Exnovinářka Jana Peterková si tento týden vyslechla u soudu dvouletou podmínku za šíření poplašné zprávy v době covidu. Její příznivci se násilím vlomili do soudní síně a skandovali o gestapu. Bylo to za hranou přijatelného?

Hostem Ptám se já byl Norbert Naxera, který byl mezi davem skandujících podporovatelů Peterkové u soudu a nově je i jejím advokátem.

K incidentu u Městského soudu v Praze došlo v úterý. Do jednací síně se dostala jen část z příchozích, podporovatelé bývalé novinářky Jany Peterkové proto začali narážet na dveře síně, až je vysadili. Rozvášněný dav také skandoval hesla o gestapu a fašistickém státě. Podle videí ze sociálních sítí měl se mezi nimi pohybovat i Norbert Naxera.

Muže v modré košili s brašnou přes rameno, který se nápadně podobal Naxerovi, zachytily i další videa. Jeho chování v soudní budově teď prověří Česká advokátní komora (ČAK).

Peterkovou, které soud v úterý uložil dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v době koronavirové pandemie, má Naxera nově zastupovat místo jejího dosavadního advokáta Davida Lejčka.

Co přesně se u soudu stalo? Čím se Naxera plánuje hájit před Českou advokátní komorou? A omluvil by se?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Největší odborová organizace v zemi se pustila do ostrého souboje s vládním konsolidačním balíčkem. Tento týden odboráři zřídili stávkový výbor, na konec června plánují sérii protestů a hrozí generální stávkou. Čeho tím dosáhnou?

Hostem Ptám se já byl místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek.

Odboráři tento týden zřídili celostátní stávkový výbor a pohrozili, že jsou kvůli vládnímu úspornému balíčku připraveni koncem června protestovat po celé zemi. Už od poloviny května jsou odborové svazy ve stávkové pohotovosti. „ČMKOS přešla do nové fáze. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,“ uvedl šéf odborů Josef Středula.

Předáci ČMKOS zároveň vyzvali kabinet k dalším jednáním. Kritizují ho za to, že s nimi o svých záměrech předem nedebatoval a nechal jim na zaslání připomínek ke konsolidačnímu balíčku jen pár dní. Odboráři nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy nebo s obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Nelíbí se jim ani vládní plány na změny v penzijním systému. Navrhují proto svých 12 kroků k ozdravení rozpočtu – mezi nimi třeba zrušení daňových změn z posledních let nebo obnovení EET.

Jsou odboráři skutečně připraveni jít do generální stávky? Opravdu vládní balíček tak zásadně zasáhne chudší zaměstnance? A jak by fungovaly návrhy, se kterými přišly samy odbory?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ústavní soud má tři nové představitele. Senátoři zvolili do funkcí profesora Jana Wintra i bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu a soudkyni Danielu Zemanovou. Kam noví soudci konstituční tribunál posunou?

Hostem Ptám se já je nový ústavní soudce Josef Baxa.

Senát dnes schválil nominace někdejšího předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, profesora ústavního práva Jana Wintra i bývalé prezidentky Soudcovské unie Daniely Zemanové v tajné volbě. A to i přes výhrady svého ústavně-právního výboru, který před týdnem podpořil jen Wintrovu kandidaturu.

Jejich schválení ale nakonec bylo hladké. Baxa získal 63 ze 79 odevzdaných hlasů, Wintr 64 hlasů a Zemanová 59 hlasů. Byli prvními třemi kandidáty, které nominoval prezident Petr Pavel. V křeslech ústavních soudců mají nahradit Jaroslava Fenyka, Jana Filipa a Miladu Tomkovou, jejichž desetiletý mandát skončil 3. května.

Co stálo za výtkami senátorů vůči dvěma ze tří kandidátů prezidenta? Jak probíhal jeho nominační proces? A přijal by Josef Baxa post šéfa Ústavního soudu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda chce svůj úsporný balíček co nejdříve protlačit Sněmovnou. A nebudou to jediné změny. Další úspory už chystá ministerstvo financí, jak potvrdil náměstek ministra financí Marek Mora.

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra financí a bývalý viceguvernér České národní banky Marek Mora.

Připomínkové řízení k takzvanému konsolidačnímu balíčku vlády Petra Fialy (ODS) skončilo v pondělí o půlnoci. Ministerstva, kraje, profesní komory, nevládní organizace a další instituce měly na podání svých návrhů na úpravy balíčku pouze pět dní, což vyvolalo kritiku. O změny nakonec stihli požádat zástupci firem, zaměstnavatelů, samospráv i několika ministerstev.

Úsporný balíček dohodnutý lídry vládní koalice obsahuje změny v daních či dotacích. Vypořádání zásadních připomínek na úrovni náměstků nebo vrchních ředitelů sekcí plánuje Ministerstvo financí na čtvrtek 8. června. Představitelé vlády už dříve uvedli, že jsou připraveni o opatřeních diskutovat, zásadní změny ale nechtějí.

Na co mířily připomínky k úspornému balíčku nejčastěji? Kolik věcí je Ministerstvo financí ochotné opravit? A co bude rezort dělat s letošním rozpočtem, který se propadá do rekordního deficitu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda před několika dny schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který otevírá cestu k zestátnění energetické skupiny ČEZ. Je plán na ovládnutí firmy státem správná cesta?

Podpořte Ptám se já v anketě Podcast roku.

Hostem Ptám se já byl investor, poradce investiční skupiny J&T a zástupce menšinových akcionářů ČEZ Michal Šnobr. 

Schválený návrh zákona mění poměr sil v akciových společnostech. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. 

Podle premiéra Petra Fialy to jsou hranice běžně používané v Evropě. „To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny, a ne pouze na jednu společnost,“ dodal.

Kvůli zprávám o záměrech vlády se akcie ČEZ okamžitě prudce propadly. Nervozita kolem situace s energetickým gigantem v minulém týdnu způsobila oslabení celé pražské burzy. 

Je potřeba restrukturalizovat ČEZ kvůli energetické soběstačnosti státu? Jak by měl kabinet postupovat, aby sám netratil a zároveň nepoškodil desítky tisíc malých akcionářů? A je dobré ještě teď do akcií ČEZ investovat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

České školství prochází krizí. Kraje se nepřipravily na populačně silné ročníky a nedokázaly dětem zajistit dost míst na středních školách. Nový šéf rezortu a premiér chtějí hledat řešení spolu s hejtmany. Jak stát žákům pomůže?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Mezi rodiči deváťáků i samotnými studenty letos zavládla panika kvůli nedostatku míst na středních školách, zejména v Praze a ve Středočeském kraji. Na kraje i ministerstvo se snáší tvrdá kritika, že se na populačně silné ročníky dětí dostatečně nepřipravily. Celkem se letos na čtyřleté obory podle Cermatu hlásilo v Česku bezmála 90 tisíc dětí, což je asi o 42 procent více než v roce 2017. V hlavním městě počet zájemců stoupl dokonce o více než dvě třetiny.

Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce systém přijímacích zkoušek na střední školy co nejrychleji změnit. Současná podoba přijímaček založená na dvou přihláškách u každého dítěte podle Beka automaticky vede ke zděšení řady žáků i rodičů po prvním kole. „Nastavení přijímacího řízení patří do minulého století. Je jasné, že má probíhat elektronicky,“ řekl minulý týden ministr při představování svých priorit v čele rezortu. Právě digitalizace by měla být jednou z nich.

Jak bude nový šéf rezortu školství řešit situaci, ve které se letošní deváťáci ocitli? Co mají dělat ti, kteří se nikam nedostanou? A co se musí stát, aby se situace neopakovala i za rok?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Spory o vládní konsolidační balíček pokračují. Velkou část úspor má přinést i snížení dotací z Ministerstva zemědělství. Skutečně to nebude mít na zemědělce výrazný dopad, jak slibuje šéf rezortu? A proč mají mít vinaři výjimku?

Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Vláda chce v rámci úsporných opatření na dotacích celkově ušetřit 54,4 miliardy korun, z toho přes 45 už v příštím roce. Rezort zemědělství má snížit dotace o více než 10 miliard korun. Škrty ale podle ministra velké potravinářské podniky neohrozí.

„Škrty se týkají národních neinvestičních dotací, zejména pro velké podniky. Dotace nemají sloužit pro zvyšování zisku velkých podniků, proto jsou úspory zejména u těchto dotací. Podpora pro oblast zemědělství bude nadále směřovat zejména do investic, které zajistí rozvoj a modernizaci našeho zemědělství,“ vysvětlil Nekula.

S tím nemá problém třeba Asociace soukromého zemědělství ČR, která sdružuje malé farmáře. Naopak velcí producenti jako jihočeská Madeta plány ostře kritizují.

Jaké konkrétní dotace nakonec Ministerstvo zemědělství škrtne? Jaký hlavní úspěch si KDU-ČSL připisuje při jednání o vládním úsporném balíčku? A proč tak brání zrovna vinaře?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Češi přicházejí o mnohaleté jistoty ve zdravotnictví. Na trhu už měsíce chybí úplně základní léky, v mnoha regionech není možné sehnat pediatra nebo zubaře. Kdy léky zase budou? A jak rezort zdravotnictví zapojí nové lékaře?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

V tuzemských lékárnách už měsíce chybí řada léků, za některé přitom stále není adekvátní náhrada. Odborníci se shodují, že tak špatnou situaci jako tu současnou nepamatují. „Dodávky alternativy sirupu Ospem jsou v tomto měsíci na českém trhu. Problémy jsme vyřešili, většina léků, která chyběla, je dostupná,“ tvrdí Válek.

Ministr chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Léčiva by do budoucna podle Válka měla zajistit i novela zákona, kterou chce ministerstvo do léta předložit vládě.

Co ministerstvo zdravotnictví dělá pro zajištění nových lékařů? A kdo za současnou situaci může?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda po týdnech čekání oznámila balíček chystaných úspor, které mají pomoci státnímu rozpočtu. Ekonomové ho spíše vítají, jinak ale zní kritika ze všech stran a odboráři už vyhlásili stávkovou pohotovost. Podlehne kabinet tlaku?

Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Vládní balíček úsporných opatření, který má ozdravit veřejné finance a státní rozpočet, dál vyvolává silné emoce. Podle nejhlasitějších kritiků v čele s opozičním hnutím ANO a odbory jsou plány kabinetu Petra Fialy (ODS) neakceptovatelné. Míří podle nich nejen proti živnostníkům, ale také proti zaměstnancům a jejich rodinám i proti důchodcům. Opozice proto zvažuje další sněmovní obstrukce, odborové svazy zase v pondělí v poledne vyhlásily s okamžitou platností stávkovou pohotovost.

Premiér Fiala označil stávkovou pohotovost za nezodpovědnou a zopakoval, že za návrhy svého kabinetu stojí. Vláda spolu s odborníky z Národní rozpočtové rady (NRR) a Národní ekonomické rady vlády (NERV) považuje konsolidaci veřejných financí za zcela nezbytný krok na cestě k vyrovnanějšímu hospodaření státu, který se v posledních letech každý rok potýká se stamiliardovými schodky.

Vláda proto plánuje v příštím roce uspořit na výdajích a zároveň získat z nových příjmů více než 94 miliard korun. V dalším roce by to pak mělo být zhruba 53 miliard korun. Součástí plánu je mimo jiné seškrtání dotací, snížení sumy na provoz státu i na platy a naopak navýšení daní třeba firmám a lidem s vyšším příjmem i daní z nemovitostí, z hazardu nebo u tabáku a alkoholu.

Jde vládní úsporný balíček správnou cestou? Je dost ambiciózní? A co se stane, když vláda podlehne tlaku a ustoupí?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dlouho očekávaný vládní balíček úspor je na světě a všichni, kterých se dotkne, ho okamžitě zasypali kritikou. A kritičtí jsou podle očekávání i představitelé opozice. Jak by ozdravovalo veřejné finance hnutí ANO?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO, šéf opoziční stínové vlády Karel Havlíček.

Vláda Petra Fialy (ODS) ve čtvrtek představila tolik očekávaný balíček opatření, kterými chce snížit prohlubující se zadlužení státu a zároveň reformovat důchodový systém. Mezi téměř šesti desítkami opatření je mimo jiné zvýšení daně z příjmu právnických osob, spotřební daně z  tabáku a alkoholu, daně z hazardu i nemovitostí, opětovné zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance nebo zvednutí odvodyů živnostníků. Vláda také počítá se snížením státní podpora stavebního spoření, se zruším 22 daňových výjimek nebo s úpravou daně z přidané hodnoty, která má mít dvě sazby místo nynějších tří.

Záměry kabinetu zkritizovaly odbory, některé profesní svazy, zástupci malých firem i živnostníků a místní samosprávy a zejména opozice. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček bezprostředně po představení balíčku označil plány pětikoalice za popravu živnostníků. Vláda podle něj také „odrbe“ důchodce. ANO podle něj naopak souhlasí s vyšším zdaněním neřestí nebo s oceněním náročných profesí.

Co z vládního konsolidačního balíčku opozice ve Sněmovně podpoří? Jak by sama chtěla ozdravit státní kasu a provést důchodovou reformu? A jaká je další strategie hnutí ANO?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Letošní přijímačky na střední opět provázejí silné emoce. Žáci tvrdě narážejí na nedostatek kapacit u preferovaných škol, zejména gymnázií. Často jim nepomohlo ani úspěšné složení státní části přijímacích testů. Kdo selhal?

Hostem Ptám se já byl bývalý šéf Cermatu Pavel Zelený, který dnes na podobné přijímací zkoušky sám uchazeče chystá.

Školáci, kteří to před měsícem třeba kvůli nemoci nezvládli v řádném termínu, jdou dnes a zítra k náhradním přijímacím zkouškám na čtyřleté maturitní obory, šestiletá a osmiletá gymnázia a nástavby.

V rámci jednotné přijímací zkoušky, kterou od roku 2016 centrálně zadává a vyhodnocuje příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Cermat, musí žáci v náhradním termínu stejně jako v řádném absolvovat testy z češtiny a z matematiky. Jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení přijímacího řízení musí podílet alespoň ze 60 procent, u sportovních gymnázií ze 40 procent. Zbytek mohou tvořit požadavky stanovené školou.

Výsledky řádného termínu přijímaček zveřejňovali ředitelé do minulé středy. Zájemcům o studium teď běží desetidenní lhůta na odevzdání zápisového lístku anebo odvolání. I letos, stejně jako poslední roky, ale velké množství školáků tvrdě narazilo na realitu českého školství, které nezvládá silné populační ročníky. Obří převisy na žádaná gymnázia a střední školy zejména v Praze a ve velkých městech vyřadily z preferovaných škol tisíce dětí. I přesto, že žáci úspěšně složili státní část přijímacích zkoušek a ze základních škol přicházeli často se samými jedničkami.

Jak se osvědčil systém státních přijímacích testů, na které ale školy nepřipravují? Jak systém opravit? A kolik dnes stojí příprava na přijímačky?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zatímco loni touto dobou se svět obával ruských oslav Dne vítězství a toho, co Kreml dál osnuje, letos se tradičních vojenských oslav neobává takřka nikdo. Jaká je nálada přímo v Rusku? A v jaké pozici je Vladimír Putin?

Hostem Ptám se já byl politolog, rusista a novinář žijící v Moskvě Jiří Just.

Oslavy na 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa ve druhé světové válce, letos letos nebudou tak velkolepé. Z „bezpečnostních důvodů“ je v souvislosti s válkou na Ukrajině na řadě míst omezili nebo úplně zrušili. Oslavy s vojenskou přehlídkou naopak hodlá uspořádat Moskva. Podle prezidentské kanceláře na plánu nic nezměnil ani nedávný dronový incident v centru města, který ruská strana označila za pokus o útok na Kreml a samotného Vladimira Putina. Z útoku hned obvinila Ukrajinu a posléze Spojené státy.

I na moskevském Rudém náměstí ale bude letos přehlídka pravděpodobně chudší než dřív. Očekává se, že k vidění nebude takové množství vojenské techniky jako minulých letech. Kreml také nemá přilišné důvody k oslavám kvůli neuspokojivému vývoji „speciální vojenské operace“, jak označuje vpád ruských jednotek na Ukrajinu.

Fronta se v posledních měsících posunula minimálně. Pár dní před výročím Šéf Vagnerovců Jevgenij Prigožin ostře zkritizoval ruské nejvyšší velení a oznámil, že se jeho muži brzy stáhnou od východoukrajinského Bachmutu, který se stal symbolem bojů. Přigožin je ale zatím jednou z mála ruských veřejných osobností, které během války otevřeně kritizují nejvyšší představitele Ruska.

Jak silná je pozice Vladimira Putina? Může ho někdo nahradit? A pociťují běžní lidé dopady západních sankcí a následky války?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ve Velké Británii vrcholí přípravy na velkolepou událost, kterou zažila naposledy před 70 lety. Nový král Karel III. oficiálně usedne na trůn. Korunovaci budou sledovat stovky milionů lidí po celém světě. Co ale znamená pro Brity?

Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová.

Bulvární média ho s oblibou přezdívala věčný čekatel nebo věčný následník. Žádný jiný jeho předchůdce v britské historii totiž nečekal na korunu tak dlouho jako Karel III. A to celých sedm dekád, kdy vládla jeho matka, královna Alžběta II., která zemřela loni v září.

V sobotu 6. května bude nový král společně s chotí Camillou konečně formálně korunován v londýnském Westminsterském opatství. Na přípravách velkolepého ceremoniálu, který dlouho nezažila jak Británie, tak celá Evropa, se podílí tisíce lidí. Na korunovaci je pozváno více než dva tisíce hostů a sledovat ji budou stovky milionů diváků po celém světě.

K výkonu své funkce Karel III. korunovaci nepotřebuje, ceremoniál je však považován za symbolické potvrzení pouta se státem a anglikánskou církví. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu samotných Britů ceremoniál vůbec nezajímá. Popularita královské rodiny totiž v posledních letech spíše klesá. Návštěvy nového krále po celé Británii v uplynulých měsících provázely dokonce hlasité protesty odpůrců monarchie. Ty plánují také během korunovace.

Jak a čím by si Karel III. mohl získat Brity na svoji stranu? Vymaní se ze stínu své matky Alžběty II.? A přežije britská monarchie jeho éru?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pětikoalice už měsíce chystá balíček opatření, která mají zlepšit historicky nejhorší bilanci státního rozpočtu. Oficiálně teď mlčí, do médií ale neustále unikají dílčí návrhy. Vzmůže se koalice na zásadní změny? Koho se dotknou?

Hostem Ptám se já je místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Státní kasa skončila v dubnu ve schodku 200 miliard korun, což je nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Například loni byl ve stejnou dobu o sto miliard menší. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) takový meziroční propad způsobily hlavně rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií, ale i státní investice.

Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun. S ozdravením státních financí by měl pomoci i takzvaný konsolidační balíček, na kterém vláda Petra Fialy (ODS) pracuje už několik měsíců. Nová opatření slibuje představit ještě v květnu. Stejně jako návrh na reformu neudržitelného penzijního systému.

Podle Pirátů by přitom bylo nejlepší příjmy do státní kasy posílit lepším výběrem daní, účinnějším řízením státní správy a pozitivní podporou domácností, zejména rodin s malými dětmi, jejíž součástí by mělo být mimo jiné i zvyšování rodičovského příspěvku.

Jak zásadní opatření vládní koalice nakonec představí? Mají Piráti šanci prosadit svoje vize včetně vyšší podpory rodin? A jakou budoucnost mají v české politice?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko už několik měsíců trápí výpadky léků. K sehnání nejsou zejména antibiotika pro děti. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je to vina výrobců, kteří nedodávají dostatek potřebných léčiv. Kdy se situace zlepší?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS).

Podle nedávného prohlášení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) budou antibiotika chybět do poloviny května. Pak někteří výrobci obnoví dovoz a s nemocností pomůže i lepší počasí. „Problém je, že vypadl běžný penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství,“ vysvětlil Válek. S touto firmou, která má prakticky monopol, se podle ministra státu stále nedaří dohodnout. Při výpadku penicilinu tak lékaři předepisují jiná antibiotika, kterých se potom také nedostává.

Výpadky léků z výrobních důvodů jsou poměrně běžné. Lékaři a lékárníci se ale shodují, že situaci srovnatelnou s tou současnou nepamatují. Sám ministr přiznává, že je situace „zlá“, zejména pro rodiče malých dětí, kteří musí shánět léky, kde se dá. Zároveň ale argumentuje, že na to rezort už od prosince upozorňuje.

Válek chce farmaceutické firmy do budoucna za nedodávání léků postihovat. Měly by podle něj nést daleko větší míru zodpovědnosti. Pomoct by v tom měla i novela zákona o léčivech, kterou chce rezort zdravotnictví do léta předložit vládě a podle které by měli výrobci povinnost držet zásobu léků na měsíc nebo dva.

Kdy rozsáhlé výpadky léků skončí? Proč se státu nedaří dohodnout s jejich výrobci? A v jakém stavu je tuzemské zdravotnictví, kterému kromě léků chybějí i lékaři a psychiatři?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Český olympijský výbor strikně odmítl účast Ruska a Běloruska na olympiádě. Mezinárodní olympijský výbor přitom nedávno doporučil návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Dosáhnou Češi něčeho?

Hostem Ptám se já je prezident Českého svazu biatlonu a viceprezident mezinárodní federace IBU Jiří Hamza.

Plénum České olympijského výboru (ČOV) se ve čtvrtek postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných hrách v Paříži, dokud bude trvat válka na Ukrajině. Předseda výboru Jiří Kejval tak má v ruce silnější mandát pro vyjednávání s Mezinárodním olypijským výborem (MOV), který před měsícem doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby hledali cesty k návratu neutrálních ruských a běloruských sportovců do světových soutěží.

MOV navrhl, že by se olympijských her mohli zúčastnit pouze sportovci pod neutrální vlajkou, kteří nejsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Podle prezidenta Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.

Postoj MOV ale kritizuje mnoho českých i zahraničních sportovních organizací i samotných sportovců, podle kterých není možné sport a ruskou agresi na Ukrajině oddělit. Vedení Českého olympijského výboru dlouhodobě podporuje opatření, která vylučují ruské a běloruské sportovce z mezinárodních soutěží. Podle Jiřího Hamzy, který razantní usnesení plénu Českého olympijského výboru předložil, ale dosud chyběl jasný a jednotný postoj českého sportovního prostředí k této otázce. Jeho návrh, který nepřipouští žádné výjimky pro sportovce Ruska a Běloruska, delegáti schválili takřka jednomyslně.

Proč čeští sportovci zpřísnili svůj postoj a jaké na to mají reakce? Jak změnit postoje Mezinárodního olympijského výboru? A budou ruští a běloruští sportovci na olympiádě?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Seriál Volha z prostředí Československé televize 70. let na sebe strhl nebývalou pozornost. A štěpí recenzenty i diváky. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe doby, podle druhých povrchní groteska. Jak o tématu vyprávět?

Hostem Ptám se já byl režisér a scenárista seriálu Volha Jan Pachl.

Novou televizní sérii Volha vytvořil Jan Pachl na motivy románu dlouholetého producenta České televize Karla Hynieho. Vypráví příběh řidiče, který krátce po tehdejší povinné vojenské službě v 70. letech nastoupí do státní televize. Tam hledá způsoby, jak okrádat stát a mít se dobře, a to i navzdory době. Což ho přivádí ke spolupráci s tehdejší Státní bezpečností.

Po boku Kryštofa Hádka v hlavní roli řidiče Standy Pekárka vystupují v pětidílné minisérii České televize i další známí herci jako Klára Melíšková, Anna Geislerová, Jiří Dvořák, Jiří Lábus, Vanda Hybnerová nebo Bohumil Klepl.

„Volhu lze vnímat jako svéráznou historii Československé televize. Jde o fiktivní příběh podle zaručeně skutečných událostí. Divákům tím chceme naznačit, že nemusí brát všechno doslovně. Současně je portrétem hlavního hrdiny, omezeného egocentrika, který vyniká ve vymýšlení drobných podvodů a triků,“ uvedl při novinářské projekci kreativní producent Josef Viewegh.

Seriál na sebe od prvního dílu strhl velkou pozornost filmových recenzentů i diváků. Podle některých vznikla dosud nejlepší reflexe normalizační doby 70. let. Podle jiných laciná, povrchní a nevtipná groteska.

Je seriál věrným obrazem doby, nebo mají pravdu jeho kritici? Jak by se mělo o normalizaci vlastně vyprávět? A co ukazují reakce?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy už měsíce slibuje úsporný balíček ke snížení schodku veřejných financí. Ten ale stále nepřichází a rozpočet se mezitím propadá do stále hlubší krize. Zastaví zadlužování návrhy, které unikají z vládních jednání?

Hostem Ptám se já je bývalý guvernér České národní banky, expremiér a současný poradce představenstva Allianz pojišťovny Jiří Rusnok.

Česko je stále ve větším minusu. Například podle Eurostatu jsme se ve čtvrtém kvartálu loňského roku meziročně zadlužili nejvíce z celé Evropské unie, když se státní dluh zvýšil na rekordních více než 2,99 bilionu korun. Ministerstvo financí na začátku dubna také oznámilo, že státní rozpočet skončil v letošním prvním čtvrtletí s nejhorším schodkem v historii České republiky, a to 166,2 miliardy korun. Loni byl přitom březnový schodek 59,1 miliardy korun.

Rozpočet se podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) zatím vyvíjel nepříznivě i kvůli výdajům navíc na sociální dávky a pomoc lidem s energiemi. Prioritou je podle něj dodržet plánovaný schodek 295 miliard korun.

Vláda si zároveň dala za cíl rozpočet co nejdříve stabilizovat. Pomoct by s tím měl zejména dlouho očekávaný balíček na konsolidaci veřejných financí, který kabinet už měsíce připravuje a který slibuje předložit na stůl v průběhu května. Návrh by měl zahrnovat úspory i daňové změny.

Podaří se vládě zkrotit zadlužování? Jak radikální změny bychom potřebovali, abychom schodky rozpočtů vyrovnali? A co čeká českou ekonomiku do budoucna?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česká televize by měla do léta znát jméno nového generálního ředitele. Se současným šéfem Petrem Dvořákem, který post obhajuje, se utká dalších sedm soupeřů. Mezi nimi i mediální manažer Martin Konrád. Jaké má s ČT plány?

Hostem Ptám se já byl jeden z kandidátů na generálního ředitele České televize Martin Konrád.

Do výběrového řízení o post šéfa ČT se přihlásilo celkem třináct uchazečů, pět z nich bylo vyřazeno kvůli nedodržení formálních náležitostí. Do boje o vedení ČT tak jde spolu se stávajícím ředitelem Petrem Dvořákem, který chce v čele televize zůstat i dál, sedm dalších zájemců.

Kromě bývalého ředitele TV Prima Martina Konráda jsou dalšími uchazeči také šéf brněnského studia ČT Jan Souček, bývalý zpravodaj ČT z Bruselu Jiří F. Potužník, kreativní producent ČT Jan Štern, manažer Pavel Hřídel, architekt Ondřej Vrbík a Ondřej Cón.

Konrád je mediálním manažerem přes dvacet let. Od ledna 2013 do dubna 2014 pracoval jako generální ředitel Primy, předtím pět let také jako její obchodní manažer. Byl i generálním ředitelem Asociace krajských televizí. V červenci 2021 řídil na jeden měsíc také agenturu Médea. V současné době působí ve vedení mediální agentury MMB. Na šéfa ČT kandidoval už v roce 2017. Tehdy spolu s Dvořákem postoupil do druhého kola, ve kterém ale nedostal jediný hlas.

Mandát stávajícího šéfa ČT vyprší letos v září. Mezi kandidáty, kteří postoupí do závěrečného kola výběrového řízení, budou radní vybírat nového ředitele televize na začátku června.

Jak by si Martin Konrád poradil s napjatou finanční situací ČT? Kde by hledal úspory? A trvá na tom, že by veřejnoprávní televize měla postavit nové sídlo?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda finišuje slibované změny v penzijním systému. Ministr práce tento týden představil první vlaštovku - návrh na úpravu valorizací a odchodu do předčasného důchodu. Plány ostře zkritizovala opozice. Kolik tím stát uspoří?

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vláda slibuje, že už brzy představí očekávanou reformu penzí. První návrhy na jejich úpravy představil šéf resortu práce tento týden. Nejzásadnější změnou je nahrazení mimořádné valorizace dočasnými příspěvky k důchodu, které by kompenzovaly růst cen, ale důchody nezvedaly trvale. Důchody se dál mají pravidelně zvyšovat od ledna, místo inflace a poloviny růstu reálných mezd by šlo o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Tedy jako do roku 2018.

Dočasný příspěvek místo mimořádné valorizace by se vyplácel při dodržení růstu cen o pět procent. Dosud tento přírůstek zvedal zásluhový díl penze. Výrazněji se tak trvale navyšovaly vyšší důchody. „Stále zůstane zachována možnost rychlé a citelné kompenzace růstu cen seniorům. Mimořádné valorizace ale nesmějí rozevírat nůžky mezi bohatšími a chudšími seniory,“ vysvětlil Jurečka.

Návrh obsahuje i změny v předčasných důchodech. Do něj budou moct lidé tři, nikoli pět let před řádným termínem. A penze se jim bude víc krátit.

Ministerstvo práce chce i těmito kroky zajistit významné úspory a tím i dlouhodobost a udržitelnost důchodového systému. Kdyby měl fungovat v současné podobě, mohl by důchodový deficit za několik desetiletí tvořit přes pět procent hrubého domácího produktu. To by pro státní kasu znamenalo 300 miliard ročně.

Zpomalení růstu penzí doporučuje vládě Národní ekonomická rada (NERV) i Národní rozpočtová rada (NRR) - jako krok nutný k ozdravení veřejných financí. Kabinet to už i přes protesty opozice prosadil u červnové mimořádné valorizace.

Opoziční poslanci tvrdě kritizují i další navrhované změny. Například podle předsedkyně poslanců ANO Aleny Schillerové znamená nahrazení mimořádné valorizace důchodů dočasnými příspěvky její faktické zrušení.

Komu a jak porostou důchody? Kdy budeme znát návrh reformy penzí? A může si stát dovolit zvyšování rodičovských příspěvků, které pětikoalice zároveň slibuje?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V neděli proběhla na Václavském náměstí další z protivládních demonstrací, opět pod hlavičkou strany PRO a jejího šéfa Jindřicha Rajchla. Ten se snaží zformovat novou politickou sílu proti Fialovu kabinetu. Čeho chce dosáhnout?

Hostem Ptám se já byl expert na zdravotnické právo, bývalá tvář Pirátů, dnes jeden z řečníků na demonstracích hnutí PRO Ondřej Dostál.

Proti kabinetu Petra Fialy (ODS) protestovaly v neděli v centru Prahy tisíce lidí. Demonstranti se shromáždili na Václavském náměstí. Po zhruba dvouhodinovém programu, během kterého zaznívalo zejména volání po konci vlády, se protestující vydali na pochod k sídlu vlády ve Strakově akademii. Na akci kromě právníka Ondřeje Dostála mimo jiné promluvili i předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, choreograf Petr Zuska, předseda Českého svazu letectví Václav Vašek nebo poslanec SPD Jaroslav Foldyna.

Organizátorovi Jindřichu Rajchlovi z neparlamentní strany PRO (Právo Respekt Odbornost) se na akci s heslem „Česko proti bídě“ podařilo přilákat podobný počet lidí jako na předešlou demonstraci v polovině března, kdy přišly desítky tisíc demonstrantů. A podle březnového průzkumu agentury Kantar by mělo PRO ve volbách do Sněmovny podporu až tří procent voličů. Rajchlovi se tak popularitou zjevně podařilo navázat na loňské protestní akce jiných organizátorů v čele s Ladislavem Vrabelem pod značkou „Česká republika na 1. místě“, které po počátečním vzepětí ztratily příznivce.

Na rozdíl od březnového protestu, kdy se část demonstrantů pokusila sundat ukrajinskou vlajku z budovy Národního muzea a došlo na potyčky s policií, proběhla nedělní akce strany PRO relativně v klidu. Jindřich Rajchl na její závěr uvedl, že protestující si musí vzít zpět Českou republiku. Zároveň dodal, že jeho poselstvím je láska a pozitivita: „Empatie, solidarita a láska je naše cesta vpřed,“ řekl.

Čeho chtějí pořadatelé demonstrací vlastně dosáhnout? Budou protestní akce eskalovat, jak tvrdí? A věří, že se dostanou do Sněmovny?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V květnu proběhne v Česku cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení. Zpráva vyvolala emoce i vlnu dezinformací strašících mobilizací. Jak je Česko nachystané na případné hrozby? 

Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník generálního štábu Jiří šedivý, vedoucí katedry bezpečnostních studií na vysoké škole CEVRO Institut.

Pravidelné cvičení, které prověří připravenost armády na případné odvodní řízení, se bude konat v květnu. Letos poprvé proběhne ve všech krajích současně a zapojí se do něj i zástupci samospráv a civilní lékaři. Zpráva vyvolala silné emoce ve veřejném prostoru i u části lékařů. Ihned se jí také chopila dezinformační scéna, která začala strašit tím, že akce je přípravou na mobilizaci.

Situaci začal uklidňovat náčelník generálního štábu Karel Řehka. Upozornil, že civilní lékaři byli na některá armádní cvičení případných odvodů zváni i v minulosti. A jejich zapojení je pouhou nabídkou, protože armáda v mírových dobách nemůže lékařům nic nařizovat. Dodal také, že v minulých letech podobná cvičení organizovala krajská vojenská velitelství, letos se podle něj armáda rozhodla vše procvičit ve stejný čas, aby k nácviku mohlo přidat i relativně nedávno vzniklé teritoriální velitelství.

Emoce ve společnosti, které zpráva vyvolala, Řehka řekl, že pokud slovo mobilizace působí paniku, je to špatně. Společnost podle náčelníka generálního štábu musí být připravena na krize. 

Jak je na tom česká společnost a jak je na případné hrozby připravena naše armáda? A jak ovlivní válku na Uktajině únik utajovaných amerických dokumentů?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kromě pošt v Česku zanikne i část poboček finančních úřadů, od července se jich zruší bezmála 80. Podle resortu financí se tak v příštích třech letech ušetří až 150 milionů korun. Povede to ale k větší efektivitě Finanční správy?

Hostem Ptám se já byla generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová.

Po oznámeném rušení poboček České pošty vláda tento týden přišla s dalšími škrty ve státní správě. Ministerstvo financí od července zruší 77 z celkových 201 územních pracovišť finančních úřadů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že tak stát ušetří v příštích třech letech až 150 milionů korun. Finanční správa se podle něj zároveň zefektivní.

Krok kritizuje opozice i někteří starostové. Podle Stanjury ale zůstane dostupnost i kvalita finančních úřadů zachována. Nová generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, která je ve funkci od 1. března, k tomu uvedla, že její úřad se chce více zaměřit na elektronickou komunikaci s veřejností. Zároveň nabídne telefonické konzultace a rozšíří výjezdy do obcí. „Finanční správa bude mít méně kamenných pracovišť, plánujeme však posílit možnosti osobní komunikace daňových subjektů s pracovníky finančních úřadů a zajistit jim efektivní pomoc a podporu při plnění jejich daňových povinností,“ dodala generální ředitelka.

Hornochová byla náměstkyní pro daně a cla někdejšího ministra financí Andreje Babiše (ANO) v letech 2014 a 2015. Měla na starosti také zavádění elektronické evidence tržeb (EET), kterou současná vláda od letoška zrušila. V posledních letech působila jako daňová poradkyně.

Podle Stanjury by Hornochová v roli generální ředitelky měla zajistit vstřícnější přístup ke klientům a pomoci tak napravit reputaci nabytou právě za Babišových časů.

Co přinese rušení finančních úřadů? Jak se daří digitalizace jejich služeb? A bude Finanční správa skutečně vstřícnější ke klientům?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?

Hostem Ptám se já je vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.

Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.

Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.

K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.

Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.

Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.

Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda rozjela největší změnu ve fungování České pošty za dlouhé roky. Chce zrušit 300 poboček a spustit její transformaci. Podle mnoha expertů je ale na záchranu těžce ztrátového státního podniku pozdě. Co stát od pošty chce?

Hostem Ptám se já byl předseda hnutí STAN, vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan.

Česká pošta plánuje snížit počet poboček o 300 k polovině roku a v souvislosti s tím zrušit 950 pracovních míst. Dalších 500 míst škrtne v logistické síti. Začátkem týdne to oznámil pověřený generální ředitel pošty Miroslav Štěpán.

Zrušením části poboček chce podnik ušetřit zhruba 700 milionů korun ročně. Letos by mu tento krok měl pomoci vyhnout se pádu do insolvence. Za loňský rok Česká pošta zvýšila ztrátu na 1,75 miliardy korun z předchozích 681 milionů korun. Šéf rezortu vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s tím prohlásil, že „rušení poboček je záchranná brzda“.

Většina dotčených obcí s rušením pošt na jejich území nesouhlasí a chce s vedením podniku ještě jednat. Ministr vnitra Rakušan chce stihnout schůzky se starosty jednotlivých obcí ještě během dubna. Na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru řekl poslancům, že tři čtvrtiny starostů už mají dohodnutý termín s komunikačním týmem vedení pošty.

Dnešní mimořádné jednání výboru vyvolala opozice, která se v minulých dnech a týdnech neúspěšně snažila prosadit debatu o plánované transformaci pošty na plénu Sněmovny.

Jak velká redukce nakonec Českou poštu čeká? Podaří se zachovat funkční síť poboček? A bude stát poštu třeba za deset let ještě potřebovat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslanci vládní koalice podrželi v čele Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou. A hromadně se jí začali zastávat, poté co si musela projít - řečeno slovy hnutí ANO - opoziční uličkou hanby. Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? 

Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. 

Opoziční ANO a SPD v úterý, podle očekávání, neprosadily odvolání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová už dříve přiznala, že proti pohodlné koaliční většině 108 hlasů nemají opoziční hnutí šanci, ale že i tak si Pekarová Adamová „musí projít tou uličkou hanby“. Předsedkyni dolní komory poslanci koalice podrželi, pro její odvolání bylo jen 72 opozičních poslanců. 

Ti Pekarové Adamové vytýkali zejména průběh nedávného sněmovního několikadenního maratonu kvůli snížení růstu valorizace důchodů, kdy vedení Sněmovny po vyhrocené debatě omezilo dobu řečnění i politikům s přednostním právem. Došlo i na osobní útoky na Pekarovou Adamovou. Koaliční poslanci, včetně Marka Bendy, se jí ale zastali s tím, že všechna tehdejší rozhodnutí byla rozhodnutími celé Sněmovny, nebo alespoň její většiny.

Předsedkyně dolní komory také před nedávnem sklidila od některých poslanců kritiku kvůli cestě na Tchaj-wan, kam se minulý týden vydala s nejpočetnější podnikatelskou delegací za posledních pět let.  

Zvládá šéfka Sněmovny svou funkci? Jak probíhala cesta české delegace na Tchaj-wan? A byli by z celoživotních poslanců dobří ústavní soudci?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rusové tvrdí, že po měsících krvavých bojů dobyli ukrajinský Bachmut. Kyjev to ale odmítá s tím, že se dál brání a ruské útoky odráží. V čem je Bachmut tak zásadní? A jak Moskva zareaguje na dnešní vstup Finska do NATO?

Hostem Ptám se já je byl bezpečnostní analytik, poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti a místopředsedy PSP Martin Svárovský.

Ruské jednotky se podle ukrajinského generálního štábu nadále snaží získat plnou kontrolu nad východoukrajinským Bachmutem. Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina postoupila v centru města a obsadila správní budovu města, potvrdil ve své nejnovější zprávě o situaci na bojišti americký Institut pro studium války.

Šéf Wagnerovců Jevgenij Prigožin na začátku týdne tvrdil, že jeho bojovníci vyvěsili na budovu samosprávy Bachmutu ruskou vlajku a město tak z právního hlediska dobyli. Ukrajinská strana jeho tvrzení ale popřela. V úterý ráno nicméně ukrajinský generální štáb ve svém operačním přehledu uvedl, že tvrdé boje pokračují. Jen za poslední den Ukrajinci odrazili 69 útoků.

Ruské invazní jednotky se pokoušejí dobýt Bachmut dlouhé měsíce. Jeho obsazení je součástí plánu Kremlu na obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny, Donbasu. Boje o toto město jsou jedny z  nejkrvavějších v celém konfliktu, který Rusko rozpoutalo loni v  únoru. Těžké ztráty přitom hlásí obě strany a město samotné je podle agentury Reuters do velké míry zničeno.

Kdo v tuto chvíli ovládá Bachmut? Už přišla plánovaná velká jarní ruská ofenziva, nebo Ukrajince teprve čeká? A co bude v následujících měsících rozhodujícím faktorem války?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zastavte vývoj umělé inteligence, jde to moc rychle, vyzvaly včera v prohlášení světové hvězdy v IT včetně Elona Muska. Chtějí, aby svět pro nový fenomén nejprve stanovil pravidla. Jaká? A proč se máme umělé inteligence bát?

Hostem Ptám se já byl odborník na informační technologie a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Ve středu obletěla svět zpráva, která nejspíš nenechala v klidu ani úplné laiky v IT oboru. Přední světoví odborníci na umělou inteligenci (AI) vyzvali k pozastavení jejího vývoje. Stovky akademiků, expertů a podnikatelů zapojených do vývoje umělé inteligence ve svém otevřeném dopise požadují alespoň půlroční pauzu s ohledem na možná „hluboká rizika pro společnost a lidstvo“.

S tím, jak jde vývoj rychle kupředu, nervozita mezi odborníky a vědci roste. Jen za jeden týden bylo představeno hned několik převratných novinek, včetně velkého jazykového modelu GPT-4. V řadě ohledů může tato umělá inteligence nečekaně dobře soupeřit s lidmi: třeba složitou zkoušku pro právníky zvládne lépe než 90 % lidských řešitelů.

Mezi signatáři výzvy jsou i podnikatel Elon Musk, spoluzakladatel firmy Apple Steve Wozniak, šéf společnosti Stability AI Emad Mostaque nebo prezidentka neziskové organizace Bulletin of the Atomic Scientists Rachel Bronsonová. Šestiměsíční pauzu by podle nich měl svět využít hlavně k tomu, aby se dohodl na bezpečnostních pravidlech a zavedl postupy vedoucí ke smysluplné a transparentní regulaci tohoto rychle se rozvíjejícího odvětví.

V čem může umělá inteligence změnit náš svět? Jaká pravidla pro její užívání jsou potřeba? A máme se obávat rychlého rozvoje umělé inteligence?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda slibuje, že už brzy představí dlouho očekávanou reformu penzí. Ve hře je i posunutí hranice pro odchod do důchodu na 68 let. Po opozici a části veřejnosti se proti tomu dnes bouří i odboráři. Jakých změn se nakonec dočkáme?

Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a poradce premiéra Daniel Münich.

Kabinet Petra Fialy (ODS) plánuje kvůli zadlužování mimo jiné zpomalit růst penzí. Doporučují to i Národní rozpočtová rada (NRR) a Národní ekonomická rada vlády (NERV) - jako nutný krok k ozdravení veřejných financí. Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by se vyšší penze měly navyšovat pomaleji než nižší. Vláda to prosadila zatím jednorázově u červnové mimořádné valorizace.

Nejen pro opozici, ale i část veřejnosti a odboráře se v rámci debaty o plánovaných změnách penzijního systému stala třaskavějším tématem věková hranice pro odchod do důchodu. Ta by se měla v příštím desetiletí zastavit na 65 letech. V postupném navyšování by se ale podle návrhů, které jsou na stole, mohlo dál pokračovat podle vývoje doby dožití.

Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba zohlednit délku života i odpracovanou dobu a náročnost práce. Reformní změny penzí se podle něj mají dotknout čtyřicátníků a mladších. Jurečka také minulý týden řekl, že s uzákoněním důchodového věku na 68 letech ve svých návrzích nepočítá. Podle informací v médiích ale koaliční strany s posunutím věkové hranice až na 68 let stále pracují.

Návrh na důchodovou reformu chce ministr představit v dubnu.

Jak se bude věk pro odchod do důchodu zvyšovat? Jaké další změny v důchodech dnešní čtyřicátníky a mladší generace čekají? A můžeme v souvislosti s chystanými úpravami penzijního systému skutečně hovořit o reformě?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na hospodaření hradní kanceláře za vlády Miloše Zemana by si mohla posvítit sněmovní vyšetřovací komise. Podpisy potřebné k jejímu zřízení už sbírá trojice koaličních poslanců. Má komise smysl? A proč ji poslanci chtějí až teď?

Hostem Ptám se já byl poslanec a místopředseda výboru pro bezpečnost Šimon Heller (KDU-ČSL), který je hlavním iniciátorem snahy o svolání komise.

Spolu s ním podpisy, kterých potřebují alespoň 40, sbírají vládní poslanci a členové výboru pro bezpečnost Michal Zuna (TOP 09) a Jiří Hájek (STAN). Vyšetřovací komise by se podle představ trojice poslanců měla zaměřit na kauzy spojené s bezpečností a hospodařením Kanceláře prezidenta republiky v době, kdy na Hradě vládl Miloš Zeman a jeho spolupracovníci Vratislav Mynář a Martin Nejedlý.

Podle Hellera by komise měla prošetřit kauzy za celých deset let Zemanova působení v čele státu, tedy od roku 2013 až do letoška. Za nejzávaznější považuje zacházení s tajnými dokumenty ze strany lidí, kteří neměli na Hradě prověrku, a skartace tajných materiálů, prověřit by se podle něj ale mělo celé hospodaření prezidentské kanceláře i zámku Lány.

„Jsou tam kauzy kolem Vrbětic, kolem skartování nejrůznějších materiálů, řekněme utajovaných materiálů, což mě nenechává úplně klidným. Můžeme se bavit o nějakém případném trestném činu vlastizrady nebo vyzvědačství, ale to předbíhám. Každopádně mi dává logiku, aby jsme jako členové bezpečnostního výboru tyto věci prošetřili,“ doplnil další z poslanců Zuna.

Z koaličních stran zřízení komise naopak příliš nepodporuje ODS, která by prošetření hradních kauz nechala policii. „Diskutovali jsme to a neřekla bych, že je proti jejímu vzniku odpor, ale není pro to podpora. Z hlediska vedení klubu to nespatřujeme jako úplně šťastné řešení,“ řekla Seznam Zprávám místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Nepřipojí se nejspíš ani Piráti.

Vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny je dočasná sněmovní komise, která je zřízena za účelem vyšetření věci veřejného zájmu. Návrh na její zřízení musí podat nejméně 40 poslanců a jejími členy mohou být pouze poslanci. Ve volebním období 2017–2021 vznikla vyšetřovací komise k OKD a k ekologické katastrofě na řece Bečvě.

Co může sněmovní komise vyšetřit? Neprobíhá už kontrol činnosti a hospodaření Hradu dost? A proč s tím poslanci přicházejí až teď?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře měl tento týden premiéru v českých kinech. Co snímek pět let poté ukazuje? A posunula tato otřesná vražda slovenskou společnost nebo se Slováci po letech vrací zpět?

Hostem Ptám se já byla zakladatelka a ředitelka serveru investigace.cz Pavla Holcová.

V únoru 2018 ukončují tři výstřely v domě ve Veľké Mači životy mladého páru. Jejich těla jsou objevena až po čtyřech dnech. Brzy poté se jména Kuciak a Kušnírová stávají symbolem největších protestů na Slovensku. Přesně těmito slovy je uvozen unikátní dokumentární film Kuciak: Vražda novináře.

Dánsko-americko-český koprodukční dokument režiséra Matta Sarneckého vzbudil zájem už při světové premiéře v květnu 2022 na festivalu dokumentárních filmů Hot Docs Festival v Torontu. Ale také při evropské premiéře v Karlových Varech loni v červenci, které se kromě režiséra zúčastnili i rodiče Jána a Martiny. Do českých kin dokument dorazil tento týden.

Snímek se zabývá nejen vraždou mladého novináře a jeho snoubenky, od které v únoru uplynulo pět let. Ukazuje i následky této události, která na Slovensku vyvolala největší protesty od pádu komunismu. Jednou z hlavních aktérek dokumentu je sama šéfka investigace.cz Pavla Holcová, která s Kuciakem dlouhodobě spolupracovala a která získala od nejmenovaného zdroje utajenou vyšetřovací složku k danému případu.

Kromě nahlédnutí do toho, jak vypadá mafiánský systém na Slovensku, film přináší také záběry a informace ze spisu, které se v médiích zatím neobjevily.

Je rozdíl v tom, jak snímek přijímá české, slovenské a zahraniční publikum? Jaká bílá místa v kauze Kuciakovy vraždy zůstávají? A posunulo se Slovensko od této tragické události, nebo by se tam mohlo něco podobného zase opakovat?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda slíbila, že během jara představí návrhy, jak snížit obří schodky státního rozpočtu. Ještě než s nimi stačil přijít ministr financí, v médiích se objevily vlastní nápady vládního hnutí STAN. Jaké recepty Starostové mají?

Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Už v následujících týdnech by se Češi měli konkrétně dozvědět, kde a jak plánuje vláda škrtat a šetřit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce balíček na opatření pro konsolidaci státního rozpočtu představit do konce dubna. Tento týden to potvrdil mluvčí resortu Tomáš Weiss. O konkrétních opatřeních podle něj zatím strany vládní koalice jednají. Sám ministr už dříve uvedl, že má šest desítek návrhů. Celkově by měl balíček snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.

Mluvčí vládního hnutí STAN Sára Beránková tento týden médiím řekla, že Starostové v nejbližších dnech přestaví svůj vlastní balíček, který je až dvakrát větší. Jeho hlavním autorem je právě šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard.

Jaké jsou základní pilíře, o které se konsolidační balíček STAN opírá? Na koho by měly úspory státu dopadnout nejvíce? A neodstartují Starostové vlastním návrhem spory ve vládní koalici?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Auta se spalovacím motorem se možná budou smět vyrábět i po roce 2035. Evropská komise, zejména pod tlakem Německa, ustupuje z původních plánů na čistě elektrickou automobilovou dopravu. Je to výhra? A je nějaký důvod se radovat?

Hostem Ptám se já byl eurospolanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Majitelům aut se spalovacími motory i automobilkám v Evropské unii tento týden svitla naděje. Rok 2035 by nemusel znamenat úplný konec spalovacích motorů, který na začátku roku odsouhlasil Evropský parlament. Evropská komise totiž pracuje s návrhem, který počítá s prodejem nových osobních aut se spalovacími motory i po zmíněném datu. Podmínkou je, že budou využívat jen syntetická paliva.

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, se vyrábějí chemickou cestou, ne z ropy. Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.

Konečné schválení normy Euro 7, která má od roku 2035 výrazně prodražit emise z automobilové dopravy, a prakticky tím znemožnit prodej nových aut se spalovacím motorem začátkem března odložily členské země EU kvůli výhradám některých států. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že Česká republika zákaz prodeje nových osobních aut se spalovacími motory nepodpoří, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva. Výjimku prosazuje i například Německo.

Je vážně výhra, že se auta se spalovací motorem budou vyrábět dál? Jak by to za zmíněných podmínek Evropské komise mohlo v praxi fungovat? A co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu v Evropě?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. A ten velmi rychle taje. Temito slovy doprovodil generální tajemník OSN nejnovější zprávu mezivládního panelu pro změnu klimatu. Jak vážným varováním zpráva je?

Hostem Ptám se já byl profesor Miroslav Trnka, vědecký pracovník Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a koordinátor projektu InterSucho.

Globální oteplování výrazně zrychluje, svět je na pokraji katastrofy. Takové závažné poselství lidstvu tento týden přinesla poslední hodnotící zpráva o stavu klimatu, kterou zpracoval Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle předních světových vědců planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia proti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí.

K udržení oteplení pod touto úrovní se přitom přihlásily téměř všechny státy světa v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Je to totiž hodnota, která je pro lidskou populaci hraniční. Při jejím překročení hrozí, že vlny veder, sucho, neúroda a vymítrání druhů budou tak extrémní, že se jim lidé už nebudou schopni přizpůsobit.

Vědci zároveň ještě úplně neztrácejí optimismus, změna je stále možná. Lidstvo k tomu ale podle nich má poslední příležitost.

„Člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Zpráva je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné,“ okomentoval zprávu generální tajemník OSN António Guterres.

Dělá svět pro záchranu klimatu dost? Co se stane v příštích letech s Českem, které se otepluje dvakrát rychleji než je průměr? A jaký život na Zemi nás čeká, pokud se lidstvo nepokusí o změnu?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident Petr Pavel podepsal spornou novelu, která snižuje tempo valorizace penzí. To by mělo zmírnit finanční tlak na důchodový systém. Opozice chce ale podat ústavní stížnost. Co bude s českými penzemi dál?

Hostem Ptám se já byl ekonom David Marek.

Vládní novela, kterou včera podepsal prezident Petr Pavel, počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.

Opoziční představitelé jsou z rozhodnutí prezidenta nevetovat novelu zákona o důchodech rozladěni. Hnutí ANO je už podle předsedkyně klubu Aleny Schillerové rozhodnuté dát stížnost k Ústavnímu soudu. Prezident Pavel na tiskové konferenci uvedl, že pokud by opoziční hnutí ústavní stížnost nepodala, přistoupil by k tomu sám.

Vládu ke změně zvyšování důchodů tlačí ekonomická situace. Ceny za únor meziročně stouply o 16,7 procenta, což je stále vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). Podle odhadů ekonomů zůstane inflace po většinu roku dvouciferná a v celoročním průměru přesáhne deset procent.

Výrobní ceny se zvýšily v zemědělství, průmyslu i stavebnictví. Hlavním důvodem jsou energie. „Firmy mohou stále poměrně rychle promítat růst nákladů do cen, protože to situace dovoluje. Je tady stále vysoká poptávka a firmy si mohou dovolit zdražovat,“ řekl už dříve Seznam Zprávám ekonom David Marek.

Jaká bude jeho pozice v prezidentském týmu? Co znamená, že po 20 letech nebude na Hradě ekonom? Co česká české důchody? A jak se můžeme zbavit vysoké inflace?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se dostal pod palbu ostré kritiky. Té čelí hlavně pro své otázky na státní zastupitelství ohledně kauzy brněnských bytů, ve které figurují i jeho známí. Překročil linii toho, co smí dělat?

Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž.

V brněnské bytové kauze požadoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek opakovaně jak informace od žalobců, tak od soudu. Jak zjistili reportéři Seznam Zpráv, Blažek získal i seznam soudců, kteří v kauze schválili domovní prohlídky a vazby. V případu jsou přitom prověřováni mimo jiné ministrovi známí či lidé z ODS.

Kvůli bytům a dalšímu městskému majetku zasahovala policie v Brně loni na podzim vícekrát. Počátkem října v souvislosti s privatizací bytů na radnici městské části Brno-střed obvinila osm lidí v čele s členem ODS Otakarem Bradáčem. V polovině října pak zadržela skupinu lidí v souvislosti s pokusem o ovládnutí černovické pískovny.

Proti zasahování šéfa resortu spravedlnosti do živé kauzy se už vymezila například Unie státních zástupců nebo protikorupční organizace Transparency International, která ho kvůli předchozímu tlaku na žalobce už dříve vyzvala k rezignaci. K odvolání Blažka také vyzvala premiéra Petra Fialu (ODS), ten to ale odmítl. A podobnou výzvu tento týden v otevřeném dopise Fialovi poslala i občanská společnost Milion chvilek.

Předseda vlády se na kauzu přitom dotazoval také, když chtěl loni přímo od nejvyššího státního zástupce informace o tom, zda je v případu obviněn tehdejší kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Toho nakonec jmenoval prezident Petr Pavel do funkce minulý týden.

Kam až může ministr spravedlnosti zajít? Může se premiér ptát, jak si ve vyšetřování trestní kauzy stojí kandidát na post ministra? A co říká o práci státního zastupitelství loňské rekordně vysoké odškodnění, které stát musel vyplácet nezákonně stíhaným?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nového prezidenta Petra Pavla čeká hned ze startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.

Vládní novela počítá s tím, že při mimořádné červnové valorizaci se důchody zvednou v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo asi o tisícovku víc. Kabinet Petra Fialy (ODS) změnu zdůvodňuje snahou brzdit zadlužování státu. Úpravou růstu penzí by za letošek mohl ušetřit 19,4 miliardy korun. Příští rok zhruba 34 miliard.

Plán vlády po obstrukčním maratonu ve Sněmovně nakonec posvětili poslanci i senátoři. Opozice ale stále trvá na tom, že zákon je retroaktivní a tudíž protiústavní. Vadí jí také, že byl projednán v legislativní nouzi. 

Opoziční ANO se teď upíná k prezidentovi, který může zákon podepsat, ale také vetovat. Petr Pavel původně sliboval své stanovisko už den po inauguraci, nakonec se ještě tento týden ve středu znovu sejde se zástupci opozice, aby vyslechl jejich argumenty.

Na rozhodování mu už přitom nezbývá moc času. Vláda potřebuje, aby novela vyšla ve sbírce zákonů do 22. března.

Jak se nový prezident, který před nástupem do funkce deklaroval, že se chce vyvarovat ústavně sporným krokům, rozhodne? A kam až můžou sahat pravomoci prezidenta?

---

Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Petr Pavel je od čtvrtka novým českým prezidentem. Spolu se svým týmem na Hradě po deseti letech vystřídal Miloše Zemana a jeho kontroverzemi ověnčené spolupracovníky. Jaký byl Zeman prezident a co čekat od jeho nástupce?

Hosty speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci ve čtvrtek byli spolu s bývalým premiérem a bývalým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou a reportérem Seznam Zpráv Václavem Dolejším i komentátor SZ Jindřich Šídlo a bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt.

Nový prezident Petr Pavel začal úřadovat hned druhý den po své inauguraci. Jmenoval do funkce ministra životního prostředí lidovce Petra Hladíka, začal se seznamovat s Pražským hradem, jeho zaměstnanci nebo s Lumbeho vilou, v níž by mohl v týdnu bydlet. A také chystat na své první zahraniční cesty coby hlava státu. Hned po víkendu vyrazí na dva dny na Slovensko, ve čtvrtek pak do Polska. Takzvaných 100 dnů hájení po nástupu do funkce tedy nevyužije. Jak sám uvedl po inauguraci, nebylo by mu to vlastní a prý bude raději kritizován za příliš aktivní start. Pavel chce také mimo jiné pokračovat v cestách do regionů, více otevřít Hrad a vrátit na něj transparentní komunikaci.

Bývalý šéf protokolu na Pražském hradě Jindřich Forejt očekává, že se s aktivním Pavlem prezidentský úřad výrazně promění. „Petr Pavel je o dvacet let mladší než jeho předchůdce, to znamená, že si budeme zvykat na jinou vizuální podobu toho úřadu, jeho pružnost, jeho energičnost,“ řekl Forejt. Čtvrteční inaugurace podle něj také zároveň byla loučením s érou předchozích prezidentů.

Podle komentátora Seznam Zpráv Jindřicha Šídla byla inaugurace i důležitým svátkem pro demokracii, při kterém došlo mezi Pavlem a jeho předchůdcem Milošem Zemanem k mírovému předání moci. Otázka ale je, v jakém stavu nová hlava státu převzala Pražský hrad. „Nedovedu si představit, že by ta kancelář byla personálně a hodnotově v horším stavu, než ji zanechává Vratislav Mynář, Martin Nejedlý a Jiří Ovčáček,“ dodal Šídlo.

Podobné obavy vyjádřil i Jindřich Forejt, podle kterého kancléř Vratislav Mynář předal týmu nového prezidenta Hrad dokonce v horším stavu, než byl po okupaci v roce 1945.

Mynář se dostal do čela prezidentské kanceláře v roce 2013 spolu s nastupujícím Milošem Zemanem. Od počátku budil kontroverze a kritiku, například kvůli chybějící prověrce, hospodaření kanceláře, informování o zdravotním stavu prezidenta nebo kvůli svému trestnímu stíhání.

Jak hodnotí bývalý šéf hradního protokolu svůj vztah s bývalým prezidentem Milošem Zemanem? Jak vnímal za svého působení poměry v prezidentské kanceláři a jak to vidí zpětně? A co na Hradě čeká Petra Pavla?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nový prezident Petr Pavel se v pondělí, hned čtvrtý den po inauguraci vydá na svou první zahraniční cestu. Podle tradice zamíří na Slovensko. Změní se s Pavlem vztahy Prahy a Bratislavy?

Hostem Ptám se já byla bývalá herečka, diplomatka a politička Magda Vášáryová.

Nový český prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že na svou první zahraniční cestu se vydá právě na Slovensko. Návštěva je plánovaná na pondělí 13. a úterý 14. března a koná se na pozvání prezidentky Zuzany Čaputové. Ta Pavlovi osobně gratulovala už v lednu po skončení druhého kola přímé volby v jeho volebním štábu v Praze. V den inaugurace pak svému protějšku poblahopřála v příspěvku na twitteru.

„Jsem ráda, že v čele státu, který je Slovensku nejbližší, je člověk, se kterým máme stejné hodnoty. Přeji Vám mnoho dobrých rozhodnutí. Těším se na spolupráci a už brzy i na setkání v Bratislavě,“ napsala slovenská prezidentka.

Vedle setkání s Čaputovou, které zahrnuje i schůzku prezidentských párů, má Pavel na programu mimo jiné třeba jednání s vrcholnými slovenskými politiky a spolu s Čaputovou se také zúčastní veřejné diskuse.

Pavel touto návštěvou dodrží tradici, podle které první cesta vrcholných představitelů Česka a Slovenska vede do druhého státu bývalého Československa, aby tak vyjádřili nadstandardní vztahy. Pavlův předchůdce Miloš Zeman, kterému mandát skončil ve středu, navštívil Slovensko naposledy v únoru. Ve Vysokých Tatrách se sešel s Čaputovou, s bývalými slovenskými prezidenty, s premiérem a s předsedou parlamentu.

Zeman se s Čaputovou dlouhodobě v mnohém názorově rozcházel a nezapomněl to nevybíravě připomenout ani při své poslední návštěvě. Z dosavadních vyjádření podpory Pavlovi to vypadá, že slovenská prezidentka si bude s novým českým protějškem rozumět lépe. Jak už sama dříve uvedla, měli by se spolu s Petrem Pavlem stát silným hlasem rozumu, prozápadní orientace a respektu k evropským hodnotám. Změnu dosavadní zahraniční politiky Pražského hradu a jasný obrat od Východu na Západ už před nástupem do funkce deklaroval i sám Pavel.

Co pro vztahy Prahy a Bratislavy znamená příchod nového českého prezidenta? Čeká Česko a Slovensko prezidentská symbióza? A nejde o příliš velká očekávání?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má nového prezidenta. Petr Pavel se ujal funkce složením slibu před senátory, poslanci a dalšími hosty ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Jakým bude prezidentem? A jaké vztahy potřebuje mít s hlavou státu premiér?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já k inauguraci byl spolu s bývalým šéfem hradního protokolu Jindřichem Forejtem a komentárory Seznam Zpráv Jidřichem Šídlem a Václavem Dolejším i bývalý premiér a bývalý předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Když se Vladimír Špidla stal v roce 2002 premiérem, jmenoval ho do funkce Václav Havel. Když o dva roky později končil, nesl už demisi do rukou Václava Klause. Mezitím stihl potupit Miloše Zemana a zabránit mu v tom, aby se v roce 2003 stal prezidentem země. Už tehdy také varoval před lidmi, se kterými Zeman spolupracoval.

A jak Špidla zopakoval v rozhovoru, dodnes svého rozhodnutí nelituje: „Miloš Zeman se pokusil z Hradu vybudovat samostatné mocenské centrum a výsledkem byla v podstatě totální ztráta autority a neúspěch. Pokoušel se poměrně výrazně zasahovat do zahraničně-politických orientací a také se ukázalo, že neúspěšně. Čili je to nepříliš výrazná éra, která se nevtiskne nějakým zásadním způsobem do České republiky.“

Úlohou nového prezidenta Petra Pavla by podle Vladimíra Špidly mělo být to, aby důstojně zosobňoval ústavní hodnoty. Že by měl Pavel tendence překračovat své pravomoci jako jeho předchůdci, bývalý premiér neočekává. „Má zkušenosti vojáka a důstojníka, a tak ví dobře, že prezident má sloužit a nemá přesahovat svou úlohu. Celá jeho kariéra byla, že sloužil státu, i na velmi významných funkcích,“ myslí si Špidla.

Jaké vztahy potřebuje mít premiér s prezidentem? Kde může docházet k největším komplikacím? A proč by hlava státu neměla podle Vladimíra Špidly sídlit na Hradě?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už zítra se zvolený prezident Petr Pavel ujme úřadu. Na Hrad s sebou přivede také zcela nový tým. Jeho součástí by mohl být i mluvčí pro mladé neboli hradní influencer. Jakou roli by měl v komunikaci hlavy státu hrát?

Hostem Ptám se já byl jeden z nejvlivnějších českých youtuberů Karel Kovář známý jako Kovy.

Letošní prezidentské klání doprovázel obrovský zájem tradičních médií, ale nově také mnoha youtuberů a streamerů. A zřejmě i sami kandidáti pochopili, že mezi voliči dorostla generace, která čerpá informace hlavně od nich. Účast uchazečů o Hrad v pořadech na YouTube a dalších kanálech se tak stala významnou součástí volební kampaně, a to zejména v jejím závěru.

Sám Petr Pavel byl například hostem youtubera Pavla „Herdyna“ Mikeše, když s ním hrál on-line hry a odpovídal na dotazy sledujících. Poskytl třeba také rozhovor youtuberovi Janu Špačkovi, který se se svým satirickým pořadem s názvem Fabulace Jana Špačka proslavil specifickým, mnohdy matoucím stylem komunikace s politiky.

A tým nastupujícího prezidenta sází na spolupráci s influencery i do budoucna. „Je to způsob, jak přiblížit politiku mladým lidem, pro které třeba na první pohled nemusí být zajímavá,“ vysvětlovala krátce po volbách mluvčí zvoleného prezidenta Markéta Řeháková, proč by měl mít Hrad influencera.

Kdo a jak přesně bude s prezidentskou kanceláří na komunikaci s mladými spolupracovat, Pavlův tým zatím oficiálně neoznámil. Sám Pavel před časem v té souvislosti zmínil právě Špačka.

Jaký měli influenceři vliv na letošní volby? Jak a o jakých tématech by měla prezidentská kancelář s mladými lidmi komunikovat? A co mladá generace očekává od nastupujícího prezidenta?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Stát chystá změny, které se dotknou většiny, nebo dokonce všech rodičů malých dětí v Česku. Vláda zvažuje zkrácení doby rodičovské dovolené, zvýšení příspěvku i pobídku pro střídání u dítěte. Jaký to může mít na rodiny dopad?

Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z FIS VŠE a think-tanku IDEA při CERGE-EI.

Úpravy příspěvků pro rodiče malých dětí chce vláda předložit do konce roku. Podle plánu ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dostanou víc peněz ty páry, které se při péči o dítě vystřídají.

Nově mají být dva měsíce příspěvku nepřenosné. Stát je proplatí jen druhému z rodičů, který o potomka primárně nepečuje, což v Česku bývá častěji otec. Střídání přitom nebude povinné. Pokud se pro něj ale rodiče nerozhodnou, peníze jim propadnou. Přesnou podobu návrhu mají v příštích týdnech ještě ladit koaliční experti na sociální problematiku.

Opatření by přitom mělo přijít co nejdříve – Česku to nařizuje Evropská komise. „Jde o směrnici EU o worklife balance, která říká členským státům, že musí být určitá část rodičovské, kterou má čerpat druhý rodič,“ vysvětlil Jurečka.

Pětikoalice letos zároveň uvažuje o navýšení příspěvku. Jurečka by přidal 50 tisíc korun, stejnou částku by chtěli i Piráti. Opozice by dala ještě víc, SPD navrhuje růst o 90 tisíc a ANO dokonce o 100 tisíc korun. V současné době na jedno dítě připadá rodičovský příspěvek 300 tisíc. Naposledy se zvedal o 80 tisíc před třemi lety. Na stole je přitom i varianta, že navýšení celkové částky by se mohlo podmínit právě zmíněným střídáním rodičů.

Zvyšování rodičovského příspěvku má tento týden řešit na několika mimořádných schůzích svolaných z podnětů opozičního hnutí ANO Sněmovna.

Měli by dostat rodiče malých dětí přidáno? Nebylo by vhodnější zavést diskutovanou valorizaci příspěvku než ho nesystematicky občas navyšovat? A jaký dopad by mohly mít plánované změny vlády na české rodiny?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Obstrukční „peklo“ ve Sněmovně pokračuje. Poslanci se dohadují o úpravě valorizace penzí už třetím dnem v kuse. Opozice se pokouší blokovat jednání dosud největšími obstrukcemi. Má vláda šanci změny důchodů prosadit?

Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).

O sporném vládním návrhu na snížení mimořádné červnové valorizace důchodů se poslanci přou už od úterý. Ve středu si potvrdili projednávání ve stavu legislativní nouze a schválili pořad schůze. Schůzi protahuje opozice, která nesouhlasí s vládním plánem snížit červnovou valorizaci důchodů na 760 korun. Podle současného zákona by měla být zhruba o tisícovku vyšší. Kabinet chce ale prosadit změnu, aby se tolik neprohluboval schodek státního rozpočtu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který zákon za vládu předkládá, v noci na čtvrtek ve Sněmovně řekl, že zachování současného způsobu valorizace důchodů by znamenalo v příštích deseti letech celkové zatížení pro státní rozpočet zhruba 600 miliard korun povinných výdajů. Návrh kabinetu by toto zatížení snížil na zhruba 316 miliard korun.

Opozice ale protestuje i proti tomu, že se vláda snaží změnu prosadit zrychleně v legislativní nouzi. Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš opakovaně vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby vláda důchodovou novelu stáhla. „Tak to zastavte a zkuste se s námi normálně bavit,“ vzkázal koalici Babiš s tím, že doufá, že se podaří přesvědčit nastupujícího prezidenta Petra Pavla, aby zákon o nižší valorizaci důchodů případně vetoval.

Podle Jurečky by koalice i přes odpor opozičních stran ráda dokončila jednání o penzích ve Sněmovně do konce týdne.

Prosadí kabinet změny růstu penzí? Je fér měnit pravidla během hry a schvalovat novelu zrychleně v legislativní nouzi? A neměla vláda myslet na úpravy valorizace důchodů dříve?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Poslanecké sněmovně se naplno rozhořela bitva o důchody. Plán vlády na zrychlené projednání úpravy růstu penzí rozčílil opozici, která se rozhodla blokovat jednání dolní komory obstrukcemi. Má stát šetřit právě na důchodcích?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.

Sporná vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod se lidem od června navýší o 760 korun. Tedy zhruba o tisíc korun méně, než předpokládají dosud platná zákonná pravidla. Kabinet změnu zdůvodňuje snahou zpomalit zadlužování státu. Podle důvodové zprávy tak stát ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok celkem 33 miliard korun.

Opozice obviňuje vládu, že o nutnosti mimořádné valorizace důchodů věděla předem, ale vyčkávala kvůli výsledku prezidentských voleb. Mluví také o okrádání důchodců. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale byla pro kabinet rozhodujícím impulzem až čísla o lednové inflaci, která výrazně překročila předpoklady. Nařčení odmítá i premiér. „Nikdo nemůže říct, že nezvyšujeme penze. Jen upravujeme parametry, aby se skokově neutrhly,“ řekl Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Opozičním poslancům také vadí, že se vláda snaží prosadit snížení červnové valorizace penzí zrychleně v legislativní nouzi. Například podle místopředsedy poslanců ANO Aleše Juchelky kabinet jedná protiprávně. I tyto argumenty ale pětikoalice odmítá. A odkazuje se na dva verdikty Ústavního soudu týkající se pandemického zákona, který Parlament prosadil také ve stavu legislativní nouze.

„Jde o obrovské finanční prostředky. Nejde jen o letošní červen, ale to zvyšuje základ pro všechny další valorizace a všechno, co se týká penzí. Je správné do toho zasáhnout,“ dodal Fiala.

Na čem a na kom by měla vláda šetřit, jsou to právě důchodci? Potřebují další růst penzí? Nerostly už důchody dost? A nenarušuje tento spor mezigenerační solidaritu?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.

Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.

Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kvůli válce na Ukrajině a závislosti na dodávkách z Ruska se Česko už rok potýká s energetickou krizí. Dlouho panovaly dohady, zda a jak regulovat v zimě topení domácností, nebo zda hrozí pozastavování průmyslu. Máme už vyhráno?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Ceny elektřiny a plynu začaly v souvislosti s válkou na Ukrajině raketově růst loni v létě. Například velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se loni v srpnu kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až k ceně 350 eur za megawatthodinu. Koncem února, rok od začátku konfliktu, cena plynu klesla pod 50 eur za megawatthodinu a je tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících.

Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu. A podle odborníků se cena může zase kdykoliv zvýšit. Například v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

Zejména právě díky dovozu LNG ze Spojených států se evropským zemím podařilo zásobníky plynu před touto zimou naplnit.

Jsou Česko i celá Evropská unie schopné se odstřihnout ruského plynu dlouhodobě? Končí už pomalu energetická krize v Evropě? A kdy se dočkáme nižších účtů za energie?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po rekordních pěti měsících od voleb má Praha konečně nové vedení. Na dosavadní vleklá vyjednávání radní podle kritiků ale zatím navázali v podobném duchu – hned první jednání odložili. Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká?

Hostem Ptám se já byl nový pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

„Práce na více než sto procent“, s těmito slovy představil nový primátor hlavního města minulý týden svou radu. Hned její první jednání, které se mělo uskutečnit v pondělí 20. února, bylo ale z technických důvodů odloženo. Pražští radní se mají na prvním řádném zasedání setkat o týden později, v pondělí 27. února. Zasedání má ve čtvrtek ještě předcházet takzvaná „předrada“, na které se její členové vzájemně seznamují s tím, co chystají předložit na pondělním zasedání.

Důvodem pro odklad jednání bylo podle Svobody zajištění techniky a instalace softwarů pro jednotlivé radní. Takový postup na twitteru kritizoval například opoziční zastupitel na pražském magistrátu, starosta Prahy 7 a lídr hnutí Praha Sobě Jan Čižinský. Koalici v souvislosti s tím označil za ospalou.

Narážel tím i na fakt, že povolební vyjednávání v Praze se táhla rekordně dlouho, celkem pět měsíců. Komunální volby na magistrát loni na podzim vyhrála koalice Spolu, která získala 19 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO se 14 mandáty. Piráti mají 13 zastupitelů a Praha Sobě 11 mandátů. Pět zastupitelů získalo hnutí STAN a tři SPD. Koalici nakonec vytvořilo Spolu s Piráty a STAN. ANO, Praha Sobě a SPD skončily v opozici.

Svoboda, který byl primátorem hlavního města už mezi lety 2010 a 2013, dal kvůli staronové funkci k dispozici svoje posty ve sněmovních výborech. Odstupuje i z místa přednosty gynekologické kliniky a také ukončuje členství ve správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny. Tento týden také podle svých slov ukončil lékařskou praxi. Poslancem chce ovšem vedle funkce primátora zůstat i dál.

Jaké budou první kroky radních pod vedením staronového primátora? Co metropoli v příštích čtyřech letech čeká? A vydrží pohromadě koalice, která tak složitě hledala po volbách shodu?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Změny na Pražském hradě se blíží. Zvolený prezident Petr Pavel nastoupí do úřadu už za dva týdny. Jeho tým v čele s kancléřkou Janou Vohralíkovou intenzivně pracuje na převzetí úřadu. Jak bude Hrad pod novým vedením fungovat?

Hostem Ptám se já byla budoucí kancléřka zvoleného prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková, která dosud působí ve funkci kancléřky Senátu.

Inaugurace zvoleného prezidenta Petra Pavla se bude konat 9. března ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Kromě přípravy slavnostního ceremoniálu za účasti všech poslanců a senátorů a dalších čestných hostů musí Pavlův tým postupně převzít prezidentskou kancelář.

Její budoucí šéfka Vohralíková zatím podle svých slov dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Vratislava Mynáře mimo jiné informace o organizační struktuře a tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu nebo průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Vohralíková po poslední schůzce s Mynářem minulý týden uvedla, že závěrečný protokol z auditu hospodaření Hradu a jemu podřízených organizací kancelář stále nemá k dispozici. Podle šéfa NKÚ Miroslava Kaly by měl být závěr kontroly hotový za několik týdnů.

Zvolený prezident Petr Pavel před časem přitom oznámil, že by chtěl do inaugurace ještě jeden audit. Podle Kaly ale tak rychlá kontrola není možná. Příští prezident také v médiích zmínil, že po své inauguraci chce nechat Hrad prohlédnout z hlediska bezpečnosti. Podle svých slov se obává mimo jiné odposlechů.

Jak se zatím týmu Petra Pavla daří přebírání prezidentské kanceláře? Jak moc bude potřeba Hrad po éře Miloše Zemana a jeho spolupracovníků „vyvětrat“? A jak se s novým vedením změní personální obsazení úřadu prezidenta?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tento týden uplyne rok od války na Ukrajině. Západ od začátku Kyjevu pomáhá dodávkami zbraní, informacemi, cvičením vojáků i sankcemi uvalenými na Rusko. Jak dlouho s podporou vydrží? A jak se daří modernizace české armády?

Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

V pátek 24. února to bude přesně rok, co na Ukrajinu vtrhla ruská vojska, a rozpoutala tak největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Zvláštní vojenská operace, kterou Moskva původně plánovala na tři dny, ruským stratégům nevyšla. A to i díky silnému odporu Ukrajinců a vojenské a další pomoci západních zemí. Konflikt se ale změnil ve vleklou opotřebovávací válku, jejíž konec je zatím v nedohlednu.

Podle šéfky resortu obrany Jany Černochové události minulého roku zcela změnily bezpečnostní situaci. Na dnešním velitelském shromáždění v Praze také prohlásila, že bylo jasné, jak moc jsme za posledních 30 let zaspali. Postup Západu podle ní musí být jednotný a účinný.

Česko, které se do pomoci Ukrajině intenzivně zapojilo hned od začátku války, zatím Kyjevu darovalo nepoužívaný vojenský materiál z vlastních armádních zásob asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně Ukrajincům posílají i tuzemští zbrojaři. Loni do země vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun. Z bezpečnostních i taktických důvodů stát rozsah pomoci přesně neuvádí.

Spojené státy tento týden oznámily, že v rámci zahraniční vojenské spolupráce poskytnou Česku v přepočtu asi 4,4 miliardy korun na modernizaci armády jako částečnou kompenzaci za techniku poskytnutou Ukrajině. Už na podzim přislíbily přes dvě miliardy korun. Ministerstvo obrany také koncem ledna dostalo v přepočtu asi 155 milionů korun od Evropské unie. Další částky se budou vyplácet postupně v následujících letech.

Jak dlouho Západ vydrží pomáhat Ukrajině? Nedojdou zbraně a munice? Co může ještě poskytnout Česko? A jak přistoupí k výzvě k navýšení výrobních kapacit vojenského materiálu.

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Příští týden to bude rok, kdy na Ukrajinu vtrhla ruská armáda. V konfliktu už přišly o život statisíce lidí včetně tisíců civilistů. Velká část země je zpustošená. Ukrajinci ale přes to všechno úspěšně vzdorují. Jak dlouho vydrží?

Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině a čerstvý držitel ceny Ferdinanda Peroutky Martin Dorazín.

Brzy to bude rok, kdy Moskva zahájila invazi na Ukrajinu. Ruská vojska vtrhla do země 24. února 2022. Po řadě neúspěchů na frontě v létě a na podzim spustil Kreml na začátku loňského října pravidelné vzdušné útoky na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. Konflikt už stál život sta tisíce lidí, včetně tisíců civilistů. Organizace spojených národů na začátku únoru potvrdila smrt 7 155 civilistů, včetně 438 dětí. Upozornila také, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více.

Ukrajinci čelí útokům ruské strany prakticky denně. V noci na dnešek Moskva opět podnikla na ukrajinském území sérii vzdušných úderů. Podle tamních úřadů hlásilo zásahy několik oblastí, většinu střel a dronů ale sestřelila protiukrajinská obrana. Například ve Lvovské oblasti na západě země rakety podle místní správy poškodily zařízení kritické infrastruktury.

Jak se po roce války Ukrajinci drží? Hrozí očekávaná ruská ofenziva, nebo jde o plané strašení? A jak má Ukrajině dál pomáhat Západ?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ceny v tuzemských obchodech jsou rekordní. Jejich poklesu se lidé podle expertů dočkají nejdřív na jaře. Vláda chce proto prověřit marže zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců. Pomůže to?

Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Zboží v regálech tuzemských obchodů stále zdražuje. Ceny potravin v Česku v prosinci meziročně vzrostly o 27,2 procenta. Například ve Francii zdražily o 13,1 procenta, v Německu o 20,5 procenta. A světový index cen potravin již deset měsíců klesá. Experti se shodují, že cenovky se v Česku budou přepisovat nahoru ještě v únoru, poklesu by se mohli spotřebitelé dočkat nejdřív na jaře.

Vysoké ceny potravin, ale i rostoucí náklady zemědělců a potravinářských podniků řešili zástupci Agrární a Potravinářské komory na začátku února na jednání s vládou. Kabinet Petra Fialy (ODS) slíbil, že prověří ceny u zemědělců, potravinářů i obchodních řetězců a zjistí výši obchodní přirážky jednotlivých sektorů. Na vysoké ceny některých potravin, například cukru, nedávno upozorňoval i sám šéf resortu zemědělství Nekula.

Kdo může za rostoucí ceny v obchodech? Kdy se zdražování zastaví? Měla by vláda dělat opatření ke snížení cen? A co pro to dělá Ministerstvo zemědělství?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hnutí ANO opouští jeden z vnitrostranických kritiků, primátor Ostravy Tomáš Macura. Hnutí se podle něj nedokáže změnit. Právě na změny, včetně obměny tváří nejužšího vedení, teď přitom ANO sází. Kudy se vydá?

Hostem Ptám se já byl první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček, který nově řídí stínovou vládu.

Z řad ANO v pondělí vystoupil jeden z jeho dlouholetých členů a také hlasitých kritiků z poslední doby, ostravský primátor Tomáš Macura. Uvedl, že se nemůže smířit se směřováním hnutí, které je podle něj zcela odlišné od doby, kdy do něj vstupoval. Současně s tím prý už nevěří, že by na tom mohl ještě něco změnit. Lídři ANO včetně Karla Havlíčka už reagovali, že je Macurovo rozhodnutí nepřekvapilo. Nejužší vedení hnutí ANO projednalo svoje další směřování a výsledek prezidentských voleb minulou středu v centrále na pražském Chodově. Expremiér, šéf hnutí ANO a neúspěšný prezidentský kandidát Andrej Babiš po schůzce oznámil, že dál zůstává předsedou hnutí a poslancem. „Konečně jsem pochopil, jak to funguje. Musíte tam být vždycky, když se kliká, jinak jsou v kancelářích. Je to fajn práce, já si to užívám,“ řekl k činnosti ve Sněmovně. Uvedl také, že nikdy neřekl, že bude rezignovat. Tvářemi hnutí podle něj ale teď mají být místopředsedové Alena Schillerová a Karel Havlíček.

Babiš získal v nedávných prezidentských volbách 2,4 milionu hlasů. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel ho porazil zhruba o 960 tisíc hlasů, když ho podpořilo téměř 3,36 milionu lidí. „Můžeme konstatovat, že zisk 2,4 milionu hlasů je pro ANO skvělý výsledek a jednoznačná motivace pro další práci a obhajobu zájmů této skupiny voličů, jimiž Fialova vláda pohrdá a soustavně je ignoruje,“ řekl Babiš.

Kam směřuje hnutí ANO a na které voliče chce cílit? Co znamená současný úkrok stranou Andreje Babiše pro budoucnost jeho politického projektu? A kdo je teď faktickým šéfem hnutí?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruské jednotky se na Ukrajině dávají do pohybu. Podle varovných informací vojenských expertů a zpravodajců se Moskva chystá na velkou ofenzivu. Jak zásadní vliv na další vývoj války by to mohlo mít? A jak může dál pomáhat Západ?

Ukrajina čelí další sérii vzdušných útoků ruských sil. Sirény se v pátek rozezněly napříč celou zemí. Ruské střely a bezpilotní letouny zasáhly několik energetických zařízení na východě, jihu i na západě. Exploze byly hlášené z Kyjeva, Kryvého Rihu nebo Poltavské, Kirovohradské a Charkovské oblasti. Podle ukrajinských úřadů Moskva ve čtvrtek večer vypustila na Ukrajinu také bezpilotní letouny íránské výroby.

Bylo to zhruba v době končícího mimořádného summitu vrcholných představitelů Evropské unie v Bruselu, na který poprvé od zahájení ruské agrese na Ukrajinu osobně zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten požádal unijní státníky o rychlejší dodávání zbraní včetně stíhaček. A také o to, aby sedmadvacítka ještě letos zahájila rozhovory o vstupu Ukrajiny do Evropské unie. Dočkal se ale hlavně příslibů další podpory, bez konkrétních závazků.

Jak se z pohledu NATO vyvíjí válečný konflikt na Ukrajině? Jakou další pomoc může Západ Kyjevu nabídnout? A pošlou země NATO požadované stíhačky?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Šéfové Unie jednají na mimořádném summitu o Ukrajině, migraci a podpoře ekonomik. Na setkání unijních špiček poprvé od téměř ročního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu dorazí i prezident Zelenskyj. Jakou podporu se mu podaří získat?

Hostem Ptám se já byl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).

Dva týdny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu, který Moskva zahájila 24. února 2022, projednají politické špičky Evropské unie na mimořádném summitu desátý balík sankcí. Ty by měly omezit příjmy, z nichž Kreml válku financuje. Očekává se, že unijní státy také potvrdí dodávky dalších zbraní, a to včetně dlouho diskutovaných německých tanků Leopard 2.

Jednání se v Bruselu poprvé od začátku války osobně účastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten chce s unijními kolegy hovořit o dalších potřebách své země, která usiluje o rychlý vstup do Evropské unie. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky by na schůzce měli potvrdit, že Unie bude pomáhat, dokud to bude potřeba.

Pro podporu si Zelenskyj tento týden už zajel do Velké Británie, kde se setkal s premiérem Rishim Sunakem a králem Karlem III. Večeřel také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem.

Česko patří k zemím, které od začátku války na Ukrajině intenzivně pomáhají v humanitární i vojenské sféře. Premiér Petr Fiala (ODS) i šéf resortu zahraničí Lipavský tento týden zopakovali, že vláda hodlá v podpoře Kyjeva pokračovat i nadále.

Jakou pomoc válkou zasažené Ukrajině unijní lídři schválí? Bude to stačit? A co bude pro naši diplomacii znamenat blížící se změna na Pražském hradě a konec desetileté éry Miloše Zemana?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Čechy zřejmě ani letos nečeká lehký rok. Vláda se chce konečně pustit do ozdravení zadlužené státní kasy. Resort financí chystá úspory i zvyšování příjmů státu. Jaké daně porostou? A na čem a na kom bude stát šetřit?

Hostem Ptám se já je hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.

Po prezidentských volbách má kabinet Petra Fialy (ODS) dostatek prostoru na nepopulární rozpočtová opatření. Nezbytné kroky pro ozdravení veřejných financí ostatně avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už před volbami.

Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný. Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos celkově hospodařit s příjmy 1,93  bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy.

Snížení strukturálního schodku vláda označuje jako svoji prioritu. Na konkrétních návrzích teď pracuje s odborníky. Opírá se přitom zejména o doporučení Národní ekonomické rady vlády. Cílem změn a chystaných úsporných opatření je snížit strukturální schodek státního rozpočtu nejméně o 70 miliard. V rozhovoru pro Seznam Zprávy Stanjura řekl, že na expertní úrovni by se měla jednání uzavřít tento týden. S úpravami by pak chtěl kabinet přijít v průběhu jara. A ministr financí se netají tím, že daně se v Česku výrazně promění. Týkat by se to mělo například nemovitostí, živnostníků, stavebního spoření nebo alkoholu a cigaret.

Jak se vláda vyrovná s energetickou krizí a zdražováním? Jak se promění daňový mix? Na koho změny dopadnou nejvíc? A jak těžké měsíce nás doopravdy čekají?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli. I kvůli směřování zahraniční politiky země. K jednání čtveřice vrcholných představitelů došlo po letech. Bude česká diplomacie zase jednotná?

Hostem Ptám se já je předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Zvolený prezident Petr Pavel se sešel s dalšími třemi nejvyššími ústavními činiteli premiérem Petrem Fialou (ODS), předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) ve středu večer. Pavel uvedl, že by do budoucna rád dělal taková setkání jednou za čtvrt roku. A označil schůzku čtveřice čelných představitelů státu za návrat k normálu.

V komunikaci hlavy státu s jeho dalšími představiteli jde o zásadní obrat. Například se šéfem Senátu jednal dosluhující prezident Miloš Zeman naposledy v létě 2020 kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Zeman byl přitom proti této cestě, protestovala tehdy i Čína.

A Tchaj-wan plánuje na konci března navštívit i předsedkyně Poslanecké sněmovny. Cestu chystá už několik měsíců. Čína ji teď, den po schůzce Pekarové Adamové s příštím prezidentem, označila za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. Peking už tento týden také protestoval proti pondělnímu telefonátu Pavla s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Na čem se čtveřice vrcholných představitelů domluvila? Jak se jejich nová spolupráce projeví na chodu země? A kam bude směřovat naše zahraniční politika?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nově zvolený prezident Petr Pavel už se pustil do práce, mimo jiné skládá svůj tým. Na Hrad s ním půjde řada nových tváří. Kdo mu bude radit s justičními kroky? A co novou hlavu státu v této oblasti po éře Miloše Zemana čeká?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Wintr z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

S novou hlavou státu přijdou v březnu na Hrad nové tváře. Zvolený prezident Petr Pavel chce celý tým představit v příštích týdnech. Jednou z jeho nejbližších spolupracovnic bude Jana Vohralíková, současná vedoucí Kanceláře Senátu. Ta na postu vedoucí Kanceláře prezidenta republiky vystřídá Vratislava Mynáře. V čele poradců má být Tomáš Richter, podnikatel a zakladatel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který pomáhal s Pavlovou prezidentskou kampaní. Média zmiňují i jméno ekonomického poradce bývalého guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy, který už dřív sestavoval Pavlův expertní tým.

V souvislosti s poradci v justici Pavel zmínil, že se v průběhu kampaně radil i s ústavními právníky Janem Kyselou a právě Janem Wintrem. Ten v minulosti opakovaně upozorňoval, že dosluhující prezident Miloš Zeman se často pohybuje na hraně, nebo dokonce za hranou nejvyššího zákona, a působí tak řadu problémů. Například blokováním jmenování členů vlády, naposledy Petra Hladíka na post šéfa resortu životního prostředí. Celý desetiletý vztah Zemana s Ústavou odborník na ústavní právo nedávno popsal jako „smutný příběh“.

Jak narovnat Ústavu po éře Miloše Zemana? Kam až můžou sahat pravomoci prezidenta? Jak se osvědčila jeho přímá volba? A co čeká na novou hlavu státu po jejím předchůdci?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezidentské volby skončily pro expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše historickou porážkou. Pro jeho hnutí je to zároveň třetí volební neúspěch v řadě. Zhodnotit ho má za týden předsednictvo. Kudy se bude ANO ubírat dál? A s kým?

Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák.

Expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš odešel z prezidentských voleb s výraznou ztrátou. Volilo ho necelých a 2 a půl milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc míň než jeho protikandáta Petra Pavla. Sám Babiš prohru uznal, výsledek přesto označil jako famózní. Jako neúspěch svého předsedy nebo celého hnutí ANO nehodnotí volby ani jeho čelní představitelé jako Alena Schillerová nebo Karel Havlíček.

Podle dalšího z místopředsedů hnutí, hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka, se ale potvrdilo to, na co upozorňoval před volbami. Sám přitom veřejně vyjádřil podporu Petru Pavlovi.

O dalším směřování hnutí ANO a jednání Ivo Vondráka má předsednictvo hnutí jednat 8. února.

Jsou kritici uvnitř hnutí ANO v menšině? Pootočí jejich hlasy kormidlem hnutí? Nebo část členů stranu opustí?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nově zvolený prezident Petr Pavel získal od lidí rekordní počet hlasů. Vyhrál ve většině krajů i v zahraničí. Zabodoval taky u lidí, kteří v prvním kole podpořili Pavla Fischera a Danuši Nerudovou. Jak silný je to závazek?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity a prezidentská kandidátka, která v prvním kole voleb obsadila třetí místo, Danuše Nerudová.

Petr Pavel vystřídá po deseti letech v prezidentském úřadě Miloše Zemana. Generálovi ve výslužbě dalo svůj hlas téměř 3,36 milionu lidí. Tedy zhruba o 960 tisíc více než jeho protikandidátovi Andreji Babišovi (ANO).

Ve svém prvním projevu po zvolení Pavel řekl, že Češi musí své problémy řešit jako jedno společenství. „V této zemi nevidím vítězné a poražené voliče. Vyhrály hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Tyto hodnoty jsem připraven svojí službou nejen na Hrad, ale i do naší republiky vrátit,“ uvedl. S tím souhlasí i Danuše Nerudová, která Pavla podpořila v kampani před druhým kolem voleb.

Jaký je hlavní úkol pro nového prezidenta? Jak by měl naložit s podporou mladých voličů? A bude spolupráce Petra Pavla a Danuše Nerudové pokračovat?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V boji o prezidentský úřad porazil politický nováček Petr Pavel Andreje Babiše s velkou převahou, získal o téměř milion hlasů navíc. Přesto expremiér a šéf ANO označil toto skóre za famózní. Co výsledek znamená pro jeho hnutí?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 28. ledna v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.

Petr Pavel vyhrál prezidentské volby se ziskem 58,32 procenta hlasů. Andreje Babiše volilo 41,67 procenta voličů. Celkově pro Pavla hlasovalo téměř 3,36 milionu lidí, tedy zhruba o 960 tisíc víc než pro šéfa hnutí ANO. Generála ve výslužbě si tak vybral rekordní počet lidí. Dosavadní prvenství držel prezident Miloš Zeman, který pěti lety dostal mandát od 2,85 milionu občanů.

Andrej Babiš uznal svou porážku na sobotní tiskové konferenci ve štábu ANO na pražském Chodově. Zároveň vyzval své podporovatele, aby jeho prohru přijali také. Odmítl, že by dělal negativní kampaň a požádal Petra Pavla, aby vyzval své voliče k uklidnění emocí. „Zkuste žít bez Babiše, přestaňte ráno vstávat s nenávistí k Babišovi a večer usínat,“ uvedl.

Předsednictvo ANO podle expremiéra 8. února vyhodnotí kampaň a představí svou další strategii.

Kdo přispíval k tomu, že byla prezidentská kampaň tak vyhrocená? Jak velký neúspěch je takový propad v hradním klání pro celé ANO? A kam bude Andrej Babiš a jeho hnutí směřovat po volbách?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Boj Petra Pavla a Andreje Babiše o Hrad jde do finále. Spolu s vrcholící kampaní veřejný prostor zaplavily lživé a zavádějící informace, včetně zprávy o údajném Pavlově úmrtí. Jaký měly dezinformace na prezidentské klání vliv?

Hostem Ptám se já byla Pavla Nýdrle, volební manažerka týmu Petra Pavla. Do pořadu byla pozvána i volební manažerka Andreje Babiše Tünde Bartha, ale na pozvání nereagovala.

V pátek a v sobotu čeká Čechy druhé kolo prezidentských voleb, ve kterém vyberou, kdo po deseti letech vystřídá v čele státu prezidenta Miloše Zemana. Expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš i jeho protikandidát generál ve výslužbě Petr Pavel se v cílové rovince svých kampaní snažili získat přízeň voličů hlavně v debatách v médiích a na sociálních sítích.

Pavel se přitom musel se svým týmem soustředit nejen na odrážení útoků svého protikandidáta, ale také na stupňující se dezinformace, mezi nimi třeba manipulativně sestříhané video nebo lživé zprávy o Pavlově údajném úmrtí. Tento útok oba kandidáti odsoudili.

Byla prezidentská kampaň mezi prvním a druhým kolem špinavější, než se čekalo? Co ji ovlivnilo nejvíc? Jak do klání o Hrad zasáhly dezinformace a jak s nimi před volbami bojovat?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Do otevření volebních místností zbývá přesně jeden den. Už zítra Češi ve druhém kole prezidentských voleb vyberou, zda Miloše Zemana na Hradě vystřídá Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Co jejich souboj nakonec rozhodne?

Hostem Ptám se já je sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop.

Už v pátek a v sobotu si budou lidé volit nového prezidenta. V prvním kole vyslali do finálového boje o Hrad expremiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše a generála ve výslužbě Petra Pavla. Ti měli dva týdny na to, aby přesvědčili své voliče jít k volbám i podruhé, ale také na to, aby získali voliče nové.

V prvním kole přitom každý z kandidátů lovil hlasy v jiných vodách. Zatímco Babiš výrazněji uspěl u voličů v chudých obcích s vysokou nezaměstnaností, Pavel nasbíral nejvíce podpory ve větších městech a u vysokoškoláků. Příběhy z konkrétních obcí, kde prezidentští kandidáti napoprvé drtivě uspěli, přinesly Seznam Zprávy také ve speciální sérii reportáží.

U koho bude bodovat Andrej Babiš a u koho Petr Pavel ve druhém kole? Podaří se některému z nich získat hlasy z tábora svého protivníka? A do jaké míry mohli kandidáti ovlivnit rozhodování voličů svými výjezdy do regionů?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Před druhým kolem prezidentských voleb hledá Andrej Babiš hlasy, kde se dá. Včetně kostelních lavic. Od věřících za to ale sklízí hlavně kritiku. Co je za Babišovým obratem k Bohu ve skutečnosti?

Hostem Ptám se já byl římskokatolický kněz, teolog a sociolog Tomáš Halík.

Andrej Babiš je dlouhodobým propagátorem astrologie. Na svůj vztah k vyšší moci teď více upozornil po prvním kole prezidentských voleb, kdy se vydal navštívit kostel Pražského Jezulátka. Tam ho sice bosí karmelitáni, kteří kostel spravují, nepustili, protože se nechtěli stát součástí Babišovy kampaně, z Jezulátka se ale i tak stal jeden ze symbolů druhého kola prezidentského klání. Expremiér ho v kampani opakovaně využívá. Prohlašuje, že ho u sebe neustále nosí a že věří v jeho moc. Zároveň uvádí, že sám věřící není, ale do kostela chodí, když má příležitost.

Pomocí víry také expremiér a předseda hnutí ANO vysvětloval, proč v neděli nakonec dorazil do zatím poslední předvolební debaty České televize se svým protikandidátem generálem Petrem Pavlem. I když do poslední chvíle tvrdil opak. Za změnou jeho názoru údajně byla bohoslužba v Chrámu svatého Víta, které se v neděli zúčastnil.

Podle některých politologů a odborníků na marketing se tak Babiš snaží získat konzervativnější část voličů. Například těch, kteří v prvním kole volili Pavla Fischera. Podle jiných může cílit i na takzvané „něcisty“, tedy lidi věřící v jakousi vyšší moc. Podle praktikujících věřících a některých kněží, včetně Tomáše Halíka, Babiš ale církev zneužívá. Sám Halík vyjádřil podporu Petru Pavlovi.

Zneužívá Andrej Babiš víru pro svou kampaň? Pomůže mu Jezulátko i v druhém kole boje o Hrad? A mají církevní představitelé doporučovat věřícím, koho by měli volit?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už tři měsíce uplynuly od chvíle, kdy se na veřejnost poprvé dostalo jméno Petra Hladíka coby kandidáta na nového ministra životního prostředí. Dodnes se jím ale lidovecký politik nestal. Proč na něm lidovci tak zarputile trvají?

Hostem Ptám se já byl náměstek na Ministerstvu životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Místopředseda KDU-ČSL a někdejší brněnský politik Petr Hladík byl v říjnu minulého roku stranou nominován na post ministra pro životní prostředí, kam měl nastoupit po Anně Hubáčkové, která rezignovala ze zdravotních důvodů. Jmenování ale oddálil policejní zásah na brněnské radnici, kde Hladík působil jako první náměstek primátorky.

Hladík v případu figuruje jako podezřelý, obviněn nebyl, i přesto dal premiér prezidentovi návrh na jmenování Hladíka do funkce až koncem prosince. Zeman, který se s Hladíkem na začátku roku setkal, má ale k lidoveckému kandidátovi výhrady, odmítnutí Hladíka ale za protiústavní nepovažuje.

Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, zatím Hladíka jmenoval náměstkem resortu.

Proč o Hladíka na postu ministra lidovci tak stojí? Věří, že nový prezident přestane blokovat jmenování? A mlžil Hladík ohledně své role v policejním vyšetřování kauzy s přidělováním brněnských městských bytů?

---

Ptám se já, Marie Bastlová. Rozhovory Marie Bastlové s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Andrej Babiš před druhým kolem prezidentských voleb ostře útočí na svého soupeře Petra Pavla. Mimo jiné i kvůli vazbám na exdiplomata Petra Koláře. Jsou jeho útoky oprávněné?

Hostem Ptám se já byl exdiplomat a podporovatel Petra Pavla Petr Kolář.

Expremiér a lídr hnutí ANO opakovaně vyčítá svému soupeři v druhém kole boje o prezidentský hrad komunistickou minulost a nedostatek politických zkušeností a zpochybňuje jeho profesní kariéru.

Nejnověji začal vytahovat vazby Petra Pavla na bývalého diplomata Petra Koláře. Mluví o něm jako o zákulisním lobbistovi, který Pavla ovládá. Kolář Pavlovi pomáhal už předtím, než kandidaturu oficiálně ohlásil, a objížděl s ním školy spolu s besedami v rámci projektu Pro bezpečnou budoucnost. Kolář zároveň tvrdí, že oficiálním členem Pavlova týmu není.

Je tomu opravdu tak? Jakou roli Petr Kolář má? A jakou by měl v případě, pokud by Pavel prezidentské volby vyhrál?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslanecká sněmovna jedná už od úterý na mimořádné schůzi, na jejímž konci bude hlasování o vyslovení nedůvěry. Koná se na popud zákonodárců ANO, ačkoliv je předem jasné, že nemají dost hlasů, aby dokázali kabinet Petra Fialy svrhnout.

Hostem Ptám se já byl místopředseda poslaneckého klubu ANO Aleš Juchelka.

Politici vládní koalice kritizují stranu Andreje Babiše, že zneužívá parlamentní diskuzi výhradně k podpoře svého předsedy v boji o Hrad. ANO se ale brání. Prý je důležité, aby vláda vyložila karty za situace, kdy se země ocitá v krizi.

Schůzi dostali na začátku pod svou taktovku zástupci vládních stran. Mají totiž více řečníků s přednostním právem. Tuhle taktiku ale opozice opět napadla. Prý se jedná o ministerskou sebechválu. Každopádně parlamentní diskuze se tak hodně protáhla. V tomto volebním období se jedná už o druhý pokus vyslovit vládě nedůvěru.

Může tak opozice posílit pozice prezidentského kandidáta Babiše? A co si od mimořádné diskuze slibují jeho spolustraníci?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Předvolební kampaň před prezidentskými volbami vstupuje do druhé fáze. A to ohlášením nebývale silné spolupráce finalisty a kandidátky, která se do úzkého souboje o Pražský hrad nedostala. Jak plánuje podpořit Petra Pavla?

Hostem Ptám se já byla ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, která obsadila v žebříčku prezidentské volby v prvním kole třetí místo, Danuše Nerudová.

Danuše Nerudová oznámila na společné tiskové konferenci s Petrem Pavlem, že o vítězství v přímé volbě budou společně usilovat nejen oni dva, ale také jejich týmy. Tvář horkého favorita se mimoto objeví na reklamních plochách patřících jeho dosavadní volební rivalce.

Dnešní tisková konference navíc není jejich poslední společné vystoupení. Už tento týden se Nerudová i Pavel objeví na mítinku v Ostravě. A generál ve výslužbě také slíbil, že témata mladých, s nimiž přišla bývalá rektorka, si vezme za svá, jestli se stane příští hlavou státu.

Bude tento tandem dostatečně silný, aby ve volbách získal větší podporu než předseda ANO Andrej Babiš?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Začínají dva týdny, které se v Česku ponesou ve znamení prezidentských voleb. Finalisté naplno využijí zbývající čas, aby mobilizovali své voliče nebo naopak přesvědčili potenciální příznivce soupeře, že mají ve druhém kole zůstat doma. Andrej Babiš zaútočil nevybíravě na svého rivala ihned po sečtení hlasů prvního kola.

Hostem Ptám se já byl politolog z brněnské Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI Lubomír Kopeček.

Máme před sebou dva týdny, ve kterých bude v Česku málokoho zajímat něco jiného, než druhé kolo prezidentských voleb. A že to nebudou dva týdny selanky, ukázala hned první tiskovka jednoho z finalistů, Andreje Babiše.

Bývalý premiér se nevybíravě pustil do svého soka, včetně připomínky Pavlovy komunistické minulosti. A to navzdory faktu, že se Babiš marně snaží už léta o to, aby ho soud zprostil nařčení ze spolupráce s totalitní tajnou policií StB.

Petr Pavel má v plánu se co nejdřív sejít s některými neúspěšnými kandidáty, aby s nimi projednal, jak ho chtějí podpořit. Důležité totiž je, aby zklamaní voliči nezůstali po debaklu svých favoritů doma.

Přesunou se další voliči ANO směrem k vyzyvateli jejich dosavadního lídra, Petru Pavlovi, podobně jako moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák? Nebo dokáže Andrej Babiš mobilizovat víc voličů nespokojených s vládou, než v prvním kole?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po mnoha týdnech intenzivní kampaně je rozhodnuto. Voliči poslali do druhého kola voleb Petra Pavla a Andreje Babiše. Ten druhý se přitom vyhýbal debatám i otázkám novinářů. Zvolí Andrej Babiš takovou taktiku i do druhého kola? A čeká nás od bývalého expremiéra tvrdá konfrontační kampaň?

Hostem Ptám se já je místopředseda ANO Karel Havlíček.

Šéf hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš má podle expertů jen omezené možnosti, jak vyhrát druhé kolo prezidentských voleb. Přesvědčit víc lidí, aby přišli k volbám, půjde jen těžko – účast přes 68 procent je už tak rekordní. Lze tak čekat ostrý boj mezi dvěma postupujícími kandidáty.

Andrej Babiš se přitom alespoň do prvního kola snažil negativní kampani proti svým sokům vyhnout - alespoň to tvrdí jeho marketéři. A nechodil ani do televizních debat, až na tu poslední na televizi Nova.

Už včera ale Babiš ve svém volebním štábu ostře zaútočil na Petra Pavla. Uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. Místopředseda hnutí ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák mezitím v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že kvůli Babišově „nepovedenému proslovu“ dokonce zvažuje, že opustí hnutí.

První místopředseda ANO Karel Havlíček zase varoval, že prezidentský úřad by neměl být v rukou kandidáta, kterého podporuje vládní koalice. Prezidentem by prý měl podle něj být někdo z opozice, kdo se dokáže vymezit vůči současné koalici a hájit zájmy těch, kdo s vládou nesouhlasí.

Jakou taktiku zvolí hnutí ANO do druhého kola? A co říká výsledek Andreje Babiše v prezidentských volbách o podpoře voličů jeho hnutí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má dva finalisty v boji o prezidentský úřad a oba dva s minulostí v KSČ. Jak Petr Pavel, tak Andrej Babiš byli před rokem 1989 členy strany. Komu může minulost za režimu více uškodit?

Hostem Ptám se já byl historik Eduard Stehlík, podporovatel generála Pavla.

Petr Pavel svůj vstup do KSČ v roce 1985 označil opakovaně za chybu. Nejčastěji je mu ale vyčítáno, že za komunismu nastoupil na zpravodajské studium. A v sobotu se do něj kvůli tomu ve svém volebním štábu opřel i Andrej Babiš. „Víte, v které zemi v Evropě a blízko nás je prezidentem komunistický rozvědčík? Ano, máte pravdu – v Rusku. Prezident Putin byl vysazen a nasazen jako agent KGB v 80. letech v Berlíně. A na toto byl připravován pan Pavel – aby byl vysazen v týlu nepřítele,“ řekl Babiš na Pavlovo konto.

Babiš zároveň zmínil, že se proti němu samotnému před druhým kolem chystají kompromitující materiály o jeho údajné spolupráci se sovětskou tajnou službou KGB.

Expremiér a šéf hnutí ANO byl přitom od roku 1982 veden jako agent komunistické Státní bezpečnosti pod krycím jménem Bureš. Babiš dlouhodobě spolupráci odmítá a soudí se kvůli tomu, ačkoliv soud už několikrát potvrdil opak.

Mohou Babišovi v boji o křeslo na Pražském hradě pomoci útoky na Pavlovu studijní minulost v komunistickém režimu? A jak důležité je pro voliče téma antikomunismu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Výsledek prvního kola prezidentských voleb je velmi těsný. Do finálového boje o Pražský hrad vstupuje jako první Petr Pavel, následovaný Andrejem Babišem. Bude kampaň před druhým kolem o to nevybíravější, o co menší jsou rozdíly v zisku hlasů hlavních rivalů?

Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.

K volebním urnám zamířilo v pátek a v sobotu skoro sedmdesát procent lidí. Z toho jich zhruba jedna třetina volila Petra Pavla a druhá třetina Andreje Babiše. Poslední z favoritů Danuše Nerudová skončila třetí, s poměrně výrazným odstupem. Zůstala pod hranicí čtrnácti procent hlasů.

Skoro okamžitě po skončení sčítání, v sobotu navečer, vystoupil před novináře bývalý premiér a několikrát zaútočil na svého volebního rivala. Zmínil Pavlovu předlistopadovou minulost, a to dokonce v souvislosti s ruským prezidentem Putinem.

Petr Pavel oplátkou označil Babišovy výroky za „kňučení“ a řekl, že jestli bude zbývající kampaň předsedy ANO stejná jako tisková konference po prvním kole, bude to z jeho strany „samá lež“.

Máme se připravit na dva týdny nevybíravého odstřelování mezi finalisty prezidentské volby? A kdo má větší šanci stát se hlavou státu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Přesně za jeden den, v pátek ve 14:00, se Čechům otevřou volební místnosti a budou v prvním kole vybírat nástupce Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci. Jaká témata volby rozhodnou?

Hostem Ptám se já byl sociolog a šéf STEM Martin Buchtík.

Mezi 13. a 14. lednem Češi rozhodnou o tom, kdo postoupí do druhého kola prezidentských voleb. Z devíti kandidátů budou nakonec moci vybrat osm - v minulém týdnu z volebního klání odstoupil odborový předák Josef Středula ve prospěch bývalé rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové.

Od kampaní se přitom v posledním týdnu přesunula pozornost především k televizním debatám mezi kandidáty. Dvou, ze tří naplánovaných debat se zatím nezúčastnil expremiér Andrej Babiš, kterého soud začátkem týdne zprostil obžaloby v kauze Čapí hnízdo.

Jak velkou roli budou mít debaty v rozhodování voličů? A která témata jsou pro voliče stěžejní? A jaký smysl má zákaz zveřejňování předvolebních průzkumů pár dní před volbami?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V prezidentských volbách není Marek Hilšer nováčkem, přesto to zatím vypadá, že od minulých voleb mnoho dalších voličů, kteří by ho chtěli podpořit v souboji o prezidentský post, nezískal. Věří si pořád v boji o nejvyšší ústavní funkci?

Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Marek Hilšer.

Vedle svého kolegy ze Senátu Pavla Fischera usiluje o prezidentský úřad podruhé. Aniž by mu průzkumy veřejného mínění dávaly letos větší šance než před pěti lety. Tehdy skončil na pátém místě s necelými devíti procenty hlasů.

Přes nízká čísla i výzvy k odstoupení ve prospěch některého ze silnějších kandidátů z boje vycouvat nehodlá. Na svých webových stránkách slibuje voličům naději a tvrdí, že chce být občanský kandidát.

I přesto se ale raději spolehl na podporu senátorů než na podpisy z ulice. Sbírat je sice začal, na získání potřebného počtu podpisů ovšem nakonec rezignoval.

Proč chce být vlastně prezidentem? Co si od voleb slibuje? A jak by změnil úřad, kdyby ho přízeň voličů vynesla na Pražský hrad?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Patří mezi jedny z prvních, o kterých se jako o možných kandidátech na Hrad spekulovalo, a dnes patří také mezi hlavní favority letošních prezidentských voleb. Má šanci vyhrát?

Hostem Ptám se já je kandidát na prezidenta, generál ve výslužbě Petr Pavel.

Byl členem KSČ, školil se na rozvědčíka armády komunistického Československa, pak ale přišla revoluce a jeho čekala kariéra už v demokratické armádě. Dotáhl to na náčelníka generálního štábu a pak i šéfa vojenského výboru NATO – tedy na druhou nejvyšší pozici v Severoatlantické alianci. Nikdy nebyl aktivním politikem.

Jako o možném prezidentském kandidátovi se o něm spekulovalo dlouho, svou kandidaturu ale oficiálně potvrdil až v září 2022. Necelý týden před volbami patří společně s expremiérem Andrejem Babišem, kterého v pondělí zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi favority voleb.

Jaký by byl prezident? Jak by dohnal chybějící politické zkušenosti? A kde sám sebe vidí, kdyby neproběhl listopad 1989?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Expremiéra a kandidáta na prezidenta Andreje Babiše jen pár dní před prvním kolem prezidentských voleb zprostil soud obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Co to znamená pro Babiše i jeho hnutí ANO?

Hostem Ptám se já byl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO).

Pražský městský soud v pondělí nepravomocně osvobodil Babiše i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo. Babiš byl v kauze, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách, s přestávkami stíhán od roku 2017.

Podle žalobce Jaroslava Šarocha měl Babiš na přelomu let 2007 a 2008 stát za vyvedením společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodejem akcií svým dětem a partnerce. Tak, aby Čapí hnízdo splňovalo podmínky k získání dotace pro malé a střední podniky.

Podle soudce Jana Šotta ale skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem a sám Babiš vnímá rozsudek jako důkaz nezávislosti justice. Zatím přitom není jasné, jestli kauza nebude mít dalšího dohru - jelikož verdikt není pravomocný, může se ještě státní zástupce Šaroch odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.

Jak hodnotí soud zástupci ANO? A může jeho výsledek přinést Babišovi nové hlasy v boji na Hrad?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Do prezidentské volby chce zasáhnout podruhé. Před pěti lety vzbudila jeho kandidatura rozruch, když navzdory poměrně pozdnímu nástupu šplhaly jeho preference rychle vzhůru. Překvapí i tentokrát?

Hostem Ptám se já byl prezidentský kandidát Pavel Fischer.

Ačkoliv v posledních prezidentských volbách skončil už v prvním kole, Pavel Fischer obsadil v prezidentském pelotonu třetí místo a v politice zůstal. Následně totiž uspěl v boji o senátorské křeslo a mezi senátory a poslanci také získal podporu pro svou současnou kandidaturu na nejvyšší ústavní funkci.

Tentokrát mu ale průzkumy veřejného mínění příliš velké šance nedávají. Předpokládaná voličská podpora kolísá v jeho případě aktuálně kolem čtyř procent hlasů. Poměrně nedávno proto také čelil tlaku na odstoupení z boje o Hrad ve prospěch některého ze silnějších kandidátů. Odejít předem ale odmítl.

V politice se dlouhodobě hlásí ke konzervativním hodnotám a média i veřejnost nejvíc zaujaly jeho kritické výroky vůči manželství pro stejnopohlavní páry nebo na adresu adopcí do těchto rodin.

Co si od volebního boje slibuje tentokrát? A považuje své konzervativní názory za výhodu, nebo spíš hendikep v současné české politice?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?

Je uznávaný vědec, osm let vedl jako rektor Univerzitu Karlovu, byl členem KSČ a čelil kritice za uzavření smlouvy se společností Home Credit. Během covidové pandemie patřil mezi vědce, kteří zpochybňovali vládní restrikce a odmítal třeba povinné očkování. Proč šel do boje o Hrad?

Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Tomáš Zima.

Ze všech dosavadních průzkumů to vypadá, že bývalý rektor Univerzity Karlovy je jasným outsiderem těchto voleb. Dlouhodobě se drží na konci kandidátské devítky a preference mu sociologové přisuzují dokonce pod jedno procento.

Zima se především zapletl do vysvětlování, jak to největší a nejprestižnější česká univerzita má se spoluprací s totalitní Čínou a kontroverzní byly i jeho postoje k pandemii onemocnění covid-19, kdy vydával stanoviska, že se nemá panikařit a celkově nemoc, na kterou zemřelo až 40 tisíc lidí, ze začátku zlehčoval. A dokonce dostal anticenu Zlatý Bludný koviďák od Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Mimo jiné se bývalému rektorovi vyčítá jeho členství v KSČ. Na své fakultě dokonce za studentských let vedl Socialistický svaz mládeže.

Jak vnímá svou komunistickou minulost? Čím chce voliče oslovit a má vůbec jeho kandidatura cenu? A jaké vztahy by měla mít ČR s Čínou?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Patří mezi tři favority prezidentských voleb. Je žena a je mladá, což sama ráda zdůrazňuje. Je ekonomka, profesorka a v podstatě nováček v politice. Má šanci zvítězit?

Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Generál Petr Pavel, expremiér Andrej Babiš a ekonomka Danuše Nerudová - tihle tři se v posledních týdnech perou o první příčky v průzkumech voličských preferencí v prezidentských volbách a každý z nich má podle expertů šanci získat přes čtvrtinu voličských hlasů.

Pokud by v přímé volbě prezidenta zvítězila, stala by se Nerudová první ženou v čele České republiky. Jenže na lítý boj to nevypadá jen z průzkumů, ale i z průběhu kampaně. Třeba Nerudová v ní musela vysvětlovat hlavně kauzu rychlostudentů a problematických titulů na Mendelově univerzitě v době, kdy ji vedla, a pak také obavy z možného střetu zájmů vzhledem ke kariéře jejího muže.

Její vysvětlení přitom stojí na tvrzení, že za nic nemůže, protože fakultu, kde k problémům docházelo, vedl děkan, jenž nese zodpovědnost.

Proč dále trvá na tom, že nepochybila? Co podle ní volby rozhodne? A jak by využívala prezidentských pravomocí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ještě před pár týdny nebylo jasné, jestli se mezi kandidáty na Hrad zařadí. Stížnosti Karla Diviše ale Nejvyšší správní soud vyšel vstříc, a proto se začátkem prosince zařadil do devítky zájemců o prezidentskou funkci. Má šanci uspět?

Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Karel Diviš.

Jeho kampaň pár týdnů stála kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra, pak ho ale do volebního klání vrátil Nejvyšší správní soud. Býval moderátorem sportovních relací a politika ho prý láká už delší dobu. Předvolební průzkumy mu ale zatím nedávají velkou šanci na zvolení – podle nich by ho volily asi jen 2,3 procenta obyvatel.

Ani nízké preference ale zakladatele a šéfa technologické firmy IDC-softwarehouse neodrazují a v kampani plánuje pokračovat. Diviš už v lednu loňského roku, kdy kandidaturu oznámil, řekl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát hlas. Prezident by podle něj měl mít rád lidi a měl by mít dobré srdce.

Opravdu věří, že z pozice outsidera má šanci postoupit do druhého kola? A koho by v případě neúspěchu podpořil? A rozuměl by si s vládou Petra Fialy?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

České předsednictví Evropské unii skončilo a je na čase, aby se vláda začala plně soustředit na řízení země. V příštích měsících plánuje úpravu svého programového prohlášení, slibuje najít úspory ve výši 70 miliard a zásadní reformy - třeba tu důchodovou. Kde chce vláda šetřit?

Hostem Ptám se já byl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Právě důchody stále více zatěžují veřejné rozpočty. Loni narostly výdaje o desítky miliard kvůli mimořádným valorizacím a náklady zvýšil i nebývalý počet lidí, kteří si zažádali o předčasný důchod, protože to vycházelo výhodněji. A podobná situace by mohla být i v letošním roce, kdy nás další mimořádná valorizace penzí čeká.

Podle Jurečky se ale v sociální oblasti dá v současné době šetřit jen těžko, řada změn by podle něj měla přijít až s důchodovou reformou a stát by se měl aktuálně soustředit spíše na příjmovou stránku rozpočtu. Pomoci by mělo například zvýšení některých daní nebo dokonce forma vracení státní pomoci podniky, které už překonaly krizovou dobu.

Koho zatím vláda v krizi nechává, jsou podle všechno někteří občané, kteří dlouhé týdny čekají na vyplacení dávek úřady práce. Ty v některých regionech nápor žadatelů nestíhají odbavovat.

Kdy vláda zpomalí růst důchodů? Kdy začnou lépe fungovat úřady práce, aby včas stihly lidem vyplácet potřebnou státní pomoc? A jaké daně by vláda chtěla zvýšit?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Desetileté období, kdy v čele České republiky stál jako prezident Miloš Zeman, pomalu končí. Příští prezident nastoupí do funkce v době, kdy se lidem žije nejhůře za mnoho let. Jaký bude jeho nejdůležitější úkol?

Hostem Ptám se já byl bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Evropa i svět má za sebou mimořádně složitý rok, zásadně poznamenaný ruským útokem na Ukrajinu a řadou ekonomických problémů, které válka po celém světě vyvolala. Lidé zchudli, v Česku víc než v mnoha dalších zemích. A neblahé důsledky válečného konfliktu včetně třeba vysokých cen energií si neseme i do roku 2023.

Českou politickou scénu přitom čeká zásadní událost hned zkraje roku. Pomalu totiž končí desetileté období, kdy v čele státu stál prezident Miloš Zeman, a Češi si už za pár dní ve třetí přímé volbě prezidenta vyberou novou hlavu státu. V přímé volbě se utká devět kandidátů, kteří dokázali sehnat dostatek voličských podpisů nebo podporu poslanců a senátorů a obstáli před Ministerstvem vnitra nebo s odvoláním u Nejvyššího správního soudu.

Nová hlava státu před sebou bude mít přitom řadu úkolů. Kromě řady krizí, kterým Česko čelí, bude muset nový prezident jmenovat například velkou část soudců Ústavního soudu, včetně jeho předsedy.

Jaké největší výzvy čekají na budoucího prezidenta? A jaký bude odkaz éry Miloše Zemana?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jeden z nejlepších dirigentů současnosti Jakub Hrůša zaznamenal ohromný úspěch. Teprve jako druhý Čech v historii se stane hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden.

Hostem Ptám se já byl dirigent Jakub Hrůša.

Do vedení legendárního operního tělesa nastoupí Hrůša v září 2025. K jeho výběru poznamenal ředitel Královské opery Oliver Maers, že v Londýně oceňují na českém dirigentovi „nejen jeho vynikající uměleckou tvorbu, ale taky velkorysost a vřelost jeho osobnosti.“

Hrůša je v současnosti šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie. Zároveň často vede další světová hudební tělesa v Evropě i v zámoří, včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků nebo třeba Newyorské filharmonie. Vřele ho vítají taky vyhlášené operní domy. A to zdaleka není všechno.

Hrůša se svou nahrávkou pořízenou u německé nahrávací společnosti, také probojoval do nejužšího finále prestižních cen International Classical Music Awards.

Co ho ve vedení londýnské Královské opery čeká? A jak se tvoří program tak výjimečného souboru?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropa, pohořel ale na olympijských hrách. Co všechno mu dává sport?

Hostem Ptám se já byl horolezec Adam Ondra.

Ani těm, kdo nepatří mezi skalní fanoušky lezení, určitě neunikly úspěchy fenomenálního českého lezce Adama Ondry. Už před lety uchválil fotkami z výstupu na legendární stěnu El Capitain, kde se snažil výrazně vylepšit rekord v tom, jak rychle tuhle stěnu zdolat. A nedávno se předvedl i na domovské půdě - předvedl první volný prvovýstup cesty Zvěřinec v Holštejně, kterou označil za svoji druhou nejtěžší zdolanou lezeckou linii a jako první pokořil také nejstrmější převis Česka v propasti Macocha.

Ondra se lezení věnuje od malička a ti , kdo tento sport sledují si ho mohou pamatovat už jako desetiletého kluka, který při lezení na kolmých stěnách působí jako pavouk. Dnes se dostal do bodu, kdy je jedním z nejlepší světových lezců současnosti. Nestaví si před sebe hranice a ke každé překážce přistupuje jako k výzvě. Má medaile z mistrovství světa i Evropy, pohořel ale na olympijských hrách.

Co považuje za svůj největší úspěch? Jak jde dohromady rivalství na závodech a skutečné přátelství na skalách? A jaké výzvy by rád zdolal?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Po letech, kdy Česko i zbytek Evropy řešily v zimě hlavně covidovou pandemii, poznamenává letošní chladnou sezonu epidemie jiných respiračních nemocí. Ať už se jedná o chřipku, nebo RSV – tedy respirační syncytiální virus.

Hostem Ptám se já byl epidemiolog IKEM Petr Smejkal.

Třeba v pražské MHD je docela jasně vidět a slyšet, kolik lidí se virům neubránilo. Rýma, kašel, jasné příznaky. A podle Ministerstva zdravotnictví není situace o moc lepší ani v dalších regionech.

Zvlášť nebezpečné je to teď pro děti zhruba do dvou let. Hlavně miminka se nedovedou s viry dobře vypořádat. Dětské jednotky intenzivní péče se na řadě míst proto rychle plní. Situaci nepomáhá ani fakt, že je už několik týdnů v podstatě nedostupný Nurofen pro malé pacienty.

A dá se předpokládat, že předvánoční večírky a následná vánoční rodinná setkání epidemickou situaci moc nevylepší.

Co nás tedy v nejbližších týdnech čeká? A má ještě smysl očkovat se proti chřipce nebo covidu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

České předsednictví Evropské sedmadvacítce končí a z Evropy se ozývají slova chvály. Praha zvládla složité výzvy, dojednala celou řadu kompromisů a na závěr významně posunula i evropskou zelenou politiku. Máme být na co pyšní?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer.

Letošní předsednictví má s tím v roce 2009 společného asi jen máloco. Tehdy v polovině předsednictví padla vláda Mirka Topolánka a bylo po parádě. Ostatně možná i kvůli téhle neblahé zkušenosti se vláda tentokrát rozhodla předsednictví před veřejností v podstatě utajit. Neprovázela ho žádná kampaň, ani žádné prezentace úspěchů. A úspěch to přitom nakonec byl - alespoň tak o tom, jak Česko v posledním půlroce vedlo Radu EU, teď mluví řada unijních představitelů.

Své předsednictví Česko zakončilo dvěma zásadními dohodami. Tou první je dohoda na revizi systému obchodování s emisními povolenkami, kterou se Unie přihlásila k ústřednímu bodu Zelené dohody pro Evropu s cílem učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální.

Další klíčovou dohodou je dohoda na cenovém stropu u plynu, který by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur za megawatthodinu.

Máme být na předsednictví pyšní? Proč vláda vedení unie lépe nepromovala a nevyužila ho k přiblížení bruselských institucí veřejnosti? A jsou dobrou zprávou na závěr dojednané dohody

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.

Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.

Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.

Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.

Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Stále víc lidí v Česku šetří a měnit to nehodlá ani o Vánocích. Někteří prostě nemají na výběr. Podle průzkumu si víc než čtvrtina může dovolit kupovat pouze základní potraviny. Jak hluboko do kapsy ještě budeme mít?

Hostem Ptám se já je ekonom Štěpán Křeček.

Letošní Vánoce budou v Česku jiné, převážně skromnější než v minulých letech. Lidé začínají kvůli vysokým cenám šetřit a za dárky nebo sváteční tabuli nechtějí nebo nemůžou utrácet tolik jako dřív.

Podle průzkumu společnosti KRUK, která spravuje pohledávky na tuzemském a slovenském trhu, si 28 % českých domácností může dovolit nakupovat jen základní potraviny. Víc než polovina pak vyhledává cíleně pouze zlevněné zboží.

To všechno vede nevyhnutelně k tomu, že se tenčí zisky obchodníků, pro které je předvánoční období zásadní. V sezóně od listopadu do Štědrého dne běžně zaznamenali až třetinu ročních tržeb. Letos to zřejmě bude jinak.

Vyřeší výrobci poptávku po levnějším zboží tím, že nabídnou horší kvalitu? A je možné zlehčovat problém chudnutí české společnosti odkazem na plné košíky v pražských supermarketech?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Matematik a miliardář Karel Janeček se nechce smířit s tím, že Nejvyšší správní soud potvrdil jeho vyřazení z prezidentských voleb, a hodlá se obrátit na Ústavní soud, po kterém chce žádat dokonce odklad přímé volby.

Hostem Ptám se já byl podnikatel Karel Janeček.

V prezidentském souboji zůstává i po zásahu Nejvyššího správního soudu devět kandidátů. Některá jména se ale proměnila. Do boje může zasáhnout původně vyřazený Karel Diviš, naopak o registraci přišla Denisa Rohanová. Kvůli tomu, že svou kandidaturu opřela o zákonodárce z minulého volebního období.

Denisa Rohanová se s tímhle rozhodnutím ale nechce smířit a plánuje se obrátit na Ústavní soud. Stejně jako Karel Janeček, který zůstává i po vynesení verdiktu mimo hru. Podle něj zvítězil formalismus a lpění na údajně nelogických pravidlech. Chce proto přesvědčit Ústavní soud, aby uznal, že jsou pravidla protiústavní, nebo dokonce odložil termín prezidentských voleb.

K tomu ještě podotkl, že kvalitu příslušného zákona kritizuje i samotný Nejvyšší správní soud. Vyzval proto Parlament ke změně pravidel pro sběr podpisů. Podle soudce Ivo Pospíšila Ministerstvo vnitra zřejmě nedokáže ověřit údaje na peticích a garantovat, že je tohle ověření správné.

Měl by do přímé volby zasáhnout také Ústavní soud? A změnilo by to reálný poměr sil v prezidentské kampani?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Sedmi ústavním soudcům končí příští rok mandát. Jmenování jejich nástupců bude jedním z klíčových úkolů po nástupu nového prezidenta. Pokud totiž nebudou včas vybráni a schváleni Senátem, Ústavnímu soudu hrozí zablokování. Jaký hlas dnes na Ústavním soudu chybí?

Hostem Ptám se já byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Ústavní soud by v příštím roce měla čekat velká škatulata. Končí totiž mandát sedmi jeho soudcům – z čela Ústavního soudu musí v létě 2023 odejít také Pavel Rychetský, kterému vyprší desetiletý mandát.

Česko bude mít přitom od března příštího roku nového prezidenta a pravomoc jmenování nových ústavních soudců, včetně jeho předsedy, by měla připadnout jemu. Zatím to ale vypadá, že by se Miloš Zeman chtěl s funkcí rozloučit dalším kontroverzním krokem. Naznačil totiž, že by před březnovým koncem svého mandátu chtěl nového předsedu jmenovat sám, což by podle mnohých expertů bylo protiústavní. Spekuluje se přitom o jménech současného ústavního soudce Josefa Fialy nebo ústavního právníka Jana Svatoně.

A ještě jedna čerstvá zpráva z justice – Nejvyšší správní soud tento týden rozhodl, kdo má a nemá právo účastnit se prezidentských voleb. Vyřadil kandidátku Denisu Rohanovou, která se opírala o hlasy bývalých poslanců, a do hry naopak vrátil měsíc před volbami Karla Diviše. Se svou stížností u soudu neuspěl ani podnikatel Karel Janeček.

Jak moc přešlapy v registracích ovlivňují regulérnost voleb? Jak by měl budoucí prezident reagovat, pokud mu Miloš Zeman „vyfoukne“ pravomoc jmenovat šéfa Ústavního soudu? A jak Rychetský hodnotí dvacet let svého působení u Ústavního soudu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dnes je to přesně měsíc do prvního kola prezidentských voleb. Mezi kandidáty jsou ale už teď jasní favorité – Danuše Nerudová, Petr Pavel a expremiér Andrej Babiš. Kdo z nich má největší šanci na výhru? A jak s preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu?

Hostem Ptám se já byl marketér Jaroslav Poláček, který v roce 2013 stál za kampaní Karla Schwarzenberga.

Zatímco do prvního kola klání o prezidentský úřad chybí ještě několik týdnů, podle průzkumů to vypadá, že by z něj mohl vzejít „skokan roku“. Respektive skokanka – podle agentury Median měla ekonomka Danuše Nerudová v letošním květnu podporu jen 3,5 % dotazovaných. Podle průzkumu z přelomu listopadu a prosince by ale Nerudovou podpořilo 28 procent respondentů, což jí poprvé zajistilo první místo. Expremiéru Babišovi by model přisoudil 26,5 procenta hlasů a generálovi ve výslužbě Petru Pavlovi, který byl dlouhou dobu jedním z favoritů, 23,5 procenta.

Podle průzkumu by v druhém kole Nerudová dokonce mohla porazit Babiše poměrem hlasů 60 : 40. Podle expertů je za dramatickým vzestupem Nerudové dobře zpracovaná kampaň a jedná se o nejzajímavější moment dosavadního volebního klání.

Je ovšem otázkou, jak s dosavadními preferencemi zahýbá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o třech podnětech, které mohou počet kandidátů změnit. Na ten se totiž obrátili podnikatelé Karel Janeček a Karel Diviš, jež Ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, protože nepředložili dostatečný počet podpisů. Zatímco Janečkově žádosti soud nevyhověl, Karel Diviš podle jeho rozhodnutí kandidovat může.

Skupina senátorů podporujících kandidáta Marka Hilšera také zpochybnila kandidaturu Denisy Rohanové opírající se o hlasy bývalých poslanců. Soud ji z boje o Hrad nakonec vyřadil.

Jak může rozhodnutí NSS zahýbat s voličskými preferencemi? Kdo vede kampaň zatím nejlépe a kdo naopak pohořel? A může ještě nějaká událost voličské preference drasticky změnit?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezidentská kampaň jede naplno. O nejvyšší ústavní funkci se uchází devět lidí, které do voleb zaregistrovalo Ministerstvo vnitra. A stejně jako se v této devítce rýsují favorité, tak má i své outsidery – včetně bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy. Čím chce dohnat své soupeře?

Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta, akademik a lékař Tomáš Zima.

Ani v aktuální prezidentské kampani nechybějí zástupci akademického světa. Po Jiřím Drahošovi, který před pěti lety zůstal jen těsně za Milošem Zemanem, usilují o nejvyšší ústavní funkci dva bývalí šéfové vysokých škol. Zatímco někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová patří mezi favority, Tomáš Zima, jenž vedl osm let Univerzitu Karlovu, zůstává podle průzkumů na opačném konci předvolebního pelotonu.

Předstihl ho například i Karel Janeček, u kterého není jisté, jestli se do volby zapojí. Ministerstvo vnitra je proti a teď věc posuzuje Nejvyšší správní soud. Tomáš Zima chtěl původně získat kandidaturu sběrem podpisů z ulice. Jelikož ale usoudil, že by potřebných padesát tisíc podpisů získat nemusel, nebo alespoň ne včas, spolehl se nakonec na senátorskou podporu.

Měla by ho už tahle komplikace odradit od prezidentského klání? A co si vlastně slibuje od tohoto souboje, ve kterém – alespoň podle průzkumů – má jen mizivé šance?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Velká inflace posledních měsíců lidem výrazně ubírá na příjmech a hlavně na úsporách. Ekonomové upozorňují, že reálné příjmy lidí klesly nejvíce za posledních mnoho let. Jak hlubokou krizi máme před sebou?

Hostem Ptám se já byla ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

Veřejný prostor plní zprávy o tom, jak lidé chudnou kvůli tomu, jak jim dramaticky klesají příjmy a to nejdéle za dlouhou dobu. Tlačí na ně jak rostoucí inflace, ale často i problémy s cenami energií. Odborníci tvrdí, že avizovaná vládní opatření proti drahotě u nejchudší části společnosti nezaberou a vybízejí k sociálnímu tarifu nebo úlevám pro nejzranitelnější skupiny.

Vláda Petra Fialy přitom dlouhodobě proklamuje, že „nenechá nikoho padnout“. Hlavní nástroj, s nímž vláda dosud přišla, jsou přitom stropy na ceny energií. Takové opatření může přijít stát až na 130 miliard korun ročně. Na příspěvky na bydlení a přídavky na děti se přitom ročně vyplácí méně než deset miliard korun. A podle expertů by právě takové dávky stálo za to znásobit.

Jak má a může lidem pomáhat vláda? A jak fungují mezinárodní sankce uvalené na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Lidé mají jen pár let, aby dokázali zabránit tragickému kolapsu ekosystémů. Tvrdí to OSN, která kvůli tomu svolala do kanadského Montrealu světovou konferenci. Jaké kroky teď nezbytně musíme přijmout?

Hostem Ptám se já byl biolog David Storch.

Na základních obrysech záchranného plánu se tento a příští týden snaží dohodnout zástupci bezmála dvou set zemí světa v kanadském Montrealu. Koná se tu celosvětová konference OSN o biodiverzitě – COP15.

Podle zástupkyně OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremové na tom přírodní rozmanitost nebyla v lidských dějinách nikdy tak špatně jako nyní. Cílem globálního setkání je udržet při životě ekosystémy, které zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.

Právě hraniční situace, ve které se příroda nachází, vede státníky k tomu, aby se pokusili během čtrnácti dnů shodnout na tom, jak tento problém řešit. Za základ se považuje potřeba začít chránit ještě v této dekádě zhruba třetinu pevniny a oceánů. V takovém případě je podle vědeckých závěrů ještě možné vrátit přírodním systémům postupně ztracenou rovnováhu.

Jak složité je nejen najít potřebnou shodu napříč různými státy a kontinenty? A jaké části planety jsou nejohroženější?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Nejpozději do týdne má Nejvyšší správní soud rozhodnout, jestli vyhoví námitkám proti registraci prezidentských kandidátů, kterou má na starosti ministerstvo vnitra. Na základě čeho rozhodne?

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Jan Kysela.

Do přímé volby pustil resort vnitra devět kandidátů, včetně hlavních favoritů. Dvanáct lidí naopak z boje vyřadil. Proti tomu se ohrazuje pětice odmítnutých, včetně Karla Diviše, kterému chybělo pouhých 116 platných podpisů a Karla Janečka, kterému úředníci neuznali ani jeho vlastní podpis, kvůli nečitelnému počátečnímu číslu občanského průkazu.

Na soudce se obrátila i skupina senátorů, která posílá do prezidentského klání Marka Hilšera. Vadí jim, že registraci získala Denisa Rohanová, ačkoliv svou kandidaturu založila na podpisech bývalých poslanců, kteří v současné Sněmovně chybějí.

Mluvčí Nejvyššího správního soudu vysvětluje, že soud může přikázat příslušnému resortu, aby kandidátní listinu zaregistroval nebo její registraci naopak zrušil. V případě, že v práci úředníků najde velké mezery.

A ještě jedna zpráva - v médiích se objevují informace, že dosluhující prezident Miloš Zeman chce s odloženou účinností jmenovat novým předsedou Ústavního soudu ústavního soudce Josefa Fialu. O něm by měla přitom rozhodovat až budoucí hlava státu - mandát Pavla Rychetského končí půl roku po zániku mandátu současného prezidenta.

Může to Zeman udělat? Jak může soudní výrok zamíchat kartami v prezidentské volbě? A je na čase přemýšlet o ústavních změnách v souvislosti s dopady přímé volby na politické prostředí v Česku?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajina se znovu stává cílem mohutných vzdušných útoků. Dál umírají civilisté a desetitisíce lidí se ocitají bez proudu. Jak pokračuje konflikt na Ukrajině?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Už druhý den za sebou zaznamenala ruská vojenská letiště útoky na letadla i na důležitou infrastrukturu. Ruská strana opakuje, že se jedná o útoky ukrajinských dronů, což Kyjev zatím oficiálně nepotvrdil. Spekuluje se o tom, jestli má ukrajinská armáda takové prostředky, aby zasáhla i stovky kilometrů vzdálené cíle. Pokud je ovšem informace pravdivá, znamenalo by to, že Ukrajina dokáže zasáhnout strategické základny nepřítele i hluboko na jeho území.

Mezitím ruská armáda znovu zaútočila na Ukrajinu ze vzduchu. Podle informací ze sociálních sítí se jednalo o střely s plochou dráhou letu vystřelené z bombardérů a vojenských lodí. Napadená země vyhlásila letecký poplach.

Na jihu v Záporožské oblasti si údery vyžádaly nejméně dva lidské životy a do krytů, včetně metra, se museli schovat i obyvatelé hlavního města. Bez proudu se ocitla skoro polovina Kyjevské oblasti a výpadky zaznamenali i na severu Ukrajiny. Ostatně je to právě energetická infrastruktura, která se v posledních týdnech stává terčem ruských raket nejčastěji.

Jakou taktiku volí ruský vládnoucí režim? A čeho může dosáhnout?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V prezidentských volbách kandiduje už podruhé. Marek Hilšer si za pět let přesto nedokázal sehnat občanské podpisy a potřeboval nominaci senátorů. Jak chce oslovit voliče? A má po druhé šanci?

Hostem Ptám se já byl senátor Marek Hilšer.

Před pěti lety se do volby dokázal dostat i jako úplně neznámý lékař, který není závislý na žádné politické straně a nemá na politiku peníze. Marek Hilšer tehdy dostal téměř půl milionu hlasů a ty později přetavil do mandátu senátora. Letos ale vyráží do boje o Hrad po druhé.

Zájem jít do prezidentských voleb znovu de facto oznámil už po volbách v roce 2019. A přestože měl díky tomu oproti jiným kandidátům jistý náskok, na rozdíl od nich se nerozhodl jít cestou sběru voličských podpisů, ale podporu si vyjednal v Senátu.

Podle posledních průzkumů se mezi ostatními kandidáty drží Hilšer až na pátém místě - za expremiérem Andrejem Babišem, generálem Petrem Pavlem, ekonomkou Danuší Nerudovou a odborovým předákem Josefem Středulou.

Co víc dokáže nabídnout oproti minulé volbě? A stačí jako téma kampaně to, aby zdůrazňoval svoji nezávislost?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je jedním z devíti zaregistrovaných kandidátů v letošních prezidentských volbách. Je z nich asi nejméně veřejně známá, kandiduje díky podpisům poslanců, kteří už dnes ale ve Sněmovně nesedí, a nemá zatím žádné peníze na kampaň. Čím chce přesvědčovat voliče?

Hostem Ptám se já byla kandidátka na prezidentku a prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

Rohanová je mezi současnými kandidáty na prezidenta rozhodně překvapením. Na rozdíl od dalších kandidátů se totiž nedalo narazit na její podpisové stánky v ulicích, protože voličské podpisy jednoduše nepotřebovala. Rozhodla se totiž opřít o hlasy poslanců – jenže těch, kteří už zákonodárci rok nejsou, protože loni na podzim mandát neobhájili, a ještě v době, kdy prezidentské volby nebyly vyhlášeny.

Ačkoliv sítem ministerstva vnitra na rozdíl třeba od Karla Janečka nebo Karla Diviše prošla, včera dorazila na Nejvyšší správní soud stížnost senátorů, kteří legitimitu vstupu Rohanové do předvolebního boje zpochybňují.

Pokud nedá soud senátorům za pravdu, pro Rohanovou to nebude první zkušenost s volebním kláním. V roce 2014 kandidovala v komunálních volbách za Úsvit přímé demokracie v Kralupech nad Vltavou a o tři roky později do Sněmovny za stranu Referendum o vystoupení z EU.

Věří, že má opravdu šanci na úspěch? A jaké má názory? A kde chce na svou kampaň sehnat peníze?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinu čekají obzvlášť kruté zimní válečné měsíce. Země se stále častěji halí do tmy a zimy. Rusové neustále útočí na ukrajinskou infrastrukturu a narušují dodávky elektřiny a tepla pro miliony lidí.

Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.

Podle ukrajinské strany ruské invazní síly zasáhly raketovým nebo dělostřeleckým ostřelováním na 32 000 civilních objektů, především soukromých nebo obytných domů, a přes 700 objektů kritické infrastruktury, jako jsou rozvodny elektřiny, letiště, mosty nebo sklady ropy. Jen tři procenta zaznamenaných útoků mířila na vojenská zařízení.

Světová zdravotnická organizace, ale i samotní Ukrajinci upozorňují také na stovky útoků na zdravotnická zařízení. Evropské země zatím slibují, že Ukrajině pomohou, a chystají se také na novou vlnu válečných uprchlíků.

Jak se Ukrajina může útokům na svoji infrastrukturu bránit? Vydrží Ukrajinci nápor? A jak teď může a musí Ukrajině pomoci Evropa?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Česku už de facto neexistuje skupina, které by se nedotkla vysoká inflace a dražší energie. Nejhůř jsou na tom penzisté, hlavně osamělé seniorky. Co s tím?

Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce premiéra Daniel Münich.

Topí jen v jedné místnosti, sprchují se tak, aby pak mohli vodu ještě využít, a stejně jim nezbývají peníze na víc než pár rohlíků. Případně hledají záchranu v potravinové bance. Takových lidí podle zjištění reportérů Seznam Zpráv v Česku přibývá.

A hrozí, že bude ještě hůř. Zástupci organizací, jako je například Charita nebo Platforma pro sociální bydlení, uvádějí, že chudnou všechny skupiny obyvatelstva. Nejhůř jsou na tom hlavně osamělé seniorky a také domácnosti samoživitelek.

Varující je, že příspěvek na bydlení, podle vlády jeden z hlavních nástrojů pro boj s chudobou, stále čerpá jen asi čtvrtina lidí, kteří na něj mají nárok. Organizace Člověk v tísni kvůli tomu rozjela sbírku, z níž se má hradit pomoc těm, kteří si nedokážou se složitou administrativou poradit sami.

Je pomoc od státu nastavená tak, aby zachytila před pádem na dno ty nejvíc ohrožené? A na co se má připravit střední třída, na kterou zdražování doléhá také čím dál citelněji?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Tři olympijské medaile, čtyři vzácné kovy z mistrovství světa a čtyři i z evropských šampionátů. Tak by se dala ve velké zkratce popsat veleúspěšná kariéra jedné z nejlepších českých atletek všech dob.

Hostem Ptám se já byla oštěpařka Barbora Špotáková.

Dvě dekády, během kterých byla jablonecká rodačka devěkrát vyhlášená atletkou roku. To je ostatně další rekord. Předstihla i svého bývalého trenéra, Jana Železného a koulařku Helenu Fibingerovou. Oba se na pomyslný stupeň vítězů postavili sedmkrát.

Barbora Špotáková je také matka dvou dětí, po jejichž narození se dokázala vrátit na stadiony a znovu vítězit. No a také čtvrtá sestra z písně její oblíbené kapely. Song jí věnoval frontman Tří sester Lou Fanánek Hagen po fenomenálním hodu na olympiádě v Pekingu. Tam na šestý pokus pokořila svou velkou soupeřku Rusku Mariu Abakumovovou.

S čím se během sportovní kariéry nejvíc prala? A co jí naopak dělá největší radost?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Český důchodový systém čeká velká a nevyhnutelná změna. Zvýší se věk odchodu do důchodu a změní se jeho výpočet. Správný krok? Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Experti současné vlády navrhují postupné posunutí hranice odchodu do důchodu na 68 let, omezení předčasných důchodů a hlavně změnu výpočtu výše důchodů. Jinými slovy to, aby důchody nerostly tak rychle jako nyní. Detaily největší změny penzí za deset let přinesly Seznam Zprávy zde.

Jen příští rok si bude muset stát na důchody půjčit 63 miliard a situace se začne dramaticky zhoršovat už v polovině 30. let. V tu dobu totiž přestanou pracovat ročníky tzv. Husákových dětí. A okolo roku 2050 by už saldo důchodového účtu mohlo dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu.

Zvýšení věku odchodu do penze a relativní snížení důchodů nastávajícím penzistům jsou jednou z cest, jak černý scénář odvrátit.

Zabrání to krachu financování současného systému? Na jak velký důchod bude stát v příštích letech mít? A najde vláda odvahu udělat skutečnou reformu důchodů?

Ministr financí přemýšlí o zkrácení rodičovské dovolené. Je to na místě? A jak se takový krok vyplatí státu?

Hostem Ptám se já byla ekonomka se zaměřením na sociální politiku a analytička pracovního trhu Linda Kunertová.

Ministr financí za ODS rozpoutal ostrou debatu nejen v opozičních kruzích, ale i v rámci vládní koalice. Rozbuškou je úvaha o zkrácení doby, po kterou je možné čerpat rodičovský příspěvek.

Proti se vymezili piráti i lidovci, kteří mají v kabinetu ministra práce a sociálních věcí, Mariana Jurečku. Obě strany chtějí prosadit valorizaci rodičovského příspěvku. Opozice, v čele s bývalou ministryní financí Alenou Schillerovou, označuje eventuální zkrácení rodičovské za asociální krok.

Zbyněk Stanjura trvá na tom, že za situace, kdy má Česko nejdelší rodičovskou v Evropě, je diskuse o jejím zkrácení na místě. Podotýká ale, že je nutné doprovodit tento krok dalšími změnami. Hlavně zajištěním dostupných mateřských škol nebo dětských skupin. Podle šéfa resortu financí by zkrácení rodičovské mohlo pomoci snížit strukturální deficit. Vedle například zrušení některých daňových výjimek nebo úprav penzijního systému.

Nárok na příspěvek má v současnosti rodič, který celodenně pečuje o dítě, a to až do jeho čtyř let. Celkově může získat 300 tisíc, v případě vícerčat až 450 tisíc korun. Omezení doby čerpání navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle jejích výpočtů by zkrácení rodičovské o rok přineslo do státního rozpočtu 5 až 7 miliard Kč.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mluví se o tom řadu let, teď je ale Česko k dosud největší změně v oblasti drogové politiky blíž než dřív. Vládní Piráti přicházejí s návrhem na legalizaci konopí. Mají šanci uspět? Hostem Ptám se já je členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti).

Stejně jako třeba v Německu a v jiných evropských zemích se už i v Česku vážně diskutuje o legalizaci konopí. Pokud získá aktuální pirátský návrh podporu v Parlamentu, za pěstování nebo užívání marihuany by lidem už nehrozila pokuta nebo rovnou vězení.

I když se návrh ještě může změnit, jeho autoři a autorky tvrdí, že jestli začne platit, dokáže omezit černý trh s marihuanou a lépe kontrolovat, aby se k ní nedostávali mladiství a děti. To vše s výhodou dalších příjmů do státního rozpočtu plynoucích z legálního prodeje konopí.

Kromě toho se tento týden dostala na veřejnost také nová výroční zpráva o nelegálních drogách v Česku. Kromě dalšího se v ní pojednává o aktuálním fenoménu: o látce kratom, původem z Asie. Ačkoliv se s ní pojí podobná rizika a účinky jako třeba s heroinem, mohou se k ní jednoduše dostat nejen dospělí, ale i děti.

Je na čase přehodnotit seznam zakázaných psychotropních látek? A skutečně by společnosti prospělo, kdyby se marihuana stala za určitých podmínek legální drogou, podobně jako alkohol nebo tabák? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Češi mají za sebou měsíce rekordně rychlého zdražování. Ceny strmě vyrostly téměř u všeho, podle expertů ale máme vrchol inflace téměř za sebou. Kdy začne zdražování brzdit? Hostem Ptám se já byl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

V říjnu 2022 vzrostly ceny zboží a služeb, které spotřebovává průměrná česká domácnost, o 15,1 % v porovnání s předchozím rokem, nejvíce rostly ceny zemědělských produktů a v průmyslu. Inflace přitom oproti té zářijové klesla. Stojí za tím mimo jiné i vládní opatření na zvládnutí situace s energiemi.

Podle některých ekonomů bychom už ten nejvyšší procentuální růst spotřebitelských cen měli mít za sebou. S tím souhlasí i viceguvernér ČNB Marek Mora, podle kterého je ale inflace velmi vzdálená cíli 2 %. Podle Mory by přitom centrální banka měla dál uvažovat nad zvyšováním úrokových sazeb, které banka poslední měsíce nechala beze změny.

Už se uklidnila nervozita na trhu v souvislosti s novým obsazením rady ČNB? Jak dlouho udrží Česká národní banka nízký kurz koruny? A jak by reagovaly trhy, kdyby prezident Zeman do bankovní rady vyslal na konci svého mandátu své spolupracovníky z Hradu?

Poslechněte si celý rozhovor!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V noci z úterý na středu se svět ocitl na prahu vyostření válečného konfliktu na Ukrajině. To když na území Polska dopadla raketa a zdálo se, že vypálena byla Ruskem. To se nakonec nepotvrdilo. Jak vyostřená situace to byla?

Na to dnes v podcastu Ptám se já odpovídal velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.

„Stále sice probíhá vyšetřování, ale žádná z těch hypotéz neukazuje na úmysl. A k tomu, aby se dala do pohybu ta mašinérie, je potřeba, aby se jednalo o úmyslný útok na alianční území. To je litera článku 5, úmyslný ozbrojený útok na alianční území. My se ale nedomníváme, že ať už to bylo jakkoliv, že za tím incidentem byla nějaká úmyslná snaha napadnout Polsko,“ říká v Ptám se já Jakub Landovský a dodává: „Ten nejpravděpodobnější scénář je, že ukrajinská protivzdušná obrana v oprávněné obraně území vypálila raketu, která sledovala ruskou raketu. A ta nezamýšleně dopadla na polskou stranu. Bude se zkoumat, jak vypadají trosky, jak vypadají radarové záznamy. Ale to nezmanená, že zodpovědnost nese Ukrajina. Zodpovědnost nese Rusko.“

I západní státníci zdůrazňují, že i když Polsko zasáhla zřejmě raketa ukrajinské protivzdušné obrany, zodpovědnost nese Rusko. To totiž v posledních dnech výrazně zesílilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu a před zimou se soustředí především na narušení dodávek elektřiny, což na Ukrajině trápí miliony lidí. Landovský v té souvislosti připomíná, že jde o válečné zločiny.

„Pro ten jeden strom na polské straně hranice nesmíme přehlédnout les raket na straně ukrajinské a útok na civilní infrastrukturu, zejména na tu energetickou, je vlastně válečným zločinem. A to je důležité mít neustále na paměti,“ zdůrazňuje Landovský.

Jak se v zákulisí velké světové diplomacie řeší krizové okamžiky války na Ukrajině? A jak se z pohledu NATO vyvíjí válka na Ukrajině? A kdy lze čekat, že do Severoatlantické aliance přistoupí Finsko a Švédsko?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová si přijela připomenout výročí 17. listopadu do Česka. Co pro ní znamená? A jakým největším výzvám teď Slovensko čelí?

Hostem Ptám se já byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Dění okolo sametové revoluce si prý slovenská prezidentka vybavuje velmi dobře. Dodnes si pamatuje na první zprávy o dění v ulicích Prahy, ale i to, jak sametová revoluce změnila její profesní směřování. Události 17. listopadu jí prý utvrdily ve studiu práv a tedy i výběru budoucí profese. „Vnímám to jako nejdůležitější událost v historii obou našich států, byla to změna režimu a v těchto dvou slovech je velmi mnoho,“ řekla v rozhovoru.

Podle posledních průzkumů na Slovensku klesá počet lidí, kteří listopad 1989 vnímají ryze pozitivně, podle Čaputové je za tím nejen tlak aktuálních krizí na občany, ale i ztráta zájmu o veřejné dění. „To význam listopadu 1989 nezmenšuje, ten překonává všechny krize, kterým čelíme. Uvádím to ale jako příčinu toho, proč může být pro některé lidi význam sametové revoluce zastřený konkrétními životními problémy,“ vysvětlila.

Podle Čaputové je ale čím dál tím náročnější čelit lžím a dezinformacím ve veřejném prostoru. V rozhovoru přiznala, že je pro ni často složité být „stmelujicím elementem“ v době tak turbulentního dění, jako byla covidová pandemie, ruská agrese na Ukrajině nebo ekonomická krize. A právě dezinformace a dění na sociálních sítích tomu podle ní neprospívají. „Nechci slevit z ambice, že chci být pro společnost konstruktivním a spojujícím elementem, ale okolnosti, které mě obklopují, jsou extrémně náročné,“ prozradila.

Jak vnímá současné společenské nálady na Slovensku? A jak důležitá je pro ní podpora LGBT komunity? Má mezi českými kandidáty na prezidenta favorita a bude sama úřad slovenské hlavy státu obhajovat?

Pusťte si celý rozhovor šéfredaktora Seznam Zpráv Jiřího Kubíka se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslední hodiny jsou naplněné horečným jednáním zástupců západního světa kvůli raketám, které v úterý odpoledne dopadly na polské území a zabily tam dva lidi. Co lze teď od Západu čekat? A víme už přesně, odkud rakety přiletěly?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Martin Svárovský.

Zástupci nejbohatších zemí G7 i NATO nabízejí Varšavě pomoc při vyšetřování incidentu a ve středu dopoledne zasedla k jednání Severoatlantická rada. Podle agentury AP skončila za hranicemi Polska ukrajinská raketa, která mířila na ruskou střelu. Tuhle teorii podpořil i americký prezident Joe Biden prohlášením, že trajektorie letu rakety neodpovídá tomu, že by byla vystřelena z ruské strany. Informaci později potvrdil i polský prezident.

Cílem původního ruského útoku mohly být podle dostupných informací infrastrukturní body, jako například blízká železniční stanice, která se nachází na ukrajinské straně, nebo jedna z blízkých vojenských základen. V této oblasti je také důležitá energetická spojnice.

Může tato událost nějak zásadně ovlivnit přístup západních zemí k válce na Ukrajině? A co by znamenala aktivace Článku 4 Severoatlantické smlouvy o společných konzultacích?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kvůli vysokým cenám za plyn a elektřinu se ocitá v tísni stále víc lidí. Distributoři přitom rozesílají ceníky s citelně navýšenými zálohami. Pomáhá stát dost?

Hostem Ptám se já byl investor, minoritní akcionář ČEZ, poradce investiční skupiny J&T, Michal Šnobr.

Množství těch, kteří vydávají víc než čtvrtinu příjmu na bydlení, stouplo za poslední rok ze 37 na 51 procent. Vyplývá to z aktuální studie organizace Re-set. Dá se přitom očekávat, že vyšší zálohy za energie řadu domácností uvrhnou do ještě hlubší existenční nouze. Drtivě dopadnout můžou i na mnoho firem, obzvlášť v energeticky náročných oborech.

Vláda se proto snaží získat do pokladny další peníze, aby dokázala pomoci všem, kteří to potřebují. Kromě windfall tax pro vybrané sektory plánuje uvalit na výrobce elektřiny ještě odvody z nadměrných příjmů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že rozpočet tak získá zhruba sto miliard korun.

Na jeho hlavu se ale snáší kritika, podle níž se jedná o dvojí zdanění, které není spravedlivé, a proto hrozí, že některé případy skončí dokonce u soudu. Kritickým hlasům se vláda brání argumentem, že hospodářská odvětví, která na současné situaci enormně vydělávají, musí být se zbytkem společnosti solidární.

Získá vláda pomocí speciálního zdanění dost peněz na pomoc potřebným? A budou dosavadní opatření, včetně cenových stropů na elektřinu a plyn, k dostatečné podpoře ohrožených domácností a firem stačit?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Někteří senátoři chtějí udílet cenu za věrnost v manželství. S návrhem, který vzbudil velký rozruch, přišla senátorka Daniela Kovářová. K čemu má taková cena sloužit? A je tohle cesta, jak posilovat prorodinnou politiku?

Na to v dnešní rozhovoru Ptám se já odpovídal senátor za KDU-ČSL a člen nově zřízeného senátního podvýboru pro rodinu Jiří Čunek.

„Věříte, že jsem spokojen s tím, jaké reakce to vyvolalo? Protože my jsme už tak znecitlivělá společnost, že reagujeme jenom na něco, tak mě celkem potěšilo, že taková věc, která by vlastně měla být samozřejmá, vyvolala takovou vlnu diskuzí. Ačkoliv se ještě vůbec nespecifikovalo, jak to bylo myšleno,“ říká Čunek v dnešním Ptám se já.

Podle Kovářové by si cenu za věrnost zasloužili ti, kdo spolu žijí 50, 60 a 70 let. Detaily toho, kdo by laureáty vybíral a podle čeho, zatím ale jasné nejsou. Čunek nápad sice podporuje, za mnohem důležitější ale považuje vznik samotného podvýrobu pro rodinu, protože tradiční rodina je podle něj v ohrožení.

„Všem jiným formám se věnuje v tom veřejném prostoru, bohužel i ve státních médiích, daleko víc prostoru,“ myslí si Čunek.

K čemu má sloužit cena za manželskou věrnost? Kdo ohrožuje tradiční rodinu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinská armáda úspěšně pokračuje v osvobozování svého území. Z Chersonské oblasti už se stahují ruské jednotky a Ukrajinci se blíží k centru samotného Chersonu. Podaří se město osvobodit?

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Ruská okupace jihoukrajinského města Cherson pravděpodobně končí. Po středeční zprávě o stahování ruských vojsk na druhý břeh řeky Dněpr vedení ruské armády v pátek oznámilo, že o páté hodině ráno dokončilo ústup svých jednotek. A vypadá to, že ruská armáda zničila strategický Antonivskyj most, aby se pokusila zpomalit ukrajinský postup.

Co přesně Rusko stažením sil z Chersonu sleduje, zůstává ale není jasné. Ukrajina k výrokům Ruska zůstává skeptická a vyčkává, jak se bude situace vyvíjet. Ukrajinské vedení ale informuje o postupu svých vojsk na jihu Ukrajiny - a pokud by se Ukrajině podařilo Cherson osvobodit, jednalo by se o jeden z největších úspěchů od začátku války.

Jak zásadní zvrat by stažení ruských vojsk z jihu Ukrajiny mohlo přinést? A zvládnou Ukrajinci zimu po sérii útoků na civilní kritickou infrastrukturu, které ohrožují především dodávky elektřiny a tepla?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Od komunálních voleb uteklo už více než šest týdnů a Praha stále nemá nové vedení. Vítězná koalice Spolu se zasekla na svých podmínkách stejně jako třetí Piráti. Nikdo nechce ustoupit ani o píď. Udělá Spolu koalici s hnutím ANO?

Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Hlavní město po několika týdnech pořád nemá jasno, jaká koalice ho v následujících letech povede. Vítězné Spolu se neustále pře s Piráty, kamenem sváru je účast uskupení Praha Sobě na vládě.

„Chceme posunout vyjednávání o nové pražské koalici. Nabízíme Spolu vstřícný ústupek z předchozí nabídky, která proporčně odpovídala volebním výsledkům. Náš nový kompromisní návrh složení rady města je: 5 členů včetně primátora Spolu, 5 členů Alianci pro stabilitu a 1 člen STAN,“ navrhl ráno na twitteru současný primátor Zdeněk Hřib s tím, že tato nabídka řeší obavu pražského Spolu, že by mohli být na radě města přehlasováni Aliancí pro stabilitu.

Hřib také tento týden vyzval k odchodu šéfa pražského dopravního podniku Petra Witowského. Vadí mu, že proti vůli dozorčí rady podepsal smlouvu na nové informační tabule pro dopravní podnik s cenou 250 tisíc za jednu. Podle Hřiba ale městská organizace plánující pražskou MHD Ropid za podobné obrazovky platila 150 tisíc korun za kus i s úpravou softwaru.

Co bude Hřib dělat, pokud Witowski neodstoupí? A dočkáme se v Praze koalice do konce roku?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění se mezi kandidáty na prezidentský úřad drží Danuše Nerudová na třetím místě. Mezi těmi s největšími šancemi je jako jediná žena. Jak chce porazit své soupeře?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 spolu s předsedou ČMKOS Josefem Středulou a generálem ve výslužbě Petrem Pavlem byla ekonomka Danuše Nerudová.

Jediná žena v nejsilnější trojce kandidátů na Hrad, alespoň, tak to vyplývá z aktuálních průzkumů. Její preference stoupají, ačkoliv ještě před několika málo měsíci čelila pochybnostem, že ji vlastně nikdo nezná.

Danuše Nerudová, se vizuálně vztahuje ke slovenské hlavě státu Zuzaně Čaputové. Tvrdí ovšem, že ji kopírovat nechce. Zároveň je nejmladší mezi uchazeči a uchazečkami o nejvyšší ústavní funkci. Kromě jiného tvrdí, že ve svých 43 letech, narozdíl od jiných kandidátů nemusí řešit minulost, ale chce se zaměřit na budoucnost.

Co se týká její osobní minulosti, za sebou má rektorské působení na Mendelově univerzitě, která ale během jejího vedení přišla o akreditace pro doktorské studium ekonomických oborů. Veškerou kritiku dlouhodobě odráží tvrzením, že nemohla dělat víc, než začít celou věc prošetřovat.

Jak by zvládla prezidentskou funkci? A stačí k tomu ekonomická erudice, kterou ráda prezentuje v rozhovorech s novináři i veřejností?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Petr Pavel je stále favoritem prezidentských voleb. Podle posledního průzkumu agentury Median si udržuje mírný náskok před expremiérem Andrejem Babišem (ANO). Narozdíl od Babiše není politik, je to výhoda? A co jeho minulost?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já - Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl spolu s bývalou rektorkou Danuší Nerudovou a předsedou ČMKOS Josefem Středulou bývalý náčelník generálního štábu, generál ve výslužbě Petr Pavel.

Kandidaturu Petra Pavla na prezidenta České republiky podpořilo podpisy celkem 81 tisíc lidí. Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, kandidaturu oficiálně ohlásil 6. září. Na ministerstvu vnitra ji odevzdal v pondělí. Podle něj mu pomohlo podpisy sesbírat asi 700 dobrovolníků a nevyužil služby žádné agentury.

Petr Pavel si zatím v klání o prezidentský úřad udržuje roli favorita. Nedávno zveřejněný průzkum agentury Median, podle kterého by v říjnu vyhrál první kolo prezidentských voleb jen s mírným náskokem před bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem, považuje Pavel pouze za orientační. Svoji taktiku prý nijak upravovat nehodlá.

Ve své kampani se teď chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit souběh krizí, kterými nyní Česko prochází. „Už nejsem voják, jsem voják ve výslužbě,“ řekl Pavel s tím, že by svoje zkušenosti z armády i z mezinárodní politiky po roce 1989 dokázal jako hlava státu ve funkci využít.

Jak by podle něj měla vláda řešit dopady současné válečné a energetické krize? Proč by mělo Česko potřebovat v prezidentském úřadě vojáka? A jakou roli by v tom mohla hrát jeho minulost před revolucí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V posledních týdnech se spekulovalo, zda bude mít Josef Středula potřebnou podporu pro vstup do boje o prezidentský úřad. Nakonec ji má prý jak od lidí, tak i zákonodárců. Podaří se mu přesvědčit i dostatek voličů?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já – Kdo je tady prezident? v pondělí 7. listopadu v Kině 35 byl předseda ČMKOS Josef Středula.

Když Josef Středula v květnu oznámil, že bude kandidovat na prezidenta, považovali ho mnozí za možného černého koně voleb. Jenže teď v listopadu vypadá situace úplně jinak. Středula má v průzkumech podporu pouhých sedmi procent lidí a navíc mu šance ubral vstup Andreje Babiše do volebního klání, protože oba usilují o hlasy podobných voličů.

On sám ale říká, že z voleb odstupovat nehodlá. I přes obtíže sehnal podpisy občanů a pro jistotu současně i zákonodárců, aby jeho přihláška prošla kontrolou Ministerstva vnitra. Už dvakrát mu také vyjádřil podporu současný prezident Miloš Zeman. Vůči němu se sice Středula vymezuje, ale má k němu blízko – a v jeho týmu je řada lidí na Zemana navázána.

Jak chce dohnat současnou ztrátu na favority voleb? Jaké vazby má na Miloše Zemana a jeho lidi? A bude dost průhledné financování jeho předvolební kampaně?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ostřelování ukrajinských měst nepolevuje. Rovnováhu sil mezi Ruskem a Ukrajinou nově začínají ovlivňovat dodávky zbraní z Íránu. Prvně to byly drony, teď možná balistické rakety. Jak mohou proměnit boje?

Hostem Ptám se já byl politický geograf Libor Jelen z Katedry geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.

Ukrajinská města dál čelí ruskému ostřelování. Nově se přidává obava, že by Putinova armáda mohla na severní hranici země rozmístit balistické rakety krátkého doletu, které by dokázaly zasáhnout místo prakticky kdekoliv na ukrajinském území a proti kterým nemá Kyjev účinnou obranu.

Tyto střely by, podle informací ruských a amerických tajných služeb, měl Rusku dodat Írán. Tamní režim už dodává na ukrajinské bojiště tzv. sebevražedné drony, které se po útoku samy zničí. Jejich terčem jsou nejčastěji civilní cíle a důležité body ukrajinské energetické infrastruktury.

A ještě jedna zpráva z dnešního rána: Sněmovní bezpečnostní výbor schválil usnesení, že současný ruský režim je teroristický. K prohlášení se nepřipojili poslanci ANO a SPD. Koaliční zákonodárci tak navazují na politiku české vlády, jejíž někteří členové se před pár dny vydali přímo do Kyjeva. Tuhle návštěvu ocenili ukrajinští politici včetně prezidenta Volodymyra Zelenského jako důležité gesto podpory.

Jak velkou hrozbu představuje pro západní svět spolupráce Ruska a Íránu? A má se Evropa znovu připravit na příchod většího množství válečných uprchlíků, pro které bude nadcházející zima v rodné zemi kritická?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má nového zástupce ombudsmana. Předchozí představitelka úřadu musela skončit po tom, co jí veřejný ochránce práv Stanislav Křeček odebral veškeré agendy. Jak si povede její nástupce?

Hostem Ptám se já byl nově zvolený zástupce Veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.

Kancelář veřejného ochránce práv je zase v hledáčku médií. Tentokrát za to ale nemůžou kontroverzní výroky Stanislava Křečka. Ten „proslul“ například kvůli komentářům na adresu uprchlíků z Ukrajiny a menšin, které Křeček zveřejnil na sociálních sítích, v létě pak kritizoval dokonce Senát.

Před několika měsíci se o veřejném ochránci práv mluvilo i v souvislosti s tím, že na funkci jeho zástupkyně rezignovala Monika Šimůnková. Podle ní potom, co jí Stanislav Křeček odebral veškeré agendy, už nemohla snést atmosféru v úřadě.

Tenhle týden ale složil do rukou předsedkyně Sněmovny slib její zástupce. Je to dosavadní vládní zmocněnec u štrasburského soudu, Vít Alexander Schorm. Před dvěma lety kandidoval přímo na post ombudsmana, ale poslanci dali tehdy přednost právě Stanislavu Křečkovi.

Najdou společnou řeč? Třeba v tom, čemu by se měl věnovat veřejný ochránce práv? Nebo hrozí, že i tenhle pracovní vztah zkrachuje?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Je jednou z ikon českých moderních dějin a symbolem boje za svobodu. Komunismu se postavila přesto, že to pro ni znamenalo na dvacet let konec kariéry. Dnes slaví Marta Kubišová osmdesátiny. Na co ráda vzpomíná?

Hostem Ptám se já byla zpěvačka, signatářka a jedna z prvních mluvčí Charty 77 Marta Kubišová.

Je známá nejen jako zpěvačka, ale především jako bojovnice proti komunistickému režimu a signatářka Charty 77. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa se její píseň Modlitba pro Martu stala symbolem odporu proti okupaci.

V roce 1989 píseň zpívala zaplněnému Václavskému náměstí z balkonu Melantrichu a stala se tak i jednou z tváří Sametové revoluce. Přestože kvůli své činnosti nesměla téměř dvacet let zpívat, ke své pěvecké kariéře se po revoluci vrátila a vystupovala dokonce až do svých 75 let.

Sama tvrdí, že kdyby režim tušil, jakou službu jí zákazem prokazuje, hnal by jí zpátky na jeviště. Přestože na výročí 17. listopadu kvůli zdravotnímu stavu Modlitbu pro Martu nezazpívá, má ji pořád ráda. „Ta písnička už je vaše, ale já ji mám navždy přirostlou jako batůžek, to už mi asi zůstane,“ říká v rozhovoru.

Proč se necítí být hrdinkou? A jak se dívá na ty, kteří byli v minulosti členy KSČ? A co říká na válku na Ukrajině?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá kandidovat na prezidenta republiky. Jak to změní boj o prezidentské křeslo?

Hostem Ptám se já je politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a Národního institutu SYRI.

Už rok všichni dokola spekulují o tom, zda bude Andrej Babiš kandidovat na prezidenta. Od neděle je ale už jasno - po všech náznacích, jako byly cesty po krajích s obytným vozem nebo ostrá senátní kampaň v Jihlavě, předseda hnutí ANO na televizi Nova potvrdil, že do voleb jde.

Oznámení je to pro leckoho překvapivé, protože všechny dosavadní průzkumy jasně ukazují, že Babiš nemá šanci uspět v druhém kole. Proto se mnozí chystali na jména jako je místopředsedkyně hnutí a šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, nebo prvního místopředsedy Karla Havlíčka.

Babiš, který dnes ještě čeká na potvrzení širšího vedení ANO, jde do voleb s tím, že chce hájit zájmy českých občanů. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ vysvětlil svoje rozhodnutí.

Jak Babišův nástup na scénu ovlivní prezidentskou kampaň? Jak by mohl uspět, když mu průzkumy ve druhém kole zatím nedávají šanci? A co jeho soud v kauze Čapí hnízdo?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko bude mít dalšího dvojministra. Funkce se nemůže ujmout místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík. Kriminalisté kvůli kauze kupčení s brněnskými byty prohledávali jeho kancelář. Jaké pro to má vysvětlení?

Hostem Ptám se já je místopředseda KDU-ČSL, bývalý náměstek brněnské primátorky a kandidát na ministra životního prostředí Petr Hladík.

I vláda Petra Fialy bude mít od listopadu svého dvojministra. Kromě resortu práce a sociálních věcí se Marian Jurečka ujme i životního prostředí. Kandidáta na tuhle funkci, bývalého náměstka brněnské primátorky Petra Hladíka, totiž prověřuje policie v kauze kupčení s městskými byty.

Ačkoliv není místopředseda KDU-ČSL obviněný, kriminalisté prohledávali jeho kancelář, notebook i telefon. On sám jakékoliv zapojení do machinací s městským majetkem v jihomoravské metropoli odmítá, nicméně premiér Petr Fiala chce jeho jméno donést k prezidentovi až poté, co se slova o nevině potvrdí. Lidovci Petru Hladíkovi stále věří a na jeho vládní nominaci trvají.

Do případu kupčení s městským majetkem v Brně jsou podle dostupných informací zapletení lidé z různých politických stran. Skloňuje se i jméno staronové primátorky Markéty Vaňkové z ODS a kvůli tomu, že se ve vazbě ocitl dlouholetý zastupitel za KDU-ČSL Jiří Hasoň, zrušili lidovci stranickou buňku v Černovicích.

Podaří se vyvrátit všechna podezření, která dělí brněnského politika od vstupu do Strakovy akademie? A můžou problémy z jihu Moravy ohrozit celou koaliční vládu?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Evropu znovu naplno trápí migrace a vládu neobsazené místo ministra pro životní prostředí. Daří se vládě čelit výzvám na hranicích i uvnitř svých řad?

Hostem Ptám se já byl ministr vnitra Vít Rakušan.

Česko řeší posledních pár měsíců hlavně výzvy spojené s ruskou invazí. Od energetické krize, po statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří v tuzemsku nacházejí útočiště. Možná proto zůstával poměrně dlouho mimo hlavní zájem veřejnosti a médií další velký problém, se kterým se Evropa aktuálně potýká. A sice sílící migrace i z jiných zemí, než je Ukrajina. Situace je prý nejhorší od roku 2016.

Podle pohraniční agentury Frontex (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, pozn. red.) vystoupal počet běženců, kteří přicházejí po tzv. balkánské trase, meziročně o 170 procent. Mnohem aktivnější jsou pašerácké gangy, které přecházejí i přes Česko. Proto se na hranicích se Slovenskem před měsícem objevily policejní kontroly. Státy ale hledají společné řešení, aby pohraniční hlídky nenarušovaly volný pohyb v schengenském prostoru.

Česká vláda kromě migrace z Ukrajiny i dalších zemí ale řeší taky domácí problémy. O lidoveckého kandidáta na ministra životního prostředí Petra Hladíka se totiž zajímá policie. Prohledala jeho kancelář, notebook i mobil v souvislosti s brněnské kauzou kupčení s městskými byty.

O tom, jak podobným problémům zabránit přemýšlí ministr vnitra Vít Rakušan. V rozhovoru řekl, že by členové a členky vlády měli podstupovat něco jako bezpečnostní prověrku, aby se podobná podezření vyloučila předem. Přesněji tohle prověřování označil jako „bezpečnostní screening“.

Jak by mohl vypadat? A jak se Starostové po odstoupení exministra Gazdíka dívají na lidoveckého kandidáta Hladíka? Je Evropa připravena na další migrační vlny a jak úspěšné jsou hraniční kontroly?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Unijní ministři se na posledním jednání v Praze shodli na tom, že je potřeba dál budovat síť vysokorychlostních železnic v Evropě. Kdy v Česku pojedou první rychlovlaky? A jak zlepšit stav českých dálnic?

Hostem Ptám se já byl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Česko potřebuje v příštích letech investovat do dopravních staveb mohutné částky, jestli má dohnat zpoždění ve výstavbě fungující dálniční sítě a železničních koridorů. Obojí v současnosti naráží na hranu kapacit, ať už silnic nebo vlakových spojů.

Evropští ministři se přitom na nedávném neformálním setkání v Praze shodli na nutnosti vysokorychlostní železnice. Ve světle stávajících problémů, které trápí českou dopravu, to zní spíš jako sci-fi.

Ve Státním fondu dopravní infrastruktury by přitom mělo být příští rok 150 mld. Kč. To je víc, než se původně plánovalo. Na potřebné investice do dopravních staveb to ale podle Kupky stejně stačit nebude.

Kolik peněz by bylo potřeba? A kdy bude mít resort dopravy dost peněz na rozvoj tuzemské infrastruktury?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rostoucí inflace tlačí na zvyšování důchodů. Ani jejich valorizace ale často nestačí na pokrytí životních nákladů. Kde na důchody vzít? A dočkáme se někdy důchodové reformy?

Hostem Ptám se já byl zástupce ředitele think tanku IDEA CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.

Důchody rekordně rychle rostou, a penzisté tak patří mezi ty, kterým stát nejvíc kompenzuje současnou prudkou inflaci. Jenže důchody nerostou rovnoměrně všem, a ti nejchudší tak stále mají problém hradit základní výdaje.

A hlavně s každým dalším rokem roste akutní potřeba důchodové reformy. Politici už veřejně začínají mluvit o tom, že bude potřeba zvýšit věkovou hranici odchodu do penze. Podle ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky to bude do roku 2030 nevyhnutelné - rozhodnout o tom tedy bude muset budoucí vláda.

Jak dlouho budou pracovat současní třicátníci? Co musí stát udělat, aby pro ně jednou měl na důchody?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jen málokdo má takový přehled o české politické scéně jako komentátor a autor Šťastného pondělí Jindřich Šídlo. Jeho pořad slaví už šest let a Jindřich Šídlo dokonce padesát. Na co ze své novinářské kariéry nejraději vzpomíná?

Hostem Ptám se já byl komentátor Seznam Zpráv a spoluautor Šťastného pondělí Jindřich Šídlo.

Jeden z nejoblíbenějších satirických pořadů na české scéně by už mohl vesele vyrazit do školy - Šťastné pondělí slaví šest let a s ním i jeho moderátor Jindřich Šídlo, který v pátek 21. října oslavil padesátiny.

„V týmu Šťastného pondělí vedeme samozřejmě souboj ‚starých a mladých‘. Starý jsem tam já a mladí jsou všichni ostatní. A já jim v mnoha věcech už nerozumím a proto se schovávám za masku takového dobrotivého bručouna,“ popisuje v rozhovoru s Marií Bastlovou dynamiku v týmu Šťastného pondělí Šídlo.

Málokdo si o pozadí české politické scény pamatuje tolik, jako on. Možná i proto sám sebe připodobňuje ke sněmovnímu matadorovi Markovi Bendovi z ODS. Ne vždycky přitom byla Šídlův denní chleba jenom politika. Třeba v době, kdy ještě pracoval v týdeníku Respekt: „Tehdy jsem musel napsat článek, proč je normální jaro. Tenkrát bylo moc teplo a skončilo to tak, že to jaro je nenormální tím, že je normální.“

Ačkoliv se může zdát, že je Šídlo odborník na velké spektrum témat, v rozhovoru přiznal, že v některých oblastech má co pilovat: „Nerozumím ekonomice, zdravotnictví rozumím jako pacient. Mám jisté mezery v krasobruslení, ale tam jsem se za poslední roky zlepšit,“ dodal.

Jaký je kolega a kdo stojí ve Šťastném pondělí za těmi nejlepšími vtipy? A neuvažoval někdy, že sám vstoupí do politiky?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Lídři unijních zemí dál hledají společné řešení současné energetické krize. Konkrétně dnes proberou v Bruselu návrhy Evropské komise, které zahrnují například společné nákupy plynu. Zvládne se Unie dohodnout na dalším postupu?

Hostem Ptám se já byl europoslanec zvolený za TOP 09 Luděk Niedermayer.

Zima se blíží, i když počasí tomu zatím úplně nenasvědčuje a nervozita evropských států roste. Jejich lídři se proto snaží vymyslet, jak by bylo možné ochránit obyvatele i ekonomiky před příliš ničivými dopady energetické krize.

I Češi sledují, jaká opatření přijímá vláda a jestli cenové stropy zafungují tak, jak politici slibují. Zástupci unijních institucí se ale nechtějí spolehnout jen na národní řešení, aby různé zájmy neohrozily jednotu sedmadvacítky. Proto Evropská komise navrhuje třeba společné nákupy plynu.

Názory na to, jak krizi řešit, zatím ale jednotné nejsou, i když ochota k jednání roste úměrně s tím, jak se blíží chladné měsíce.

Na jakých regulacích se dokáže Unie shodnout? Jaká je pozice Česka a dělá jeho vláda dost, aby nejen zmírnila dopady energetické krize, ale taky zabránila rozvalu veřejných financí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rusko oznámilo, že končí aktuální vlnu mobilizace. Stavy vojáků se zřejmě pro tuto chvíli podařilo doplnit. Mobilizace ale vyvolala spoustu nepříjemností. Co to znamená pro důvěru v Putinův režim?

Hostem Ptám se já je analytik z Institutu pro politiku a společnost Roman Máca.

Z Ruska od vyhlášení částečné mobilizace prezidentem Vladimírem Putinem uteklo asi půl milionu mužů a mnoho rodin se bránilo proti chaotickým a nesmyslným odvodům. Na veřejnost také vypluly další ukázky šlendriánu v ruské armádě včetně nedostatečného výcviku branců, kvůli kterému se některým rodinám začínají mobilizovaní vracet domů. Ovšem mrtví.

Po výbuchu na Kerčském mostě spojujícím Krym s Ruskem v minulých dvou týdnech také Rusko nebývale intenzivně ostřelovalo ukrajinská města. Rakety dopadaly na civilní cíle, na dětská hřiště, obytné domy, což znamenalo řadu mrtvých civilistů.

Jak vůbec mohou existovat lidé, kteří takové obrázky zpochybňují? A jak se vyvíjí podpora „zvláštní vojenské operaci“ uvnitř Ruska?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už dvě demonstrace a jeden protest na pražském Hradě pořádalo sdružení Česko na prvním místě. Na první protest na Václavské náměstí přišlo podle odhadu policie 70 tisíc lidí. Protestují proti vládě i proti podpoře válkou postižené Ukrajiny.

Za demonstracemi stojí i podnikatel v insolvenci Ladislav Vrabel, kterého se pořad Ptám se já rozhodl pozvat do studia, aby vysvětlil, proč někdo takové akce pořádá, co ho k tomu vede a jestli přiznává nějaké napojení na Rusko.

Za činností Ladislava Vrabela je řada neznámých. Už v září server Aktuálně.cz informoval, že Vrabel čelil řadě exekucí a dluží asi tři miliony korun, které ale nesplácí a zároveň nepřiznává svůj majetek. Opakovaně se přitom vyhýbá účasti na jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který ho podezřívá z toho, že maří insolvenci, do které se sám přihlásil.

To ale podle všeho není pro Vrabelovi podporovatele a účastníky demonstrací problém. Vrábel od nich údajně na organizaci demonstrací vybíral peníze, které nejprve mířily na soukromý účet jeho ženy Bojany a následně na transparentní účet opět vedený na jeho manželku.

Když ovšem insolvenční správce upozornil, že dary považuje za Vrabelův majetek, prostředky zamířily na třetí místo - transparentní účet psaný na Vrabelova společníka a spolusvolavatele protestů Jiřího Havla. S ním se následně Vrabel o místo uložení peněz začal přít.

Vrabel v rozhovoru vysvětluje, že není spokojen s tím, jakým způsobem probíhá život v České republice. Přestože mezi mluvčími a podporovateli jím svolávaných demonstrací jsou i prominentní tváře proruské a dezinformační scény, opakovaně se v rozhovoru brání nařčení, že by měly protesty proruské směřování.

„My potřebujeme přestat fandit jedné nebo druhé straně. Ta válka je oboustranná. Nehraju válečný fotbal, my tady máme lidi, kteří chtějí mír. Vinné jsou obě strany toho konfliktu,“ říká v rozhovoru.

Ladislav Vrabel na konci rozhovoru odmítl moderátorce Marii Bastlové zodpovědět, kdo je podle něj zodpovědný za úmrtí civilistů na ukrajinském území. Rozhovor následně předčasně ukončil.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ani měsíc po volbách není jasné, kdo povede hlavní město. Skončí vyjednávání o nové radě koalicí SPOLU a ANO? Hostem Ptám se já byl předseda pražské ODS a poslanec Marek Benda.

Jednání o příští magistrátní koalici v hlavním městě se protahují. Není tak jasné, jestli si vítězná koalice Spolu vybere politický sňatek kopírující spíš vládní formát: tedy s Piráty a STAN, nebo zamíří do náruče ANO.

Vyjednavači SPOLU ujišťují, že prioritou je vytvořit koalici na půdorysu týmu, který aktuálně obývá Strakovu akademii. Zároveň si ale kandidát na primátora Bohuslav Svoboda a lídr SPOLU pochvaluje, jak konstruktivní jsou jednání s Patrikem Nacherem, lídrem pražské kandidátky ANO.

Valem se každopádně blíží ustavující schůze nově zvoleného pražského zastupitelstva. Podle zákona by se měla uskutečnit na začátku příštího týdne, jestli ji o něco neodsunou námitky vůči volebnímu výsledku, které musí řešit soud. Vyjednavači jednotlivých stran proto zvažují, že budou neodkladné záležitosti řešit v zastupitelstvu, místo nové koalice, pracovní týmy. Shodu by hledaly napříč politickým spektrem.

Možný příští primátor Bohuslav Svoboda poslal tomu současnému dopis, ve kterém ho žádá, aby se už nepouštěl do žádných zásadních rozhodnutí. V tom se ODS shoduje se zástupci ANO. Zdeněk Hřib z Pirátské strany ale odpověděl, že než bude ustavena nová rada hlavního města, současnému vedení metropole zůstávají veškeré kompetence.

Poslechněte si celý rozhovor v aktuální epizodě podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Rodina podcastů na Seznam Zprávách se zase o něco rozrůstá. Ptám se já dnes představuje sérii: Prohnilí. Investigativní reportér Jaroslav Kmenta v ní nabízí nejzásadnější kauzy, na kterých pracoval v posledních zhruba deseti letech.

Hostem Ptám se já byl autor série Prohnilí reportér Jaroslav Kmenta.

Devět dílů nové podcastové série vychází z úspěšných Kmentových knih o vzestupu Věcí veřejných, začátcích Andreje Babiše v politice nebo jeho spolupráci s Milošem Zemanem. Namátkou: Všehoschopní - Superguru Bárta, Boss Babiš nebo Rudý Zeman.

Ačkoliv se Prohnilí obracejí do minulosti, ke kauzám z posledních let, někteří jejich protagonisté jsou v politice pořád aktivní. I když mandát současného prezidenta Zemana se pomalu ale jistě chýlí ke konci a obžalovaný poslanec Babiš objíždí republiku v obytném voze už jen jako předseda opoziční strany.

Kde má kořeny koncept lídra, který chce řídit stát jako firmu? A jak silné jsou vazby někdejších kmotrů podsvětí na současné politické kruhy?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hájit chce národní zájmy a tradiční rodinu, domov a vlast. Podle Miloše Zemana je přitom favoritkou v boji o prezidentský úřad. Čím chce bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu přesvědčit voliče?

Hostem Ptám se já byla kandidátka do prezidentského úřadu Alena Vitásková.

Její životní krédo „Česko na prvním místě“ koresponduje s heslem protivládních demonstrací svolávaných na Václavském náměstí. Ona sama přitom slibuje, že bude v první řadě hájit národní zájmy a tradiční rodinu, domov a vlast.

Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu se těmito sliby snaží nalákat voliče. Chce se totiž ucházet o prezidentskou funkci. A v jejím úsilí o nejvyšší ústavní funkci ji podpořil i současný prezident Miloš Zeman, který v únoru letošního roku řekl, že jako jediná kandidátka má jeho sympatie.

Alena Vitásková nesouhlasí s českými dodávkami zbraní na Ukrajinu a stojí o ukončení ruské invaze diplomatickou cestou. Také tvrdí, že bez ruského plynu se Evropa neobejde a kritizuje vládu Petra Fialy, protože prý nezvládá řešení energetické krize.

Prosazovala by tyhle názory i v prezidentském úřadě? A myslí si ještě, že sankce uvalené na Rusko nefungují a víc na ně doplatí Evropa?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ruské rakety a bezpilotní letouny zaútočily začátkem tohoto týdne na řadu ukrajinských měst. Mířily na důležité body energetické infrastruktury i na civilní cíle. Jaká je situace v zemi?

Hostem Ptám se já byl zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín, který je v ukrajinském Dnipru.

Kyjev, Charkov, Dnipro, Lvov. Tahle a další ukrajinská města se stala na začátku tohoto týdne cílem ruského ostřelování. Útoky směřovaly na důležité energetické uzle, ale taky civilní cíle. Podle ukrajinského prezidenta si Kreml vybral místa tak, aby napáchal co největší škody.

„Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země. Kompletně. Zničit naše obyvatele, kteří spí doma v Záporoží. Zabít lidi na cestě do práce v Dnipru a v Kyjevě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj. Svět by měl podle něj prohlásit Rusko za teroristický stát.

V pondělí prý ruská vojska vystřelila na Ukrajinu celkem kolem osmdesáti raket a z toho zhruba polovinu se domácí armádě podařilo sestřelit, jak uvedl náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužný. Podle premiéra Denyse Šmyhala střely poškodily 11 důležitých objektů v osmi regionech a Kyjevě a o život přišlo nejmíň jedenáct lidí a víc než šedesát bylo zraněno.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jedná o odplatu za víkendový útok na Kerčský most vedoucí na Krym.

Mění Moskva válečnou strategii? A jaké jizvy zanechaly na Ukrajině její poslední útoky?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má za sebou summit lídrů Evropské unie. Členské státy na něm hledaly cestu, jak přežít zimu navzdory zdražení energií, ale také, jak si poradit se složitou bezpečnostní situací. Má Evropa jasno jak postupovat proti Rusku?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra pro evropské záležitosti a poradce premiéra pro bezpečnost Tomáš Pojar.

Za dramatických okolností se do Prahy koncem týdne sjela celá Evropa. Jednalo se nejen o složité energetické situaci, ale i bezpečnosti starého kontinentu v souvislosti s agresí na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval v pátek opět představitele evropských zemí, aby poslali Ukrajině více zbraní. A podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měla Evropa zvýšit také finanční pomoc zemi. Zatím se ale její země přou o to, jak financovat dosavadní závazek pomoci ve výši devět miliard eur (220 miliard Kč), které Ukrajině Evropská unie slíbila.

Ukrajina přitom od rána čelí intenzivním ruským útokům. Rakety podle dostupných zpráv ve velkém míří na civilní cíle a podle prezidenta Zelenského jsou mrtví a zranění po celé zemi. V sobotu se přitom podařilo zničit symbol ruské anexe Krymu - strategický Kerčský most spojující poloostrov s Ruskem. Ačkoliv se Ukrajina k útoku oficiálně nepřihlásila, prezident Vladimír Putin označil útok za teroristický čin. Experti ihned varovali, že lze čekat zesílení odvetných akcí Ruskem, čemuž napovídají víkendové i pondělní útoky.

Jaká je současná situace na Ukrajině a nabízí Evropa dostatečné recepty, jak jí pomoci? A jaké odpovědi summit EU v Praze přinesl?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Dělat si srandu z politiky není jen tak. Do Seznam Zpráv teď zamířil mistr téhle disciplíny - Tomáš Břínek, který pod zkratkou TMBK karikuje českou politiku i showbyznys už řadu let. Z koho si nejraději dělá legraci?

Hostem Ptám se já byl grafický ilustrátor Tomáš Břínek alias TMBK.

Měsíčně prý udělá třeba i šedesát koláží. Záleží ale na tom, jak „úrodné“ období na vytváření grafických vtipů je."Ze 70 procent je ten obsah politický, ale jsem toho už celkem přejezený, takže jsem vždy šťastný, když se stane něco jiného. Třeba v showbyznysu," přiznal v rozhovoru Břínek, který prý nad vytvářením grafik stráví někdy i hodiny.

Prezident Miloš Zeman, jeho mluvčí Jiří Ovčáček, expremiér Andrej Babiš, nebo předseda SPD Tomio Okamura jsou ale podle něj stálou inspirací pro politickou satiru. U nich podle Břínka není nutné jít pro vtip daleko. Jsou ale oblasti, kde si není vždy tak jistý v kramflecích: „Nejsem úplně sportovní typ, to mi musí poradit lidi,“ přiznal v rozhovoru.

A problém má prý občas také s algoritmy na sociálních sítích. Ty mu prý nepovolí strefovat se kreslenými vtipy úplně do všeho: „Já sám bych nejradši zveřejnil vše, ale pak vám třeba zablokují účet. A stává se mi, že mi na sociálních sítích občas oznámí, že mi mažou starší věcí,“ prozradil.

Jaké vtipy plánuje přinášet pro Seznam Zprávách? A kdo bude podle něj zdrojem pro satiru, až Miloš Zeman skončí své funkční období v roli prezidenta?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Stát by podle návrhu ministra financí měl od ledna některým firmám danit nadměrné zisky 60 procenty. Daň má platit 3 roky a do státní kasy má přinést 85 miliard. Co jsou přesně ony „nadměrné zisky“?

Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Vláda schválila energetické stropy a teď hledá zdroje, ze kterých by tenhle výdaj na pomoc domácnostem a menším firmám zaplatila. Podle Ministerstva financí má pomoci daň z mimořádných zisků.

Platit by měla pro energetiku, petrolejářství a těžbu fosilních paliv. Zaměřit se na tyhle sektory ostatně doporučuje Evropská unie. Český kabinet chce nadto uvalit takzvanou windfall tax i na banky.

Mimořádná daň má podle představ resortu financí trvat tři roky a vládě prý pomůže vykrýt alespoň část výdajů, které vysoce překračují příjmy státního rozpočtu. Příští rok má dosáhnout deficit opět skoro tří set miliard korun.

Stačí ale zdanit vybrané sektory a jen po určitou dobu, aniž by se zdraví českých veřejných financí dál zhoršovalo? A jak rozpočtově zodpovědná je vláda, která slibovala, že učiní přítrž dalšímu zadlužování?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Denní přírůstky nakažených v posledních týdnech rostly a Česko by se mělo podle všeho obávat i chřipkové sezony, která rovněž začíná nabírat na síle. Co to znamená pro Česko?

Hostem Ptám se já je epidemiolog Petr Smejkal.

Po nějaké době se zase začíná víc mluvit o pandemii covidu. Nakažených totiž v posledních týdnech přibývá. Až na víkendové dny nebo svátky, kdy se ale také mnohem méně testuje.

Kromě toho se zaplňují nemocnice. V půlce tohoto týdne v nich leželo s covidem skoro osmnáct set lidí. Vážných případů je kolem padesáti, což je nejvíc od druhé půlky dubna. Přibývá zdravotnických zařízení, která omezují či ruší návštěvy nebo alespoň vyžadují nasazené respirátory.

Ministerstvo zdravotnictví přitom žádná přísnější protipandemická opatření nezvažuje. Navzdory úvahám z léta resort opustil i možnost jednoho propláceného antigenního testu za měsíc.

A odborníci varují před tím, že lidi by neměl znervózňovat jen koronavirus, ale také chřipka. Kvůli nízkému zájmu o očkování a absenci protiepidemických opatření podle nich hrozí, že bude chřipková sezona nejhorší za posledních několik let. Jde přitom o onemocnění, na které umírá okolo 1 500, ale někdy až pět tisíc osob ročně.

Co s tím? Měli bychom brát pandemii víc vážně i tento podzim? Nebo je to zbytečné, protože covid je pouze jednou z dalších infekčních nemocí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má dalšího zájemce o prezidentský úřad – svůj plán vydat se do boje o Hrad začátkem týdne oznámil senátor Pavel Fischer, který se do volebního klání vydá již podruhé. Čím chce přesvědčit voliče?

Hostem Ptám se já je senátor Pavel Fischer.

Zatímco někteří se do boje o Pražský hrad vydávají poprvé, senátor Pavel Fischer v něm není žádným nováčkem. Poprvé kandidoval v roce 2018 – se ziskem 10,23 % a něco přes půl milionu voličských hlasů se mu ovšem nepodařilo probojovat do druhého kola volby, v němž se utkal současný prezident Miloš Zeman s Jiřím Drahošem.

Už v roce 2018 přitom Fischer proklamoval, že o prezidentskou funkci bude znovu usilovat. S oficiálním potvrzením ale dlouho otálel, což vysvětluje mimo jiné tím, že jako předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost byl v posledních měsících zaměstnán především děním na Ukrajině. „Mám neustále mnoho náročných úkolů a strategických jednání na evropské úrovni i se svými protějšky v jednotlivých státech. V dubnu a srpnu jsem absolvoval jednání přímo na Ukrajině. Neumím si představit, že bych práci pro náš stát jen tak stopnul a věnoval se prezidentské kampani,“ vysvětlil ve facebookovém příspěvku.

Svou kandidaturu plánuje Fischer opřít o podpisy deseti senátorů. A opírat se bude prý i o vládní „podporu“, která ale není zase tak jednoznačná. Vládní pětikoalice v úterý jmenovala senátora Pavla Fischera, bývalou rektorku Danuši Nerudovou a generála Petra Pavla jako kandidáty vhodné na pozici prezidenta. Zároveň ale oznámila, že žádnému z kandidátů do prvního kola neplánuje dát jednoznačnou podporu.

Kdo za Fischerem stojí a jak plánuje financovat svou kampaň? A věří, že na podruhé ve volbách uspěje?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezidentská kampaň nabírá na obrátkách. Jak bude postupovat ve volbách, dnes prozradila pětikoalice. Ta prý do prvního kola nepodpoří žádného ze současných kandidátů. A do boje se už podruhé zapojuje senátor Pavel Fischer. Jak to s volebním kláním zahýbe?

Hostem Ptám se já byl autor několika prezidentských kampaní Jakub Hussar.

Do boje o Hrad se připravují další kandidáti – hned začátkem týdne oznámil svůj plán na účast v prezidentském klání senátor Pavel Fischer. A není to přitom žádné překvapení, Fischer totiž avizoval, že do voleb půjde znovu, už po svém neúspěšné kandidatuře v roce 2018.

Oznámení, na které se netrpělivě čeká, je ale to, zda a koho vyšle do prezidentských voleb hnutí ANO. Konkrétně, jestli má o nejvyšší ústavní funkci zájem sám bývalý premiér Andrej Babiš, případně někdo jiný z jeho týmu.

Podle dat ze sázkových kurzů se možné šance Babiše, pokud by do volebního klání vstoupil, stále více propadají. Nejlepší vyhlídky na to, stát se prezidentem, má podle nich generál Petr Pavel a roste i obliba ekonomky Danuše Nerudové. Jen nízká procenta lidí by zatím vsadila na zmiňovaného Fischera.

Kdo by měl zájem do prezidentského klání ještě vstoupit, musí přihlášku odevzdat nejpozději do 8. listopadu. Aby se voleb mohl zúčastnit, potřebuje 50 tisíc voličských podpisů, podporu 10 senátorů nebo 20 poslanců. O vítězství ale nakonec rozhodnou mimo jiné i předvolební kampaně.

Co čekat od těch letošních? A kdo má z marketingového hlediska zatím nejvíce našlápnuto?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Evropa se dohodla na snížení spotřeby elektrické energie a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Získané peníze pak mají jít na pomoc těm, které ohrožuje současná energetická krize. Lidem i firmám. Máme všichni jistotu, že krizi ustojíme a schválená pomoc nenechá nikoho padnout?

Hostem Ptám se já byl ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Ministři pro energetiku členských států Evropské unie schválili na pátečním jednání tři zásadní body pro řešení vysokých cen energií: snižování spotřeby elektřiny, zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv.

Země Unie podle dohody budou muset povinně ušetřit alespoň pět procent elektřiny ve vybraných hodinách s nejvyšší spotřebou. Stanoven bude také strop 180 eur za megawatthodinu na příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Třetím pilířem unijního balíku je nejméně třiatřicetiprocentní zdanění mimořádných příjmů společností dodávajících fosilní paliva.

Opatření by mohla do rozpočtů unijních zemí až 140 miliard eur (přes 3,4 bilionu Kč). Unie tak doufá, že přijetí balíku pomůže nejen firmám, ale i domácnostem překlenout nastávající zimu, která bude ovlivněna omezením dodávek ruského plynu.

Cenu plynu na burze krátkodobě zvýšilo také nedávné poškození plynovodů Nord Stream v Baltském moři. Evropští politici se přitom domnívají, že poškození bylo úmyslné. Rusko však zodpovědnost odmítlo.

Je už situaci okolo výbuchů plynovodů vyřešena? A mohou být Češi spokojení s unijním receptem na levnější energie?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Policie už druhý den kontroluje hranici se Slovenskem. Snaží se odradit gangy pašeráků, kteří do Evropy převádějí uprchlíky, hlavně ze Sýrie. Má to smysl?

Hostem Ptám se já je policejní prezident Martin Vondrášek.

Na hranice se Slovenskem se vrátily policejní kontroly. Tohle řešení ještě nedávno označoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) za krajní, ale pašerácké gangy jsou tak aktivní, že k němu prý bylo nutné přistoupit.

Čísla hovoří celkem jasně, oproti loňskému roku přibylo uprchlíků zadržených na českém území dvanáctkrát. Celkem jich bylo skoro 12 tisíc. A jen první den kontrol jich policisté objevili víc než tři sta. Turecko totiž mění svou politiku vůči utečencům ze Sýrie a snaží se je zatlačit zpátky do vlasti. Tam ale stále zuří válka, proto se vydávají opačným směrem. Na západ – do Evropy.

Odradí policejní hlídky převaděče od cesty do Česka? A nebudou policisté nasazení na hranicích chybět jinde?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda v pondělí schválila návrh rozpočtu na rok 2023 s deficitem 295 miliard korun. Sněmovna ale nyní projednává jeho novelizaci toho letošního, která by deficit zvýšila na 330 miliard korun. Na co vše výdaje zamíří?

Hostem Ptám se já je ekonom Petr Janský.

Vláda Petra Fialy schválila návrh rozpočtu na příští rok, aby si za něj vzápětí vysloužila kritiku. Hlavně kvůli tomu, že pomoc lidem s energetickou chudobou plánuje kabinet zajistit z mimořádné daně. Ta ovšem ještě nemá konkrétní parametry.

Odbory se zase rozčilují, že vláda nechce příští rok zvýšit, až na výjimky, platový základ státním zaměstnancům. Peníze by měly putovat jen do složky určené na odměny. Šéf odborové konfederace a kandidát na prezidenta Josef Středula mluví o tzv. „ksichtovném“, které prý pomůže ne nejlepším, ale hlavně oblíbeným zaměstnancům.

Otázka, která se vznáší ve vzduchu je poměrně jasná. Jde o to, jestli koaliční vláda ví, jak zalátat díry v rozpočtu a zbytečně neprohlubovat jeho schodek.

Je vhodné spoléhat se na daň z mimořádných zisků, která ještě nefunguje? A je pětikoaliční kabinet opravdu rozpočtově odpovědný, jak sliboval při nástupu do Strakovy akademie?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jihlavu čeká nezvyklý senátní duel. Proti šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi se do druhého kola probojovala ekonomka Jana Nagyová, která je obžalována v kauze Čapí hnízdo. Má šanci na úspěch?

Hostem Ptám se já je předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Politici hnutí ANO jsou připraveni podpořit Janu Nagyovou na Vysočině před 2. kolem senátních voleb, do kterého se probojovala spolu se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem z ODS. Nagyová přitom čelí společně s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem obžalobě v případu kolem dotace na stavbu areálu Čapí hnízdo. Kauzou se už třetím týdnem zabývá soud.

„Je to boj ANO a pana Vystrčila. On je jednou z nejvýraznějších osobností pětikoalice, je to předseda Senátu, v politice je pětadvacet let. A my se netajíme tím, že ho tam nechceme,“ komentoval senátní souboj například místopředseda ANO Karel Havlíček.

Podle něj je postup Nagyové do druhého kola senátních voleb už teď pro stranu malým vítězstvím. Za ním je podle něj i masivní kampaň, kterou rozjel expremiér Andrej Babiš v minulých týdnech za Nagyovou na Vysočině. Ta bude podle všeho pokračovat i do druhého kola voleb.

(Redakce Janu Nagyovou zvala do duelu s Milošem Vystrčilem. Ona ani mluvčí ANO na pozvání neodpověděli, pozn. red.)

Co Vystrčil na výsledky senátních voleb říká? A lze poslední volby opravdu považovat za referendum o vládě, jak vyzval expremiér Babiš?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jestli mají letošní senátní a komunální volby nějaké jasné poražené, pak je to bývalá česká levice. Tedy sociální demokraté a komunisté. Obě strany propadly na celé čáře a pokračují v úplném odchodu z české politické scény. Dokáže je ještě něco zachránit?

Hostem Ptám se já byl předseda ČSSD Michal Šmarda.

Komunální a senátní volby mají řadu vítězů a poražených. Do té druhé skupiny lze bezpochyby zařadit zástupce české levice. Komunisté letos získaly dokonce 68 procent méně zastupitelských mandátů než před čtyřmi lety a sociální demokracie si pohoršila o 59 procent mandátů.

Šéf ČSSD Michal Šmarda si přitom ještě v sobotu večer výsledky pochvaloval. Podle něj je úspěchem fakt, že ČSSD obnovila účast v některých zastupitelstvech.

Ne všude přitom sociální demokracie „přiznala barvu“. Z celkem 456 kandidátek, které strana letos postavila, je však více než polovina koaliční s jinými subjekty a hnutími. Z názvů mnoha z nich je přitom málo patrné, že jsou jejich součástí sociální demokraté.

Sám Michal Šmarda obhajoval křeslo starosty v Novém Městě na Moravě za sdružení Lepší Nové Město. Třeba v Praze pak ČSSD kandidovala pod značnou Solidarita společně se Stranou zelených, Budoucností a Idealisty.

Vyplatilo se ČSSD „schovávání“ její značky? A co výsledek komunálních voleb vypovídá o stavu české levice?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V osmi ze 13 krajských měst v komunálních volbách vyhrálo hnutí ANO. Vládní strany jich ovládly jen pět. Jak dobrý výsledek je to pro opoziční hnutí? A co to vypovídá o popularitě vlády?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ANO Karel Havlíček.

Komunální volby mají vždycky víc vítězů – záleží na tom, z jakého úhlu se sledují výsledky. Jestli na počet mandátů, zda se podařilo obhájit všechny nebo oslovit větší města či menší obce. Spokojených tak letos může být více stranických lídrů. Ovšem v krajských a statutárních městech nejvíc zabodovalo ANO a dokonce už v prvním krajském městě sestavilo radniční koalici – v Plzni se dohodlo s Piráty a hnutím STAN.

Předseda hnutí Andrej Babiš označil výsledek komunálních i senátních voleb za úspěch a hnutí si podle něj významně polepšilo. A podle jeho slov je výsledek voleb důkazem, že voliči přijali jeho výzvu, aby z komunálních voleb udělali referendum o vládě.

Má pravdu? A podaří se ANO přetavit volební výsledky z voleb do povolební spolupráce, nebo zůstane v opozici i ve městech?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Pokud jde o procenta, Piráti si po čtyřech letech ve vedení města polepšili. Slavit ale nejspíš nebudou. Drtivým výsledkem 24,7 % je porazilo Spolu pro Prahu a 19,3 % získalo ANO. Piráti jsou tak se 17,7 % voličských hlasů v Praze třetí. Bude to jejich konec ve vedení hlavního města?

Hostem Ptám se já byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Česká pirátská strana v čele se Zdeňkem Hřibem v hlavním městě získala téměř o procento více než v posledních komunálních volbách. O vítězství ale mluvit nelze. Koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL pod názvem Spolu pro Prahu získala totiž téměř čtvrtinu voličských hlasů a v primátorském křesle tak může na příští čtyři roky stanout její lídr Bohuslav Svoboda (ODS). Silný výsledek zaznamenalo i hnutí ANO, které v Praze skončilo druhé.

Kdo ale bude v hlavním městě vládnout, bude záležet především na povolebním vyjednávání. Primátor Zdeněk Hřib dopředu vyloučil spolupráci s extremisty, ale také s trestně stíhanými a s „kumulátory“ funkcí. A pokud jde o Spolu, vadí mu také to, že dvojka kandidátky Spolu, europoslanec Jiří Pospíšil měl prokazatelné vazby na lobbistu Michala Redla obviněného v kauze Dozimetr.

S kým si Piráti dokáží představit spolupráci? A proč v hlavním městě nedokázali přesvědčit více voličů?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Koalice Spolu pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ovládla v komunálních volbách hlavní město. Za sebou nechala hnutí ANO a Piráty, kteří poslední čtyři roky v čele metropole stáli. Co Prahu pod vedením Spolu čeká? A zafunguje znovu spojení ODS a TOP 09?

Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Spolu pro Prahu Bohuslav Svoboda (ODS).

Praha bude mít nejspíš brzy nového primátora. V komunálních volbách totiž Piráty v čele se Zdeňkem Hřibem smetla kandidátka kopírující vládní spojenectví ODS, TOP 09 a KDU-ČSL v čele s Bohuslavem Svobodou, který v čele hlavního města stál už mezi lety 2010–2013.

Přestože Svobodu tehdy svrhla koaliční TOP 09, vypadá to, že spojení, které dostalo druhou šanci, směřuje k úspěchu. Otázkou ale je, jaké další partnery si koalice Spolu v Praze přizve k vládnutí.

Svoboda už dříve řekl, že v čele hlavního města by stál s kýmkoliv, s kým se shodne na programových prioritách. Rovnou ale upřesnil, že například s hnutím ANO dle něj Spolu nemá takřka nic společného.

Co ale exprimátor Svoboda nevyloučil, je možnost, že bude primátorský post dělat na plný úvazek. Lídr pražské kandidátky Spolu je totiž aktivním poslancem a mnohokrát zopakoval, že v souběhu funkcí primátora a člena Sněmovny nevidí problém. Naopak by to podle něj byla pro Prahu výhoda.

Stane se Svoboda primátorem, nebo ho může nahradit jiný kandidát? A má už jasno v tom, s kým bude v Praze vládnout?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už o víkendu voliči rozhodnou o tom, kdo usedne do primátorského křesla a povede příští čtyři roky Prahu. Kdo to bude a kam by měl hlavní město směrovat? A proč je práce pražského primátora tou nejtěžší v české politice?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byli spolu s primátorem hlavního města Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti) a poslancem a lídrem SPOLU pro Prahu Bohuslavem Svobodou (ODS) exprimátor Prahy Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

O post primátora svede souboj koalice Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou a současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem. Ti za svou čtyřletou vládu odstartovali desítky let očekávanou stavbu metra D, pustili se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu. Jejich éru ale poznamenala pandemie covidu-19, uprchlická krize v souvislosti s válkou na Ukrajině a zejména korupční kauza Dozimetr kolem pražského dopravního podniku. Kritici Pirátům také vyčítají, že se jim kromě zahájení metra D nepodařilo uskutečnit v Praze žádnou větší, průlomovou vizi jako byl třeba tunel Blanka.

Právě díky Blance je často označován za jednoho z nejúspěšnějších a nejvýraznějších polistopadových primátorů Pavel Bém. O projektu se sice rozhodlo už v polovině 90. let za jeho předchůdců, za Bémovy vlády se ale podařilo obří dopravní stavbu konečně rozjet. Kvůli dalším velikášským vizím jako byla olympiáda v Praze nebo karta Opencard, které úspěšné nebyly a stály hlavní město stamiliony, někteří Béma naopak dodnes považují za mafiána. „Politikovi, který nic nedělá, se taková věc nemůže stát. Politik, který něco dělá, něco prosazuje, má nějakou fantazii a přichází s nějakými projekty, tomu se to prostě a jednoduše stane. Je to hrozně bolestné, ale beru to jako něco, s čím nemůžu nic dělat,“ řekl v debatě Bém.

Jak upozornil politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo, k úspěchu Pavla Béma výrazně přispělo, že měl jako jediný možnost vládnout osm let. „Pavel Bém svou urputností Blanku tlačil přes zastupitelstvo. V roce 2010 skončil a trvalo to ještě pět let, než se dostavěla. A jedna z prvních zpráv, kterou primátor Svoboda vydal po svém nástupu do funkce byla, že to najednou bude mnohem dražší. A pak se jeho nástupci báli ledacos vůbec rozhodovat. To je ta výhoda a zároveň nevýhoda těch dlouhých osmi let, které tady nikdo jiný nedostal. Něco po sobě zanechal, ale zároveň to mělo zásadní vliv i na všechny jeho nástupce,“ uvedl Šídlo.

Bém měl jako primátor Prahy podle Šídla i jiných komentátorů také štěstí v další důležité věci, kterou už nikdo z jeho nástupců nepoznal. Za jeho éry v politice dominovala jeho ODS na všech úrovních. Podle Pavla Béma je ale třeba hledat příčiny jinde: „Prahu lze řídit efektivně. Potíž je, že ji chtějí řídit lidé, kteří k tomu nemají žádné dispozice. Kvality, schopnosti, znalosti a často ani vzdělání. Nejsou ani skutečnými politiky, ani projektovými manažery, ani charismatickými lídry. Pak opravdu nemohou uspět.“

Co by měl lídr největšího českého města všechno zvládnout? Může zároveň vykonávat funkci primátora i poslance? A chtějí od něj voliči spíše velké vize, nebo řešení každodenních problémů?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda odkládá schválení návrhu rozpočtu na rok 2023. Vyladit je třeba, kolik si stát musí půjčit, aby mohl naplnit všechny své záměry a sliby. Ví resort financí, kde na ně vzít?

Hostem Ptám se já byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Vláda odložila schvalování státního rozpočtu na příští rok z tohoto týdne na příští pondělí. Premiér za ODS Petr Fiala ujišťuje, že cílem jeho týmu je udržet v mezích rozpočtový deficit a až krize pomine, taky konsolidovat rozkolísané veřejné finance. Na to, že současná struktura příjmů a výdajů není do budoucna udržitelná, upozorňuje i Národní rozpočtová rada.

Vedení resortu financí ovšem nevylučuje, že se schodek původně plánovaný na 280 korun ve vládním návrhu na rok 2023 ještě zvýší. Mezeru v rozpočtu způsobilo hlavně rozhodnutí kabinetu zastropovat ceny energií pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala odhaduje tenhle výdaj na víc než sto miliard korun, jak řekl v mimořádném projevu. Cílem je pomoci lidem zvládnout inflaci a energetickou krizi.

Někteří odborníci ale varují, že takto nastavené opatření nemotivuje lidi k úsporám a distributory zase, aby snižovali ceny. Pak by takový zásah vlády problém s vysokými cenami neřešil, ale jen odložil.

Ví resort financí, kde najde desítky miliard korun do rozpočtu, aby dnešní dluhy nemusely splácet až příští generace? A jak chce vláda přesvědčovat lidi i firmy, aby šetřily?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podle posledních předvolebních průzkumů má k vítězství v komunálních volbách v Praze nejblíže koalice Spolu, která kopíruje vládní svazek ODS, TOP 09 a lidovců. Podaří se jí v Praze porazit Piráty? Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl kandidát na primátora Bohuslav Svoboda (ODS).

Podle posledních průzkumů to vypadá, že komunální volby v Praze zkopírují úspěch těch stran, které se podílí na současné vládě. Nejblíže k vítězství má dle průzkumů nakročeno koalice Spolu - ovšem bez Pirátů, kteří se snaží na radnici udržet své želízko v ohni, primátora Zdeňka Hřiba.

Oba uchazeče o vedení města ale pojí stín nedávné kauzy Dozimetr, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří podle vyšetřovatelů ovlivňovali například i chod největší městské firmy - pražského dopravního podniku. Mezi obviněnými je dnes již bývalý náměstek Zdeňka Hřiba Petr Hlubuček (STAN) nebo lobbista Michal Redl. Na něj má zase prokazatelné vazby dvojka pražské kandidátky Spolu, europoslanec TOP 09 Jiří Pospíšil.

Pokud by Spolu ve volbách uspělo, šéf její kandidátky Bohuslav Svoboda v primátorském křesle nestanuj poprvé - Prahu řídil mezi lety 2010-2013 a jeho primátorství tehdy skončilo právě na základě rozhodnutí partnerské TOP 09. I přesto to vypadá, že tohle staronové spojení dostane v čele Prahy znovu šanci.

Jaké recepty pro Prahu nabízí pražská koalice Spolu? A jak Bohuslav Svoboda reflektuje své dosavadní působení v čele města? Poslechněte si celý podcast!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Západ ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem, řekl ruský prezident a vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat 300 tisíc rezervistů. Co to znamená pro boje na Ukrajině? A jak by měla zareagovat Evropa?

Hostem Ptám se já byl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci, která se má týkat především vojáků v záloze. „Naléhavé rozhodnutí“ prý ruský prezident přijal, aby Rusko ochránilo lidi v „osvobozených zemích“. Západ podle Putina ukázal, že si nepřeje mír mezi Ukrajinou a Ruskem – a jeho snahou je prý oslabit, rozdělit a zničit Rusko.

Podle řady expertů je vyhlášení mobilizace přiznáním, že se situace na Ukrajině pro Rusko nevyvíjí dobře. A slovy české ministryně obrany Jany Černochové ruský prezident uznal prohru.

Projev prezidenta Putina k národu bude mít pravděpodobně i další nezamýšlený výsledek - podle britské BBC lze čekat, že řada Rusů bude kvůli vyhlášení mobilizace chtít co nejrychleji opustit zemi. A prudce se propadl i ruský akciový trh.

Co lze od Ruska v nejbližších týdnech čekat? A co znamená mobilizace pro Ukrajinu i svět?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prahu čeká lítý boj o primátorské křeslo. Současná koalice v čele s Piráty a primátorem Zdeňkem Hřibem podle předvolebních průzkumů zatím ztrácí na koalici Spolu v čele s Bohuslavem Svobodou. Čím chce Hřib voliče přesvědčit? A umí si představit povolební spolupráci se Spolu, které kritizuje?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z Kasáren Karlín byl primátor hl. m. Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Piráti mají pomalu za sebou čtyřletou vládu nad Prahou. Její současný primátor Zdeněk Hřib dokázal po letech udržet jednotnou radniční koalici, odstartoval desítky let očekávanou stavbu metra D, pustil se do oprav mostů, nebo řešení bytové situace i klimatického plánu.

Jenže jeho vládou otřásla zvláště korupční kauza Dozimetr, ve které jako obviněný figuruje Hřibův bývalý náměstek Petr Hlubuček a největší městská firma, dopravní podnik. Akce, která rozkryla skupinu politiků, manažerů a lobbistů, kteří dle vyšetřovatelů ovlivňovali veřejné zakázky i chod veřejných firem – především pražského dopravního podniku, ale zasahuje i hlavní soky současné magistrátní koalice. Dvojkou pražské kandidátky Spolu, totiž nadále zůstává pražský lídr TOP 09 Jiří Pospíšil, který měl prokazatelné vazby na dalšího obviněného v kauze - podnikatele Michala Redla.

Vedle Dozimetru, který pražskou politikou otřásl od základů, ale stojí rozvoj města, který podle kritiků současného primátora Hřiba není dostatečný. Vadí jim, že se Praha pod vedením Pirátů nepouští do žádných velkých investičních projektů.

Mají pravdu? Na co je současný primátor Prahy pyšný a co by byly jeho hlavní priority v příštích letech?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Velká Británie se rozloučila s královnou Alžbětou. Zesnulá panovnice spočine k poslednímu odpočinku vedle svých nejbližších. Rodičů, manžela Philipa a sestry Margaret. Její pohřeb se stal jednou z nejsledovanějších událostí na celém světě. A byl u toho i podcast Ptám se já. Sledovali jsme obřad v katedrále Westminsterského opatství a zajímali se mimo jiné, jaký vliv měla královna Alžbětu II. na britskou společnost i světové dění. 

Hostem dnešního dílu Ptám se já byl politolog z Masarykovy Univerzity a expert na královskou rodinu Marek Bičan.

Podle Bičana bylo loučení s královnou velmi autentické: “Je to projev úcty k panovnici, která jim vládla 70 let. Nastoupila na trůn velmi mladá, neměla za sebou žádné skandály. Působila jako taková stálice. Británie se za tu dobu, za těch 70 let, velmi proměnila. Ale právě královna Alžběta a monarchie umožnily poměrně poklidný přechod, například v porovnání s 60. a 70. lety ve Francii a Německu,” zhodnotil ceremonii Bičan.

Jaký vliv měla Alžběta II. na britskou společnost? Jak se daří britské monarchii udržet kontinuitu? A co očekávat od Karla III.?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Brněnští voliči už příští týden rozhodnou, kdo jim bude další čtyři roky vládnout. Podle kritiků současná koalice nezvládla vyřešit složitou dopravní situaci ve městě ani dlouho očekávaný územní plán. Jak to ovlivní volby?

Pořad Ptám se já zavítal před komunálními volbami do brněnského Kabinetu Múz, kde byli hosty speciálního vysílání kandidáti na primátora Markéta Vaňková (ODS), Petr Hladík (KDU-ČSL) a René Černý (ANO). Předvolební klání v jihomoravské metropoli hodnotili i sociolog, spisovatel a publicista Stanislav Biler a bývalý primátor města a kandidát na senátora Petr Vokřál (ANO).

Končící koalice ODS, lidovců, Pirátů a sociálních demokratů s pomocí státu i evropských peněz znovu rozjela velké dopravní stavby. Zahájila také stavbu nových protipovodňových opatření. Sama ale shodila ze stolu nový územní plán, a tím i šanci na dostupnější bydlení. Milovníci sportu a kultury také dál marně vyhlížejí multifunkční arénu pro třináct tisíc lidí a koncertní sál filharmonie. Na Brno podobně jako na další města zároveň doléhá energetická krize, v problémech je kvůli drahým energiím například dopravní podnik.

Podle sociologa Stanislava Bilera je ale pro Brno nejpalčivějším problémem kritická dopravní situace, kterou představitelé města neřeší dlouhodobě. „O tragické dopravní situaci se nemluví. Ale Brno má dlouhodobě podle dat a statistik nejvíce mrtvých a těžce zraněných chodců v rámci všech krajských měst v České republice. A ta situace se nelepší. A není to náhoda, je to důsledek nečinnosti městské policie,“ tvrdí Biler.

To uznává i bývalý primátor Petr Vokřál (ANO): „Dokud budou jezdit z Tišnova do Brna všichni autem, tak se to prostě nezmění. Pro mě je klíčové řešení v metropolitním kontextu a samozřejmě s tím související infrastruktura, která prostě Brnu chybí.“

Řidiči zatím dál váznou ve změti uzavírek a omezení. ODS přitom na zlepšování průjezdnosti městem stavěla kampaň do předchozích voleb. V jejích klipech před čtyřmi lety se kvůli kolonám rozčiloval i falešný Babiš. Kritiku si vysloužila také po volbách zřízená funkce koordinátorky oprav.

Primátorka Markéta Vaňková (ODS) takové hodnocení odmítá. „Neumím objektivně posoudit, jestli je teď Brno víc rozkopané než před čtyřmi lety. Koordinaci jsme ale výrazně posílili. Funguje lépe než v předešlém období. Nicméně i sebelepší koordinace v konečném důsledku nemusí vést k optimálnímu výsledku.“

Které problémy jihomoravské metropole se současné koalici za čtyři roky povedlo vyřešit? Chybí brněnským politikům vize, jak si myslí jejich kritici? A kdo bude v Brně vládnout po komunálních volbách?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda oznámila zastropování cen energií pro domácnosti, malé firmy i živnostníky i formu pomoci pro největší společnosti. Opozice vládu kritizuje, že je pomoc pomalá a malá. Má pravdu?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ODS a poradce premiéra Zdeněk Zajíček.

Vláda Petra Fialy vstoupila do energetické krize a bojovat s ní plánuje zastropováním cen energií. Strop na silovou elektřinu bez nákladů na distribuci byl stanoven na 6 tisíc Kč za megawatthodinu (MWh), u plynu by strop měl být 3 tisíce korun za MWh. Novela energetického zákona, která by zastropování umožňovala, by přitom podle poradců premiéra mohla být přijata do konce září – pak bude teprve možné vydávat nařízení, která budou opatření určovat.

Podle Zajíčka, který je v čele expertního týmu, který má řešení vysokých cen energií na starosti, budou muset výrobci energií také povinně nabídnout část své produkce státu. Ten ji bude dál distribuovat veřejným institucím a samosprávám prostřednictvím státního obchodníka s energiemi.

Podle opozice ale vláda nedělá dost a také experti vyčítají kabinetu zmatek a chaos. 

Jaké další kroky v energetice vláda chystá? Jaké dlouhodobé řešení připravuje? A připouští si kabinet i kritiku?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Brněnské hnutí ANO čekají důležité komunální volby. Dokázat v nich může, zda se poučilo z kauzy Stoka, ale i jak silná je pozice současné vlády. Podle lídra ANO Andreje Babiše se právě o ní totiž na komunální úrovni rozhodne. Má pravdu?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl lídr kandidátky hnutí ANO v Brně René Černý.

Brněnské hnutí ANO si v posledních letech prošlo hlubokými problémy. Tamní buňkou otřásla kauza Stoka, jeden z největších korupčních případů posledních let a hnutí nechalo svoji brněnskou buňku rozpustit. Postavilo ji znovu s méně členy a bez řady známých tváří. A v oslabené kondici vstupuje i do komunálních voleb.

Jejich výsledek zásadně ovlivní i celostátní politika. Šéf ANO Andrej Babiš totiž vyhlásil komunální volby za referendum o vládě. Současný kabinet Petra Fialy je podle něj nekompetentní, neakční a nereaguje na rostoucí inflaci.

Mezitím předvolební mítingy hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem s obytným vozem provází vypjaté emoce a navíc se do závěrečných dní jeho kampaně propíše soud v kauze Čapí hnízdo, který začal v pondělí 12. září. O něm Andrej Babiš prohlásil, že jde o politický proces, který je účelový načasovaný před volbami.

Jak se do komunálních voleb propíše celostátní politika? A jaké ponaučení si brněnské ANO vzalo z kauzy STOKA? Co za stavby by mělo v příštích letech vzniknout v Brně?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na pražském městském soudě začal po sedmi letech šetření soud s bývalým premiérem Česka a předsedou ANO Andrejem Babišem. Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice?

Hostem Ptám se já byl nejvyšší státní státní zástupce Igor Stříž.

Pražský Městský soud je od pondělka v obležení novinářů. A není divu. Po sedmi letech prošetřování tam začal proces s bývalým premiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Andrej Babiš čelí obžalobě z dotačního podvodu. Stejně jako jeho bývalá poradkyně a současná kandidátka za ANO do Senátu Jana Mayerová (Nagyová). Ta má na kontě ještě podezření z poškození finančních zájmů Evropské unie.

Stíhání Babiše a Mayerové bylo přitom od září 2019 zastaveno. V prosinci 2019 ale tehdejší šéf žalobců Pavel Zeman rozhodnutí zrušil. Od té doby probíhalo další vyšetřování. V březnu 2022 nakonec Jaroslav Šaroch oznámil, že podal k Městskému soudu v Praze obžalobu.

Kauza Čapí hnízdo se v průběhu let stala notoricky známou. Zajímavá je i proto, že dozorující žalobce trestní stíhání původně zastavil a až po zásahu nejvyššího státního zástupce poslal někdejšího předsedu vlády a jeho spolupracovnici před soud.

Jak náročné jsou politické kauzy takového kalibru pro představitele justice? Proč se zpravidla tolik vlečou? A pomůže plán na novelu státních zastupitelství?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Kdo po komunálních volbách povede Brno? V boji o primátorské křeslo se proti sobě postaví dosavadní koaliční partneři, primátorka Markéta Vaňková (ODS) a její první náměstek Petr Hladík (KDU-ČSL). Co způsobilo rozkol v koalici? 

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byl spolu s primátorkou Markétou Vaňkovou její první náměstek, místopředseda lidovců a společný kandidát KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na primátora Brna Petr Hladík.

I když před komunálními volbami z Prahy zaznívalo, aby strany v regionech navázaly na loňský úspěch koalice SPOLU, v Brně k tomu nedojde. I přes úspěch v posledních místních volbách a donedávna relativně harmonické vládnutí s KDU-ČSL jde ODS v čele s Markétou Vaňkovou do letošních voleb spolu s TOP 09. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci a podle jejich brněnského šéfa Petra Hladíka se prostě na některých tématech s občanskými demokraty neshodnou.

Koalice lidovců a starostů chce, aby se nové vedení jihomoravské metropole po volbách zaměřilo hlavně na pomoc lidem. Slibuje proto, že zavede třeba rodičovské vouchery na organizované volnočasové aktivity dětí nebo rozšíří bezplatnou MHD pro seniory. Zásadní jsou pro ni také investice do energetické soběstačnosti města a bydlení.

Spoustu projektů pro dostupné bydlení ale podle Hladíka zbrzdilo nepřijetí nového územního plánu, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. Zastupitelstvo ho po letech příprav nedávno vrátilo k přepracování. Podle primátorky Markéty Vaňkové obsahoval zásadní chyby. „Územní plán mohl a měl být schválený,“ oponuje Hladík. „Tři a půl roku v rámci vedení města panoval absolutní soulad na všech jednotlivých krocích i postupech. Doteď nevím, co se stalo.“

Kde chce koalice lidovců a starostů vzít finance na slibovanou pomoc občanům? Jak by řešila dopady současné energetické krize? A je nějaká strana, se kterou určitě na brněnskou radnici nepůjde?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V Brně se chystá v komunálních volbách velký střet. Současná primátorka, Markéta Vaňková z ODS, jde navzdory současné koalici s lidovci do boje s TOP 09. Proč? A jaká témata volby rozhodnou?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ke komunálním volbám z brněnského Kabinetu Múz byla primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS).

Ačkoliv v podzimních sněmovních volbách zaznamenala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) velký volební úspěch, v komunálních volbách se už nejspíš opakovat nebude - alespoň ne v Brně. Místní primátorka za ODS Markéta Vaňková ve městě kandiduje společně s TOP 09, proti které se staví KDU-ČSL a STAN. Důvodem je prý fakt, že o křeslo primátora mají zájem také lidovci.

To ale není jediné, na čem se ODS s KDU-ČSL ve městě neshodne. Nedávno vrátila k přepracování územní plán, který měl nahradit ten původní už od ledna 2023. „Měl takové chyby, které neumožňovali jej schválit, aby to bylo ve prospěch města Brna. Mě to samozřejmě velmi mrzí, byl to jeden z nejvýznamnějších úkolů naší koalice,“ vysvětlila Vaňková.

Dalším úkolem podle ní bude také zajištění dostatku energií pro Brno. Podle současné primátorky přijala vláda nezbytné kroky pro bezproblémové fungování veřejných služeb. Město má prý i přesto připravenu řadu projektů, aby snížilo svou závislost na ruském plynu - jedním z nich je i výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, na kterém se Teplárny Brno a ČEZ dohodli v červnu. „Doufám, že to bude dříve než v roce 2030, ráda bych, abychom v příštím volebním období stavbu zahájili a aby za šest let - v roce 2028, byla otevřena,“ věří současná hlava města.

Bude v nadcházející sezoně opravdu dost tepla pro všechny? A jaké plány má současná primátorka pro zlepšení dopravní situace v Brně nebo dostupné bydlení?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na webu Seznam Zprávy a v podcastových aplikacích dnes nenajdete klasický rozhovor Ptám se já. Proč? Startuje první ze speciálních vysílání před diváky ke komunálním volbám.

Podcast Ptám se já chystá další speciální natáčení před diváky a posluchači tentokrát k tématu komunálních voleb - tentokrát v Brně a Praze.

Právě teď moderátorky Ptám se já Marie Bastlová a Veronika Sedláčková míří do brněnského Kabinetu Múz, kde od 18:30 vyzpovídají tři největší favority podzimních voleb v jihomoravské metropoli. Ale zazní také hlasy těch, kteří problémům Brna rozumí.

Se současnou primátorkou Markétou Vaňková (ODS), lídrem kandidátky hnutí ANO Reném Černým, Petrem Hladíkem za kandidátku lidovců a STAN, ale také sociologem Stanislavem Bilerem a exprimátorem Petr Vokřál budou mluvit o tom, co Brno nejvíc pálí, nebo jaké téma o podzimních volbách ve městě rozhodne.

O speciál ale nepřijdou ani pražští diváci a posluchači podcastu. Tam se Ptám se já chystá hned týden na to - tedy v úterý 20. září, od 18:30 do Kasáren Karlín. Pozvání přijal současný primátor Zdeněk Hřib (Piráti), jeho hlavní vyzyvatel Bohuslav Svoboda (ODS), exprimátor Pavel Bém a politický komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Nejpalčivější témata pro Prahu jsou přitom už asi jasná - drahé bydlení, dopravní stavby a dost možná i energetická krize, která dopadá nejen na obyvatele měst, ale i na jejich rozpočty.

Co o výsledcích komunálních voleb rozhodne? A jak na volby dopadne současné dění okolo vládního kabinetu Petra Fialy? A jaké překvapení může z voleb vzejít?

Poslechněte si krátké pozvání s Jindřichem Šídlem. Na vše ostatní se budeme ptát 13. září od 18:30 v brněnském Kabinetu Múz. A v úterý 20. září od 18:30 v Kasárnách Karlín. Všechny rozhovory si v následující dny budete moci poslechnout také na webu Seznam Zprávy, stránkách Podcasty.cz i ve všech podcastových aplikacích. A sledujte speciál Ptám se já také v neděli 25. září, kdy vám nabídne aktuální vysílání k výsledkům nejen komunálních, ale také senátních voleb.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už je to téměř jisté. Vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti i pro firmy, tento týden má kabinet oznámit detaily, nejpozději do 14 dní pak chce vše schválit. Jaké stropy má vláda zavést?

Hostem Ptám se já byl podnikatel v energetice a majitel skupiny Amper Jan Palaščák.

Evropské státy na mimořádném zasedání evropské rady podpořily debatu o zastropování cen plynu a především se shodly na odebrání mimořádných zisku výrobcům elektřiny a faktickém zastropování cen. Dnes v podvečer se k tématu mimořádně sejde i česká vláda, aby o maximální ceně elektřiny rozhodla.

Opatření má odběratele podržet v době strmého růstu cen energií. Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely pocítí občané přijatá opatření nejpozději od začátku ledna 2023. Různá řešení, o kterých budou dnes ministři na schůzi vlády jednat, musí ovšem ještě schválit Sněmovna a Senát.

Podle vyjádření ministrů se má pomoc rozdělit do tří skupin. Kromě podniků to budou ještě domácnosti a veřejný sektor. Vláda také slíbila, že nezastropuje cenu pod výrobními náklady, kdy by výrobcům elektřiny musela hradit ztrátu.

Jak budou regulace vypadat a co to udělá s cenami? A kdy se trh vrátí do normálu?
---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Mimořádná Evropská rada bude už dnes řešit co s astromickými cenami energií v Evropě. Řešit se bude zastropování cen i to, zda a jak do regulace zahrnout ceny plynu. Jaké řešení bude výhodné pro Českou republiku?

Hostem Ptám se já byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Evropská unie má na mimořádném zasedání ministrů pro energetiku v pátek hledat shodu na řešení situace ohledně trhu s energiemi. Ministři by měli probrat několik variant řešení současné situace. Například Česká republika bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely chtít na jednání zařadit například tzv. iberijský model. Ten by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu.

Kabinet by následně měl mimořádně jednat v pondělí v podvečer a představit detaily podpory. To, že vláda Petra Fialy na pomoc proti drahým energiím dlouhodobě nedělá dost, ale kritizuje opozice. „Vládní parodie, hospodářské Waterloo a energetická fraška. A uprostřed toho zmateně pobíhá ministr průmyslu, který ze všeho nejvíc připomíná Otíka Rákosníka z filmu Vesničko má středisková. Komunální volby budou i referendem o vládě,“ napsal na Twitter místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

A zatímco hnutí ANO po neúspěšném hlasování o vyslovené nedůvěry vládě volá po „referendu“ v podobě komunálních voleb, jeho lídr Andrej Babiš stane od pondělí opět na lavici obžalovaných. Znovu se totiž otevře proces v dotačním případu Čapí hnízdo. Babiš přitom v pátek ve Sněmovně prohlásil, že jde o první politický proces od listopadu 1989.

Podkopává Babiš důvěru v české soudy? A jak by současnou situaci okolo trhu s energiemi řešilo hnutí ANO?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. - nejdéle sloužící panovnice Spojeného království. Jak změnilo Británii sedmdesát let její vlády?

Hostem Ptám se já byl novinář žijící v Londýně Ivan Kytka.

Zdravotní stav královny Alžběty II. se v posledních desítkách hodin zhoršil a její lékaři dali najevo znepokojení. Za královnou se proto v průběhu včerejšího dne sjeli do zámku Balmoral členové britské královské rodiny - o smrti britské panovnice informoval Buckinghamský palác ve večerních hodinách.

Celým jménem Elizabeth Alexandra Mary nastoupila na britský trůn v roce 1952. Že by se Alžběta II. někdy stala britskou panovnicí, se ovšem nepředpokládalo - ještě v roce 1936 totiž na trůn usedl její strýc Eduard VIII. Kvůli plánovanému sňatku s rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou ale téhož roku abdikoval a monarchou se stal Alžbětin otec, král Jindřich VI. Ona sama nastoupila na trůn po jeho smrti jako starší ze dvou sourozenců.

V roce 2022, ve svých 96 letech, byla královna Alžběta II. nejstarším vládnoucím panovníkem současnosti a byla také nejdéle vládnoucí britskou královnou - v únoru letošního roku oslavila 70 let působení na trůnu. Po zprávě o úmrtí královny Alžběty II se novým britským králem stal její nejstarší syn - Charles III.

Jak proměnila Spojené království? Co její odchod pro Británii znamená a jaké úkoly teď čekají na jejího nástupce - krále Charlese III?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinská armáda oznámila první velké vojenské úspěchy ve válce s Ruskem. Podle prezidenta Zelenského jeho vojáci dobyli zpět část území jihovýchodně od Charkova. Máme a můžeme tomu věřit?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a ředitel The Prague East Institute Vlastimil Votápek.

Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. Tamnější síly údajně postoupili o 20 km a osvobodily prý území o velikosti asi čtyř set kilometrů čtverečních - ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Zatímco ukrajinská vojska na svém území postupují, Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku přiznal, že Rusko čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu a to zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Zejména strádají firmy závislé na dodávkách z Evropy.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento týden citovala agentura Bloomberg, navíc varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna dokonce už za dva roky - tedy v roce 2024 a vzpamatovávat se může až do konce desetiletí. Ruští představitelé ale na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se dosud předpokládalo.

Jak úspěšné je vojenské tažení ukrajiny na jedné straně, a ekonomické kroky Západu proti Rusku? Je to důvod k optimismu? A zkouší Rusko vyměnit zrušení západních sankcí výměnou za plyn?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Odbory ohlásily na začátek října velkou demonstraci. Vláda podle nich nedělá dost, aby pomohla lidem s růstem cen energií ale i všech ostatních životních nákladů včetně potravin. Co přesně chtějí?

Hostem Ptám se já byl místopředseda ČMKOS Vít Samek.

Asi sedmdesát tisíc odpůrců vlády zaplnilo o víkendu Václavské náměstí v Praze. Kabinet Petra Fialy podle nich nedostatečně pomáhá s drahotou a podobně to vidí i odboráři, kteří se v hlavním městě sešli hned v pondělí.

Na shromáždění proti chudobě dorazila asi tisícovka z nich a další masovou demonstraci svolávají na 8. října právě na Václavské náměstí. Akcí, kterou nazvali „Pět minut po dvanácté“ prý chtějí poukázat hlavně na prudké zdražování a reálný propad příjmů.

Šéf ČMKOS a také prezidentský kandidát Josef Středula se navíc už nechal slyšet, že pokud vláda odboráře nevyslyší, plánují další akce. Podle některých členů vlády by ale odbory měly spíše jednat a hledat kompromisní řešení, než demonstrovat v ulicích.

Nemají pravdu? Je správný tlak na zvyšování platů, když to dál roztáčí inflaci? A nepoškozuje odbory to, že v jejich čele stojí prezidentský kandidát Josef Středula?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Starostové a nezávislí startují ostrou část kampaně před komunálními volbami. Otázka je, jestli jim voliči prominou výčet skandálů, které má strana v poslední měsíce za sebou. Kdo za ně může? A neuškodili celé vládě?

Hostem Ptám se já byl místopředseda STAN Jan Farský.

Kauza Dozimetr, v niž je mezi obviněnými dnes již bývalý náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček a stála křeslo také ministra školství a dříve i místopředsedu Starostů Petra Gazdíka. Nevydařená mise bývalého šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka, kvůli kterému opozice volala po konci ministra vnitra Víta Rakušana. To jsou jen dva příklady problémů, kterým čelí vládní hnutí STAN.

Starostové, kteří v minulých sněmovních volbách zaznamenali historický úspěch, dnes kolísají v průzkumech veřejného mínění okolo pěti procent voličských preferencí. Možná právě kvůli zmíněným kauzám.

Není to ale jen hnutí STAN, které ztrácí na oblibě mezi některými skupinami obyvatel. O víkendu totiž Václavské náměstí zaplnily desetitisíce demonstrantů. Protestující žádali demisi Fialovi vlády (ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti), podle nich současný kabinet nepomáhá dost - ať už s rostoucí inflací nebo energetickou krizí. A v úterý se do Prahy sjeli také odboráři, aby vyzvali vládu k přijetí opatření proti poklesu životní úrovně.

Jaktože vláda ztrácí důvěru lidí? A jak se na tom podílí kauzy okolo STAN? Vyrovnala se s nimi strana dostatečně?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda se snaží najít odpovídající způsob pomoci lidem, kteří nedokážou sami unést sílící drahotu. Její kritici ale tvrdí, že není dostatečně rychlá ani důrazná. Mají pravdu?

Hostem Ptám se já byl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Stovky odborářů z celé republiky se dnes sjíždí do Prahy, aby vyjádřili nesouhlas s vládními kroky v oblasti drahých energií i inflace. Vládní pomoc podle nich není dostatečná – hlasité výhrady přitom zaznívaly o víkendu i z plného Václavského náměstí.

Odbory vedené prezidentským kandidátem Josefem Středulou tvrdí, že stát by se měl o lidi propadající se do chudoby postarat lépe. Zástupci zaměstnanců upozorňují na rekordní inflaci a propad reálných příjmů.

Například německá vláda chystá už třetí balík pomoci v obří výši 65 milionů eur. To je víc než bilion a půl českých korun. Financovat ho bude z daní uvalených na sektory, které ze současné napjaté situace naopak těží.

Je pomoc vlády českým domácnostem v ohrožení dostatečná? A dá se spolehnout na celoevropské tažení proti rostoucím cenám energií?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření na podzim nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a biochemikem Janem Konvalinkou sociolog Daniel Prokop.

Covidová pandemie od počátku tvrdě dopadala nejen na české zdravotnictví ale především na českou společnost. Lidé na dlouhé měsíce pozměnili své chování, omezili kontakty i cestování, děti zase dlouhé měsíce studovaly přes počítač místo chození do školy. Lockdowny pak zásadně dopadly na podnikání mnohých - lidi připravily o výdělky a někoho i o podnikání.

Sociologové už v průběhu jednotlivých vln pandemie zkoumali, jak lidé na opatření reagují. Měřili, jak lidé věří vládním opatřením, jak kvůli chaotickým návrhům a častým změnám nechtějí restrikce dodržovat. Měřili ale i to, do jaké míry lidé podléhali dezinformacím a jak moc to komplikovalo boj s pandemii.

Jaké ponaučení z předchozích vln jsme si vzali? Proč bylo v některých státech výrazně více obětí než v jiných? A v jakém stavu zanechal covid českou společnost?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může si už zajít pro čtvrtou posilující dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které budou účinnější proti novým mutacím, vyplatí se to?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl biochemik Jan Konvalinka společně s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a sociologem Danielem Prokopem.

Zavedení roušek, plošných testů a dalších omezení podle resortu zdravotnictví v nejbližší době Čechy pravděpodobně nečekají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka se stal z koronaviru "medicínský problém"a dle jeho slov tu už máme velmi účinné vakcíny i dostupné léky.

S tím souhlasí i biochemik Jan Konvalinka: „Podle dat, které mám k dispozici, se 95 % naší populace s virem setkalo. Už nemáme imunologicky naivní populaci jako loni a předloni,“ řekl s tím, že by přesto zůstal obezřetný, protože se vždy může objevit nová mutace viru, která může imunitu obejít.

Právě kvůli mutacím nezačal podle současného ministra resort s masivnější propagací očkování. Čeká prý na nové, účinnější vakcíny hlavně proti omikronu. Konvalinka by ale na jejich uvedení na evropský trh nečekal.

„Zázraky se dějí, ale zatím bych na ně nespoléhal,“ vysvětlil. Podle něj by se čtvrtou dávkou vakcíny neměli otálet především rizikové skupiny: „Čím jste mladší a zdravější, tím relativně menší benefit máte z té další dávky.“

Kdy se pro další dávku vakcíny vydat a opravdu přinesou nové vakcíny výraznější ochranu? A jak účinné léky v současnosti máme?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Svět obletěla zpráva o dalším podezřelém úmrtí mezi ruskou podnikatelskou smetánkou. Tentokrát vypadl z pátého patra moskevské nemocnice šéf ruské ropné společnosti Lukoil Ravil Maganov. Stojí za vraždami mocných ruský prezident Vladimir Putin?

Hostem Ptám se já byl komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Rusko má za sebou od začátku roku už několikátý případ podezřelého úmrtí mezi ruskými oligarchy. V dubnu bylo nalezeno na zahradě španělské vily tělo bývalého viceprezidenta plynárenské společnosti Novatek Sergeje Protosenji. Milionář se údajně oběsil, přitom v domě byla nalezena i mrtvá těla jeho manželky a dcery s bodnými ranami.

Ve svém moskevském bytě byl nalezen mrtvý také bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev. Ten údajně nejprve zabil svou manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Naposledy v květnu zemřel na selhání srdce další bývalý vysoce postavený manažer Lukoilu, Alexander Subbotin.

Shoda nešťastných náhod, nebo jasný zásah Putinova režimu? Proč a podle jakého klíče by se oligarchů zbavoval? A jaká nálada teď v Rusku je?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Počet nově nakažených koronavirem se v Česku v posledních týdnech pohybuje okolo nižších tisícovek za den. Je ale Česko připraveno na to, co přinese podzim? A budeme opět nosit respirátory?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Ještě pořádně neskončila letní vlna a už se chystáme na podzimní. Ano, řeč je o pandemii covidu, která stále trvá, i když narazit v Česku na někoho s respirátorem je spíše výjimečné a testuje se jen málo.

V Evropě se ovšem státy už teď připravují, že chladnější měsíce můžou přinést zhoršení situace. Zvlášť, jestli se objeví nová varianta koronaviru, na kterou by neúčinkovaly dostupné vakcíny a která by dokázala prorazit taky imunitu po prodělané nemoci, na kterou řada lidí spoléhá.

Šéf českého resortu zdravotnictví každopádně vnímá covid jako jakoukoliv jinou infekční nemoc, na kterou už máme léky i vakcíny. Takže neplánuje preventivní testování, ani plošné restrikce.

Je správné rezignovat na řízení pandemie prostřednictvím dat a orientovat se podle toho, kolik lidí dostane covid do nemocnic a na jednotky intenzivní péče? A co by se muselo stát, aby přišla další omezení?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Už jen pár hodin dělí české školy od zahájení nového školního roku. Děti i pedagogické sbory si přitom v posledních letech vyzkoušely, jak náročné může zvládání osnov být. Jaké výzvy je čekají v následujícím pololetí?

Hostem Ptám se já byla učitel z pražského Gymnázia Na Zatlance Michal Kaderka.

Už od začátku týdne se v ulicích objevují skupiny dětí s rodiči, co se na různých akcích loučí s prázdninami. A je jasné proč, zítra se jde zase do školy.

Pro žáky, studenty i učitele a učitelky je přitom už poněkolikáté v řadě tenhle návrat extrémně náročný. Po covidových lockdownech je tu totiž další velká výzva. Letos přibudou v českých třídách také ukrajinské děti, což je další zatěžkávací zkouška. Stejně jako udržet výuku i během chladných měsíců v době energetické krize.

A důsledkem ruské invaze je také sílící tlak dezinformačních zdrojů, které mají vliv na nemalou část české společnosti. Nevyhýbají se samozřejmě ani školám. Proto je extrémně důležitá mediální výchova, a to nejen dětí, ale i pedagogů.

Jak složitý nadcházející školní rok bude? A jak důležité je, aby samotní pedagogové nepodléhali dezinformacím?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Poslední srpnový den uplyne 25 let od chvíle, kdy tragicky zahynula princezna Diana. Jak silný je Dianin odkaz ve Velké Británii? A jak změnila poměry v královské rodině?

Hostem Ptám se já byla zástupkyně šéfredaktora časopisu Forbes Irena Cápová, která se věnuje tématu britské královské rodiny.

Okolnosti života první manželky následníka britského trůnu prince Charlese princezny Diany budí zájem veřejnosti i po čtvrtstoletí od jejího úmrtí. Emancipovaná Diana dělala spoustu věcí po svém a i po rozvodu s nástupcem Alžběty II. byla považována na členku královské rodiny a nadále tak byla v hledáčku tisku.

Právě to se jím stalo osudným, když se v noci 31. srpna 1997 v autě se svým partnerem Dodim Al-Fayedem snažila uniknout devíti paparazziům a stala se obětí autonehody. Od té doby se stále objevují i nové konspirační teorie vysvětlující její smrt, ale i spekulací, jak Diana proměnila fungování britské královské rodiny včetně vztahů mezi jejími členy.

Jak si výročí úmrtí princezny Diany připomíná královská rodina? A jak se britská monarchie proměnila za poslední desetiletí?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ceny elektřiny i plynu na evropských burzách lámou rekordy a dostaly se do výšin, které jsou neúnosné pro spotřebitele i firmy. Kde se stala chyb a jak se my samy můžeme co nejlépe připravit na to, co nás čeká?

Hostem Ptám se já byl předseda představenstva Energon Holding, expert na energetiku Fady Al-Kheir.

Rostoucí ceny elektřiny a plynu trápí spotřebitele i firmy po celé Evropě. Občané řeší často až existenční problémy a majitelé podniků, jestli je pro ně udržení výroby při takových cenách vůbec udržitelné. Vlády evropských zemí proto vymýšlí, jak s vysokými cenami pomoci - třeba ta česká přišla s tím, že jako předsednická země chce spustit jednání o tom, jak ceny energií zastropovat nebo regulovat na úrovni celé unie.

Experti se dohadují o tom, proč vůbec ceny tak vyskočily. Na vině je podle nich nejen Rusko, ale i celosvětová inflace způsobená velkým uvolňování peněz do ekonomiky po koronavirové krizi. Jen malých díl má podle většiny z nich evropský tlak na snižování emisí uhlíku.

Kde se ceny zastaví? A měly by se ceny za každou cenu regulovat?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Před třiceti lety, 26. srpna 1992, podepsali v brněnské vile Tugendhat tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar smlouvu o rozdělení Československa. Šlo rozpadu státu tehdy zabránit?

Hostem Ptám se já byl bývalý prezident a expremiér Václav Klaus.

Dnes je tomu třicet let, co expremiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar rozhodli o rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky v brněnské vile Tugendhat. Osudné několikahodinové jednání, které vyústilo v „rozvod“ ČSFR, probíhalo tehdy za zavřenými dveřmi. Jeho výsledek se ale dal dopředu snadno odtušit.

Už po červnových parlamentním volbách roku 1992 bylo totiž jasné, že předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) mají o budoucnosti společného státu rozdílné představy. V Tugenhatu se přitom sešli poprvé už v červnu, po srpnové schůzce ale oba politici poprvé vystoupili na tiskové konferenci před veřejnost a oznámili, že Československo se od 1. ledna 1993 definitivně rozdělí na dva samostatné státy.

Kam se obě nově vzniklé země za třicet let dostaly? Jak česká vláda zvládá současné ekonomické výzvy a jak se z Václava Klause stal politik reprezentující ruský narativ na české politické scéně?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Vláda Petra Fialy řeší v posledních týdnech řadu nepříjemností. Ať už je to kauza Dozimetr či hledání receptu, jak zajistit Čechům levnější energie. Jak se jí to podle opozice daří? A vede si hůře než kabinet Andreje Babiše?

Hostem Ptám se já je místopředsedkyně ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Současný kabinet ODS, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů čelí dalšímu otřesu. Po rezignaci ministra školství Petra Gazdíka kvůli stykům s podnikatelem Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, se opět řeší schůzky Redla tentokrát s šéfem civilní rozvědky Petrem Mlejnkem. Zatímco Fialův kabinet za Mlejnkem stojí, podle opozičního hnutí ANO je situace nepřípustná a odpovědnost za ni nese i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Kvůli kauze okolo Mlejnka mluví ANO dokonce o možnosti vyvolání nedůvěry vládě Petra Fialy - jestli ke kroku přistoupí, budou jeho poslanci rozhodovat dnes odpoledne. A přestože strana nemá dostatek hlasů, aby vyslovení nedůvěry opravdu dosáhla, podle Schillerové jde o důležitý politický symbol.

Podle bývalé ministryně financí lidé Fialově vládě nevěří a to i kvůli současné situaci na trhu s energiemi. „Vláda pro lidi neudělala vůbec nic, máme nejdražší elektřinu a zemní plyn v celé Evropě. Tragédie,“ napsala exministryně na Twitter. Přestože vláda schválila pomoc občanům v rámci úsporného tarifu, podle ANO to rozhodně nestačí a kabinet by podle něj měl ceny energií zastropovat.

Lze to vůbec udělat? A jak lépe by situaci řešila opozice? Nechybí teď peníze na pomoc lidem právě kvůli Babišově vládě? A bude Schillerová kandidovat na prezidentku?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajina slaví Den nezávislosti a připomíná si 31. výročí vyhlášení nezávislosti na Sovětské svazu. Ale také smutné výročí války. Přesně dnes je to totiž také půl roku od dne, kdy do země vtrhla ruská invazní vojska. Jak se konflikt vyvíjí? A v jaké kondici je Rusko?

Hostem Ptám se já byl specialista na postsovětský prostor Jan Šír.

Ukrajina se už půl roku úspěšně brání ruskému útoku s pomocí západních zbraní a místy se jí daří přecházet do protiútoku. Prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti Dne vlajky, který se koná den před Dnem nezávislosti, zopakoval, že ukrajinská vlajka musí znovu vlát nad celý ukrajinským územím včetně okupovaného Krymu a všech dalších okupovaných území.

Ukrajinský prezident také nedávno odhadl, že ruské jednotky během půl roku války odpálily proti Ukrajině přibližně 3500 střel a existují obavy, že Rusko na Ukrajinu v průběhu dnešního výročí ještě zesílí.

Podle řady bezpečnostních expertů, ale dosavadní postup Ruska na Ukrajině rozhodně nelze považovat za úspěch. Konflikt má již delší dobu podobu opotřebovávací války a nelze prý čekat průlom ani u jedné z bojujících stran.

Jak válka aktuálně vypadá? V jaké kondici je Rusko? A pomáhá západ Ukrajině dostatečně efektivně?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Šéfa civilní rozvědky Mlejnka a ministra vnitra Rakušana čeká ve čtvrtek slyšení před poslanci. Mlejnek bude vysvětlovat své styky s Michalem Redlem obviněným v kauze kolem pražského dopravního podniku. Co chtějí poslanci slyšet?

Hostem Ptám se já byl poslanec ODS a předseda výboru pro bezpečnost Pavel Žáček.

Vláda Petra Fialy šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka, který se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr, drží na dále ve funkci. Po schůzce v důvěrném režimu na konci minulého týdne prý kabinet neshledal důvody k jeho odvolání. A ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) si stojí za tím, že Mlejnek má jeho plnou důvěru.

Sám ministr, ale i šéf civilní rozvědky tento týden stanou ale ještě před poslanci. Pochybnými Mlejnkovými styky se plánuje zabývat sněmovní bezpečností výbor a komise pro kontrolu ÚZSI. Mlejnek tak bude muset poslancům objasnit, proč se od roku 2012 pravidelně s Redlem obchodně scházel.

Podle předsedy vlády měl ale šéf civilní rozvědky sehrát pozitivní roli při objasňování celé kauzy Dozimetr.

Může mít vůbec tohle všechno věrohodné vysvětlení? Je štastné, že do čela rozvědky přišel muž bez nejvyšší bezpečnostní prověrky? A nepoškozuje to především tajnou službu samotnou?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko se připravuje na náročnou zimu, během které kdykoliv hrozí přerušení dodávek zemního plynu z Ruska. Vláda ujišťuje, že kolaps průmyslu ani zima v domácnostech nehrozí. Opravdu? A jak jsou připraveny české firmy a průmysl?

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Stávající ceny elektřiny a plynu jsou pro 20 % firem v naší členské základně fatální, jsou dlouhodobě neudržitelné. A samozřejmě představa, že dojde plyn, tak to je katastrofický scénář,“ říká Špicar.

Vláda už koncem července avizovala, že zásobníky plynu jsou plné na více než 80 procent a ujišťuje, že stát má suroviny dost, aby přečkal zimu. Nutné jsou ale úspory ve spotřebě, k čemuž vyzvala domácnosti i firmy. Díky tomu by podle ministrů mohl bez zásadních omezení fungovat i průmysl.

Zástupci podnikatelů jednají s vládou o přípravě krizových scénářů, ale i pomoci. Zejména velké průmyslové podniky žádají kompenzaci za extrémní nárůst cen energií, dohoda zatím nepadla. Vláda už ale rozhodla o odpuštění poplatků za podporované zdroje energie, v domácnosti pak chystá příspěvek na energie, který by měli získat všichni.

Je příprava státu dostatečná? Chrání vláda dostatečně průmysl? A chrání se průmysl sám? Odpovídal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hudebník a bývalý ministr pro lidská práva Michael Kocáb zvažuje kandidaturu na prezidenta. Rozhodne se prý na poslední chvíli a záležet bude na tom, jací budou kandidáti. Proč se mu nelíbí stávající zájemci o Hrad?

Hostem Ptám se já byl hudební skladatel a bývalý politik Michael Kocáb.

„Jsou věci, na které se v tomhle státě prostě nemůžu dívat, a představa, že nám po 30 letech bude vládnout zase komunista a bývalý příslušník tajných služeb, rozuměj vojenská rozvědka nebo StB, mě děsí,“ prohlásil ke své případné kandidatuře Kocáb na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, kde před premiérou dokumentu Olgy Sommerové s názvem Michael Kocáb - rocker versus politik.

Osmašedesátiletý Kocáb působil v letech 2009 až 2010 jako ministr pro lidská práva ve vládách Mirka Topolánka a Jana Fischera. Od 80. let patří k nepřehlédnutelným postavám hudební scény, proslavil se jako lídr kapely Pražský výběr. V listopadu 1989 byl spolu s Michalem Horáčkem u jednání mezi zástupci komunistické moci a Občanského fóra. Začátkem 90. let se ve funkci federálního poslance zapsal do dějin jako muž, který organizoval odsun sovětské armády z Československa. Ten symbolicky završilo velké turné Pražského výběru a zejména koncert v pražské Sportovní hale. K politice měl blízko i později, patřil do okruhu spolupracovníků Václava Havla.

Proč o kandidatuře na prezidenta uvažuje? Proč ho znovu a znovu přitahuje politika? A jak česká veřejnost dnes, po útoku na Ukrajinu, vnímá Rusko a Rusy? Odpovídá hudebník a bývalý politik Michael Kocáb.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Praha nepatří cyklistům, ale motoristům, hlásá nová politická síla Motoristé sobě, která chce v podzimních komunálních volbách usilovat o křesla na pražském magistrátu. Plánuje mazat cyklopruhy a metro zdarma. Myslí to vážně?

Hostem Ptám se já je Petr Macinka, zakladatel strany Motoristé sobě a celoživotní spolupracovník Václava Klause.

„Hlavní město bylo před čtyřmi lety napadeno piráty. Cyklofanatici z Praha sobě nás chtějí převychovat. Autodoprava je nejpalčivější problém, který naše město sužuje. Chceme ukončit vládu nefunkčních experimentů, v jejichž čele stojí mládenci postrádající jakoukoliv autoritu a životní zkušenost,“ řekl před týdnem při představení nové strany její zakladatel Macinka, který je kandidátem na primátora.

Program chce nová síla postavit na změně pražské dopravy tak, aby se vrátily zpět pruhy pro auta tam, kde byly zrušeny, na zrušení zbytečných přechodů i značek. A také na zlevnění MHD. Metro má být zdarma, roční kupon na ostatní MHD má pak podle nich stát 1 000 Kč a pro děti do 18 let by měla být zcela zdarma.

Je skutečně cyklistika v hlavním městě takový problém? Je krokem do budoucnosti plán vrátit Prahu maximálně autům? A co si člověk odnese z celoživotní spolupráce s Václavem Klausem?

Odpovídá lídr strany Motoristé sobě Petr Macinka.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Hasiči po třech týdnech uhasili požár v Českém Švýcarsku a lidé se vrací domů. V parku se ale pořád objevují místa se zvýšenou teplotou, která je třeba hlídat. Mohlo za požár neodklizené kůrovcové dřevo? A bude se příště uklízet?

Hostem Ptám se já byla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, nestranička nominovaná za KDU-ČSL.

Od víkendu se mohou domů vracet evakuovaní lidé z Hřenska. Zpět mohou i obyvatelé nejpostiženějších částí Mezní Louka a Mezná, kde tři domy shořely a dva byly poškozeny. Lidé potřebují k návratu speciální povolenku.

Hasiči oheň krotili tři týdny a pořád na území národního parku spolu se strážci a zaměstnanci parku monitorují další možná ložiska. Pomocí dronů, termokamer či dalekohledů stále nacházejí místa se zvýšenou teplotou. Objevená ložiska, většinou doutnající půdu, hasiči prolévají vodou a rozhrabávají motykami.

Ve čtvrtek bude o budoucnosti parku jednat se starosty přilehlých obcí ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Řešit s nimi chce budoucnost parku včetně plánu na to, jak se v budoucnu o území parku starat a jak monitorovat případné požáry.

Jak se požárům příště lépe bránit? A přijde kvůli požáru o místo šéf národního parku? Odpovídá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ode dneška mohou lidé on-line podávat žádosti o pětitisícový příspěvek na děti. Webové stránky se ale od rána potýkaly s potížemi a ministerstvo radí - zkuste to později. Kdy se stát podobné věci naučí?

Hostem Ptám se já byl vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

„Chudobou jsou nejvíce ohroženi lidé žijící sami v domácnosti, samoživitelé, samoživitelky, vdovy a vdovci a osoby se zdravotním postižením. Největší nápor na lidi přijde na přelomu roku, kdy největší počet odběrných míst bude dostávat nové zálohy, bude se nabíhat do nových ceníků. Stát musí reagovat,“ říká v rozhovoru Jurečka.

Dávka pro rodiny s nezletilými dětmi má lidem kompenzovat stoupající životní náklady kvůli inflaci i rostoucím cenám energií. Na peníze mají nárok rodiny s loňským hrubým příjmem do milionu ročně, na účtech by je měli mít do třiceti dní od podání žádosti. Lidem, kteří pobírají příspěvek na děti, peníze dorazí automaticky.

Na dávku podle odhadů ekonomů dosáhne 80 procent všech dětí a náklady státu by se tak mohly vyšplhat na 8 miliard korun.

Další pomocí pro lidi by měl být úsporný energetický tarif. Vláda slíbila, že dotaci na energie dostanou všichni a i když pomoc už schválila sněmovna, její detaily bude kabinet teprve ladit. Peníze by ale lidé neměli dostat přímo, slevu uvidí na svých vyúčtováních.

Jakou další pomoc vláda chystá lidem? Proč kabinet rozdává plošné dávky a nepomáhá adresně, jak sliboval? A vážně je dnes vhodná doba bojovat o ústavní zakotvení manželství coby svazku výhradně mezi mužem a ženou?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V době, kdy se země ohlíží za katastrofální povodní z roku 2002, čelí zároveň novým extrémům. Sucho, horko, požáry. Bude vody ve střední Evropě moc, anebo málo?

Hostem Ptám se já je ředitel pro hydrologii Českého hydrometeorologického ústavu Jan Daňhelka.

Sedmnáct lidských životů, škody za víc než sedmdesát miliard korun a poničená třetina území republiky. Taková byla bilance záplav, které přesně před dvaceti lety zasáhly Česko. Hovořilo se tehdy o tisícileté vodě, postupující klimatická změna ale riziko extrémních projevů počasí zvyšuje.

Morava od té doby zažila dokonce tornádo a rostoucí počet tropických dnů i nocí pociťuje na vlastní kůži každý. S velmi vysokými teplotami kolísajícími kolem 40 stupňů Celsia zápasí letos nejen jižní část starého kontinentu a v příštím týdnu potrápí vedra znovu i Česko. Nezvyklá horka zažívá taky severní Francie nebo Velká Británie.

S tím souvisí sucho a požáry, které není jednoduché uhasit. Čerstvou zkušenost mají hasiči v Českém Švýcarsku, kde zbytky velkého ohně doutnají ještě teď.

Klimatologické modely varují: Je nutné připravit se, že v jistých částech světa bude voda chybět, zatímco jinde jí bude až příliš. Budoucnost střední Evropy, do níž Česko patří, přitom není jasná. Leží v místě, které může být zasaženo stejně tak suchem jako záplavami.

Do jaké míry zvyšuje klimatická změna pravděpodobnost, že se zopakuje podobná katastrofa, jakou jsme zažili v roce 2002? A jsme na velkou vodu lépe připraveni?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Policejní prezident i ministr vnitra ujišťují veřejnost, že prošetření sporných zákroků na mítincích Andreje Babiše patří mezi jejich priority. Co se mění v policejním sboru?

Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie České republiky, Tomáš Machovič.

Odpor veřejnosti vzbudily zásahy policistů v civilu, kteří zakročili proti odpůrcům předsedy ANO. V jednom případě odvedli do neoznačeného auta ženu a ve druhém „zaklekli“ na školáka s poruchou autistického spektra.

Ve druhé ze jmenovaných kauz čelí policista kárnému řízení a první případ prochází vnitřní kontrolou. Její výsledky má mít policejní prezident na stole do pátku. Podle policejního prezidenta Martina Vondráška i ministra vnitra Víta Rakušana by na politických shromážděních měli napříště zasahovat primárně uniformovaní policisté.

Samotný Andrej Babiš uvedl, že on a jeho tým udělá všechno pro to, aby policistům práci co nejvíc usnadnil. Chce na svých akcích předem vyhradit místo pro své odpůrce. To ale policejní prezident odmítl jako nepřípustné a nezákonné.

Selhali příslušníci policejního sboru v popsaných situacích? A potřebují lepší školení, aby dokázali přiměřeně reagovat i ve vzrušené atmosféře politických shromáždění? Ptáme se předsedy Nezávislého odborového svazu Policie České republiky Tomáše Machoviče.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Prezident dává červenou vládním plánům šetřit ve výdajích do zdravotního pojištění. Hlava státu varuje, že to poškodí kvalitu zdravotní péče.

Hostem Ptám se já je prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

Vypadá to, že vláda letos na výdajích za státní pojištěnce ušetří méně, než plánovala. Příslušný zákon totiž vetoval prezident. Podle Miloše Zemana hrozí, že kvůli úsporám státu bude péče o pacienty hůř dostupná a méně kvalitní.

Zástupci pětikoalice to opakovaně popírají a tvrdí, že případné výpadky dofinancuje VZP ze svých rezerv. Teď vládním politikům ale nezbývá nic jiného než legislativu znovu protlačit Sněmovnou, kde už napoprvé narážela na silný odpor parlamentní opozice. Vláda ovšem upozorňuje, že si český stát na pokraji hospodářské recese nemůže dovolit takové výdaje do veřejného zdravotního pojištění, jak je naplánoval bývalý kabinet za úplně jiné ekonomické situace.

České zdravotnictví se potýká i s dalšími problémy. Ať už se jedná o akutní nedostatek praktických lékařů a pediatrů, nebo obavy ze zvládnutí podzimní pandemické vlny. Zájem o další posilující dávku proti covidu je zatím malý. Ministerstvo zdravotnictví přitom odložilo plánovanou kampaň na podporu vakcinace ze začátku srpna na jeho polovinu.

Jak ohrožuje pacienty i celý zdravotnický systém absence praktiků a dětských lékařů? A skutečně je nutné škrtat miliardy korun v platbách za státní pojištěnce?
---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Od srpna vyplácí stát dávku mimořádné podpory: pět tisíc korun na dítě pro domácnosti s ročním příjmem do milionu korun hrubého. Vláda tvrdí, že má na mysli v první řadě ty nejchudší a nejzranitelnější. Daří se jí to? Hostem Ptám se já byla ekonomka Klára Kalíšková z think-tanku IDEA při CERGE-EI. 

Sice je teprve polovina prázdnin, některé české domácnosti ale už za pár dnů dosáhnou na příspěvek určený hlavně na pořizování školních pomůcek. Od srpna se totiž vyplácí vládní pomoc: pět tisíc na dítě v domácnostech s ročními hrubými příjmy do milionu korun.

Jako první přijdou na řadu rodiče pobírající přídavky na dítě. Jednorázovou pomoc dostanou v obvyklém výplatním termínu. Ostatní musejí o pět tisíc na potomka žádat, a to od 15. srpna. Celkem by se tenhle protiinflační bonus měl týkat milionu a šesti set tisíc dětí, což je víc než milion rodin.

Tak masivní zásah ovšem někteří ekonomové kritizují jako zbytečně plošný a málo efektivní. Pomoc totiž dostanou i ti, jimž existenční potíže nehrozí, a méně naopak zbude na ty nejchudší.

Jak efektivní je tuzemský systém sociální podpory? Proč čerpá dávky od státu jen zlomek těch, kteří na ně mají nárok? A jak jsou na tom lidé ve vyloučených lokalitách? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko má za sebou největší požár v historii národních parků a s vysokými teplotami nebojují jen hasiči – koncem týdne zemi opět čekají silná vedra. Je na vině změna klimatu? A jak se jí bránit? Hostem Ptám se já je zakladatel a ředitel think-tanku Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Požár v Českém Švýcarsku se daří postupně krotit a vypadá to, že definitivně by po něm mohlo být během několika příštích dnů. Jestli ovšem situaci nezhorší horko, které znovu doléhá na střední Evropu.

Víkendové deště navíc nebyly v Hřensku příliš silné, a nepřinesly proto očekávanou úlevu. Teploty blížící se čtyřiceti stupňům Celsia pocítí na vlastní kůži zasahující hasiči a prohloubí se také sucho, jež hrozí dalšími požáry. Znovu pršet by podle předpovědí mělo až koncem tohoto týdne.

Sucho a horko, dvě proměnné, které zvyšují riziko požárů, přitom v těchto dnech v Česku opět pociťujeme na vlastní kůži. Kromě toho, že komplikují práci hasičům zasahujícím v okolí Hřenska, doléhají tíživě hlavně na obyvatele velkých měst, kde bývá těžké najít únik mimo asfalt a beton.

Jaký vliv na extrémní jevy, s nimiž se Česko v posledních letech potýká, má klimatická změna? A jak přežít její následky, hlavně ve velkých městech? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ukrajinského velvyslance v Česku Jevhena Perebyjnise znal před půlrokem asi málokdo. Informace o jeho odvolání před pár týdny ale vyvolala velký rozruch. Co ho čeká dál? Hostem Ptám se já byl bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis.

Z Jevhena Perebyjnise se v Česku stala doslova celebrita. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu vystupoval na akcích na podporu Ukrajiny a sbírka na pomoc ukrajinské armádě, kterou ambasáda organizovala pod jeho vedením, vynesla desítky milionů korun a přispěla na nákup zbraní potřebných v boji proti ruským okupantům.

Červencová zpráva, že ukrajinský prezident Perebyjnise z funkce velvyslance v Česku odvolal, vyvolala velký rozruch. Před pár dny ho ovšem ukrajinská vláda jmenovala novým náměstkem ministra zahraničí, jak informovala Ukrajinska pravda. Jeho vliv na směřování Ruskem napadené země se proto ještě zvyšuje.

Co obnáší jeho příští mise? Dokázal by jednat s Vladimirem Putinem?  A co pro něj znamenal pobyt v Česku? Celý rozhovor si poslechněte v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ekonomika se potýká s mnoha problémy a je stále jasnější, že lépe jen tak nebude. Čekají nás těžké měsíce a pokud vláda najde odvahu sáhnout k zásadním změnám, pak i bolestivé reformy. Co všechno Češi ještě snesou? Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl ředitel STEM Martin Buchtík.

Exministr financí Miroslav Kalousek navrhuje aby Česko šetřilo prostřednictvím zásadního propouštění státních zaměstnanců, jen pomalého růst platů, zpomalení růstu důchodů a částečného návratu poplatků do zdravotnictví v podobě těch za jídlo a nocleh nebo třeba zvýšení některých daní. Jenže na zásadní reformy by mohla společnost reagovat velmi negativně.

Podle Martina Buchtíka se totiž současná společenská nálada blíží té, která byla po světové ekonomické krizi v letech 2012 a 2013. A navíc se Češi cítí daleko hůře než během covidové pandemie, protože nevidí „světlo na konci tunelu“.

Dle šéfa STEM jsou ale mezi tuzemskými občany dvě odlišné skupiny lidí - ti, kteří se kvůli zdražování dostávají opravdu do existenciálních problémů a na druhé straně lidé, kteří se dostávají do nové situace, protože si nemohou dovolit vše, co dříve. „Neřešíme, že by tu lidé umírali hladem. Řešíme svůj subjektivní pocit a vždy vidíme někoho, kdo se má lépe a je bohatší. Ať už stát, nebo náš soused. Co společnost nutí šetřit je jedině nějaká nouze,“ vysvětlil s tím, že velká část Čechů se cítí být „nebohatá“ i přestože má na domácnost slušné příjmy.

Z dat vychází dle Buchtíka také najevo, že i v případě nepopulárních opatření má současná vláda jednu relativní výhodu: „Většina voličů říká, že vládě tolik nefandí, ale pořád je to lepší, než vláda Andreje Babiše nebo třeba Tomio Okamury,“ dodal expert s tím, že asi žádná vláda by si nedokázala udržet oblibu voličů v době recese.

Měla by vláda šanci podobné reformy uhájit a lidem vysvětlit? Co by to udělalo s českou společností? A co všechno lidé unesou?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Na Balkánském poloostrově to nebezpečně zajiskřilo. Etničtí Srbové na severu Kosova zablokovali silnice poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem a mělo dojít i ke střelbě. Může to započít otevřený konflikt? Hostem Ptám se já byl reportér ČRo Martin Dorazín.

Dlouhodobě napjaté vztahy mezi Kosovem a Srbskem v neděli večer nebezpečně vyeskalovaly, když poblíž dvou klíčových hraničních přechodů se Srbskem na severu Kosova etničtí Srbové zablokovali silnice a na hranicích se podle neověřených zpráv také ozývala střelba.

Situace eskalovala kvůli tomu, že od srpna měla vstoupit v platnost dvě nařízení kosovské vlády týkající se srbských registračních značek a dokladů totožnosti. Kosovo platnost nakonec o měsíc posunulo, aby se situace mohla uklidnit. Mezi experty i veřejností ale okamžitě posílily obavy, že na Balkáně může vypuknout otevřený konflikt, který by ze zákulisí mohlo rozdmýchávat Rusko. Právě to má dlouhodobě velmi úzké vazby na Bělehrad.

Napětí mezi oběma státy je ale každopádně dlouhodobé a váže se minimálně k roku 2008, kdy Kosovo vyhlásilo na Srbsku nezávislost. Většina zemí Evropské unie Kosovo uznává, avšak Rusko a Čína, kteří jsou spojenci Srbska, nikoli.

EU se snaží zprostředkovat dialog mezi oběma balkánskými sousedy již více než deset let, ale zatím se jí nepodařilo dosáhnout normalizace vztahů.

Máme se bát tamní situace, nebo jde o vyostření vztahů, které se občas objeví a pak zase uklidní? A rozdmýchává tamní napětí Moskva?

Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Budoucnost vesmírné spolupráce Západu a Ruska na Mezinárodní vesmírné stranici je doslova ve hvězdách. Rusko totiž oznámilo, že z ní plánuje odstoupit. Co by to znamenalo pro kosmonautiku a vědecké objevy? Hostem Ptám se já byl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Rusko se chce po roce 2024 stáhnout z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to v úterý řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov.

Je vidět, že ozvěna války na Ukrajině doléhá až do kosmu. Potom, co putinovský režim napadl sousední zemi a západ na něj oplátkou uvalil sankce, skončily u ledu i společné evropsko-ruské vesmírné projekty. Spolupráce na ISS je v tomhle zatím výjimkou.

Kreml teď tvrdí, že si postaví vlastní ruskou orbitální stanici (ROSS). A podle vedení Roskosmosu je to dokonce priorita v oblasti pilotované kosmonautiky. Přitom ještě začátkem měsíce se americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na stanici ISS.

Jak vážně brát ruské plány? A měla by se Evropa více zaměřit na bezpečnost ve vesmírném prostoru? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Podle odhadů americké prezidentské kanceláře během invaze na Ukrajině  zemřela nebo padla do zajetí zhruba polovina vyslaných ruských vojáků. Jak to mění poměr sil na bojovém poli? A jak dlouho válka potrvá? Hostem Ptám se já byl vedoucí Programu bezpečnostních strategií bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský.

Ukrajina se už skoro půl roku brání ruské invazi, aniž by se vůbec rýsoval nějaký pokus o příměří nebo ukončení bojů. Podle nejnovějšího vydání listu New York Times odhaduje administrativa amerického prezidenta, že ruské ztráty jsou hrozivé. Víc než 75 tisíc vojáků, kteří buď zemřeli nebo padli do zajetí. To je skoro polovina všech ruských ozbrojenců vyslaných do války.

Ukrajinci nejen že se brání, ale na jihu země připravují ofenzivu. Drtivá většina obyvatel zároveň odmítá připustit jakékoliv územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. A to navzdory ohromným obětem nejen v řadách ozbrojenců, ale i civilního obyvatelstva.

Kyjevu pomáhá kromě odhodlání vojáků i špičková vojenská technika ze západu. Díky ní zasahuje ruskou stranu na citlivých místech. Například v Chersonu, který Rusové ovládli, donutila tenhle týden Ukrajina nepřátelské síly, aby uzavřely důležitý most přes řeku Dněpr. A to díky americkým raketometům Himars. Přes všechny dílčí úspěchy se ale Ukrajina a tím pádem i Evropa připravují na zřejmě dlouhou válku.

Přežije odhodlání Západu pomáhat Kyjevu i nadcházející topnou sezónu? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu!

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Národní park České Švýcarsko čtvrtým dnem hoří a jde o největší požár, jaký pamatujeme. Obrázky připomínají hrůzostrašné scény, které jsme zatím znali z Kalifornie, Řecka, Španělska nebo Francie.

„Národní přišel o dvě nejnavštěvovanější místa v celém parku, nepředpokládám, že ta místa půjde rozumně rychle otevřít. Zvlášť u pískovce hrozí poměrně dlouho zřícení těch skal a bloků, takže to bude velice náročné,“ říká jeden z dobrovolných strážců NP České Švýcarsko, IT podnikatel Filip Molčan, který byl hostem Ptám se já. Otevření některých atraktivních míst podle něj může trvat i několik let.

Požár vypukl v neděli dopoledne a podle prvních odhadů bude příčinou nejspíše lidská chyba, protože bouřka ani blesky v oblasti nebyly. Hasiči se snaží situaci zvládnout, zásah jim ale ztěžuje extrémní sucho, vítr a nepřehledný terén. I kvůli tomu záchranné složky nedokázaly zabránit rozšíření ohně do obce Mezná, kde shořelo i několik obytných domů.

Starostové blízkých obcí kritizují vedení parku, že na rozsahu požáru má svoji vinu. Podle nich byla chyba neodklízet z lesa suché popadané stromy postižené kůrovcem.

„Kritiku od starostů blízkých obcí vnímám spíše jako politiku. … Byl jsem i u pár jednání s hasiči, kde se ani odborníci nedokázali shodnout, co je pro požár lepší a horší. Jestli živý les, který je v případě jehličnanů plný pryskyřice, nebo suchý les,“ vysvětluje v Ptám se já Molčan.

Park, který je požárem zasažen asi z jedné třetiny, je v tuto chvíli pro veřejnost uzavřen. Jeho obnova bude podle expertů trvat roky.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko trápí zdražování na všech frontách a k tomu nejistota, jestli se situace ještě nezhorší. Hlavní úkol vlády je tak zkrotit inflaci a nenechat Čechy padnout na kolena. Jak to zvládnout? Hostem speciálního vysílání Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a poradkyně premiéra Helena Horská.

Česko zažívá řadu krizí najednou. Od klimatické, kterou pociťujeme doslova na vlastní kůži, přes migrační, až po energetickou. Na lidi těžce dopadají drahé energie, ale i zdražování dalších základních potřeb, jako jsou jídlo nebo léky. Vláda ujišťuje, že o všem ví a ti nejpotřebnější nutnou pomoc dostanou.

Jenže podle ekonomů nesmí vláda zapomenout i na nutné úspory „Bude třeba opustit ideologické představy o nezvyšování daní a je třeba najít cestu, jak dostat do rozpočtu ty vymazané příjmy. Ať už je to vrácení superhrubé mzdy, nebo jiná forma,“ zdůraznila Horská. Nezodpovědná rozpočtová politika podle ní rozhoupala inflaci na konci roku 2021 o 2,5 procenta.

„Zvolili jsme si vládu, která slibovala snížení schodku rozpočtu, ale zároveň udržení sociálního standardu. Přišla ovšem krize a my ten ekonomický standard nejsme schopni udržet, aniž bychom nezhoršovali veřejné schodky,“ kritizovala současný kabinet ekonomka, která mimo jiné působí ve vládním poradím orgánu a od letoška radí i premiéru Fialovi.

Dle Horské je třeba reformovat celý daňový systém - ten současný podle ní patří do 90. let. Navrhuje začít u změny daňového základu: „Tímhle jsme schopni do státního rozpočtu dostat šmahem 12 miliard a to není malá částka,“ vypočítala.

Současná vláda ale přesto opakuje, že se ke zvyšování daní nechystá. Mimo jiné kvůli vysokým cenám. Ekonomka upozorňuje, že v některých oblastech si za ně lidé mohou tak trochu sami. „Český spotřebitel totiž nehlasuje peněženkou. Necháme si diktovat ceny od poskytovatelů služeb a neumíme říct: Tohle už je fakt dost,“ dodala.

V jak kritické situaci Česko a Češi opravdu jsou? A obejdeme se bez utahování opasků na jedné straně, nebo zvyšování daní na druhé?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Česko už několik měsíců tíží dvouciferná inflace, rostou náklady na život i výdaje státu. Vláda se snaží peněženkám Čechů ulevit, jenže by zároveň měla na uzdě držet ale i státní rozpočet. Lze pomáhat lidem a zároveň šetřit?

Hostem speciálního vysílání Ptám se já z Kasáren Karlín byl exministr financí a bývalý šéf TOP 09 Miroslav Kalousek.

Inflace se nebezpečně blíží dvacet procentům, cena nafty a benzínu 50 korunám za litr a úroky na hypotékách sedmi procentům. Mezi lidmi sílí obavy z dalšího vývoje ekonomiky, ostatně poslední index spotřebitelské důvěry vykázal pokles na nejnižší čísla za posledních dvacet let. „Nečekají nás lehké časy, ale nikdy nebude tak zle, abychom se z toho nedostali, když nepropadneme panice a nebudeme se nic nalhávat a chtít nemožné,“ řekl v speciálním vysílání Ptám se já Miroslav Kalousek.

Vláda sice situaci řeší záchrannými balíčky, kterými chce lide kompenzovat rostoucí náklady. Jenže ekonomové upozorňují, že i taková politika se musí změnit, protože je nutné vylepšit hlavně stav veřejných financí a zastavit rostoucí tempo zadlužování. S tím souhlasí i někdejší předseda TOP 09 - podle něj je největším problémem strukturální deficit: „Tedy, když nejste v normálních časech z daní, které vyberete, schopni ufinancovat stát. U nás je to každoročně asi 220 miliard korun,“ vysvětlil s tím, že vládě nezbývá, než tento deficit snižovat, jinak hrozí, že se stát dostane do potíží.

Podle Kalouska udělala současná Pětikoalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, pozn. red.) chybu třeba v tom, že sáhla po plošné pomoci lidem, jako byl pětitisícový příspěvek na dítě, nebo snížení spotřební daně na paliva. „Inflaci nemůžete držet jinak než restrikcí - jak měnovou, tak finanční. Když budete lidem kompenzovat peníze, tak bude inflace trvat déle. To je ale politicky nepopulární,“ kritizoval současný kabinet.

Jaké kroky by tedy vláda měla v současné ekonomické situaci podnikat? Měl by stát přijít s reformami, úspornými opatřeními a lidem dál ubíral z peněženek?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Navzdory obnoveným dodávkám ruského plynu do Německa se Evropa dál horečně připravuje na topnou sezónu. Stihne si udělat zásoby včas?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku, René Neděla.

Bylo to napínavé, ale Gazprom, po deseti dnech, opět pustil ruský plyn do Německa. Nicméně pouze na čtyřicet procent. Prezident Putin navíc varuje, že kapacita plynovodu Nordstream by se mohla údajně kvůli pomalé údržbě ještě snížit.

René Neděla ale věří, že plyn z Ruska téct bude. „Rusko má v tuhle chvíli nástroj, jak rozdělovat Evropu, a ten druhý důvod je, že ono není úplně jednoduché vypnout kohoutky a nějakou delší dobu netěžit ze zásobníků. Pak se vám taky může stát, že už ty těžební výkony nikdy nedostanete na tu požadovanou úroveň,“ uvedl.

Evropští politici se kvůli nejisté situaci snaží co nejlíp připravit na chladnější měsíce. Jak potvrzují i zástupci české vlády, bez úspor to nepůjde. Šetření dopadne na firmy i na domácnosti. Ty už, kvůli prudkému zdražování, začínají škrtit svou spotřebu samy. Těm, kteří energetickou drahotu nezvládají, by měl pomoct tzv. úsporný energetický tarif.

ednoduché nebude ani vyjednávání na evropské úrovni. Proti solidárnímu šetření se ohradilo Španělsko a maďarský ministr zahraničí tento týden zase zamířil do Moskvy, aby pro svou zemi vyjednal větší dodávky plynu.

Ministr průmyslu za STAN Josef Síkela v této souvislosti poznamenal, že pro Kreml nejsou dodávky plynu obchodem, ale hlavně způsobem, jak oslabit evropskou jednotu a  odhodlání pomáhat napadené Ukrajině.

Česko spoléhá na silné země

Český kabinet i průmysl výrazně spoléhají právě na solidaritu unijních partnerů a jejich vůli pomoci zemím, které jsou na ruských surovinách silně závislé. Mezi ně Česká republika patří. Kromě toho by měl už od září fungovat plovoucí terminál u nizozemských břehů, kde si část kapacity pronajal polostátní ČEZ.

Je státní podpora rodinám v Česku dostatečná a přiměřeně rychlá? A jaký má česká vláda plán pro případ, že Rusko plyn přece jen úplně stopne nebo jeho dodávky sníží na minimum?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?

Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.

Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.

Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.

Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Ačkoliv se skoro potopila, ČSSD se nevzdává a snaží se udržet nad hladinou. Pomůže straně, která vypadla ze Sněmovny, její bývalý předseda?

Hostem Ptám se já byl bývalý stranický lídr i premiér, kandidát ČSSD do Senátu, Vladimír Špidla.

ČSSD po posledních sněmovních volbách musela vyklidit poslanecké lavice. Teď se chystá zabojovat o křesla v Senátu. Stranu ovšem dusí velké dluhy, a proto prodává Lannův palác v centru Prahy za 200 milionů korun a propouští zaměstnance. Bez toho by nemohla dělat nic, jak potvrzuje současný předseda Michal Šmarda.

Dlouholetý starosta Nového města na Moravě se netají tím, že ČSSD chce pod jeho vedením hlavně nabízet řešení ekonomických problémů. V době rekordní inflace a zdražování energií totiž existenční potíže doléhají na stále víc českých domácností. O tom, jestli stará značka není toxická, ale, zdá se, není přesvědčen dokonce ani on sám. Do komunálních voleb kandiduje Michal Šmarda za projekt Lepší Nové Město. Až za pomlčkou následuje: sociální demokraté a nezávislí.

Nové vedení sociálních demokratů slibuje restart a chce se taky spojovat s ostatními levicovými stranami na tuzemské scéně. Například v hlavním městě jde ČSSD do boje o magistrát v koalici Solidarita, ještě se Zelenými, hnutím Budoucnost a Idealisty. Nicméně voliče láká na stará známá jména.

Jak na ně zapůsobí političtí matadoři typu Vladimíra Špidly? A je po levicové politice v Česku poptávka?

---

Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.

Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Středočeský kraj by měl Praze platit za studenty, kteří chodí na pražské střední školy. Není možné, aby se dítě s výborným prospěchem nedostalo, protože je tam středočeské dítě, říká šéf pražského hnutí ANO Ondřej Prokop, který byl hostem Ptám se já.

Ten na sebe v minulých dnech strhnul pozornost slovy o tom, že Středočeši zabírají Pražanům parkovací místa.

„Potřebujeme zajistit, aby Pražan nebyl na druhém místě před Středočechem. Zásadní je pro mě parkování a místa na školách. Není možné, aby se pražské dítě s výborným prospěchem nedostalo na střední školu, protože je tam středočeské dítě, které ale na to školství vůbec nedoplácí. Tady je třeba urychlená diskuze o tom, že by středočeský kraj měl pražským školám přidávat finance, abyste mohli navýšit kapacity a vešli se všichni.“

Středočeši zabírají místa na parkování