAC, který zahrnuje vyslání lékařských týmů, pomoc s obnovou lékařské infrastruktury i přímou pomoc uprchlíkům. Zatím ale není jasné, kdy pomoc začne a jak rozsáhlá může být. Ve hře je i přijímání zraněných Ukrajinců z válečného konfliktu, na pacienty se už chystá třeba Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Jak velkou pomoc může Česko nabídnout? O kolik pacientů se čeští lékaři dokáží postarat? A jak se v nemocnicích budou moci zapojit zdravotníci, kteří by případně prchali z Ukrajiny?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 25, 2022
Reportér: Kyjev je naprosto mrtvé město. Lidé mají v metru provizorní ložnice
634

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele evropských zemí s bojovými zkušenostmi, aby se aktivně zapojili do obrany Ukrajiny a Evropy. Pod útokem je i hlavní město Kyjev. Jaká je aktuální situace v metropoli?

Hostem Ptám se já byl šéfredaktor webu Voxpot Vojtěch Boháč.


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 25, 2022
Lidé hromadně prchají z Kyjeva, popisuje reportér z přeplněného vlaku
523

Generální štáb ukrajinské armády hlásí, že hranice překročily už dvě třetiny nashromážděných ruských vojsk. Cílem jsou hlavně východoukrajinská města Charkov a Doněck a vojáci míří i na jih země. Klíčový bude ale boj o hlavní město Kyjev. Hostem Ptám se já byl český novinář v Kyjevě Tomáš Vlach.

Podle nejnovějších zpráv se v obytné čtvrti na severu Kyjeva ozývá střelba. Ministerstvo obrany požádalo obyvatele, aby zůstali doma a hlásili pohyby ruské techniky. Střelba se podle inofmací médií ozývá už také u vládní čtvrti v centru ukrajinské metropole.

Podle ukrajinského ministerstva vnitra ruské síly za poslední den zasáhly na Ukrajině 33 civilních objektů. Prezident země Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že od začátku ruského útoku přišlo o život nejméně 137 ukrajinských občanů a zraněno jich bylo přes tři sta.

Jaká je aktuální situace v hlavním městě Ukrajiny? A co jeho obyvatelé očekávají v nejbližších hodinách? Poslechněte si celý rozhovor reportérem, který se nachází ve vlaku mířícím z Kyjeva.

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 25, 2022
Je třeba konat. Už není čas na politiku snů, varuje velvyslanec ČR u NATO
1374

Z Ukrajiny celý den přicházejí zprávy o tuhých bojích. Světoví politici se scházejí u mimořádných jednání a hledají způsob, jak zastavit ruskou agresi na Ukrajině. Jaké budou nejbližší kroky NATO?

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Severoatlantická aliance aktivovala plány, které vojenskému velení umožňují přesouvat vojenské síly mezi jednotlivými členskými zeměmi. Posílené má být zejména východní křídlo NATO a na pátek je svolaný virtuální summit aliančního vedení.

Kyjev už připravuje všeobecnou mobilizaci a volá zahraničí o pomoc. Ukrajinský ministr zahraničí prohlásil, že svět dluží Ukrajině bezpečnost, protože ke globálnímu míru přispěla už v první půlce devadesátých let, kdy se vzdala jaderných zbraní.


Jak moc je Západ odhodlaný pomoci Ukrajině v odporu vůči ruské agresi? A je NATO připravené podpořit ukrajinskou obranu silou?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 24, 2022
Kolář: Měli bychom Ukrajině pomoci porazit Rusko. Nevíme, kde se Putin zastaví
1254

Rusko zaútočilo nad ránem na Ukrajinu. Okupační armáda postupuje podle dostupných informací z několika směrů a letectvo bombarduje hlavně důležité vojenské uzly.

Podle svědectví z místa může mít brzy Ukrajina problém s nedostatkem munice, což by mohlo přinést další komplikace. Prezident Volodymyr Zelensky se podle agenturních zpráv zároveň chystá navrhnout parlamentu schválení všeobecné mobilizace.

Vojenskou agresi mezitím odsoudili zástupci západních zemí a velvyslanci NATO na mimořádném dopoledním jednání oznámili další posílení hlavně východního křídla aliance.

Svůj omyl už připustil i český prezident Miloš Zeman, který v dnešním projevu uvedl, že se mýlil, když minulý týden prohlásil, že Rusové nejsou blázni a na Ukrajinu nezaútočí. Hlava státu v prohlášení řekla, že „se jedná o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy“.

Podaří se Západu zatlačit na Vladimira Putina tak, aby z cizího území stáhl své vojáky? A jak překvapivá vůbec invaze na Ukrajinu je?

Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v Moskvě i Washingtonu Petr Kolář.


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 24, 2022
Svědectví z místa: Jestli Ukrajině dojde munice, bude to katastrofa
533

Ruské síly ve čtvrtek brzy ráno napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska, po tom, co prezident Putin vyhlásil „speciální vojenskou operaci“. Jaká je aktuální situace v zemi?

V Ptám se já odpovídal zpravodaj ČRo na Ukrajině Martin Dorazín.

Rakety v prvních hodinách zasáhly města na Donbasu, jako jsou Kramatorsk, Slovjansk a Mariupol. Cílem je i druhé největší město Charkov, města Dnipro, Oděsa a další. A právě v Mariupolu je i reportér Dorazín.

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 24, 2022
Šéf NCOZ: Vyšetřování Vrbětic ještě potrvá, prověřujeme i v zahraničí
1407

V posledních týdnech se Česko baví exkurzí do zločinu devadesátých let. Jeho podoby se ale v posledních dekádách proměnily a změnily se také elitní policejní útvary nasazované na nejtěžší a složité kauzy.

Hostem Ptám se já byl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek.

Dříve protikorupční jednotka se před skoro šesti lety sloučila s protimafiánskou do Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dostaly tehdy jednoho šéfa a širší pole působnosti.

Přestože bylo tehdy spojení hodně kritizované, na kontě má policejní centrála aktuálně i takové kauzy, jako jsou brněnská Stoka, případ bývalého místopředsedy fotbalové asociace Romana Berbra nebo kauza Vrbětice, která sahá až na Pražský hrad.

Skartování tajné zprávy k zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu, při nichž zemřeli dva lidé, prošetřuje aktuálně v prezidentské kanceláři Národní bezpečnostní úřad. Že důležitý dokument zmizel, zjistili jako první detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Co detektivové z NCOZ o Vrbětické kauze zjistili a co o ní naopak ještě nevědí? Jak se policistům pracuje na kauze, která je tak velmi citlivá jako Vrbětice? A jak dobře nový policejní orgán funguje?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 23, 2022
Hřib: Kyjev nechce patřit "back in USSR". Jsme připraveni mu pomoci
1420

Týden po tom, co primátor Prahy Zdeněk Hřib navštívil Kyjev, čelí Ukrajina reálné hrozbě invaze ruské armády, jejíž vojáci už vstoupili na území na Donbase. Jak plánuje Praha podpořit ukrajinskou metropoli?

Hostem Ptám se já je primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Hrozba války na samých hranicích Evropy se zvýšila poté, co Vladimir Putin poslal na povstalecká ukrajinská území vojáky a uznal jejich nezávislost. Západ hledá dostatečně ráznou odpověď, na které by se dokázal shodnout a taky způsob, jak co nejúčinněji pomoci Ukrajině. Do téhle diskuse se zapojilo i vedení hlavního města a primátor před pár dny odletěl do Kyjeva, aby o napjaté situaci jednal se starostou Vitalijem Kličkem.

Zatímco se primátor Prahy snaží podpořit ukrajinskou metropoli, ve vedení té pražské to začíná skřípat. Vážnou ránu dosavadnímu politickému svazku Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu v hlavním městě, zasadilo rozhodnutí TOP 09 kandidovat na podzim s ODS a lidovci. Zatím TOP 09 spolupracuje se Starosty ve Spojených silách, teď ale její pražský šéf Jiří Pospíšil kroky svých dosavadních partnerů čím dál častěji kritizuje.


Dokáže ještě dosavadní pražská koalice najít společné politické cíle? A jak úzká je spolupráce Prahy a Kyjeva?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 22, 2022
Kovářová: Pokud bude Okamura blokovat Sněmovnu, může to paralyzovat stát
1478

Sněmovnu minulý týden podruhé zablokovalo hnutí SPD. Tomio Okamura šest hodin řečnil u pultíku, jen aby zkomplikoval schválení novely pandemického zákona. Proč se vládní většina neuměla bránit?

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN).


Jednání Poslanecké sněmovny se v minulém týdnu opět rekordně protahovalo. Ačkoliv novela pandemického zákona sice nakonec v pátek prošla hlasy poslanců koalice, hlasování předcházely hodiny projevů předsedy SPD Tomia Okamury, kterými v úterý jednání Sněmovny blokoval.

Šéf opoziční SPD po pátečním hlasování předeslal, že chystá právní stížnost nejen na znění pandemického zákona, ale také na průběh jeho projednávání. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) totiž úterní Okamurovo vystoupení přerušil s tím, že vyhlašuje pauzu kvůli nepřítomnosti ministrů. Okamura mu poté vyčetl, že to udělal v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Měl by se jednací řád Sněmovny proměnit? A proč se vládním poslancům nepodařilo získat pro pandemický zákon podporu Senátu?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 21, 2022
Šéf hokejového svazu: Odvolání trenéra Pešána je nejspíš nevyhnutelné
1724

Čeští hokejisté propadli na olympijském turnaji v Pekingu. Po zoufalých výsledcích nepostoupili ani do čtvrtfinále, zaznamenali nejhorší olympijský výsledek v historii a na hráče i funkcionáře se snesla drtivá kritika fanoušků i expertů. Co s tím?

Hostem Ptám se já byl prezident Českého svazu ledního hokeje Tomáš Král.

O zklamání z výsledků českých hokejistů se ale nemluví pouze v souvislosti s posledními zimními olympijskými hrami v Pekingu. Kvůli neúspěchu na hrách se ale začalo hovořit o možném konci trenéra reprezentace Filipa Pešána. Tím se má zabývat výkonný výbor během příštího týdne. Podle šéfa svazu ledního hokeje Krále je ale výměna trenéra na místě.

Tomáš Král naopak nevidí chybu na straně svazu. Ten podle něj nestojí za výchovou mladých hokejistů a kluby jsou ty, které musí reprezentaci dodat hráče. Sám Král je přitom ve vedení organizace už celých čtrnáct let. „Problém je, že se nám nedaří ovlivňovat práci trenérů v klubech, jak bychom si přáli,“ vysvětlil v rozhovoru.

O setrvání Krále v čele hokeje se jednalo loni na podzim, poté, co deník Sport přinesl zprávy o jeho spolupráci s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou před rokem 1989. Král nejdříve tvrdil, že ve funkci setrvá, nakonec ale řekl, že letos v červnu skončí. „Není mi nepříjemné o tom mluvit. Byl jsem na vojně, tam, kde jsem byl. U vojenské kontrarozvědky jsem byl sedm měsíců, na nikoho jsem nedonášel. A nerozhodl jsem se pod tlakem,“ bránil se v rozhovoru.

Nebojí se, že šéf hokejového svazu, že může jeho minulost český hokej poškodit? A jak vrátit český hokej na světovou úroveň?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 18, 2022
Ombudsman Křeček: Práci dnes najde každý. Kdo ne, je to i jeho problém
1398

Veřejný ochránce lidských práv Stanislav Křeček čelí opět kritice kvůli výrokům o lidech žijících ve vyloučených lokalitách. Vnímá svoje slova jako chybu? Hostem Ptám se já byl ombudsman Stanislav Křeček.

Ombudsman Stanislav Křeček se znovu dostal do sporu se zástupci romské komunity. Tentokrát kvůli své reakci na aktuální zprávu o situaci v takzvaných vyloučených lokalitách. Agentura pro sociální začleňování informuje, že z výsledků dvou rozsáhlých šetření se jako největší problémy jeví chudoba, exekuce, vysoká nezaměstnanost a taky diskriminace.

Podle veřejného ochránce práv je příčinou malá ochota obyvatel vyloučených oblastí změnit svůj život k lepšímu. Za neutěšené životní podmínky si, jak píše Stanislav Křeček ve svém blogu, můžou tito lidé v první řadě sami. Tvrdí navíc, že příslušníci romské menšiny nemají snahu cokoliv změnit ani u sebe, ani u svých dětí.

Proti těmto názorům se hlasitě ozvala nezisková organizace Romodrom, která působí ve vyloučených lokalitách. Její ředitel Nikola Taragoš chce dokonce usilovat o změnu na postu ombudsmana.

Není to přitom poprvé, kdy se ombudsman vyjadřoval kontroverzně o Romech. Po svém nástupu do úřadu předloni řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných oblastí.

Uvažuje Křeček o rezignaci? A nelituje zpětně svých slov? Poslechněte si celou epizodu.

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 17, 2022
Ukrajinský velvyslanec: Invaze by přinesla velké ztráty. Putin to dobře ví
1299

Asi nejen ukrajinský velvyslanec v Česku měl v noci na dnešek lehké spaní. Už pár dní se totiž spekuluje, že právě ve středu 16. února plánuje ruská armáda útok na Ukrajinu. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil dnešek za Den jednoty a vyzval ke gestu podpory Ukrajince doma i v zahraničí. Jak napjatá situace v zemi je?

Hostem Ptám se já byl velvyslanec Ukrajiny v České republice, Jevhen Perebyjnis.


Ukrajina dnes slaví Den jednoty, který prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil na 16. února. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země: „Říkají nám, že 16. únor bude dnem invaze. My z něj uděláme den jednoty,“ uvedl prezident v projevu k národu.

Z ukrajinské hranice ale přicházejí v posledních hodinách smíšené zprávy. Moskva tvrdí, že některé ze svých vojáků stáhla, což by mohlo být dobré znamení. Zástupci ukrajinské vlády se ale neradují. Ministr zahraničí napsal na twitteru: „Nevěříme tomu, co slyšíme. Věříme tomu, co vidíme.“

Skoro 60 procent Ukrajinců je připravených klást odpor, jestli ruská armáda vstoupí na území jejich země. Výsledky aktuálního průzkumu zveřejnil v úterý Kyjevský mezinárodní sociologický institut.

Jaké ze země přicházejí informace o možnosti útoku Ruska? A panují mezi obyvateli obavy?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 16, 2022
Maďar: Rozvolňování jedeme na hraně. Nevíme, zda na něj nedoplatíme
1423

Česká vláda ruší jedno protipandemické opatření za druhým. Po upuštění od prokazování se certifikáty o očkování nebo prodělané nemoci, končí i plošné testy a brzy i karantény. Správný krok nebo risk?

Hostem Ptám se já byl vedoucí epidemiologické skupiny Národního institutu pro zvládání pandemie Rastislav Maďar.


Tento týden končí povinnost plošného testování ve firmách a školách a od soboty by dokonce už nemělo být nutné zůstávat v karanténě po kontaktu s nakaženým koronavirem. To vše v době, kdy země stále zaznamenává nižší desítky tisíc nových nákaz denně a tisíce reinfekcí.

I přesto premiér Petr Fiala (ODS) slibuje, že na začátku března už by mohly zůstat povinné prakticky jen respirátory na určitých místech. Česko tím prý následuje země, které se taky rozhodly rozvolňovat a vracet se do normálu.

Často jde ale o státy, které mají vyšší proočkovanost než Česká republika, kde je naočkováno stále necelých 65 % populace a vypadá to, že další Češi se od očkování příliš nehrnou.

To, že situace není zcela bez rizik ukazuje i situace v nemocnicích, kde stále přibývají stovky hospitalizovaných s koronavirem denně a také desítky lidé denně na nemoc stále umírají.

Nespěchá vláda s rozvolňováním příliš? Má plán pro případ, že by se epidemie znovu zhoršila? A existuje plán pro případ, že na podzim zasáhne další koronavirová vlna?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 15, 2022
Vyšetřoval Mrázkovu vraždu: Trapně nás obvinili z krádeže stravenek
1579

Minisérie České televize oživila příběhy tváří českého podsvětí devadesátých let. Řada z polistopadových kauz ale zůstává dodnes nedořešena.

Hostem Ptám se já byl bývalý vyšetřovatel Jaroslav Hruška.

Šestnáct let od vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka Česko stále nezná jejího pachatele. Příběh krále organizovaného zločinu, ale i jeho spolupracovníka Antonína Běly nebo bývalého majitele Discolandu Sylvie Ivana Jonáka a dalších představitelů porevolučního kriminálního podsvětí ale znovu vzbudily zájem s úspěchem seriálu České televize Devadesátky a dokumentárního cyklu Polosvět, který popisuje pozadí a především vyšetřování organizovaného zločinu devadesátých let.

Hned první díl šestidílného dokumentu se věnuje vraždě kontroverzního podnikatele Františka Mrázka z roku 2006, kterou se i přes mimořádné nasazení vyšetřovatelů dodnes nepodařilo uspokojivě dořešit.

Mezi tehdejšími vyšetřovateli byl rovněž Jaroslav Hruška. Ten se stal vedoucím speciálního týmu POKR, který vraždu kmotra podsvětí a dalších asi 35 podezřelých úmrtí dostal za úkol rozkrýt.

Proč některé případy z přelomu tisíciletí nebylo možné dodnes objasnit? A jak se organizovaný zločin proměnil?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 14, 2022
Vláda zrušila opatření po rozhodnutí soudu. Kde udělal stát chybu?
1269

Nejvyšší správní soud má od minulého týdne nového předsedu, stal se jím soudce Karel Šimka. Jak plánuje soud vést a co říká na rušení opatření vlády?

Hostem Ptám se já je nový předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.

Nejvyšší správní soud nedávno opět rozvířil debaty o kvalitě právního rámce, na kterém vláda staví protiepidemická opatření. Na začátku minulého týdne totiž zrušil povinnost prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do restaurací, klubů či heren a při ubytování v hotelech. Vyhověl tak výhradě ženy z Brna.

Než rozhodnutí soudu vešlo v platnost, vláda sama oznámila, že od čtvrtka 10. února soudem napadená opatření zruší a certifikáty už Češi nebudou při vstupu do podniků a služeb potřebovat. Rozhodnutí soudu prý krok jen urychlilo, oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

Nešlo ale o jedinou změnu, která se v minulém týdnu na půdě brněnského soudu udála. Prezident Miloš Zeman totiž ve středu 2. února jmenoval do funkce jeho předsedy soudce Karla Šimku. A mimo jiné varoval před politizací této instituce a expandováním mimo okruh její působnosti.

Podle hlavy státu tyto tendence kazí renomé soudní soustavy a vedou k „poznámkám o soudcokracii, případně o třetí komoře Parlamentu“. Zemanovi vadí ale i to, že soudu trvá vyřizování kauz, které v současné době trvá asi 270 dnů.

Jak dobře Nejvyšší správní soud odvádí svoji práci? A stačí české právo na řešení koronavirové krize?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 11, 2022
Jde o peníze, našli díru na trhu, hodnotí expert hnutí Chcípl PES
1285

Novela pandemického zákona dorazila do Senátu a opět vyvolala nevole skupiny protestující proti protiepidemickým opatřením. Ta dorazila do Prahy už ve středu večer. Co je jejím cílem?

Hostem Ptám se já je analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.

Parlamentní komory schvalují novelu pandemického zákona v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. A ani rozvolnění platící od čtvrtečního rána neodradilo odpůrce opatření od protestů. Iniciativa Chcípl PES svolala demonstraci na pražský Klárov v blízkosti senátních budov. Konvoj aut z různých koutů republiky dorazil do Prahy už ve středu večer.

Odpůrci přijetí předlohy opakovaně demonstrovali už při jejím sněmovním projednávání. Rozruch vyvolalo především, když vztyčili makety šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon.

Zpočátku se přitom iniciativa Chcípl PES bila za fungování hospod během covidových vln. Přerostla ale ve hnutí, jež organizuje odbory, pořádá demonstrace a mluví i o organizaci generální stávky. V jejím pozadí jsou naštvaní podnikatelé, ale i postavy krajní pravice.

Co mají členové Chcípl PES společného? A jak nebezpečné může být jejich působení pro vnímání společnosti?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 10, 2022
Skála v boji o hrad: Můžu jezdit rudým doubledeckerem, když to voliči dovolí
1545

Komunistický politik a člen tvrdého jádra KSČM je další z uchazečů o prezidentský úřad. Strana jeho kandidaturu odhlasovala ve vlastních řadách. Jak bude vypadat jeho kampaň?

Hostem Ptám se já byl Josef Skála (KSČM).

Komunisté prezidentského kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem. Oba politici se v minulosti několikrát střetli: Skála například s Vojtěchem prohrál souboj o šéfa strany. Podle komunistického exposlance Jiřího Dolejše bude pro mnohé kontroverzní Skálovo jméno „to pravé“ a nevidí problém, že by kandidát strany nesehnal 50 tisíc občanských podpisů potřebných pro vstup do utkání o prezidentské křeslo.

O Skálovi je známé, že byl před rokem 1989 dlouholetým členem vládnoucí KSČ. Byl také funkcionářem tehdejšího Socialistického svazu mládeže a před pár lety se dostal na veřejnost životopis zanesený ve svazcích StB, který měl sepsat sám Skála. Vyznává se v něm z loajality sovětským okupantům pro roce 1968.


Skála tvrdí, že chce kandidovat, aby měli koho volit lidé nespokojení se současnými poměry. Mluví o „širokém vlasteneckém projektu“.

Jak bude vypadat jeho kampaň? A mají komunisté, kteří vypadli ze Sněmovny, šanci se svým kandidátem oslovit širší veřejnost?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 09, 2022
Jermanová o aféře Schillerové: Alenka je pracovitá, ale puncu už se nezbaví
1567

Hnutí ANO má o víkendu sněm. Předsedou jistě nadále zůstane Andrej Babiš, volit se budou místopředsedové. Jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby?

Hostem Ptám se já byla poslankyně ANO, bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.

Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) se po podzimních volbách vrátila do vysoké politiky. Ze třetího místa kandidátky se pohodlně dostala do Sněmovny a po čtyřech letech se stala opět poslankyní. A stát se chtěla i místopředsedkyní Sněmovny. Nakonec ale zastává jiný překvapivý post – je členkou Babišovy stínové vlády, konkrétně pro oblast kultury.

A zatímco ve vedení Sněmovny se Jermanová podle všeho neuplatní, je otázkou, zda na nadcházejícím sjezdu hnutí ANO bude obhajovat místopředsednický post. Na ten plánuje kandidovat mimo jiné exministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček i bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

V nejužším vedení hnutí ANO je Jermanová od roku 2015. Rok nato vyhrála s ANO krajské volby a stala se středočeskou hejtmankou. Za jejího vedení kraj utrácel miliony za pochybnou práci externích poradců. Třeba za proslulé analýzy hudebních festivalů. Najatí zaměstnanci, jejichž jména kraj důsledně tajil, dostávali 45 až 75 tisíc měsíčně za poloviční úvazek. Dodnes není jasné, jestli odevzdaná práce měla takovou hodnotu.

Kvůli této kauze policisté dokonce prohledali dům Pokorné Jermanové v Benešově. Loni obvinili dva lidi – bývalé vysoké úředníky, které si na kraj přivedla právě tehdejší hejtmanka.

Bude Jermanová v kauze smluv kraje s externisty vypovídat? A jakou taktiku ANO v opozici bude mít, aby mohlo vyhrát příští volby? Kdo by mohl hnutí převzít po Andreji Babišovi, pokud bude kandidovat na prezidenta?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 08, 2022
Kulveit: Víc nakažených, víc mrtvých. Na rozvolnění v Česku je příliš brzy
1589

Česko čeká od středy velké rozvolňování v době, kdy má země i desítky tisíc nových nákaz denně. Podle řady vědců kabinet hazarduje se zdravím občanů. Rozhodla se vláda ukvapeně?

Hostem Ptám se já byl člen MeSES Jan Kulveit, který se zabývá modelováním globálních rizik a působí na univerzitě v Oxfordu.

Ve středu 9. února končí povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce. O týden později končí i plošné testování ve firmách a školách.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o avizovaný postupný návrat k normálu posvěcený ministerskými odborníky. Rozhodnutí přišlo ovšem po tom, co minulý týden Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o zrušení povinnosti prokazovat očkování nebo prodělanou nemoc před vstupem do podniků nebo služeb. Podle premiéra Petra Fialy ale soudní verdikt kroky kabinetu pouze urychlil.

Zatímco vláda tvrdí, že rozvolnění nebude znamenat zvýšení tlaku na nemocnice, řada odborníků s takovým předpokladem nesouhlasí. A nelíbí se jim ani argument, že si země bere příklad u západních zemí, které k rozvolnění už přistoupily. „Ve Velké Británii i Dánsku je vlna v jiné fázi, začala kulminovala dřív. Česká vláda z tohohle pohledu rozvolňuje dřív než Velká Británie a Dánsko,“ komentuje Kulveit a dodává, že je Česká republika v naprosto odlišné situaci i z hlediska proočkování populace.

Riskuje Česko s rozvolněním velký book nákaz? A je vnímání omikronu jako méně nebezpečné varianty správné?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 07, 2022
Střet zájmů? Rozšiřme ho i na prezidenta, říká Bartoš
1355

Nová vláda, která je druhým měsícem ve funkci, si vytyčila řadu nesnadných cílů. Mezi nimi šetřit rozpočet a snížit počet úředníků, udělat úřady digitálně dostupnější nebo pomoci s nedostupným bydlením či zpřísnit zákon o střetu zájmů. Podaří se vše splnit?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér pro digitalizaci, ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátské strany Ivan Bartoš.


Digitalizace a dostupné bydlení. To jsou jedny z hlavních úkolů vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Nejmenší koaliční strana musí hledat balanc při prosazení svých zájmů a shodě na klíčových rozhodnutích vlády, kterou vede předseda ODS Petr Fiala.

Ještě nedávno Piráti tvrdili, že chtějí bojovat proti tradičním stranickým dinosaurům, jejich zákulisním dohodám a málo srozumitelným rozhodnutím. Například pirátský europoslanec Mikuláš Peksa patřil k nejaktivnějším v boji proti polskému postupu při těžbě v dole Turów, a dokonce se mu do celé věci podařilo zainteresovat Evropskou komisi, která se přidala na stranu Česka.

Nakonec ale česká vláda podepsala dohodu s Poláky, že těžba v Turówu může za určitých podmínek dál pokračovat. A to v podstatě ve stejné chvíli, kdy generální advokát Soudního dvora EU zveřejnil stanovisko, podle kterého je těžba nelegální.

Jsou Piráti ve vládní koalici dostatečně silným partnerem? A kde zatím museli ustoupit ze svých požadavků?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 04, 2022
Stanjura se opřel do Schillerové: Výsledky její práce jsou katastrofa
1382

Vláda dosud neschválila návrh státního rozpočtu na tenhle rok a jednání přesouvá na příští týden. Plán nového kabinetu je ale už jasný – šetřit, kde se dá. Podaří se to?

Hostem Ptám se já byl ministr financí a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Ministerstvo financí má posledních pár dnů, aby doladilo návrh rozpočtu na tento rok. Příští týden ho chce projednat vláda a času jí moc nezbývá, jestli má současné rozpočtové provizorium skončit v březnu. Koaliční politici slibují úspory v řádu desítek miliard korun a dušují se, že nebudou zvyšovat daně.

Ministr financí Stanjura přitom už nedávno potvrdil, že letošní rozpočtový schodek by mohl být pod 280 miliard korun. Tedy zhruba o sto miliard méně, než navrhovala minulá vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová ale snahu současné vlády zpochybňuje. Odhaduje, že výdaje budou vyšší – například kvůli koronavirové situaci – a vládě se zmíněných 80 miliard nepodaří ušetřit.

Dá se opravdu šetřit bez toho, aby to zasáhlo občany? A nemohou škrty v provozu státní správy a platech státních zaměstnanců zhoršit kvalitu služeb pro veřejnost?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 03, 2022
Ombudsmanka Seznam Zpráv: Mít takový systém v televizi, využila jsem ho mockrát
1416

Redakce Seznam Zpráv se rozhodla posílit zdravé pracovní prostředí a pocit bezpečí svých členů a přijala několik opatření. Jedním z nich je i post ombudsmanky. Co vše bude mít na starost?

Hostem Ptám se já byla ombudsmanka redakce Seznam Zpráv, slovenská novinářka a moderátorka, která aktuálně působí ve slovenském deníku SME, Zuzana Kovačič Hanzelová.

Novinářka a moderátorka ze slovenského deníku SME Hanzelová se stala ombudsmankou redakce Seznam Zpráv od února letošního roku. Dohlížet bude na na zdravé a bezpečné prostřední v redakci a pomáhat jejím členům řešit případné krizové situace.

Nový institut přichází po konfrontaci redakce se situací, kdy se jeden její člen nevhodně choval vůči členkám redakce. Vedení redakce proto okamžitě rozhodlo o jeho propuštění.

Důvěru a bezpečnější prostor pro členy Seznam Zpráv, se ale snaží redakce budovat rovnou na několika úrovních. Nově, pokud je kterýkoliv redaktor nebo jiný pracovník s něčím nespokojen, může se obrátit jak na ombusmanku, tak na několik zmocněnců z řad redaktorů nebo svůj podnět zaslat do schránky důvěry.

„Seznam Zprávy vykoply důležité téma, a to je velmi pozitivní. Můžeme nastavit poměrně vysoký standart. Já mít takový systém ve veřejnoprávní televizi, určitě bych se na něj obrátila víckrát,“ komentuje kroky redakce v rozhovoru Hanzelová.

Jakým problémům se bude ombudsman redakce věnovat? A jak obecně daří v médiích nastavovat bezpečnější prostor pro práci?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 02, 2022
Šéf pošty vysvětluje setkání s Krejčířovým partnerem: Nevím, kdo ho přivedl
1426

Česká pošta chystá propouštění. Od května zruší asi 700 míst a ušetřit chce půl miliardy korun. Slibuje také dlouho plánovanou modernizaci a rozdělení na menší části, aby dokázala stačit trhu. Je to první krok k postupné privatizaci pošty?

Hostem Ptám se já byl ředitel České pošty Roman Knap.

„Vláda si musí dát základní strategii, co od pošty očekává. Já od ní čekám základní služby, pošleme si dopis, balík, ale toho ubývá kvůli konkurenci. Další věc je dotyk státu i v odlehlejších částech republiky. Musíme si také říct, kolik peněz je stát schopen dávat do základní poštovní služby peněz,“ vysvětlil svůj pohled na restrukturalizaci České pošty začátkem roku ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj se ale nemá šetřit na lidech „u přepážek“, ale rezervy vidí ve středním managementu.

A pošta už se škrty začala. Od letošního května zruší 669 pracovních míst, zejména manažerských a úřednických. Státní podnik si od toho slibuje úsporu 500 milionů korun ročně. Rušení míst se týká úřednické, administrativní, centrálně řízené části firmy. „Pošťáků, tedy modrých límečků, se tak propouštění netýká. Lidi do provozu naopak nabíráme,“ uvedl ředitel pošty.

Knapovy plány ale vzbuzují otazníky kvůli zjištění, že se těsně po volbách sešel s vlivným podnikatelem Michalem Redlem, kterého policie stíhala ve dvou kauzách Radovana Krejčíře Technology leasing a M5.

Generální ředitel státního podniku s ním měl řešit své manažerské plány ve vedení pošty. „Posadili jsme se, řekli, co je nového, jak vypadá teď pošta a co je potřeba s ní udělat, jak já si představuji její další směřování z pohledu komerčního manažera. Já jsem přesvědčen, že se musí změnit na firmu a ne zůstávat v pozici státního molochu, úřadu,“ popsal pro Seznam Zprávy Knap.

Proč měl Knap potřebu vysvětlovat koncepci pošty jemu neznámému podnikateli? A nevnímá schůzku jako chybu?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Feb 01, 2022
Ovčáček lhal, o Zemana jsem měla strach, říká Stehlíková
1460

Pražský hrad požaduje po psychiatričce Džamile Stehlíkové omluvu a milion korun kvůli výrokům o zdraví prezidenta Zemana. Předžalobní výzvu zveřejnil Hrad na svém webu. Plánuje lékařka omluvu?

Hostem Ptám se já byla psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

O předžalobní výzvě informovala prezidentská kancelář minulý čtvrtek. Po Stehlíkové žádá milion korun a omluvu za její výroky, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou.

„Měla jsem obavy o zdraví pana prezidenta, proto jsem vyjádřila své domněnky, svoji diagnostickou úvahu a vyzvala jsem konzilium, aby se vyjádřilo ke zdraví prezidenta,“ uvedla už dříve Stehlíková pro Seznam Zprávy s tím, že nechápe, za co by měla být žalována a milion korun platit nehodlá.

Slovy advokáta lékařka zdůvodňuje svoje jednání i tím, že Zemanovo okolí o zdravotním stavu prezidenta dlouho neinformovalo a nebylo jasné, zda jeho stav neovlivňuje nezávislý výkon jeho ústavních funkcí coby prezidenta České republiky. A zaznívaly prý také irelevantní informace.

Hrad ale trvá na tom, že přes čáru byly především výroky Stehlíkové o tom, že hospitalizace prezidenta vedla k náběhu na delirium tremens nebo že má hluboce poškozený mozek. A pokud bývalá ministryně pro lidská práva nehodlá změnit svůj postoj, podle Zemanova advokáta Makra Nespaly nezbývá než podat žalobu.

Je Stehlíková připravená bránit se u soudu? A trvá na svých výrocích o Zemanově stavu?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 31, 2022
Zákon je nepřehledný. Šéf fondu vysvětluje, proč Babišovi stále plynou dotace
1569

Nový kabinet Petra Fialy s oblibou zmiňuje slovo „deagrofertizace“, tedy zbavení státní správy vlivu skupiny Agrofert. Jméno firmy z Babišova svěřenského fondu se přitom často skloňovalo ve spojitosti se Státním zemědělským a intervenčním fondem (SZIF). Oprávněně, nebo nikoliv?

Hostem Ptám se já byl ředitel SZIF Martin Šebestyán.


Cíl zredukovat na ministerstvech, úřadech a ve státních podnicích vliv skupiny Agrofert expremiéra Andreje Babiše (ANO) se stal jednou z manter nové vlády Petra Fialy. Strany současné vládní pětikoalice už před volbami poukazovaly na to, jaká ministerstva a úřady jsou nejvíc infiltrovány Babišovými lidmi, kteří místo zájmů státu chrání zájmy holdingu Agrofert. Proto se teď zaměřují hlavně na ministerstva financí, zemědělství, místního rozvoje nebo Finanční správu, Českou inspekci životního prostředí či státní podniky jako Čepro a Lesy ČR.

Kvůli služebnímu zákonu ale nemůže do personálního obsazení úřadů a institucí zasahovat nová vláda, jak se jí zachce. „Odejiti“ mohou být úředníci jen v zákonem stanovených případech. A ani s výměnou generálního ředitele SZIF Martina Šebestyána nový ministr Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) nepočítá. Má v něj prý důvěru.

Přes Státní zemědělský intervenční fond přitom protékají každý rok desítky miliard korun a jeho úředníci byli jedněmi z těch, kdo v posledních letech hájili před evropskými kontrolory práva bývalého premiéra Andreje Babiše na evropské peníze i přes jeho střet zájmů.

Proč to dělali? A stojí si dodnes za svými kroky?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 28, 2022
Špicar: Konec testování po nemoci? Doufáme, že vláda ví, co dělá
1433

Vláda v boji s covidem zase mění kurs. Od příštího pondělí se nebudou muset testovat lidé měsíc po pozitivním PCR. Je to správně?

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Špicar patří mezi desítky tisíc nakažených, kteří teď přibývají v Česku každý den - dnes je jich skoro 55 tisíc. A tedy i jeho se týká zatím poslední vládní změna v systému testování. Od příštího pondělí tahle povinnost na měsíc neplatí pro lidi, kteří právě prodělali covid. Karantény a izolace jsou přitom pětidenní a ani pro jejich ukončení není testování nutné.

„Doufám, že vláda ví, co dělá. Nejsme ani epidemiologové, ani hygienici, takže věříme, že vláda tyhle týmy má a podle nich rozhoduje,“ vysvětluje Špicar a dodává, že pro firmy bude složité, že některé lidi budou muset nadále kontrolovat a jiné z testování vyjmout. Stát se ale podle něj může i to, že v některých podnicích budou testy nadále provádět u všech, i když na tom vláda netrvá.

Svaz průmyslu a dopravy si podle Špicara začal od minulého týdne dělat i vlastní průzkum toho, jak testování ve firmách funguje a co přinášÍ. Ve 170 firmách s celkem asi 150 tisíci pracovníky hodlá samozřejmě zjišťovat i to, zda zrušení testů pro lidi po covidu nebude rizikem pro ostatní.

„Zatím jsme zjistili, že záchyt nakažených ve firmách je 1,3 %. Otázkou pro nás bylo i to, jestli firmy musí omezovat výrobu, v tuto chvíli je to asi 15 % firem,“ vysvětlil Špicar a dodal, že svaz s vládou řeší, jak takovému problému předejít.

Naráží přitom na zavedení tzv. pracovních karantén pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a kritickou infrastrukturu. Na jejím základě by lidé z těchto odvětví mohli ve výjimečných případech do práce i po kontaktu s nakaženým - vyhnuli by se tedy klasické, pětidenní karanténě.

„Bavíme se o tom, jaký by měl být režim pro firmy a instituce, které budou vlnou omikronu zasaženy tak, že by nemohly udržet provoz v chodu, a zda se neomezovat jen na krizovou infrastrukturu. Jsou firmy, jejichž odstávka by mohla mít katastrofální následky nejen ekonomické, ale i bezpečnostní, třeba u vysokých pecí v železárně,“ popsal Špicar.

Covid přitom není jediný problém, který tuzemské podniky sužuje. Vysoká inflace nebo nedostatek lidí na pracovním trhu jsou další dílky do skládačky, která nemá jednoduché řešení. Jaká jsou ta nejlepší z možných? A co čekají zástupci zaměstnavatelů od vlády?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 27, 2022
Vláda řeší Rusko, prezident Zeman mlčí. Máme jiné pohledy, říká ministr
1406

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.

Kabinet Petra Fialy schytává kritiku za to, že zatímco mluví o šetření, má na rozdíl od toho Babišova několik ministrů navíc. Mezi nimi i ministra pro evropské záležitosti, který má na starost české předsednictví Rady EU.

Bývalý rektor Masarykovy Univerzity v Brně a nový ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek byl hostem Ptám se já.

V minulé vládě jeho post chyběl, teď ale řeší složité úkoly. Pan Evropa nebo také prodloužená ruka premiéra Petra Fialy v Bruselu a Štrasburku, Mikuláš Bek. Konkrétně připravuje české předsednictví Evropské unie a první, co ho čeká, je vybojovat pro svou misi víc peněz, aby neskončilo mezinárodní ostudou.

Výrok minulého premiéra Babiše o „žvanírně s chlebíčky“ naznačuje, jak důležité pro jeho vládu předsednictví bylo, a částka na něj vyčleněná tomu odpovídá. Kromě toho se na celou sedmadvacítku snáší hrozba ruské invaze na Ukrajinu, kterou se zatím nedaří zažehnat politickými rozhovory.

Zástupci členských států se sice předhánějí v tom, kdo pronese silnější výrok na adresu Kremlu, vztahy s Ruskem ale řeší každý po svém. Hlavně kvůli obchodním zájmům a závislosti na ruském plynu.

Jak ovlivňuje přípravy českého předsednictví doutnající konflikt blízko ukrajinských hranic? A ví Praha, jaká témata by ráda prosadila do evropské diskuse v čele Rady EU?

- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 26, 2022
Jsme zavalení. Lidé čekají na lůžko i několik dní, říká česká sestra v USA
1431

Nová varianta koronaviru omikron zasahuje státy napříč světem. Zatímco v Česku se na největší nápor nákazy teprve čeká, za oceánem už další vlnu pociťují i v nemocnicích. V jak složité situaci američtí zdravotníci jsou?

Hostem Ptám se já byla Silvia Sauvé, zdravotní sestra pracující na jednotce intenzivní péče v americkém městě Auburn ve státě Washington.

Vlna nové, silně nakažlivé varianty koronaviru omikron podle všeho v Česku ještě nedosáhla maxima. Čísla pozitivně testovaných sice už teď dosahují nevídaných hodnot, ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek však předpokládá, že vrchol současné pandemické vlny teprve přijde, a to tento týden.

Nemocnice, které se dosud vyprazdňovaly díky úbytku nemocných s deltou, se chystají na nápor nových pacientů. A do těch amerických už teď pacienti s novou koronavirovou variantou proudí ve velkém.

„Naše nemocnice je zavalená pacienty. Zpravidla u nich není taková smrtnost, jako tomu bylo v předchozí vlně delty, ale je jich zase mnohem víc. Opravdu je naše nemocnice naplněná na dvě stě procent,“ řekla Sauvé a dodala, že situace už přesahuje limity zařízení. „Nemůžeme nikoho odmítnout, proto se pacienti hromadí na našem pohotovostním příjmu. Někdy čekají na pohotovosti dva až tři dny než se otevře nějaké lůžko,“ popsala.

To, že se z pár hodin čekání stanou celé dny, není podle zdravotnice v současné situaci nic neobvyklého. A podle ní není vůbec vyloučené, že velký nápor pacientů ještě čeká i tuzemsko. „Podle mých zkušenosti se situace jako v USA za tři až pět měsíců stejně projeví i v Česku,“ předpověděla.


V nemocnicích podle Sauvé obecně nejčastěji kvůli problémům s koronavirem končí lidé s dalšími zdravotními problémy, o kterých třeba ani nemusí vědět. Do péče lékařů se ale podle sestry stále dostávají i zdraví lidé, u kterých i varianta omikron může vyvolat těžký průběh. „Ale byly časy, kdy celé naše oddělení bylo zaplněno pacienty s covidem, s intubací a na ventilátoru. Teď tolik pacientů na ventilátor být nemusí, ale bývají na vysokoprůtokovém kyslíku,“ upřesnila.

Česká sestra také popsala, jak američtí zdravotníci čelí útokům odpůrců protiepidemických opatření. Podle ní by zejména lékaři, kteří takové postoje obhajují, neměli své povolání vůbec vykonávat. „Lékař, který šíří dezinformace, by neměl být lékař. Lidé ho následují jako autoritu, takže by neměl mít licenci praktikovat medicínu, protože to jde proti jejím zásadám a vystavuje nebezpečí svoje pacienty,“ řekla s tím, že minimálně v USA se takoví lékaři musí lékařské komoře zodpovídat. „Nikdo by je už navíc nezaměstnal, to je naprosto běžný fakt,“ dodala.

Jak by se mělo Česko připravit na možný příchod amerického scénáře?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 25, 2022
Janeček: Síť vlivných lidí mě chce podpořit. Mám velkou šanci být prezident
1436

Miliardář Karel Janeček je jedním z prvních, kdo v pátek oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta. Jak plánuje oslovit voliče?

Hostem Ptám se já je podnikatel a matematik Karel Janeček.

Finančník Karel Janeček v pátek oznámil kandidaturu na prezidenta. Už přes nedávnem se přitom na sociálních sítích i na billboardech v ulicích objevila Janečkova kampaň Tohle jsme my, ve které chce představit své základní programové priority. A podnikatel na kampani rozhodně šetřit nehodlá, chce do ní vložit maximální částku povolenou zákonem - 40 milionů v prvním kole, 10 milionů případně ve druhém.

O Janečkově možné kandidatuře se přitom začalo vážněji spekulovat už loni, konkrétně po hudební anketě Český slavík, kterou podnikatel financoval. Její televizní přenos dokonce využil k proslovu, kde například kritizoval očkování. „Nesmíme podlehnout tomu hroznému tlaku na očkování našich dětí proti nemoci, která je nijak neohrožuje,“ prohlásil mimo jiné Janeček ve svém proslovu v Českém slavíkovi.


Janeček také zkoušel v poslední době oslovit špičkové české stratégy a experty na komunikaci a marketing. Než ale do volebního klání vstoupí, musí nejprve nasbírat 50 tisíc podpisů občanů nebo získat podporu dvaceti poslanců či deseti senátorů.

Jak chce Janeček oslovit možné voliče? A má podporu mezi politiky? Plánuje v kampani vystupovat proti očkování?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 24, 2022
Železný: Po Babišovi budu chtít omluvu. S Nacherem mi nervy neujely
1730

Moderátor české televize Jakub Železný už několikrát připustil kandidaturu na generálního ředitele televize. Minulý týden ale schytal kritiku za to, že nezvládl emoce při rozhovoru s poslancem ANO Patrikem Nacherem. Kde je hranice vyváženého rozhovoru? A je třeba proměnit vedení České televize?


Hostem Ptám se já byl moderátor ČT Jakub Železný.

Minulý týden se moderátor České televize Jakub Železný pustil do ostré debaty s poslancem hnutí ANO Patrikem Nacherem. V pořadu Události komentáře si od poslance vyprošoval invektivy a útoky, aby mu nakonec donesl celý scénář rozhovoru se slovy, že se může na příští otázky připravit. „Nervy mi neujely. Kdybych byl rozčílený, vypadalo by to jinak. Zamrzelo ale mě, že politik, se kterým se známe dlouhá léta, dělá takové triky. Oni to dělají, umějí to, ale proč to mám akceptovat,“ vysvětlil Železný.

Ke svým respondentům se prý snaží být maximálně vyvážený: „Když si dělám přípravu na dva hosty a u jednoho mi vychází čtyři tvrdé otázky a u druhého pět, jednu z pěti si škrtnu, abych měl stejně. Mně jsou politici ukradení, nemám vůči nim žádné emoce, nejsou to moji kamarádi, netykáme si, nechodím s nimi na žádné obídky, večeřičky, takhle se chovám a žiju si ve svém světě,“ řekl.

K vystoupení Železného s Nacherem se vyjádřil i expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který situaci označil za dosud největší moderátorský exces. Podle něj si moderátor vyřizoval účty a neříkal pravdu. „Aby mě někdo obvinil ze lži, je pro mě za hranou přijatelnosti. A nenechám se urážet, jako moderátor veřejnoprávní televize ale nemůžu tomuhle člověku oplatit stejnou mincí,“ bránil se proti Babišovým slovům Železný.


Moderátor hlavní zpravodajské relace České televize a také publicistického pořadu Události, komentáře přiznal, že zvažoval podání trestního oznámení pro pomluvu. „Ale vydýchal jsem se,“ dodal s tím, že ale dále uvažuje, že buď sám, nebo společně s vedením televize vyzve Babiše k omluvě: „Ta ale, předpokládám, nepřijde.“

Železný působí ve veřejnoprávní televizi už přes 20 let a několikrát se vyjádřil, že by uvažoval o kandidatuře na generálního ředitele České televize. Zopakoval, že by k tomu přistoupil v případě, že by znovu nekandidoval dosavadní ředitel Petr Dvořák. „V takovém případě bych chtěl předložit projekt, který by byl moderní a zároveň byl dovnitř televize velmi otevřený. Mou prioritou by byl bezpečný a klidný zaměstnavatel,“ upřesnil Železný.

Jak náročná profese moderátora veřejnoprávní televize je? A jak si ve vypjatých situacích zajistit odstup?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 21, 2022
Vláda už má plán pro případ krize. Ještě v ní nejsme, říká Válkův náměstek
1333

Očkování proti covidu-19 v Česku povinné nebude. Tento týden o tom rozhodla vláda. Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek napsal na sociální sítě, že takové opatření od počátku považoval za nesmysl. Změní se proto vyhláška přijatá předchozím koaličním kabinetem, která počítala s povinnou vakcinací pro lidi nad šedesát let a vybrané profese. Je to správný krok v době sílícího omikronu?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

„Není to chyba, rozhodla se tak celá vláda s argumentem, že zakopáváme příkopy ve společnosti. A nabídneme alternativní řešení: data a informace, že vakcíny fungují a lidé si sami vyberou volbu, která je pro je jednoduší a lepší, tedy nechat se očkovat,“ myslí si o zrušení vyhlášky o povinném očkování Válkův náměstek.

Vakcínu přesto stále odmítá nemalá část veřejnosti. Premiér za ODS Petr Fiala ovšem zopakoval, že očkování i dál považuje za hlavní zbraň v boji s pandemií. Podle ministra Válka chrání před těžkým průběhem choroby a možnou hospitalizací účinně hlavně třetí dávka. „Je zde část osob, které nepřesvědčíte. Bohužel, povinná vakcína by znamenala, že odejdou z některých podstatných profesí, protože by to pro ně byla otázka života a smrti,“ dodal Pavlovic k rozhodnutí kabinetu.

Pandemická vlna omikronu ale zatím v Česku šplhá do výše. Nakažených skokově přibývá, i když to nejhorší republiku pravděpodobně teprve čeká: „Chci podotknout, zaznívají hlášení, že omikron je méně závažný. Do určité míry je to pravda, ale při vysokém počtu nakažených mohou být absolutní počty vážných případů vysoké. Navíc nevíme, jaký bude mít vliv na long covid (dlouhodobé následky po prodělání nemoci, pozn. red.),“ vysvětloval Pavlovic.

Podle pirátského náměstka je každopádně vláda na případný krizový scénář připravena: „Krizové scénáře má vláda k dispozici. Když bude takový vývoj, vláda je vyhlásí,“ komentoval s tím, že namísto počtu nových případů se aktuálně sleduje především číslo, kolik z jich je v ohrožené populaci.

„To totiž predikuje zatížení zdravotního systému a vláda díky tomu bude mít čas na reakci. Teď vidíme i na Praze, která je napřed před celou republikou, že tam ještě není ten zásah rizikové populace. Čísla jsou vysoká, ale sleduje se ta prevalence v rizikové populaci,“ upřesnil.

A vláda má podle Válkova náměstka v ruce i další „trumfy“. Neočkovaným, kteří mají nedůvěru v mRNA vakcíny nabídne v únoru „tradičnější“ látku Nuvaxovid společnosti Novavax. Česko navíc usiluje o nové antivirotikum Paxlovid, které má pomoci při léčbě onemocnění. „Dodání záleží na výrobních kapacitách firmy Pfizer, zájem ze strany vlády byl ale jasně řečen. Ale už teď máme dostupná dvě jiná antivirotika - Remdesivir a Molnupiravir. Mají trochu jiný typ indikace, ale jsou účinná, pokud se podají včas,“ dodal.

Měla by být při stoupajících číslech nakažených česká vláda opatrnější? A koho už se dotkly pracovní karantény?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 20, 2022
Gazdík: Sypu si popel na hlavu. Měl jsem Farskému říct, že USA není dobrý nápad
1322

Ve školách se od 17. ledna testuje pouze jednou týdně navzdory tomu, že omikronová vlna sílí. Čísla nakažených dosahují denně desítek tisíc. Podle šéfa ministerských statistiků Ladislava Duška je ovšem pravděpodobné, že nakažlivější varianta koronaviru už dětskou populací a mladistvými do značné míry prošla. Je plán vlády na krocení pandemie ve školách dostačující?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Vláda ve středu odsouhlasila návrh ministra školství, který přidává pravomoci vedení škol. Kromě více dnů takzvaného ředitelského volna by mohli ředitelé sami rozhodovat o tom, jestli třída nebo škola přejdou na distanční výuku. Odpadlo by čekání na verdikt hygieniků v případě, že v karanténě či izolaci skončí hodně žáků nebo učitelů.

„Ředitel může nejprve aktivovat distanční výuku, a pokud se ta nebude zvládat, nařídí se ředitelské volno. Je to efektivní, rychlé, reaguje to na místní podmínky a nevypíná to školy. A je to v rozsahu maximálně deseti dnů, pak musí zareagovat hygienická stanice nebo my jako vláda,“ vysvětlil Gazdík s tím, že ředitelé se kvůli nákaze omikronem mohou brzy dostat do situace, že nebude mít kdo učit.

„Musíme reagovat rychle a čekat na centrální opatření vlády nebo dokonce zahlcených hygienických stanic je pozdě, proto přicházím s tímto návrhem,“ dodal.

Samotné testování na koronavirus jednou týdně ale Gazdík jako chybu nevidí. Podle něj je důkazem, že jsou školy prioritou, už fakt, že po pozitivním antigenu v jejich případě musí dojít k potvrzení nákazy PCR testem. Že takové pravidlo nelze nařídit plošně - tedy i ve firmách - je podle něj dáno tím, že kapacita PCR testování nebyla na omikron připravena. „Za měsíc ho nestihne žádná vláda navýšit tak, aby to fungovalo. Cílem tedy je kapacity nezahltit například pro rizikové skupiny,“ vysvětlil.

Nové vedení resortu školství zmiňuje i jiné, dlouhodobější cíle. Například snižování rozdílů ve kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. Hlavně v příhraničních oblastech totiž úroveň škol daleko zaostává za velkými městy. A změnit by se měla také maturita. Nově by si mohli studenti odbýt některé její části dříve než v posledním ročníku.

„Maturita v této době neodpovídá 21. století. Mně se nelíbí, že dva, tři dny ve vašem životě rozhodují o mnohém dalším. Pořád je maturita forma iniciačního obřadu z minulosti, má tzv. bolet a máte se stát tím dospělým. Taková by maturita být neměla,“ řekl Gazdík, ale dodal, že ke změně by mělo dojít pouze v případě, že na ní bude politická i odborná shoda.

A jak vnímá místopředseda Starostů cestu Jana Farského na půlroční stáž do USA? „Dozvěděl jsem se to začátkem prosince. I já si sypu popel na hlavu, protože my nemáme ve STAN ty klasické stranické vztahy a jsme většinou kamarádi. Moje chyba, jako kamaráda, byla, že jsem nedokázal Honzovi Farskému říct, že to není dobrý nápad,“ přiznal Gazdík.

Dodal, že strana situaci aktuálně řeší, ale nemá nástroje, jak ho k čemukoliv přinutit. „Finální rozhodnutí je na Janu Farském. Buď se vrátí, nebo se vzdá mandátu, nebo to zůstane tak, jak to je. Nebudeme to řešit v přímém přenosu, je to osobní věc, zvlášť, když se to týká přítele,“ dodal Gazdík.

Co ze svých plánů dokáže vláda uvést do praxe? A budou jí na to stačit peníze, když zároveň slibuje úspory a snížení rozpočtového deficitu?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 19, 2022
Manžel Babišovy poslankyně radí vládě. "Mám kvůli tomu snad skončit v politice?"
1503

Poslanecká sněmovna má za sebou první vyčerpávající jednání, kdy se v roli opozice poprvé naplno projevila hnutí ANO a SPD. Hodiny trvající obstrukce, které předcházely hlasování o důvěře vládě, přerostly v zatím nejdelší debatní maraton v historii Česka. Jde o novou taktiku opozice?

Hostem Ptám se já byla místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

I kvůli neshodám mezi poslanci nemá ještě dolní komora kompletní vedení. Kvůli častým přestávkám i dosud marnému projednávání stavebního zákona se dosud nepodařilo schválit exministra Karla Havlíčka do funkce sněmovního místopředsedy. Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že její strana chce být konstruktivní opozicí. Otázkou ale zůstává, na jakých tématech jsou lidé Andreje Babiše ochotni se současnou vládní pětikoalicí spolupracovat.

„Důvěra vládě je jeden z nejdůležitějších aktů a vy nemůžete odebírat slovo, pokud se poslanci připravili na jednání, chtějí vystoupit, chtějí položit otázku,“ braní opoziční poslance Mračková Vildumetzová. Podle ní navíc dále chybí odpovědi například ohledně financování hnutí STAN. Opozici vadí, že hnutí přijalo peníze od firmy, za kterou stojí trestně stíhaný člověk.

Podle Mračkové Vildumetzové takovou kritiku ale nelze vnímat jako „dvojí metr“: „Kauza Čapí hnízdo je tu mnoho let a nestala se v době, kdy byl v politice. Kdyby nepřišel do politiky, nikdy by tu kauza Čapí hnízdo nebyla,“ brání předsedu hnutí ANO a dodává, že dvojí metr je uplatňovaný naopak vůči straně bývalého premiéra.

Místopředsedkyni Sněmovny vadí i fakt, že nová vláda slibovala změny a zatím kolem ní vnímá spíše řadu pochybností. Kabinet podle ní navíc slibuje šetření, které není schopen sám plnit: „Říká, že se bude šetřit, ale zatím to vypadá, že to bude na lidech. Když chci šetřit, musím jít příkladem a ne mít sedmnáct ministrů, kteří se ani nevejdou do lavic,“ říká a kritizuje i množství politických náměstků.

Manžel Babišovy poslankyně Jan Mraček, šéf chebské ODS a člen výkonného výboru strany se přitom nedávno stal poradcem ministryně pro životní prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL). „Na to byste se ale měli zeptat mého manžela. Moje kritika kabinetu ale bude stejná, jako hejtmanka a starostka jsem vždy šetřila. Můj manžel není politický náměstek, ale má pouze radit. Mám snad kvůli tomu skončit v politice? Nebo má skončit můj manžel?“ reaguje na otázky.

Může Česko doplatit na permanentní válku mezi vládní koalicí a opozicí? Nebo je tvrdá diskuse naopak přínosem pro kvalitu parlamentní demokracie v zemi?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 18, 2022
Transplantace prasečího srdce člověku: Jako cesta člověka na měsíc, říká lékař
2013

V americkém Marylandu se 7. ledna odehrál revoluční lékařský zákrok. Tamním kardiochirurgům se totiž po mnoha desetiletích výzkumu podařilo úspěšně transplantovat geneticky upravené prasečí srdce lidskému pacientovi. O jak velký krok pro lidstvo jde?

Hostem Ptám se já byl brněnský kardiolog, lékař a vědec Tomáš Kára.

„Jsme svědkem historického momentu. Nejen v dějinách medicíny, ale v dějinách lidstva. Díky výsledkům xenotransplantačního výzkumu bylo poprvé možné poskytnout upravené srdce člověku na záchranu života. To je průlomový moment,“ popisuje Kára zákrok, který se začátkem ledna ve Spojených státech odehrál a který dává naději, že lidé, již potřebují transplantaci, dostanou možná v budoucnu včas potřebné orgány, na které dnes mnohdy marně čekají.

Na výzkumu xenotransplantace - tedy procesu, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu - se brněnský lékař společně s dalšími českými odborníky sám podílel díky spolupráci s prestižním americkým vědeckým a lékařským pracovištěm Mayo Clinic. I proto vnímá operaci jako zlomový bod pro lidstvo.


„Pro představu, rozsah výzkumu předcházející tomu, aby mohl být tento zákrok proveden, se svým rozsahem, odbornou i finanční náročností vyrovná projektu Apollo, tedy pilotovanému letu na Měsíc,“ vysvětluje kardiolog.

První pokusy s transplantací tkáně jiných druhů člověku proběhly přitom už v devadesátých letech. Výrazný posun v transplantaci prasečích orgánů ale nastal poté, kdy vědci a lékaři přišli na to, jak upravit genetický kód speciálního chovu prasat, aby se jejich srdce podobala srdcím lidským, a usnadnili tak lidskému organismu prasečí orgány přijmout. To znamenalo zvrat, který se obratem ukázal u výzkumných transplantací takto upravených prasečích srdcí experimentálním zvířatům. Nové orgány se ujaly, začaly pracovat a zvířata po operaci přežívaly týdny a měsíce.


Podle Tomáše Káry je ale složité predikovat, o kolik takto upravený orgán prodlouží život sedmapadesátiletému Davidu Bennettovi, kterému byl transplantován jako prvnímu člověku. „Byla to pro něj jediná možnost, protože nemohl podstoupit běžnou transplantaci srdce, a ani mu dle sdělení lékařů, kteří xenotransplantaci provedli, nemohla být implantována tzv. mechanická srdeční podpora. Když si toto uvědomíme, tak fakt, že je pacient devátý den naživu a srdce mu funguje, je neuvěřitelný výsledek,“ vysvětluje odborník.

Brněnský kardiolog ale upozorňuje, že upravené tkáně jiných druhů mají už dnes využití i v jiných oblastech než v kardiologii. Třeba biologická kůže vytvořená s pomocí modifikovaných prasat se experimentálně zkouší s velkými úspěchy u pacientů s těžkými popáleninami a velkou nadějí je i náhrada jednotlivých buněk, které by mohly pomoci například s léčbou cukrovky 1. typu. „A je otázka využití dalších orgánů, než je srdce, jako ledviny, játra, v úvahu přichází plíce,“ popisuje odborník. V hledáčku je i vývoj nové generace biologických srdečních chlopní.

A výhled výzkumu na následující léta? „Doufám, že se xenotransplantace začnou používat ve většině odvětví medicíny. U kardiologie věřím, že v horizontu zhruba 15 let budeme mít k dispozici pro léčbu srdečního selhání stále klasickou transplantaci, vyspělé mechanické srdeční podpory, ale že bude xenotransplantace rutinní metodou a pro každého pacienta bude možné vybrat možnost, která je pro něj nejlepší,“ dodává Kára.


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 17, 2022
Zažil boj o Hrad: Je třeba změnit pravidla hry. Byl jsem transparentnější než Zeman
1299

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?

Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.

Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.

„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.

Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.

Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.

Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?


- - -

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jan 14, 2022
Šídlo: Starost Schillerové o střet zájmů Rakušana? Dojemné
1358